8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu

Ve slunečním světle všechno vypadá líp, barvy jsou jasnější a lidé veselejší. Jeho přemíra nám však může také způsobit velmi nepříjemné komplikace od dehydratace, úpalu a úžehu až po spáleniny,pigmentové skvrny nebo dokonce rakovinu kůže. Jak se před sluníčkem co nejlépe ochránit a zároveň si ho dostatečně užít? A jaké rostlinné oleje jsou na léto ideálními společníky?

1) Začni se přiměřeně opalovat již během jara a začátku léta, aby pokožka neměla šok

Pokud se vydáme k moři bílí jako stěny, spálení hned první den je téměř jisté! Pokožka si na slunce musí zvykat postupně a je schopna vytvořit si více ochranného pigmentu melaninu, který je naší vlastní bariérou proti UV záření. Melanin se tvoří jen do určité míry, největší část je již dána geneticky. Množství melaninu určuje náš vrozený fototyp  tedy barvu vlasů, očí a kůže. Nejlépe je před sluncem přirozeně chráněná kůže tmavě hnědá, nejméně pak kůže světlá severského typu.

8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu
Začni se přiměřeně opalovat již během jara a začátku léta, aby pokožka neměla šok.

2) Již během jara a v průběhu celého léta zařaď do jídelníčku potraviny s obsahem karotenoidů

Provitaminy A neboli karotenoidy hojně obsahuje mrkev, meruňky, rajčata, jeřabiny, rakytník, petrželová nať, kopřiva, pampeliška, medvědí česnek a další byliny. Do svého tělového oleje přidej také trošku mrkvového nebo šípkového oleje, dodá krásnou zdravou barvičku a pomůže kůži k přirozené barvě opálení.

3) Nikdy se neopaluj mezi 11. a 15. hodinou

Stejné doporučení se nachází na všech opalovacích prostředcích, takže ani ty nejdražší nás neochrání stoprocentně. Navíc pláže jsou v ranních i večerních hodinách méně zaplněné, takže si můžeš užít opalování a koupání nejlépe. Přes poledne si dej po vzoru jižanů raději siestu. 🙂

4) Nepoužívej chemické UV filtry

Jejich maximální množství v opalovacích krémech je regulováno zákonem, protože jejich negativní účinky již byly prokázány. Proto výrobci používají mix různých druhů, které se vstřebávají do kůže. Proto použití chemických opalovacích prostředků nedoporučuji vůbec.

5) Používej rostlinné oleje a přírodní opalováky a maž se opakovaně

Maž se přírodními rostlinnými oleji nebo přírodními opalováky také před a po koupání, protože voda sice příjemně chladí, ale před spálením tě rozhodně neuchrání! Chlor a mořská sůl navíc pokožku dráždí a vysušují.

8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu
Nezapomeňte se po koupání znovu namazat.

Tip kamarádky Chorvatky: Na přirozeně hnědé opálení je nejvhodnější kvalitní panenský olivový olej (ideálně lokální). Tento tip mě nadchnul, ale platí pouze pro tmavší fototypy.

6) Používej vhodné oblečení a mechanické filtry

V přírodních opalovacích přípravcích se používají minerální filtry oxid titaničitý a oxid zinečnatý. Ty fungují jako zrcátka a fyzická bariéra proti UV záření, stejně jako například dlouhé bílé šaty.

Partnerem článku je firma Yasminka

7) Po opalování je potřeba pokožku hydratovat a vyživit

I sebelépe ochráněná pokožka bude v létě vysušená. Proto doporučuji například hydrolát z levandule a poté kokosový olej. Ty pokožku krásně zklidní, desinfikují a ošetří. Na případné spáleniny je také skvělá aloe vera s kapkou éterického oleje heřmánku nebo „obyčejné“ levandule.

tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu
Po opalování použij aloe vera gel s kapkou ÉO heřmánku nebo levandule.

