Recenze knihy: Duše rostlin očima Wolfa-Dietera Storla

Na knihu Duše rostlin od Wolfa Dietra Storla jsem se moc těšila. Pan Storl je mi svým myšlením o přírodě velmi blízký. Nevěnuje se jen materiálnu, ale i posvátnému uctívání přírody. Umíme my, v dnešní době, ještě uchopit Vesmír a přírodu za jejími tajemnými branami?

Wolf Dieter Storl a jeho nová kniha Duše rostlin

Vesmír se svými hvězdami, Sluncem a Měsícem učiní každého srdečním šlechticem. Pan Storl v knize popisuje, jak přírodu celou miluje. Jak všechno je stvořeno pro krásu, stačí se zklidnit a zajít si pro spásu.

Co píší rostlinné příběhy? Jak fungují v přírodě koloběhy? To všechno a mnohem více, a srdce se rozjasní, jako zapálená svíce. Rostliny mají duši a vibrace. Tato kniha zaslouží veliké ovace. Pan Storl lidem otevřel ten tajemný svět, který se otvírá jako světlíka květ.

Píseň rostlin, za branou viditelna, být tady a teď

Už jen samotný název Duše rostlin sliboval z pera antropologa a etnografika, který žil nějakou dobu v Indii, věnoval se šamanským rituálům a šamanským technikám, zajímavou a obohacující četbu. A skutečně čtení nezklamalo. Dává nahlédnout do pojetí a nacítění se na spoustu zajímavých bylin očima pana Storla. Samotné bylinky nejsou jen tak ledajaké! Obsahují popis bylinek, které nejsou dostupné v každé knize. A pokud se tady objeví nějaká bylinka, o které už toho bylo napsáno hodně, tak je popsána velmi poutavě (poeticky až snově pozn. redakce) a člověk dostane prostor se nad bylinou zamyslet úplně jinak, než tomu bylo doteď.

Kniha obsahuje celkem 56 známých i méně známých bylin. Příkladem může být kontryhel. Anebo vratič. Ten mě hodně překvapil, protože vratič je pro mě super bylinka na vykuřování a používám ji i jako repelent.

Tip redakce: Přečtěte si také reportáž z přednášky Wolfa Storla

Wolf Dieter Storl: Duše rostlin – knihu přečtete jedním hltem a budete se k ní rádi vracet

Hltala jsem tady pro mě nové poznatky a náhledy. A to mám ráda. Miluju knihy, většina knih o bylinkách obsahuje už dávno známé citace. Co také psát nového, že ano. Nicméně Duše rostlin obsahuje zajímavé informace z jiného soudku. Informace, nové bylinky, krásné fotky. A fotky, ty jsou úchvatné… Fotka semena nebo oříšku Tužebníku jilmového na str. 105 je fascinující… Už jen díky tomuto zachycení fotoaparátem si člověk zapamatuje účinky. Docvakne mu spousta nového… (Pozn. redakce fotografie vytvořil zahradník, fotograf a lektor Frank Brunke)

Tato kniha je pro mě skvostem knihovny. Myslím si, že dokáže uspokojit každého. Ten, kdo se nechce věnovat vibracím rostlin, se může soustředit na účinky. Ten, koho zajímají staří bylináři, si přijde také na své. Zmiňován je mimo spoustu dalších a pro mě i neznámých, například Paracelsus, Hildegard von Bingen, Matthiolus, Hippokrates, dokonce i Homer. Toto dílo je více než obyčejné. Dokáže nás vtáhnout do hlubšího, mystického pozorování přírody. Člověk, který bude číst tuto knihu, se chtíc nechtíc stane oduševnělejším. Nechá se unášet proudem duchů rostlin. Bude nasměrován k procítění alchymistických proměn přírody. Tato kniha je nástrojem k rozeznění vibrací skrze rostlin na kosmické proudění.

Tip redakce: Další recenze knihy Wolfa Storla


Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny, které knihu vydalo. Foto: autorka. Knihu seženete tady.

Netradiční využití tradičních bylin? Svažte je, usušte a vykuřujte

Nasbírat bylinky na čaj či k ochucení jídla coby koření, naložit je do oleje nebo alkoholu jako léčivý macerát, to je taková bylinková klasika… Víte ale, že dříve se bylinky svazovaly do speciálních snítek a používaly na ochranu a očistu obydlí, lidí, ale i hospodářských prostor a zvířat? Tyhle voňavé svazečky se zavěšovaly na různých místech (na okna, nad dveře, k posteli) nebo po usušení pálily a vonný dým z nich jednak očišťoval, jednak byl symbolickou obětí k svátečním příležitostem.

Dávný zvyk dnes polo zapomenutý, nicméně proč se ke starým dobrým věcem nevracet. Zvlášť jedná-li se o ověřený funkční princip. A kdo by nechtěl mít doma i v sobě čisto a jasno. Sbírání rostlin v přírodě, posezení nad hromádkou čerstvých bylinek, zvažování co s čím svázat a následné sledování sušícího se svazečku, to všechno nás může propojit se sílou rostlin. A takový vlastnoručně vyrobený ochranný či očistný svazek je i jedinečným dárkem drahým blízkým. Je v něm kousek z vás a poselství, aby se obdarovanému dobře vedlo.

TIP redakce: O vykuřování jsme celkem rozsáhle psali v našem 3 dílném seriálu

Svazeček z řebříčku a pelyňku nasbíraných o letním slunovratu

Očistný dým nemusí vždy pěkně vonět

Hořící snítka bílé šalvěje

Vonička, devatero bylin, vánoční purpura, takhle různě se nazývaly tradiční směsi bylinek sbírané rituálně se zvláštním posláním. Svazek dnes asi nejznámější je svázaná bílá šalvěj severoamerických Indiánů, krásně voní a dobře čistí. Naše české bylinky většinou při pálení nevoní až tak lákavě, ale rostou zde stovky let a lidé se s nimi stejně tak dlouho léčí. To jen proto, abyste při zapálení nebyli zklamaní vůní kouře…

Vždycky nejde jen o krásné aroma, někdy naopak ty opravdu zlé duchy vyženete lépe vůní nelibou. Mistrem v tomto směru je podle mne čertovo lejno, no už ten název, že? To do svazečku ale aplikovat nebudeme, vysypalo by se. Je to pryskyřice miříkovité rostliny Ferula assa-foetida a užívá se i jako koření pro lepší trávení.

Vlastní svazek není nic složitého

Bylinková nabídka ve večerce

Z bylinek doporučuji šalvěj, rozmarýn, tymián, řebříček, pelyněk… Určitě půjdou přidat i třezalka, meduňka, levandule, máta, bazalka, vavřín nebo myrta, ty jsem do svazečku prozatím nezkoušela…

Potřebujete 10 – 20 cm dlouhé stonky s listy nebo samotné lístky (vavřín, šalvěj). Hodně jsem si teď oblíbila březové dřevo, velmi silné poselství nese tenhle strom s bílou kůrou. A při pálení krásně sladce voní. Možná by se do svazečku daly zaplést i březové větvičky. Neověřený nápad…

Svazeček můžete udělat menší i větší. Připravte se, že cca 2-3 týdny bude vysychat. Je dobré při svazování pořádně utahovat, aby držel pohromadě i po usušení.

