5 tradičních bylinek, které pěstovaly naše babičky (a potěší i vás)

Přivřete víčka a představte si venkovskou voňavou zahrádku plnou opojných bylin – heřmánek, máta, měsíček, kmín, řebříček. Teď oči otevřete a pusťte se do práce, taková nádhera poroste i pod vaším oknem. Ukážeme vám, jak si bylinky snadno a téměř bez práce vypěstovat.

Inspirujte se, jak a proč pěstovat

  • heřmánek,
  • mátu,
  • měsíček (členská část),
  • kmín (členská část),
  • řebříček (členská část).

Zkušené bylinkářky a bylinkáři věří, že všechno, co potřebujeme, nám dává příroda. Protože dřív lidé neměli na každém rohu lékárnu, museli si většinou opravdu vystačit s tím, co rostlo na loukách nebo zahradách. Kredence se plnily sáčky a dózami s nasušenými bylinkami. Nechyběl mezi nimi bezový a lipový květ, jitrocel, kopřiva, heřmánek, řebříček, měsíček, máta a také koření, jako majoránka nebo kmín. To vše může růst i na vaší zahrádce!

Heřmánek

Žlutý střed zdobí drobné bílé okvětní lístky, a když se do byliny opře odpolední slunce, jemná konejšivá vůně se roznese po celé zahradě. Heřmánek rozhodně patří mezi tradiční bylinky našich babiček. Tato éterická bylinka má široké využití. Můžete si z ní vařit čaj, když je vám smutno nebo úzko, přidávat ji do koupele, připravit si domácí masti nebo oleje. Léčivé účinky heřmánku znali lidé už dávno před našimi prapraprababičkami. Vážili si ho staří Řekové i Egypťané. V anglosaské tradici dokonce patří mezi devatero posvátných bylin.

Více se o účincích heřmánku dozvíte tady.

Heřmánek si můžete pohodlně vypěstovat na své zahrádce. Dobře se mu daří mezi ostatními bylinami, poroste třeba i mezi zeleninou (k ní přiláká včely a motýly, vítané opylovače). Vyberte bylině záhon na plném slunci s propustnou lehkou půdou. Semínka se vysévají na sklonku léta – od poloviny srpna do konce září. Před zimou zakoření a první hrsti kvítků budete sbírat příští rok na jaře.

Samotné se mi stalo, že jsem heřmánek vysela pouze jednou. Sám se rok co rok vysemeňuje, a tak s ním nemám vůbec žádné starosti. Občas ho přesadím na lepší místo, a hlavně ho sklízím a suším. Je lákadlem pro mšice, takže mi pomáhá na zeleninové zahradě – mšice se stahují na jeho stonky a zeleninu nechávají být.

Máta

Peprmintové listy vás v létě osvěží jako málokterá bylinka. Na loukách, hlavně v místech, kde je vlhko a stín, se můžete setkat s divokou mátou, která je méně výrazná. Když si dnes zajdete do zahradnictví, najdete spoustu druhů máty – prodává se třeba máta pro mojito nebo jahodová máta.

Do tradiční bylinkové zahrádky ale zasaďte mátu peprnou, která má blahodárné účinky na organismus. Oceníte ji, když sníte něco špatného, tlumí totiž křeče v žaludku, pomáhá při bolesti hlavy nebo při nachlazení. Přes léto si ji můžete přidávat do nápojů, protože ochlazuje. Na zimu si ji nasušte a přimíchejte třeba k ostatním bylinkám, protože zlepší chuť čajů.

Více si o účincích máty přečtěte tady.

Mátu vysazujte na místa, která nejsou suchá. Má ráda vlhko, libuje si ve stínu nebo v polostínu. Nezapomeňte ji zalévat, protože bez vody by rychle usychala. Dávejte si ale pozor, abyste ji nepřelili. Ve vedrech stačí zavlažit jednou za několik dní.