8) Dodržuj pitný režim

Pij dostatek vody, ale hlavně jez ovoce a zeleninu. Ty obsahují navíc cenné minerály a vitamíny, které ve velké míře ztrácíme potem, a vodu z nich organismus celkově lépe využije. Nos s sebou také oblíbený hydrolát a příležitostně osvěž pleť (jednoduše pomocí rozprašovače). 

8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu
Doplňujte vitamíny a minerály.

Rostlinné oleje, SPF aneb co používat na léto?

SPF, tedy sun protection factor, je hodnota určující míru ochrany před slunečním zářením a je to povinný údaj opalovacích krémů. Není však jednoznačně doložitelné, co dané číslo znamená a nemusí ani platit, že čím je číslo větší, tím je ochrana účinnější. Většina krémů navíc chrání kůži pouze před UVB zářením, nikoli před UVA.

Rostlinné oleje, byť tyto informace najdete na internetu, žádné takové označení nemají. Teoreticky je SPF u olejů měřitelné, ale dosahuje výše maximálně 2–5, což je pro opalování nedostačující. Tato hodnota je navíc vzhledem k přírodní povaze olejů nestálá. Přesto nám mohou rostlinné oleje v létě nabídnout mnohé benefity.

pozn. Rostlinné oleje obecně nemají rádi při skladování teplo a světlo a mohli by předčasně žluknout. 

  • jojobový olej – bývá považován na nejlepší „letní“ olej, má totiž ochranný účinek proti slunečnímu záření (má údajně SPF 5), jedná se ve skutečnosti o rostlinný vosk, takže krásně ulpívá na pleti, přesto nepůsobí mastně, dobře se vstřebává a je vhodný pro všechny typy pleti, je také skvělým sérem proti roztřepeným konečkům vlasů
  • olej z pšeničných klíčků – obsahuje vysoké množství vitaminu E a omega-3 kyselin, proto má skvělé regenerační schopnosti a také vyšší odolnost proti žluknutí, je skvělou prevencí proti tvorbě vrásek
  • kokosový olej – ochlazuje a desinfikuje, a tak je ideální péči po opalování, vytváří na pokožce ochrannou vrstvu a udržuje v ní vlhkost, využijete jej také pro styling a výživu u suchých vlasů
  • šípkový olej – díky obsaženému betakarotenu pomáhá pokožce k přirozenému a rovnoměrnému opálení, preventivně působí proti pigmentovým skvrnám, používá se mimo jiné na léčbu akné, podobné vlastnosti má také olej mrkvový a rakytníkový. Používají se zejména před opalovací sezónou. (Pozn. redakce: mrkvový rostlinný olej je můj oblíbený opalovák. Polední slunce po zimě u nás nebo v létě u moře nepřepere, ovšem na ranní a podvečerní slunění je můj jediný společník. Lusílija)

Tip redakce: Mýtu ohledně SPF faktoru u malinového oleje jsme se věnovaly v tomto článku.

8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu

Mažte se! Přírodními rostlinnými oleji.Jistě jsou lidé, kteří v životě nepoužili opalovací krém a byli celé léto od rána do večera na zahradě (třeba moje babička 🙂), a jak se říká, „nic se jim nestalo“. Péče o pleť je však velmi individuální, a to, co nám fungovalo jeden rok, už nemusí fungovat druhý. Kromě fototypu záleží totiž na momentálním zdravotním stavu, počasí, naší stravě, imunitě a mnoha dalších faktorech. Nespoléhejme proto jenom na „ozkoušený“ kokosák či oliváč nebo na svůj přirozený pigment, ale rozhodně ne ani na chemické koktejly z drogerie. Přemýšlejme, co našemu tělu prospívá a přizpůsobme naši péči (i stravu) přírodním cyklům.

Tip: Mrkni také, jak na přírodní péči o pleť v horkých letních dnech!

Na závěr pro tebe mám letní tip na zdravou pleť a vlasy. Jím je překvapivě mořská voda a slunce! Nejen že dodávají dobrou náladu, pleť se díky nim navíc desinfikuje, prokrví, nabere potřebné minerály a díky pocení zbaví množství toxinů. Takto jednoduše je možné se zbavit akné i některých vyrážek a mastnoty vlasů. Přišla jsem na to během 17denního stanování u moře, kdy jsem se bála o svou problematickou pleť, když s sebou nebudu mít svou kosmetickou péči. Opak se stal pravdou! 