Při zapálení je pak bezpečné držet pod ním talířek, odpadávají uhořelé kousíčky. Anebo doutnající svazek položit na táceček (nehořlavý samozřejmě).

Technická poznámka k očistě, je-li vaším záměrem vyčistit prostor, obejděte s kouřícím svazečkem místnosti, aby se kouř dostal všude. Následně vyvětrejte.

Zaujalo vás vykuřování? Chcete si ho očichat a zkusit na živo? Přijďte na můj workshop! Praktické seznámení, spousta ukázek, výroba svazečku a mnohem více… V září v Praze…

Připraveno na svázání

Polo svázaný svazek

Svázáno k usušení

Pálení v akci

 

A teď trochu rostlinné “magie”

Až budete rozmýšlet nad vaším vlastním svazkem, třeba upotřebíte informace našich předků a bylinářů o jejich vlastnostech. Trošku jsem je upravila pro účely vykuřování.

Bazalka

Existuje mnoho druhů bazalek, všechny jedlé se hodí, bazalka patří mezi nejposvátnější a silně ochrannou bylinku mnoha tradic. Podle jedné pověsti vyrostla na Kristově hrobě po jeho zmrtvýchvstání. Vysazuje se na hroby, je považována za pohřební bylinu a také bylinu nesmrtelnosti. Zahání melancholii a smutek, zmírňuje utrpení, pomáhá při rozchodech, opouštění, odpouštění. Je také uznávána jako symbol lásky, utišuje hádky mezi milenci, pozvedává náladu, vyjasňuje mysl.

Bříza

Je spojována s očišťováním, působením proti černé magii. Je symbolem plodnosti, regenerace a nových počátků, pálila se při všech přechodových svátcích (slunovraty a rovnodennosti). Poskytuje bezpečí, naději a sílu pokračovat v cestě. Z jejích větviček se červenou nitkou svazoval čtyř ramenný kříž určený na nejvyšší místo v domě.

Levandule

Výborně se hodí při nervozitě a stresu, navozuje klidný spánek, tiší bolesti duše. Zbavuje strachu, posiluje sebevědomí, podporuje lásku. Přináší vnitřní klid a mír. Dezinfikuje na fyzické úrovni, ve středověku chránila snítka levandule před morem, z tohoto důvodu se rozhazovala i na podlahách kostelů. Levanduli nosili ženci na klobouku jako ochranu před sluncem na poli. Zapalovala se v místnosti, kde se právě narodilo dítě. Její vonný kouř vnáší harmonii do domu i při shromážděních. Sušené květy poházené kolem domu přináší klid a pohodu.

Máta

Má povzbuzující, ochranné i léčebné účinky. Je symbolem pohostinnosti, přináší blahobyt a bezpečí. Patří ke svatojánským bylinám, trhala se v době slunovratu a o Vánocích pak pokládala na oltář, sypala se na zem v kostelích, světily se s ní jesličky. Dodává energii a sílu, odbourává strach. Tradičně se používala na čištění, osvěžení i zlepšení trávení.

Meduňka

Elixír života a prostředek pro potěšení srdce. Má uklidňující účinky, přináší úlevu při stresu, strachu a depresích, pomáhá pochopit vlastní emoce a dodává sílu s nimi pracovat. Léčí trápení z lásky, melancholii a žal. Je vhodná pro večerní vykuřování. Je tradiční bylinou očisty a ochrany.

Myrta

Symbol ženské čistoty, krásy a lásky, přináší požehnání, při vykuřování má zachovat člověku lásku a mládí, velmi dobře se také hodí k pročištění atmosféry, je vhodná k posílení meditací a modliteb, pomáhá odpouštění. Působí antisepticky, její větve se tradičně rozhazovaly po místnosti k očistě.

Pelyněk

Vykuřovalo se jím při porodu, aby ochránil děti před různými kouzly, vždy byl bylinou odhánějící nepříjemnosti i ty fyzické (včetně vnitřních parazitů, mušek apod). Je tradiční šamanskou rostlinou mnoha kultur po celém světě. Jako vykuřovadlo má bylinnou a kořenitou vůni se silnými ochrannými účinky. Pálí se na odstranění negativních energií a vyčištění prostoru. Oddenek pelyňku zavěšený nade dveřmi měl podle bylinářů působit jako ochranný amulet. Podle lidové pověry chránil pelyněk proti divoké zvěři, blesku a jedu.

Rozmarýn

Posiluje činnost mozku a zlepšuje paměť, skvěle se hodí pro ranní vykuřování. Bývá považován za afrodiziakum, ale i za lék na mnoho nemocí. Vůně rozmarýnu se vdechovala jako ochrana morem a tyfem. Snítka pod polštářem prý zajistí příjemné sny a zažene všechno zlo. Je silnou bylinou na očistu a odstranění negativity.

Řebříček

Je jednou z bylin sv. Jana. Na venkově jím zaháněli zlé duchy od chlévů i stájí, nosil se jako amulet k odvrácení negativity. Po celý středověk byl považován za kouzelnou bylinku působící proti účinkům magie. Keltští druidi i čínští mudrci používali lodyhy řebříčku k věštění. Je spojován s láskou a manželstvím, svazek nad postelí či ve svatební kytici novomanželů zajišťoval 7 let štěstí a věrnosti, kousek řebříčku pod polštářem prý pomůže uvidět ve snu budoucího partnera.

Šalvěj

Byla považována za svatou bylinu, schopnou prodlužovat život, také ale zastrašit zlé duchy. Podle křesťanské tradice získala šalvěj svou sílu od Marie, která ji poskytla ochranu a útočiště před Herodem. Má moc osvobodit ducha od rušivých emocí a vyvolat klid a jasno.

Třezalka

Platila za rostlinu, jež dokáže zahnat všechny temné síly, věšela se na stavení pro ochranu před vším zlým, do okna se dávala proti hromu a blesku. Pálila se k očištění prostoru i lidí, také rituálních předmětů a amuletů, chrání před přičarovanou láskou, po narození dítěte se spalovala k jeho obraně před zlými kouzly. Jedná se skutečně o velmi silnou očistnou a ochrannou bylinu, má také výrazné uklidňující a antidepresivní účinky.

Tymián

Patří k nejstarším vykuřovadlům vůbec. Ve starověku se tymiánem světily svatostánky a posvátná místa. Byl označován jako zabíječ jedů, vykuřovaly se s ním nemocniční pokoje. Díky jeho očistným účinkům můžeme čistit místnosti, místa i osoby, rituální předměty apod. Dokáže nás posílit, zvýšit sebevědomí a jasnozřivost. Bystří smysly a pomáhá v krizových dobách.

Vavřín

Tradiční očistná, léčivá bylina, která ovšem též bystří smysly, podporuje spánek a posiluje věštecké schopnosti. Svazky vavřínových listů kolem domu údajně zabraňovaly strašidlům provádět rejdy. Pěstovaný kolem domu zas chrání obyvatele před nemocemi. Při vykuřování dodává sílu a energii, posiluje imunitní systém. Je rostlinou plnou slunce.

