Švestka – na revma, dnu a líná střeva

V dnešním dílu Bylinek našich babiček se zaměříme na švestku. Nebudeme tentokrát využívat všechny části rostliny, přesněji stromu, jako to bylo v minulých dílech, ale podíváme se na různé druhy zpracování a využití plodů jako třeba jak na populární povidla či exotičtější čatný.

Švestka je u nás běžně pěstovaný strom, který na jaře, ještě než začnou růst listy, krásně bíle kvete. Rozšířila se do Evropy z Malé Asie, k nám přivezl první sazenice Karel IV a dnes ji najdeme na vesnicích v každé zahrádce, mnohde i kolem cest. K léčebným a také gurmánským účelům, využíváme plody a výrobky z nich připravené. Naše babičky a dědečkové ji používali i proti revmatismu a to ve formě slivovice tak, že na hadřík nanesli čerstvý bílek, hodně pokropili slivovicí a přiložili na revmatické koleno.

Plody švestky Prunus domestica obsahují cukry, vitamín C, organické kyseliny hlavně kyselinu jablečnou, provitamín A, vitamíny skupiny B, pektiny. Mají ale málo sodíku, proto jsou prospěšné při chorobách krevního oběhu, jater, ledvin, při dně a revmatismu. Čistí organismus, zvláště účinné jsou při onemocnění dnou, kdy odbourávají a vyplavují kyselinu močovou z organismu.

Švestka je nejen dobrá, ale i fotogenická, zvláště v tónech modré

Švestka jako lék

Švestky můžeme podávat jako dietní potravinu při výše uvedených problémech a to jak čerstvou tak i sušenou, v množství cca 12 švestek denně. Nedoporučuje se ale pití vody po konzumaci čerstvých švestek, mohli bychom si způsobit žaludeční potíže a nadýmání a průjmy.

Recept na “líná střeva” a zácpu

5 sušených švestek dáme do misky, zalijeme vodou tak, aby byly potopené. Necháme stát přes noc. Ráno na lačný žaludek sníme švestky i s vodou, ve které se macerovaly. Můžeme také udělat odvar: stejné množství švestek mírně povařit ve vodě a potom také na lačno sníst i s nálevem.

Recept na dnu

Před hlavním jídlem sníst 1 porci (cca 12) čerstvých švestek nebo vypít skleničku čerstvé šťávy. Pokud nemáme čerstvé, je možné i pít šťávu ze zavařených nebo sušených švestek.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Léto do skleničky: pečený čaj s bezinkami

Pokračujeme v našem babo-letním seriálu léto do skleničky. Příští pátek se těště na další prima recept od našich redaktorek!

S pečeným čajem jsem se setkala poprvé před několika lety a od té doby jsem ani jeden rok nevynechala jeho výrobu. Je skvělý, voňavý, zahřívající a navíc vám krásně vyřeší problém s přebytky švestek, jablek a podobných letně-podzimních darů. Když máte mrazák plný, švestkový koláč i štrůdl upečený a stále ještě přebývá ovoce, které dlouho nevydrží, je čas na pečený čaj.

Při výrobě můžete použít různé druhy ovoce: jablka, hrušky, švestky, třešně, višně, rybíz, ostružiny, maliny a jiné drobné ovoce, kterého máte třeba z léta plný mrazák, můžete samozřejmě přidat i citrusy, ale není to třeba.

Na pečený čaj můžete využít i divoké plody léta – bezinky či hložinky.

Bezinky či hložinky

Ráda přidávám do pečeného čaje také bezinky, tj. plody bezu černého, které obsahují vitamin C, provitamin A (beta –karoten), stopové prvky (selen a zinek) a hodně barviv (antokyanů) a také dodají čaji krásnou tmavou barvu. Letos mám v plánu přidat do jedné várky i hložinky tj. plody Hlohu obecného, které obsahují vitamín C a vitamín B, karoteny, flavonoidy, třísloviny, glykosidy, pektiny a cukry.

Recept na pečený čaj s bezinkami

  • vypeckované a jádřinců zbavené ovoce pokrájejte na menší kousky a naplňte s ním pekáč s vyšším okrajem (pokud máte jablka nebo hrušky s hodně tuhou slupkou, raději je předem oloupejte a ze slupek si uvařte čaj)
  • přidejte cukr, třeba třtinový v množství podle vlastního uvážení (v receptech najdete různé množství, vše se odvíjí od toho, jak moc máte rádi sladkou chuť, můžete přidat cca polovinu váhy ovoce, ale i více nebo méně, já sladím málo a proto ovoce jen posypu tenkou vrstvou cukru)
  • přidejte na kousky nalámanou skořici (nepoužívejte skořici mletou, jednou jsem to udělala a na dně čaje pak bylo hořké “skořicové blátíčko”)
  • přidejte několik hřebíčků

Pekáček dejte péct do trouby na cca 180 stupňů Celsia asi na 30 minut, během pečení občas promíchejte. Horké ihned plňte do skleniček vypláchnutých vařící vodou, můžete zakápnout rumem či jiným alkoholem, dobře zavřete, otočte skleničky dnem vzhůru a nechte vychladnout. Já pro jistotu vyplachuji vařící vodou i víčka.

Až v zimě dostanete chuť na něco voňavého pro zahřátí, dejte několik lžiček čaje do hrnku, zalijte vařící vodou a případně doslaďte medem.

Dobrou chuť.

Je to tak jednoduché! Pekáček naplňte ovocem a dejte péct do trouby. Přendejte do skleniček a je to.

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová, foto: Pixabay.com