8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu
Přemýšlejme, co našemu tělu prospívá a přizpůsobme péči (i stravu) přírodním cyklům.

 

Zdroje:

  • SYROVÝ, Vít. Tajemství kosmetiky. Praha: Vít Syrový, [2015]. ISBN 978-80-903137-7-4.
  • GROSJEAN, Nelly. Velká kniha aromaterapie: [jak si zachovat zdraví a cítit se dobře pomocí aromatických olejů]. Olomouc: Fontána, 2003. ISBN 80-7336-084-5.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier, 2013. ISBN isbn978-0-443-06241-4.

Foto: Pixabay.com

Vznik tohoto článku podpořila firma Yasminka.

Firma YASMINA CZECH s.r.o. a internetový obchod www.yasminka.cz byl vytvořen s cílem nabídnout zákazníkům kvalitní masážní, esenciální oleje, přírodní mýdla, tělové peelingy, pleťové krémy a přípravky s bylinkami, které nejsou běžně k dostání v České republice. Laboratoř, kde jsou všechny tyto výrobky tvořeny, patří mezi nejlepší výrobce přírodní kosmetiky v celé severní Africe. Naše firma je přímým dovozcem té nejlepší přírodní kosmetiky nejen ze severní Afriky, ale i z dálného východu, zemí Středozemí aj. Máme exkluzivní zastoupení pro ČR a SR. Kosmetika Yasminka je vyrobena ze 100% přírodních surovin a je vyrobena na základě tisíciletých tradičních receptur.

Stanislav Sekretár: “Lněný olej patří do ledničky, olivový stačí mít ve tmě.” (rozhovor)

Léčivé účinky rostlinných panenských olejů jsou velkým tématem poslední doby. Výzkumy ukazují, že například olej z černého kmínu může pomoci alergikům se zmírněním senné rýmy. Pupalkový pomáhá ženám zvládnout hormonální obtíže. Brutnákový olej posiluje organismus. A právě o nich je i náš rozhovor se Stanislavem Sekretárem.

Rostlinné oleje budou také tématem i sobotní Aromakonference Brno a přednášet o nich bude Doc. Stanislav Sekretár ze Státní technické univerzity v Bratislavě. V rozhovoru pro Kouzlo vůní jsme se zeptali, jak správně doma používat a skladovat panenské rostlinné oleje.

Které rostlinné oleje byste doporučil do každé kuchyně?

SS: “Na bežné kulinárske účely: bezerukový repkový olej rafinovaný. Tento olej je oxidačne pomerne stabilný a naviac obsahuje n-3 kyselinu α-linolénovú (9-11 %). Pre fritovacie účely: olej určený na tento účel (zmes olejov s vysokým obsahom nasýtených mastných kyselín). Pre potreby studenej kuchyne: panenský olivový olej. Ten obsahuje zdraviu prospešné zložky.”

Pozn. redakce: bezerukový  = s nízkým obsahem nežádoucí kyseliny erukové.

Doc. Stanislav Sekretár vydal více než 150 publikací a patří mezi kapacity ve svém oboru

Jak moc vhodný je olivový olej pro smažení nebo pečení? A mohl byste to porovnat se slunečnicovým panenským olejem?

SS: “Panenské oleje (lisované za studena a nerafinované) obsahujú sprievodné látky, ktoré sa pri zohrievaní rozkladajú. V oleji sa tak vytvára pachuť a zápach. Zdraviu prospešné účinky týchto sprievodných látok sa zachovajú len pri ich správnom skladovaní (chlad, tma, neprístup kyslíka) a používaní iba pre účely studenej kuchyne. Olivový olej je podstatne oxidačne stabilnejší (asi 10-krát) ako slnečnicový aj v prípade panenských olejov. Panenské oleje sa však nehodia na smaženie a pečenie z vyššie uvedených dôvodov.”