 

Autorka článku i fotografií: Kateřina Polívková – Dobré vůně

 

Použitá literatura:

  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z. Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.

 

Bevin Clare: “Na tradici vašeho bylinářství buďte hrdí!” (rozhovor)

Americká fytoterapeutka a odbornice na výživu Bevin Clare by mohla být klidně z jižní Moravy 🙂 Usměvavá, srdečná a velmi milá. Byliny studovala po celém světě, přesto používá úplně jednoduché recepty s česnekem, zázvorem, skořicí a heřmánkem. Jako by z ní vyzařovalo heslo: “Buďte hlavně v pohodě!” Kouzlu vůní poskytla velmi zajímavý rozhovor o tom, jak funguje aromaterapie v USA, jak lze předejít alergiím a co ukazují poslední vědecké studie o bylinkách… 

Jak moc populární je aromaterapie v USA?

BC: “Aromaterapie je ve Státech velmi oblíbená. Ale jako alternativní medicína, ne jako něco, co byste mohli najít v rámci oficiálního zdravotnického systému. Na velkém rozšíření mají v posledních letech podíl multi-level marketing společnosti. Ale vzniká tím nová otázka bezpečnosti užití jak při domácí péči, tak při klinické aromaterapii.”

Využíváte vy osobně nějak aromaterapii?

Rodinka Bevin Clare

BC: “Používám byliny i esence. Ale musím se přiznat, že pracuji raději přímo s aromatickými rostlinami než s éterickými oleji, které se z nich vyrábějí. Ráda na byliny sahám, miluju jejich čerstvost, ráda je piju jako čaje, jím jako pesta nebo v jiných úpravách. Éterické oleje v určitých situacích používám a jsem velmi vděčná za to, že je máme k dispozici. Ale pracuji s nimi jen sporadicky a opravdu jen externě. Jsou to velmi silné léky, mám k nim respekt.”

Když byste si přeci jen ale měla na pustý ostrov vzít jeden éterický olej, který byste přibalila?

BC: “Můžu vám odpovědět, ale zítra bych to pravděpodobně zase změnila 🙂 A asi nebudu moc kreativní. Nejspíš bych si vzala levanduli. Je tak univerzální a účinná na tolik věcí. Navíc je její pěstování ekologicky udržitelné, je vhodná pro všechny členy mé rodiny (doufám, že by na ostrov jeli se mnou :-)) a cenové dostupná.”

Kterých pět bylin by měl mít každý doma?

BC: “Určitě bych nechtěla žít bez: česneku, zázvoru, heřmánku, měsíčku a propolisového spreje do krku.”

Hodně cestujete, setkáváte s bylináři z celého světa. Je nějaká rostlina, kterou lidé používají na celé Zemi?

BC: “Ano a většina takových rostlin je k jídlu. Třeba česnek. A většina lidí na planetě používá také heřmánek a zázvor. K dalším celosvětově populárním bych určitě přiřadila mátu.”

Jaký zážitek z těch všech setkání s různými šamany a bylináři, byl pro vás nejsilnější?

BC: “Miluji, jak se lidé pracující s bylinami propojují bez ohledu na jazyk nebo sdílenou kulturu. Bylináři, kteří pracují na akademické půdě nebo v nemocnicích se na určité úrovni cítí být spojeni s šamanskými bylináři. A jde o velmi hluboké vazby, kdy každý respektuje toho druhého a jeho individuální vztah k rostlinám.”

Díky práci na univerzitě jste v neustálém kontaktu s posledními výzkumy. Ty se teď často týkají právě bylin a éterických olejů. Který z poslední doby vám přišel nejzajímavější?

Bevin Clare na poli s třapatkou nachovou

BC: “Nedávno jsem narazila na moc pěkný článek o kurzu pro afroamerickou mládež v Baltimoru. Po dobu šesti týdnů se učili používat při vaření a stravě byliny a koření. A tento úplně jednoduchý výcvik vedl ke změnám v kvalitě jejich stravování. Zejména v oblasti konzumace bílkovin a celozrnných potravin. Určitě by bylo užitečné zjistit, jestli to mělo vliv i na konzumaci cukru. A možná by takové programy byly dobrou cestou, jak dostat bylinky i k těm lidem, kteří kolem sebe nemají dostupné služby týkající se této oblasti. Celý text v angličtině si můžete přečíst zde.

Další zajímavý výzkum se týkal paměti a řízení hladiny cukru v krvi. Píše se v něm, že prediabetici měli mnohem lepší paměť, když během půstu konzumovali skořici. To, že byliny mají schopnost regulovat hladinu cukru v krvi už víme. Ale zajímavé na tom je to, že toto chutné koření prostě může podporovat optimální funkci těla, i když se zrovna nejedná o člověka s prediabetem. V této studii konzumovali skořici zdraví lidé starší 60 let a byli srovnáváni s další skupinou lidí, která skořici nejedla. Jaký je tedy vzkaz? Používejte v každodenním životě více bylinek, zejména skořici, pokud máte predispozice k cukrovce. Text najdete zde.”

Co je teď hitem v oblasti zdravého životního stylu v USA? V České republice je to teď zelený ječmen, chlorella, raw strava…

BC: “Lidé ve Státech jsou momentálně závislí na fermentovaných potravinách. Kimči, kombucha a další speciality vzniklé mléčným kvašením. Taky hodně frčí divoké rostliny. Což je sice nádherné, ale zase to vyvolává obavy, zda je to pro tyto rostliny do budoucna udržitelné.”

Někteří bylináři říkají, že vše důležité pro člověka roste vždy na jeho zahradě. Souhlasíte s tím? Jaký je váš názor na užívání bylin z druhého konce planety?

BC: “Na mnoho obtíží je opravdu nejlepší to, co roste za humny. Ale klasická medicína a věda jsou zase důležité pro náš dlouhý a zdravý život. Pro mě to není otázka lokálního nebo globálního. Ale otázka dobrého / lepšího / nejlepšího. Někdy je prostě nejlepší to, co je z druhého konce planety. Sama bych už nedokázala žít bez skořice, zázvoru a podobných koření. A vanilka. Ta je přece taky úžasná, ne?”

Strava je určitě téma, které nelze při holistické léčbě vynechat. Někdy je ale těžké dodržovat striktní pravidla. Například když cestujete jako vy. Co je podle vás tedy nejdůležitější pro udržení zdravého jídelníčku?

BC: “Snažím se nebýt moc dogmatická. Ale trvám na tom, aby jídla byla v co nejpřirozenější formě. Prostě je mnohem lepší jíst něco, u čeho si dovedete představit, jak se to dostalo k vám na talíř než něco, o čem vůbec nevíte, jak to bylo vyrobeno. Jíst více rostlin, jíst lokálně, jíst sezónně. Ale pokud to dokážete, nezblázněte se z toho!”

Tip redakce: Přečtěte si příběh Bevin Clare ze seriálu Příběhy z praxe! 