Bylinku si můžete vypěstovat ze semínek, což je ale zdlouhavé, nebo z řízků, kdy je vložíte do vody a počkáte, až naklíčí. Mnohem jistější ale je zajít si do zahradnictví pro sazenici, a ještě lepší je říct sousedovi, aby vám mátu „odkopl“, bude otužilejší a zdravější.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Sluneční nevěsta alias měsíček lékařský

Měsíček lékařský (latinsky Calendula officinalis) je velmi častou okrasou našich zahrádek a také jednou z nejúspěšnějších léčivých bylin. Pochází ze Středozemí a z Íránu a dnes je rozšířen po celém světě. Nejdříve byla tahle bylinka známá v arabských kulturách, potom v Egyptě pro své omlazující účinky, později se dostala do Řecka jako ozdoba jídel a koření. Zjevení měsíčku ve snu bylo ve středověku považováno za dobré znamení.  V Indii se jeho květy zdobili králové, znali ho i Keltové a byl také používán v magii.

Pro zlepšení zraku prý stačí několik minut denně koukat na květ. Měsíček ovlivňuje játra a žlučník, pomáhá při astmatu, kašli, upravuje menstruaci, hojí záněty a má řadu dalších využití, která se dozvíte v dnešním článku. Čekají vás recepty na čaj k harmonizaci menstruace, čaj na dobrou náladu, měsíčkový olej, banánovou kůru na vlasy s měsíčkem a bylinkovou sůl.

Článek o měsíčku je můj poslední v letní sérii Bylinek našich babiček. V prvním podzimní vám představím šípkovou růži. Zajímá vás, co na podzim plánujeme?

Ozdobu zahrádek – měsíček nepřehlédnete, září do dálky

Jak měsíček vypadá?

Měsíček je letnička dorůstající výšky asi 50 cm. Má hranatou rozvětvenou lodyhu s přisedlými, jemně chlupatými listy dlouhými až 12 cm. Květenství se skládá ze zeleného kalichu, rourkovitých a jazýčkovitých květů oranžové nebo žluté barvy. Plodem je srpovitě zkroucená nažka. Léčivé účinky mají jen oranžové květy.

Když měsíček vysejete, začne se rozmnožovat sám ze semen, která po uzrání vypadnou na zem. Nebo můžete semena posbírat a nasít ho brzy na jaře nebo už na podzim někam jinam. Mě moc baví na jaře rozhazovat semena a pak se těšit až začnou růst. Když jsem ještě žila v Praze, zkoušela jsem měsíčky předpěstovávat v truhlíku a pak je přesazovat do zahrádky, ale moc se to neosvědčilo.

Co se sbírá a kdy?

Sbírají se celá květenství nebo jen obvodové jazýčkovité květy. Sbírají se po celou dobu kvetení, což je zhruba od poloviny června až do srpna či září, ideálně krátce před polednem po  oschnutí rosy.

Suší se v tenkých vrstvách ve stínu, někteří bylináři doporučují i sušení v šeru či ve tmě, protože UV záření prý ničí léčivé účinky. Při sušení umělým teplem by teplota neměla překročit 50 °C. Často se uvádí, že je vhodné květy během zimy lehce přesušit kvůli možnému plesnivění. Měsíček do sebe totiž rád natahuje vlhkost.

TIP redakce: Jednoduché zásady šetrného bylinkaření jsem pro Kouzlo vůní pěkně přehledně sepsala. Třeba se vám budou hodit.

Co obsahuje květ měsíčku?

  • karotenoidy
  • silici
  • saponiny
  • hořčin calenden
  • gylykosidy
  • flavonoidy
  • sliz
  • kyselinu salicylovou
  • vitamín C a další látky
K léčebným účelům se sbírají pouze oranžové květy měsíčku

Jaké má účinky?

Při vnitřním podávání příznivě ovlivňuje činnost jater a žlučníku, pomáhá při astmatu, kašli, bušení srdce, upravuje menstruaci, hojí záněty, lze ho užít i při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku, při zánětech střev, Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě. Měsíček má mírné sedativní účinky a působí také antibioticky.

Měsíček je jedna z léčivek, které mají kancerostatický efekt i při běžném podávání formou nálevu, zejména v oblasti trávicího ústrojí a ženských orgánů.

Čerstvá bylina, jemně naklepaná, aby pustila šťávu, omotaná kolem nohou na noc má velmi příznivý vliv na křečové žíly. Efekt je patrný podle bylinářů Janči a Zentricha už během jednoho týdne!