Pozn. redakce: sprievodné látky  = doprovodné látky, např. barviva, enzymy, steroly, vitamíny, antioxidanty.

V poslední době se rostlinné oleje prosazují také jako doplňky stravy s léčivými účinky. Které rostlinné oleje byste takto doporučil?

SS: “Na liečivé účinky niektorých rastlinných olejov má vplyv zastúpenie mastných kyselín (najmä n-3 typu) a prítomnosť rôznych sprievodných látok (farbivá, enzýmy, steroly, vitamíny, antioxidanty atď.) v týchto olejoch. Rastliny sú zdrojom mnohých biologicky aktívnych látok. Takými olejmi, okrem spomínaného, sú: olej z čierneho kmínu, borákový (brutnákový), pupalkový, moringový olej, olej z hroznových jadierok, olej z chia semienok, olej z jadierok granátového jablka, oleje zo semien zeleru, papáje, olej z rakytníka rešetliakového, olej zo semien šípok, tamanu olej a mnohé iné.”

Pokud si někdo chce zpestřit jídelníček, jak správně užívat rostlinné oleje jako doplněk stravy a v jakém dávkování?

SS: “Vážnym problémom našej populácie je nesprávny pomer v príjme (n-6) a (n-3) mastných kyselín v strave. Ten by mal byť v prípade dospelých osôb približne 4 : 1 (denný príjem kyseliny linolovej by mal byť okolo 8 g a kyseliny α-linolénovej približne 2,4 g). Žiaľ u nás je tento pomer oveľa vyšší (20 až 40). Vhodné je preto konzumovať potraviny s vysokým obsahom (n-3) mastných kyselín (ryby, ľanový olej, repkový olej, vlašské orechy, chia semená) v takom množstve, aby sa tento pomer upravil na odporučenú hodnotu.”

Stanislav Sekretár v laboratoři Státní technické univerzity v Bratislavě

Anti-age hitem se v posledních letech stal arganový olej, který má ale typickou a pro někoho nepříjemnou vůni. Je opravdu tak unikátní?

SS: “Tento olej má vysoký obsah nasýtených mastných kyselín (až 80 %) a vďaka tomu je stabilný voči oxidácii (podobne ako olivový olej). Okrem toho obsahuje vysoké množstvá antioxidantov (tokoferoly a iné polyfenoly). Pozoruhodný je vysoký obsah γ-tokoferolu, ktorý má silné protizápalovéchemprotektívne účinky na ľudský organizmus. Z tohto hľadiska sa určite jedná o prospešný olej. Pre porovnanie s inými olejmi však treba zvážiť viaceré hľadiská: cena, dostupnosť, senzorické vlastnosti atď. Úlohu tu hrá aj dobre urobená reklama na produkt.”

Pozn. redakce: protizápalové = protizánětlivé.

Náš online časopis čtou aromaterapeuti nebo lidé, kteří si sami doma míchají tělové a masážní oleje. Který rostlinný olej byste doporučil jako nejtrvanlivější, aby se nám například nezkazil v teplé koupelně?

SS: “Vhodné sú oleje s vysokým obsahom nasýtených mastných kyselín: moringový olej, alebo olej z hroznových jadierok. Určujúcim faktorom je aj cena a dostupnosť oleja.”

Jak správně rostlinné oleje skladovat? Které musejí být v ledničce a u kterých je to zbytečně?

SS: “V chladničke (za chladu a v tme) sa odporúča skladovať všetky oleje panenské, oleje s vysokým obsahom (n-3) kyselín (ľanový, rybí, chia olej). Ostatné bežné oleje (repkový, slnečnicový, sójový a podobne) sú viac citlivé na svetlo (možnosť tvorby singletového kyslíka a akcelerácia oxidácie) ako na teplo. Treba ich skladovať v tme, ale nie je nutné ich dávať do chladničky.”