Velmi aktuální a častá je otázka alergií. Jak pracujete s alergiky?

BC: “O alergiích by se toho dalo říct velice mnoho. Ale to, co je podstatné: víme, že to má souvislost s tím, že nejsme dostatečně často vystaveni mikroorganismům přirozeným pro naše prostředí. Žijeme v dokonale uklizené domácnosti a ani v našich potravinách nejsou zdravé půdní bakterie. Myslím, že je dobré alergiím předcházet tím, že budeme zahradničit, jíst potraviny z místních farem a nebudeme používat všechny možné antibakteriální prostředky.”

Stále častěji také lidé ze západní společnosti užívají antidepresiva. Dají se v některých případech nahradit bylinkami? Které se vám osvědčily?

BC: “Ano, to je běžné i u nás. Ale jde o to, jak na tom doopravdy jste. Slabá deprese může být vyřešena užíváním bazalky posvátné, mučenky nebo ašvagandy. Ale je velmi důležité vybrat bylinu individuálně. A ne z toho dělat další trendy záležitost.”

Vloni jste byla hostem konference Asociace českých aromaterapeutů. A měla jste tu možnost vidět nabídku českého trhu aromaterapeutických firem i porozprávět s místními aromaterapeuty a bylináři. Jak to na vás působilo?

BC: “V České republice máte jednu velikou zvláštnost. Bylinářství je velkou součástí vaší kultury. V jiných částech Evropy je to víc záležitost mediků, vědců nebo nějakých uzavřených skupin. Vy ale léčivé rostliny běžně znáte, víte, jak je užívat, jak je pěstovat a často si z nich děláte vlastní léčivé přípravky. Opravdu máte velmi silnou tradici, na kterou byste měli být hrdí. Strávit nějaký čas s vámi, byla jedna z nejlepších věcí, jakou jsem kdy v životě zažila. Jste tak milí a srdeční, našla jsem v České republice spoustu nových přátel. Praha je opravdu úžasné město. Byla čest tu být a všechno s Vámi sdílet.

Pokud by vaše čtenáře zajímalo, co dělám a chtěli by zůstat se mnou v kontaktu, můžou mě najít na Facebooku na profilu s názvem Herbal Medicine with Bevin a nebo na mém webu www.bevinclare.com.”

Bevin Clare

Bevin Clare, M. S., R. H., CNS, je klinická fytoterapeutka, odbornice na výživu a profesorka Klinické bylinné medicíny na Maryland University of Integrative Health (Marylandské univerzitě integrativního zdraví).

Bevin studovala bylinnou medicínu na mnoha místech světa. Své znalosti tradičního užití rostlin propojuje s moderní vědou a současnou strategií zdravotní péče ve své klinické praxi a školeních pro zdravotníky.

Bevin je prezidentkou Cechu amerických bylinářů, největší organizace profesionálních klinických fytoterapeutů v USA. Vytvořila program Herbal Clinic for All (Klinika bylinné medicíny pro všechny), který poskytuje bezplatnou bylinnou medicínu od roku 2007. Je členkou správní rady United Plant Savers (Svaz ochránců rostlin), která se zabývá ochranou ohrožených léčivých rostlin v Severní Americe.
Koukněte dále: www.bevinclare.com

 

Příspěvek přeložila a upravila Anna Krutová (Aromaterapie Brno). Fotografie pocházejí z archivu Bevin Clare.

Děkujeme partneru článku za podporu:
logo-aca-kulate

Příběhy z praxe – Bevin Clare: “Důvěřujte moudrosti rostlin”

Kouzlo vůní vám bude pravidelně zprostředkovávat příběhy z praxe známých bylinářů a aromaterapeutů. Případy, kdy u akutních nebo dlouhodobých potíží pomohly rostliny a éterické oleje. Seriál zahajujeme vyprávěním americké bylinářky Bevin Clare, která je profesorkou na univerzitě v Marylandu (USA) a také prezidentkou cechu amerických bylinářů. Pojďte se spolu s Bevin Clare vypravit do Barmy, kde stanula tváří v tvář ženě s umírajícím dítětem v náručí…

Svědectví o neuvěřitelné komunikaci mezi rostlinami a lidským organismem, která dokáže spustit ozdravné procesy v těle.

Osudové setkání na konci světa

Na první pohled bylo jasné, že potřebuje pomoc. Kam byste šli s umírajícím dítětem v daleké Barmě v roce 1998? Tenkrát byla Barma místem, které se sotva otevřelo západu. Ještě sem nepronikl Kodak, Coca-cola, Nike ani Madonna. Když jsem chtěla zavolat svým rodičům z hlavního města, že jsem v pořádku, potřebovala jsem kupu peněz, vládní povolení a 4 hodiny pokusů o spojení.

Větší smysl než se někam vypravit mělo se modlit. Modlit se, aby kolem šla ta pravá osoba – humanitární pracovník, doktor nebo misionář s lékárničkou. Modlit se, aby si z vaší židle na prašné ulici udělal svou provizorní kliniku. Rozhodně tam nebyly dostupné injekční stříkačky, kapačky ani antipyretika. A bohužel už nefungovalo ani tradiční bylinářství, které si podrobili misionáři a jejich malé zázračné pilulky.

“Nikdy jsem netoužila být doktorkou”

Byla jsem tehdy prostě poutník. Mladá holka fascinovaná rostlinami cestující po téhle dech beroucí části světa. Měla jsem mapu a věděla jsem, že se mám od hlavního města Mandalay vypravit proti proudu řeky a dorazit do této vesnice. Chtěla jsem se projít mezi doškovými chatrčemi, rýžovými poli a skromnými chrámy. Rozhodně jsem se nechtěla zapojovat do ničeho jiného, než do svých vlastních cestovatelských zážitků.

Ve chvíli, kdy mě ta žena uviděla, jak procházím kolem její vesnice, byla jsem její jediná naděje. Vysoká a evidentně ze západu. Přinesla ke mně její bezvládné dítě a začala mě prosit o pomoc. Na závěr řekla slovo, které si zapamatovala z dob britské okupace před padesáti lety. “Doktor?” Podívala jsem se na ni, pak na zem a zavrtěla jsem hlavou. Hned jsem se otočila a bez ohlížení začala odcházet. Nikdy jsem netoužila být doktorkou.

Bevin Clare s dětmi

Byla jsem komunitní bylinkářka. Když měl někdo bolesti hlavy nebo břicha nebo nějaké chronické onemocnění, mohla jsem nabídnout svou výbavu a pomoci mu. Samozřejmě, že i u nás na západě byly doby, kdy jsme neměli k dispozici nic jiného, než byliny. A bylináři v dobách osidlování Ameriky dokázali neuvěřitelné věci při léčbě souchotin nebo sněti jen za pomocí rostlin. Jako mladá jsem samozřejmě měla období, kdy jsem tvrdila, že byliny stačí na všechno. Ale v otázce akutní péče je podle mě vývoj medicíny revoluční a nenahraditelný. Po autonehodě bych prostě utíkala ihned na pohotovost do nemocnice.

Taky jsem ale věděla, že síla rostlin je mnohem větší, než mohu já obsáhnout svými znalostmi. Naučila jsem se, že rostliny jsou moudré. Co to znamená?

Moudrost rostlin a lidského organismu

Rostliny jsou koktejlem chemikálií, mnohé léčivky mají sto a víc nenahraditelných chemických složek. Rostliny používají ke specifické komunikaci sekundární metabolity. A to je jazyk života. Ten samozřejmě zahrnuje i lidský život. Přemýšleli jste někdy nad tím? Že když spolknete malé semínko tropické rostliny, tak ono změní chemii vašeho mozku? Starbucks na tom vydělal miliony! Rostliny dokážou změnit váš pohled na svět nebo to, jak vaše buňky mezi sebou komunikují. Tohle není žádná neuvěřitelná náhoda, říká se tomu koevoluce.

Lidé a rostliny se vyvíjeli dohromady. Bez rostlin bychom nepřežili. Nejde jenom o vitamíny, bez kterých se neobejdeme. Ale také o oblečení, pohonné hmoty, stavební materiál a další aspekty našeho moderního světa. Jsme prostě na rostlinách závislí. Tradiční bylinná medicína je mnohem víc než to, že člověk umí uvařit nějaký léčivý čaj. Jde o chemickou konverzaci mezi rostlinami a člověkem. Žádný bylinář nemůže vědět, co všechno rostliny dělají a je dobré si to zjistit na vlastní kůži. Pak je ta jejich obrovská síla uklidňující. Tedy, pokud věříte v přirozený řád a chaos věcí.

“Spolehla jsem se na zkušenost rostlin”

Takže jsem se otočila. Ta žena tam pořád stála, sledovala mě, zmatená a zklamaná. S vírou ve schopnosti rostlin jsem se k ní vrátila a přiložila hřbet ruky na rozpálené čelo jejího dítěte. Společně za doprovodu celé vesnice jsme se vrátily k ženám, které prodávaly byliny rozložené na přikrývkách na červené zemi. Vybrala jsem ty, které jsem znala ze své praxe a uměla je pojmenovat místním jazykem. Vložila jsem veškerou důvěru v jejich tisíciletou zkušenost s molekulární interakcí s člověkem a jeho bakteriemi.

A to je to tajemství, které vám chci předat. Používání rostlin prostě spouští biochemický rozhovor, který je nad hranicemi našeho chápání a porozumění.

Zázvor, kurkuma a česnek

Vyrobili jsme obklady ze zázvoru, kurkumy a česneku. V dlaních jsme z nich vymačkávali žlutou šťávu a tou potírali hnisající abscesy. Připravila jsem zchlazující obklady z černého čaje, které jsem přikládala na třísla, abych dítěti srazila horečku. Podávala jsem mu odvar z heřmánku a verbeny, abych zklidnila jeho mysl. Využila jsem rostliny, které se díky lidem, rozšířily po celém světě. Vsadila jsem na dávnou spolupráci rostlinného a lidského společenství. A nedělala nic víc, než to, co dělám jako komunitní bylinkářka.

Ráno ten chlapec otevřel oči a podíval se na mě.

Autorkou příběhu je Bevin Clare – klinická fytoterapeutka, odbornice na výživu a profesorka Klinické bylinné medicíny na Maryland University of Integrative Health (Marylandské univerzitě integrativního zdraví).

Příspěvek přeložila a upravila Anna Krutová (Aromaterapie Brno). Fotografie pocházejí z archivu Bevin Clare. 

Příště: Příběh z praxe Lucie Tvrdíkové, která se věnuje aromaterapii a reflexní terapii. Pro Kouzlo vůní popsala, jak pomohla klientce zbavit se za pomoci éterických olejů Lexaurinu a úzkostí.  

Děkujeme partnerům článku za podporu:
logo-aca-kulate

 

Ingeborg Stadelmann: “Nemoci a porody vyžadují lidský přístup.”

Rozhovor o tom, že homeopatie a aromaterapie mohou jít ruku v ruce, o budoucnosti éterických olejů, ale i o zodpovědnosti za vlastní zdraví

Ingeborg Stadelmann je superstar mezi porodními bábami. Její kniha “Zdravé těhotenství, přirozený porod” provází obdobím očekávání miminka tisíce žen po celém světě. 4. února 2017 přijede německá homeopatka a aromaterapeutka na jedinečný seminář do Brna, kam se samozřejmě chystají i redaktorky Kouzla vůní. Přinášíme exkluzivní rozhovor, který vznikl díky pořadatelům ze Vzdělávacího centra Uroboros.

Jaké vůně vás provázejí zimním obdobím? Kterými éterickými oleji se zahříváte?

Raději si obléknu oděv z vlny, ten dokáže zahřívat déle, a piju čaj se zázvorem. Pokud ale chci spontánně podpořit dobré prokrvení, používám jednu z mých Original-Stadelmann® aromatických směsí určených k natírání, která obsahuje skořici, hřebíček nebo rozmarýn, a touto směsí se natřu. O zázvorovém oleji je dobré vědět, že neobsahuje gingerol, tyto pálivé látky se během destilace nemění, takže nemá zahřívací účinky. Rozmarýnový olej používám jen tehdy, pokud potřebuji trochu povzbudit svůj krevní oběh, v takovém případě dávám většinou přednost chemotypu verbenon.

Jako porodní asistentka jste s ženami v každodenním kontaktu. Kterých pět olejů byste zařadila do “ženské sady” – ať už pro PMS, těhotenství, šestinedělí, přechod…

Protože upřednostňuji aromatické směsi a sama řadu z nich nabízím v podobě hotových produktů, je těžké na tuto otázku odpovědět. K čistým éterickým jednodruhovým olejům se v tomto případě řadí: růže, šalvěj muškátová, jasmín, sporýš a neroli. Je však důležité vědět, že tyto oleje není možné míchat jen tak, bez potřebných vědomostí. Jedná se o vzácné oleje, které jsou drahé i v pravém slova smyslu, a které se coby jednodruhové oleje nebo i v podobě směsí používají jen v malých dávkách.

Z mých hotových směsí, které jsou k dostání i v Česku, doporučuji: Nálady při menstruaci při výkyvech nálad před vlastní menstruací, Masážní olej při menstruaci při bolestech spojených s menstruací, Porodní olej pro masáž při porodních bolestech, Masážní olej na břicho v období šestinedělí pro masáž břicha po porodu, Olej pro období klimakteria nejen v roli pečujícího tělového oleje, ale také pro podporu hormonálního systému.

Jaké bude téma brněnského semináře?

V plánu je odborný seminář „Aromaterapie a homeopatie provázejí ženu od touhy po dítěti až po šestinedělí“. Řeč bude o obrazech homeopatických léků a profilech éterických a rostlinných olejů. Představeny budou obrazy léků z klasické homeopatie jako Caulophyllum, Cimicifuga, Coffea, Gelsemium, Sepia, Staphisagria, Lycopodium a Pulsatilla, ale také účinky éterických olejů z jasmínu, růže, šalvěje muškátové, ylang-ylang či rostlinných olejů z jader granátových jablek a semen pupalky.