S kolegy z katedry vyjíždí Doc. Stanislav Sekretár na akce do přírody

V sobotu 15. září Vás uvidíme na Aromakonferenci Brno – o čem bude vaše přednáška? Na co se můžeme těšit?

SS: “Prednáška bude o oxidačnej stabilite rastlinných olejov a výrobkov z nich. Predmetom budú akceleračné faktory oxidácie tukov, jej chemické aj zdravotné dôsledky a uvedené budú aj možnosti inhibície tejto oxidácie.”

Tip redakce: Přečtěte si také rozhovor s Ingrid Kleindienst – John, která bude na Aromakonferenci Brno přednášet o praktickém využití hydrolátů.

Čím se teď zabýváte ve své práci na univerzitě? Prozraďte nějakou zajímavost z posledních výzkumů…

SS: “V poslednej dobe sa zaoberám izoláciou prospešných látok z fytomasy a ich využitím v potravinárstve, kozmetike a farmácii. Takou zaujímavosťou je prípad, keď sme pre antioxidačnú formuláciu na báze extraktu zo šalvie, pôvodne určenú na stabilizáciu tukov, zistili protirakovinové účinky. Uverejnené tu: Jantová, S., Hudec, R., Sekretár, S., Kučerák, J., & Melušová, M. (2014). Salvia officinalis L. extract and its new food antioxidant formulations induce apoptosis through mitochondrial/caspase pathway in leukemia L1210 cells. Interdisciplinary toxicology, 7(3), 146-153.”

Stanislav Sekretár

Doc. Ing. Stanislav Sekretár, PhD. pracuje v oboru Chemie a technologie potravin na Ústavu potravinářství a výživy Fakulty chemické a potravinářské technologie STU v Bratislavě. Ve své výzkumné práci se zaměřuje na využití přírodních látek v potravinářství, kosmetice a farmacii. Vydal více než 150 vědeckých publikací v odborných časopisech a sbornících, je vlastníkem jednoho patentu, autorem učebnice, skript, programů pro počítače i audiovizuálních kurzů. Spolupracuje na slovenských i mezinárodních grantech. Na svoje práce má 357 citací.

Autorem rozhovoru je: Anna Krutová, Foto: archiv Doc. Stanislava Sekretára

O Aromakonferenci Brno

Mezinárodní aromaterapeutická konference se uskuteční 15.9. v Brně. S přednáškami vystoupí Dr. Petra Ratajc ze Slovinska, Ingrid Kleindienst – John z Rakouska, Doc. Stanislav Sekretár ze Slovenska a Ing. Helena Pluháčková z České republiky. Program bude simultánně překládán pod taktovkou Hany Violy Tisserand do češtiny.

Rostlinné oleje místo tělového mléka? Skvělá výživa nejen pro suchou kůži

Kvalitní rostlinné oleje nám dělají dobře zvenku i zevnitř. Jejich úžasné účinky využíváme při vnější péči o pleť, ale i pro vnitřní výživu těla. Získávají se hlavně lisováním ze semen rostlin a stromů. Tyto malé zárodky obsahují koncentrovanou sluneční energii přetvořenou ve výživu a informace pro pokračování života v přírodě.

Oleje mají dar proniknout do nejhlubších vrstev pokožky a současně pomáhají chránit její povrch. Slouží jako ideální nosiče při aplikaci éterických olejů v aromaterapii, ovšem fungují i samostatně. Pro dosažení nejlepšího efektu se dají míchat mezi sebou. Správně zvolené nezpůsobují podráždění či ucpávání pórů, kůži jsou příjemné a přirozené. Většina i moc krásně voní. Výzkumy potvrzují, že použití rostlinných olejů přispívá ke zlepšení stavu suché a přecitlivělé pokožky, ale i zánětů kloubů či dalších kožních potíží, třeba nepříjemných alergických reakcí.

Oliva je olejová královna

Mimochodem rostlinné oleje používá lidstvo nepoměrně déle než éterické. Historicky známé vonné oleje byly téměř vždy rostlinné oleje s macerovanými aromatickými bylinami.