Je něco, co byste dnes do knihy “Zdravé těhotenství, přirozený porod” doplnila, nebo co byste změnila? Mě osobně by zajímala hlavně péče o ženu, která zažije traumatický porod. Jakou aromaterapeutickou směs byste doporučila pro psychicky náročné šestinedělí, kdy se žena vyrovnává třeba s pocity zklamání nebo následky císařského řezu?

Vámi zmiňovaná témata jsem již zahrnula do přepracovaného vydání z roku 2005, zatím se však nedočkalo českého překladu (pozn. redakce: český překlad přepracovaného vydání vyšel v roce 2009). V současné době však pracuji na dalším (posledním?) přepracovaném vydání této knihy. Moji aromatickou směs s názvem „Tělový olej zpevňující“ jsem vyvinula pro tuto obtížnou životní fázi. Pomohla již celé řadě žen se zpracováním prožitků v šestinedělí. (Pozn. redakce: Již brzy by se na pultech knihkupectví měla objevit i další kniha Ingeborg Stadelmann s názvem Aromaterapie od těhotenství po kojení).

Často se mě maminky ptají na kombinování homeopatie s aromaterapií. Jaký je váš názor? Je to vhodné?

Ano, samozřejmě jsou kombinovatelné! Podle tohoto hesla žiju, doporučuju a vyučuju již 30 let. Snad jedinou výjimkou by mohlo být užívání éterického oleje z kafru. A jako antidotum ho popisoval i Samuel Hahnemann. Právě tento olej, stejně jako složky obsahující kafr, jsou v těhotenství a u malých dětí kontraindikovány a v moderní aromaterapii jsou používány také jen zřídka. Proč pouze jednu cestu? Jde přece o to, poskytnout rychlou pomoc, nikoliv o to, abychom vyčkávali, zda pomůže první možnost, a až poté použili možnost druhou. Homeopatie si velmi cením, nedokáže však působit a pečovat! Právě to ale potřebuje většina lidí tehdy, když mají problémy, proto jsem se vydala cestou aromaterapie. Nikdy bych však nechtěla upustit od homeopatie.

Ovšem ten, kdo pracuje nebo léčí vědecky, mívá při několika druzích terapie problémy. Na nemoci a porody se však dle mého názoru nedá nazírat vědeckou optikou, naopak vyžadují lidský přístup plný empatie a pozornosti. Tyto léčebné metody umožňují obojí, celostní přístup klasické homeopatie a působící aromaterapie se skvěle doplňují.

Aromaterapii akceptuje v České republice stále více porodnic. Mnoho žen se s éterickými oleji setká poprvé právě během těhotenství nebo pak při péči o miminko. Jaká je teď situace v Německu? Je tam aromaterapie populární?

Aromaterapie se na poli porodní asistence již velmi dobře etablovala. Řada žen však mé směsi nespojuje přímo s terapií, spíše je považuje za přírodní kosmetiku. Což samozřejmě také není špatné. Přibývá také klinik a pečovatelských zařízení, v nichž se využívá aromaterapie. Zde je řady dobrých výsledků dosahováno především v rámci paliativní péče. Aromaterapie se patrně bude rozšiřovat stále více. Často přitom pracujeme s éterickými oleji ve smyslu fytoterapie, nikoliv v rámci pojmu aromaterapie. Bohužel to řada odborníků považuje za „ezoterickou nafoukanost“. Čeká nás ještě spousta osvětové práce, abychom medicínu a farmacii přiměli k uznání aromaterapie jako terapie. Ve společnosti FORUM ESSENZIA e.V. jsme však o velký krok napřed. V listopadu se konal velký kongres s odbornými přednáškami. Přednášky budou v únoru publikovány v našem odborném časopise. V rámci spolku jsme také měli možnost hovořit s naším spolkovým ministrem zdravotnictví, u něhož jsme se setkali s porozuměním v otázkách multirezistentních choroboplodných zárodků, protože právě toto je jedna z největších hrozeb budoucnosti – a to pro celé lidstvo. Právě v této oblasti se může aromaterapie prosadit. Potěšilo by mě, pokud bychom si mohli vyměnit informace i s českými aromaterapeuty.

Tip redakce: Devatero kvítí nabízí aromasměsi a čajové směsi, které německá Bahnhof Apotheke vyrábí podle receptur Ingeborg Stadelmann.

Může si aromaterapeutické ošetření německý pacient nechat proplatit pojišťovnou? Kde byste ráda viděla zlepšení?

Ne, aromaterapie jako taková se neřadí k uznaným typům terapie. Ale každý lékař může předepsat receptury tak, jako by šlo o fytoterapeutické receptury, které jsou částečně hrazeny pojišťovnami. Pro nás ve spolku i pro mě osobně je důležité, aby byli lidé podporováni v jejich odpovědnosti za sebe sama a aby k ní byli vedeni. Odpovědnost za sebe sama je však rychle omezena úhradami zdravotních pojišťoven a znovu se tak redukuje jen na nařízení a determinaci ze strany cizí instituce.

Jak vy osobně aromaterapii užíváte v mimopracovním životě?

Bez homeopatie a aromatických směsí by naše rodina byla velmi nešťastná a bezradná! V rodinách mých dětí, stejně jako u mě samotné si život bez esencí, rostlinných olejů a hydrolátů nedovedeme představit. Ať už při každodenní péči o tělo, při nemocech, zraněních nebo při jemném provonění místností, proti nepříjemným zápachům pak ve formě spreje. V mé koupelně byste našli jen mé vlastní produkty. Nic jiného nepotřebuji.

Kdybyste si měla vzít jeden éterický olej na pustý ostrov, který by to byl?

Slamněnka. Protože pomáhá téměř při všech zraněních. A pokud bych měla ještě jednu možnost, tak tělovou emulzi s bambuckým máslem, olejem z neroli nebo růže a růžový hydrolát.

Děkujeme za rozhovor!

Ingeborg Stadelmann (*1956)

Ingeborg Stadelmann je světově uznávaná porodní asistentka. Po mnoho let se věnovala domácím porodům. Sama je matkou tří dětí. Ve své práci kombinuje klasické bylinkářství, homeopatii a aromaterapii. Dnes přednáší o přirozeném porodnictví po celé Evropě.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová. Foto: archiv Ingeborg Stadelman. Za překlad děkujeme Jakubu Marušákovi, Ivě Valentové a Vzdělávacímu centru Uroboros v Brně! 

Děkujeme partnerům článku za podporu:


logo-aca-kulate

Máš chuť majoránky, lásko má

Seriál majoránka – 1. část

Zná ji každý! Ať už ze zahrádky nebo alespoň z obrázku na pytlíčku od tohoto koření. Troufám si říct, že toto koření nám v kuchyni tak zevšednělo, že když se vysloví jeho jméno, představíme si většinou brambory nebo pizzu. A přitom toto běžné koření umí mnohem víc než ochutit a provonět pokrm! Toto je úvodní článek o majoránce, aby jste si udělali představu, s jakým kořením máte tu čest, až ho budete příště přimíchávat do bramboráku.