Způsob lisování olejnatých semen byl v minulosti poměrně jednoduchý, avšak náročný na vydanou energii – mechanickým mletím a intenzivním stlačováním se v podstatě „vyždímal“.

Nejvíce se logicky lisovala semena (a dužniny) s vyšším obsahem oleje, nejlépe ještě jednoduše zpracovatelná, tedy bez tvrdé nerozbitné skořápky. Hitparádu snadného získání tekutého pokladu vedou olivy, avokádo, plody palmy olejné (dnes až trochu hystericky zatracované) a kokosové ořechy. U nás se tradičně zpracovávala semínka lnu, slunečnice či konopí.

Lis na olivy jako atrakce pro turisty

Romantickým lisům odzvonilo

Představa, že váš panenský olivový olej vylisoval švarný sedlák na starodávném mechanickém lisu, je opravdu jen iluze. Takového oleje bychom se nedoplatili… 20. století se svým technickým pokrokem proměnilo i prastaré odvětví získávání rostlinných olejů. Důležitou informací je, že opravdu kvalitní olej nebude levný, některé jsou dokonce hodně drahé. A také vám nevydrží léta. I zde platí, hledejte informace, studujte etikety, ptejte se tam, kde nakupujete.

Průmyslově s použitím nejmodernější techniky se dnes oleje vyrábějí v továrnách menších i větších. Ty jsou plné měřáků, nerezu, vysokorychlostních odstředivek apod. Některé firmy ctí Přírodu, dbají na kvalitu a šetrnost zpracování, jiné prostě jedou na výkon a zisk. Tak to prostě je. My si ovšem můžeme vybírat! Současné způsoby výroby by vydaly na celý článek. Proto jen velmi stručně a zjednodušeně.

Lisování za studena

Za studena znamená, že při výrobě nebylo použito tepla zvenku, že se rostlinný materiál nezahříval víc, než je nezbytně nutné. Každý stupeň tepla navíc znamená snížení kvality obsahu. Ale teplo vzniká třením. A k získání oleje je třeba velkého tření. Dle použité technologie dosahuje teplota při zpracování od 40° do 60°C. Je sice nejšetrnějším způsobem, jenže ohledně množství získaného oleje nejméně výnosným. Olej s tímto označením má vysokou výživnou hodnotu i cenu, rozhodně nevydrží věčně a je citlivý na světlo a teplo.

POZOR – neznamená to ale, že nebyl dále upraven, může být přefiltrovaný, odbarvený, dezodorizovaný. To prodlouží jeho životnost nebo třeba zvýší vhodnost použití pro určitý účel, třeba do přírodní kosmetiky. Nebývá to na škodu věci.

Extrakce

Olejonosná surovina se zpracuje pomocí rozpouštědel (hexan, benzin), ta se následně nechají odpařit. Olej se pak filtruje a dále upravuje. Dnes jsou na trhu i kvalitní oleje získané tímto způsobem. Některé druhy ani jinak vyrobit nelze, protože v původním materiálu je olejový obsah nízký nebo „nedobitný“. Technologie se zde rychle vyvíjejí, často je konkrétní způsob skryt za „obchodní tajemství“ nebo patent. Důvěřujete-li prodejci, není třeba se takového oleje bát… Příkladem může být olej z peciček vinných hroznů.

Rafinace

Jako základ pro rafinaci se používají oleje získané nešetrným lisování s použitím vysokých teplot nebo oleje extrahované rozpouštědly. Vyrábějí se tak oleje pro kosmetický a potravinářský průmysl. Naprostá většina olejů po této proceduře zůstává pouze tekutou či tuhou mastnotou bez zápachu, za to s velkou výdrží (v podstatě na věky). Ale mazat se tím? Asi ne… Často jsou to oleje běžně používané v kuchyni (např. na smažení), já doporučuji i tady vyšší kvalitu a pozornost při nákupech.