Není majoránka jako majoránka

Na úvod bych ráda zmínila, že majoránka zahradní Origanum majorana syn. Majorana hortensis je příbuznou oregana, česky označovaného jako dobromysl obecná nebo také jako planá majoránka Origanum vulgaris. Obě jsou z řádu hluchavkovitých, který se v rostlinné říši vyznačuje vysokým podílem éterických olejů.

Zásadní rozdíly mezi těmito po vůni velmi podobnými bylinami lze určit na první pohled. Majoránka zahradní, jež nesnáší mrazy, je zpravidla jednoletá a v našich podmínkách se pěstuje účelně. Vzrůstem je menší, kvete bílými kvítky. Dobromysl je trvalka a lze ji najít ve volné přírodě, kvete starorůžově až nafialověle.

Pro terapeutické účely je zásadní obsah látek a jejich chemické složení. Velmi zkráceně uvedu hlavní rozdíl. Dobromysl má vyšší množství chemické fenolové látky zvané karvakrol, který jí propůjčuje její intenzivnější, štiplavě teplou vůni. Majoránka zahradní obsahuje převážně monoterpenoly, které jsou svým účinkem fenolům podobné, avšak na rozdíl od nich jsou bez toxicity.

Rozdíl v terapeutickém využití popisuje bylinář Mathioli: „Majoránka má moc rozpouštěti, srážeti, ztenčovati a z hloubky táhnouti, origanum rozděluje, ztenčuje a otvírá.“ Moc nad tím nepřemýšlejte! Jejich účinky na zdraví jsou téměř totožné, přičemž největší podíl léčivých látek obsahuje u majoránky kvetoucí nať, u dobromysli nať před rozkvětem.

Účinky majoránky na zdraví

Majoránka zahradní je jednoletka
Majoránka zahradní je jednoletka

  • Zůstanu v té kuchyni, abych odůvodnila, proč je majoránka vůbec vhodným dochucovadlem. Majoránka zvyšuje podíl žaludečních šťáv, a tak působí velmi pozitivně na náš žaludek a střeva. Má příznivé účinky při špatném zažívání, ztrátě apetitu, nadýmání i žaludečních vředech.
  • Upravuje stolici – průjem zahustí, zácpu zvláční. V souvislosti se střevy je konkrétně oregano využíváno jako antihelmetikum, tedy v boji proti parazitujícím červům.
  • Je také vhodná u těžkostí se žlučníkem, protože podporuje produkci žluče. Tím zároveň posiluje játra, ale i slezinu, které navíc prospívá její teplá a suchá energie.  V souvislosti se slezinou (slinivkou)  ji doporučuji i diabetikům typu 2 a zatím jsem se setkala jen s pozitivní odezvou.
  • Teplá a suchá energie také podporuje pocení a rozpouštění hlenů během nachlazení. Majoránka zklidňuje suchý dávivý kašel, eliminuje rýmu a tiší astma. Vedle skořice a hřebíčku patří k nejsilnějším antibakteriálním a protiplísňovým kořenným bylinám.

    oregano
    Oregáno – dobromysl obecná je trvalka
  • Výše uvedené je dobře uplatnitelné také u žen, které bojují s výtoky v genitální oblasti. Protiplísňové vlastnosti majoránky formou výplachů zamezují růstu kvasinek jako je např. Candida albicans, která se může přemnožit v krvi, ale i v genitálním traktu.
  • Své uplatnění najde majoránka také u žen trpících premenstruačním syndromem či nepravidelnou menstruací. Jako čaj pomáhá při bolestech hlavy, vnější použití formou masti uvolňuje křeče v břiše, sedací koupele pak snižují otoky dělohy a navíc posilují močový měchýř a močové cesty. Čaj působí diureticky.
  • Vysoký podíl látek s antimikrobiální aktivitou lze využít i na plísňová onemocnění pokožky, třeba formou koupele. Eterický olej z majoránky se používá na odstraňování bradavic a kuřích ok.
  • A k tomu všemu je silným neurotonikem a stimulantem, což znamená, že posiluje naše nervy, působí povzbudivě na centrální nervovou soustavu. Uklidní bušení srdce a pomáhá při depresích a těžkých stavech psychické vyčerpanosti.  Je vhodná pro ty, kteří se cítí být sami, opuštění nebo izolovaní.

Obecně:  Majoránka má především rozpouštěcí a prohřívací efekt.

Pozor! Je kontraindikována v těhotenství!

V kuchyni jsem začala, v kuchyni skončím

Ne, otřelé recepty tu nebudu kopírovat. Každému podle jeho chuti. Podělím se ale o jeden zajímavý tip.

Místo špejle u špízu, ať už masitého či zeleninového, lze využít odrhnutý stonek dobromysli. Je dostatečně dlouhý, dřevitý a přitom pružný, a má chuť po koření. Při sklizni dobromysli si ponechte tyto náhradní špejle, mile překvapíte své kamarády při grilování.

A nezapomeňte jim říct taky něco o tom, jak majoránka působí na naše zdraví. Určitě si na něco vzpomenete, vždyť má tak široké využití.

 

Další díly seriálu:

Autorkou článku je Veronika Němcová, odborná aromaterapeutka/kräuterpraktikerin, kontakt: vondrus(zavináč)gmail.com. Zdroje: Kateřina Svoboda: Rostlinné silice, biochemické složení, působení na lidský organismus – II. Skriptum AČA. Praha 2013; Elisabeth Kairath: Gewürzskriptum. Innsbruck 2014. Foto: Freeimages.

Pět otázek pro Janu Poncarovou (rozhovor)

Jana-Poncarova-uroda
Jana Poncarová na své zahrádce

Jana Poncarová pěstuje byliny a zeleninu šest let. Za tu dobu stihla založit druhou zeleninovou zahradu a bylinkový záhon se jí rozrostl na 20 m2. Podotýkám, že vše pěstuje pro vlastní potřebu. Touží po tom být potravinově nezávislá a bylinky s tím samozřejmě úzce souvisí. Když k tomu přidáme asi 5x tolik prostoru pro zeleninu a měsíček rozesetý po všech koutech zahrady, je rozhodně nejlepší hobby zahradnicí, co znám. Vloni se rozhodla motivovat veřejnost k návratu k domácímu pěstování a pravidelně bloguje v rámci projektu Pěstuj zeleninu. Pro mě, jako kamarádku, je Jana velkou inspirací a ráda se za ní zastavím, kdykoliv projíždím kolem. Tentokrát jsme se sešly při sklízení měsíčku a vznikl z toho tento rozhovor. Diktafon jsme u toho měly schovaný v košíku, do kterého jsme květy sbíraly.

Kdy jsi začala s pěstováním bylin, co tě na něm baví a jaké byliny vlastně pěstuješ?