Tip redakce: Přečtěte si také pár autorčiných tipů (nejen) k jarní stravě

3 písmenka k zamyšlení? BIO

Obecně označení BIO znamená, že produkt splňuje přísné požadavky dané podmínkami certifikace. Konkrétní kritéria se liší u kosmetiky, potravin atd. Vždy ale znamená co nejšetrnější získání výchozích surovin a zacházení s nimi, dále je důležitá snaha o obnovení přirozených půdních podmínek u pěstovaných plodin a nulový obsah umělých látek – pesticidů, hormonů a dalších aditiv.

Ano, je to vždy dražší, ale platíme tím za zachování a zkvalitňování přírodních zdrojů, bez kterých se neobejdeme. Ještě vám cena za BIO připadá tak vysoká?

Olivové oleje s naloženými bylinkami i krásně vypadají

Minerální olej žádné prospěšné minerály neobsahuje

Vyrábí se z ropy, stejně jako jeho tuhá varianta známá jako vazelína. Ropa je surovina mající v přírodě svou důležitou funkci jako mazadlo zemského podloží. Lidská pokožka má však trochu jiné parametry. Buňky naší kůže nejsou s těmi ropnými zrovna kompatibilní, tak proč se raději nenamazat něčím nám bližším. Třeba makadamiovým olejem, ten má složení dost podobné přirozenému lidskému mazu. Bohužel ropné produkty obsahuje naprostá většina běžné kosmetiky.

Jste líní studovat ty dlouhé, pidi písmem psané seznamy s nadpisem INCI? Zkuste čistý rostlinný olej, obsahuje jen jednu složku. Pokud si správně vyberete, vaše pleť bude jásat!

A teď něco přímo z praxe

S rostlinnými oleji pro výživu i péči o pleť pracuji již mnoho let. Ráda obměňuji repertoár. Já osobně pleťové i masážní oleje většinou míchám z několika druhů nosného základu. Složením na míru, jak té které pleti, tak třeba i roční době. V létě více hydratace, v zimě více výživy. Pokud mám náladu nebo je to zrovna vhodné, přidám kapku vybraného éterického oleje (růže, jasmín, kadidlo například). U mne vede jojobový olej, ten vynechávám málokdy… Strom Simmondsia chinensis, z jehož semen se lisuje, vydrží v poušti i několik měsíců bez vody, zajímavé, ne?

Míchání pleťového oleje je tak trochu alchymie

Z vlastních zkušeností doporučuji pro péči o vaši pokožku tyto rostlinné oleje:

  • Obličej – jojobový, šípkový, makadamiový, moringový, olej z granátového jablka, arganový, pupalkový, mokřadkový
  • Tělo – mandlový, meruňkový, jojobový, konopný, slunečnicový, makadamiový, jojobový, sezamový, avokádový, makový
  • Vnitřně – konopný, dýňový, pupalkový, makadamiový, olej z černého kmínu, sezamový, avokádový, lněný, brutnákový, makový

Jak všechny ty rostlinné oleje voní, jak chutnají? Na mém workshopu mažeme, čicháme, ochutnáváme kolem 30 různých druhů… Kdy a kde? TADY!

„Rostlinné oleje jsou posvátným darem Přírody, používejte je a těšte se z jejich přínosu.“ píše Jan Kusmirek v knize Tekuté slunce. Pokud vás téma zaujímá a chcete jít do hloubky, určitě doporučuji tuhle knihu. Psát o rostlinných olejích se dá hodně, já mám zatím materiál na další dvě pokračování věnované výživě pro tělo a bližší seznámení s těmi nejvhodnějšími oleji k péči o kůži. Těšte se!

Makadamiové oříšky, už jste je takhle viděli?

Zdroje

  • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, c2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • Skripta Institutu aromaterapie – Fytoterapie.

Autorkou článku je Kateřina Polívková, aromaterapeutka, masérka. foto: Pixabay, autorka. Partner článku: Asociace českých aromaterapeutů.

logo-aca-kulate

Tip redakce: Katku můžete navštívit v Praze na Vinohradech a nechat namasírovat celé tělo těmi nejlepšími rostlinnými oleji.