Byliny pěstuji možná nějakých šest let, první motiv přesně nevím, ale vždycky mě bavilo pěstování. Vlastně se dá říct, že jsem o pěstování bylin na začátku nic nevěděla, pak jsem od někoho dostala mátu, meduňku a založila jsem bylinkovou zahrádku. A pak začaly přibývat – tymián, rozmarýn, oregano, libeček, petržel… Dostala jsem také hrst měsíčku, vypěstovala jsem si je a od té doby mám svoje semínka. Pěstuju spíš tradičnější bylinky. Pěstování bylin mě baví, protože ráda jím a pěstuju si vlastní zeleninu, k čemuž se bylinky krásně hodí. Takže si ráda obejdu zahradu, natrhám si třeba cuketu, mrkev a do toho nějaké hrsti bylinek a něco z toho uvařím. A pak taky bylinky klasicky suším na čaj, třeba květ černého bezu a květ lípy, protože ty se nám osvědčily v zimě na kašel, rýmu a nachlazení. Když mám pocit, že na mě něco leze, uvařím si večer čaj z květu lípy a bezu černého, osladím medem a většinou si udělám i topinku s pořádnou dávkou česneku – samozřejmě domácího. A to mě vždycky zabírá. Taky miluju levanduli, kterou si suším, a letos jsem si nakládala poprvé olej z květů levandule a tím si natírám pleť. Z meduňky si zase ráda vařím čaj, když se potřebuju zklidnit, třeba na večer. Měsíček používám do čaje, do koupele nebo do koupelových solí, které vyrábím i pro své blízké. Mátu už letos sklízím podruhé, přebytek bude na rozdání. Tak to jsou moje bylinky.

Vím, že máš ráda historii, hledáš si také informace o bylinách ve starých knihách?

Po nevlastním pradědovi jsem zdědila bylinkářskou knížku z přelomu 19. a 20. století. Je to spíš takový sešit, už hodně potrhaný, ale pro mě nesmírně cenný. Sepsal ho pan Ježek, vydavatel časopisu Český Kneipp. Jak už název napovídá, vychází hlavně z rad faráře Kneippa. Jsou tam i bylinkové recepty a návody – třeba jak bylinky sbírat, sušit, jak z nich připravit oleje nebo obklady. Je to velmi inspirující. Ale popravdě, raději jsem venku a informace si dohledávám, až když něco potřebuju.

Napadá tě nějaká tradiční česká bylina, kterou naši předkové pěstovali na zahrádkách?

Mateřídouška
Mateřídouška

Určitě heřmánek, měsíček, majoránka, mateřídouška, taky dobromysl, to jsou takové tradiční české byliny. Ve starých knihách najdeš ale i rozmarýnu nebo tymián – tedy středomořské bylinky. Někde ve starých kalendářích z dvacátých let jsem četla rady, co udělat, když máš trošku prostoru – máš ho osázet bylinkami, nasušit je a jít s nimi na trh. Bylinky se určitě pěstovaly a využívaly, spíš mi přijde, že jsme to nějak zapomněli, hlavně v době komunismu byly snahy vytlačit některé plodiny. Například chřest, který byl v době první republiky tradiční, stejně jako i kapary nebo olivy. Jenže symbolizovaly první republiku a svobodu, takže potom byly zapovězené. Občas mě – třeba na trhu – překvapí, že někteří lidé bylinky neznají, neví například, jak vypadá tymián, majoránka nebo oregano. To mi přijde smutné.

Kdyby sis mohla vzít s sebou jednu bylinu na pustý ostrov, která by to byla?

Asi tymián, na jídlo (směje se), já bych si tam asi něco ulovila. Popravdě vlastně ani nevím proč, mám ho ráda, voní mi, někde jsem četla, že je dobrý na průdušky a to se hodí na moje astma. Možná symbolizuje i nějaké moje aktuální téma.

Kdyby někdo zakládal bylinkovou zahrádku, co bys mu poradila, jak a s čím začít?

Myslím, že je dobré míň přemýšlet a prostě se do toho pustit. Vyhlédnout si nějaké místo, kde se nám to líbí a třeba požádat někoho o první bylinku pro začátek. Myslím, že se to pak začne hezky hromadit a rozšiřovat. A klidně bych se nebála používat u toho svojí intuici. Taky si něco o tom přečíst, třeba že máta má radši temnější a vlhčí kouty a třeba zase středomořské bylinky mají raději slunce. Ale to stačí. Třeba měsíčky, které tady vidíš, jsem sela tak, že jsem vzala hrsti semínek a šla jsem a prostě jsem je sypala, bez rytí. Chtěla jsem prosvětlit kouty zahrady. A myslím, že kde bylo víc vody, tam se semínka chytla a někde prostě vyschla.

Bonus: Janin oblíbený bylinkový recept

Úplně moje nejoblíbenější jídlo jsou špagety s rajčatovou omáčkou a bylinkami. Jednoduše dám 2-3 stroužky česneku na rozpálený olej, krátce orestuju, potom přidám pokrájená rajčata a podusím je. Přihodím hrst bylinek – tymián, oregano a většinou i rozmarýn. Promíchám s vařenými špagetami a posypu parmezánem. K tomu si ráda dávám i polníčkový salát.

Děkujeme za rozhovor, Jani!

Janiny byliny

Byliny olej
Výroba pleťového oleje

Pro zajímavost jsme prošly, co má Jana na bylinkovém záhoně. Napočítaly jsme celkem 20 bylin, z čehož některé byliny byly vícero druhů. Snad jsme na nic nezapomněly. Oregano (5 druhů), majoránka, petržel kadeřavá, šalvěj (2 druhy), libeček, tymián (2 druhy), smil, levandule, mateřídouška, koriandr, pažitka, řepík, máta (3 druhy), měsíček, pelyněk, medvědí česnek, heřmánek, kopr, rozmarýn, bazalka.

Ve volné přírodě pak Jana sbírá řebříček, třezalku, lípu, květ černého bezu a jitrocel. Nedávno jsme spolu o Svatojánské noci sbíraly devatero bylin s magickou silou, Jana si je všechny naložila do oleje, kterým se nyní potírá a těší se, že po nich omládne 🙂

Mgr. Jana Poncarová (*1983)

Novinářka, copywriterka a blogerka na volné noze. Zakladatelka EnergetickéPoradny.cz, za kterou získala prestižní ocenění v Rozjezdech roku pro Plzeňský kraj. Vášnivá zahradnice a pěstitelka bylin. Svůj talent a lásku k půdě a rostlinám (a vlastně i podobu) zdědila po své prababičce, která byla zahradnicí. Kdyby z nějakého důvodu nemohla psát, vrhla by se podle vlastních slov profesionálně do zahradničení. Svůj volný čas tráví na své zahradě u staré roubenky. Její manžel Lukáš ji ve všem podporuje a k její radosti se sám před dvěma lety pustil do pěstování brambor 🙂

Koukněte na Janiny profesní stránky Jana Poncarová nebo na stránky některého z jejích projektů:

měsíček
Sběr měsíčku

sušárna
Sušárna

 

 

 

 

 

 

 

 

Autorkou rozhovoru je Michaela Lusílija Makulová, odborná aromaterapeutka, Simbis. Foto: autorka, Jana Poncarová.