Měsíček nemá žádné vedlejší účinky a kontraindikace, je vhodný pro i děti i kojící a těhotné ženy.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Ruce od hlíny: Prázdninová lékárnička v přírodě

Už roky jezdím na dovolenou jen se základní výbavou lékárničky: náplasti, levandulový hydrolát, aloe vera gel, pět éterických a lahvička rostlinného oleje, trocha medu, pro jistotu zyrtec. Všechny břichaboly, škrábance a štípance, nevolnosti a rýmečky zvládáme (ťuk ťuk) s bylinkami. V létě s sebou rozhodně nemusíte tahat pytlíčky se sušenými zásobami. V přírodě je čerstvých léků dost…

Cestovní horečka

Možná máte kolem sebe někoho, kdo se sice na dovolenou těší, ale jakmile přijde balení a vypravování, není s ním řeč. Před cestou je proto dobré zklidnit psychiku. Na to je jedinečný meduňkový čaj (Melissa officinalis), který navíc přináší i bonus, pokud trpíte na psychosomatické obtíže s trávením. Proto, pokud vás čeká dlouhá cesta autem, doporučuji přibalit termosku s vlažným meduňkovým čajem.

Už středověké herbáře totiž psaly, že “meduňka na noc pitá vyvolá klidný spánek a veselé sny“. Zelené lístky můžete otrhávat od jara až do září, meduňka obrazí i třikrát za sezónu.

Štípance a škrábance

Jitrocel větší bývá někdy neprávem podceňován

Na drobná poranění funguje výborně šťáva z jitrocele. Můžete použít jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), ale klidně i jitrocel větší (Plantago major). Vsadím se, že když vyjdete ven, najdete jeden z nich během několika málo minut. Vyberte čistý list, rozmačkejte ho v ruce a přiložte na ránu.

Některé knihy tvrdí, že pro první stádium léčení je dobré použít jitrocel větší a pro zacelení ran pak jitrocel kopinatý. Velikou výhodou jitrocele je, že ho pozná i malé dítě a může to tak být užitečným pomocníkem, když úlek z kousnutí mravencem je větší, než kousanec samotný. .)

Utrhnete chladivý lístek, přiložíte, pofoukáte… Hop a malý mraveneček ráno skáče z postele! Pokud byste si jitrocel chtěli nasbírat na vycházce do zásoby a vyrobit hojivou mast nebo sirup pro lehčí vykašlávání, doporučuje se sbírat ještě před květem mladé listy. A stejně jako u meduňky platí, že jitrocelová sezóna končí až na podzim.

Další skvělou bylinkou na hojení ran a kůže je měsíček (Calendula officinalis). I jeho čerstvé květy můžete přikládat jako obklad, lehce zavinou gázou a nechat působit.

Tip redakce: Poslechněte si rozhovor autorky s bylinářem Vladimírem Vytáskem o bylinách na cesty

Pelyněk černobýl najdete nejčastěji podél cest


Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Bylinky pro kočky: jaké byliny vybrat pro mlsné kočičí nosánky?

Dokáží si kočky samy vybrat byliny, které potřebují? A co na to jejich mlsné nosánky? Chybí kočkám chovaným v bytech přístup k bylinkám? A jaké bychom jim měli na ňufání pořídit?

Při psaní tohoto článku mě čekal nelehký úkol, chtěla jsem otestovat sadu sušených bylinek pro kočky a zjistit, jaké byliny si kočky vybírají. Ale protože naše kočky chodí ven a z bylinek je zajímá jen kozlík, poprosila jsem o spolupráci kamarádky, ty bylinky nabídly dále a my tady máte test provedený hned na šesti kočičkách! Venkovních i bytových. Pojďte se podívat, jak dopadl!

Nedávno jsem také psala o tom, jak používat bylinky pro pejsky, jukněte.

Kočky milují bylinky!

Sady bylinek pro kočky nebo jiná zvířata jsou určeny pro tzv. sebemedikaci zvířat a přirozené doplnění živin. Tato metoda je postavena na jednoduchém principu, kdy kočce nabízíme (ale nenutíme) byliny a ona sama na základě svých instinktů určuje byliny a jejich množství, které potřebuje.

Tzv. zoofarmakognozii do Čech přivezla Caroline Ingraham, kterou znáte z našich článků. Základní principy snadno zvládne i začátečník: kočce v klidném a bezpečném prostředí (bez přítomnosti dalších zvířat) nabízet byliny, nic jí nenutit a pozorovat, jak reaguje. Někdy kočka potřebuje byliny jen očichat, někdy se v nich vyválí, někdy pozře množství, které potřebuje, vše si řídí sama. Bylinky nabízíme nejdříve malé množství z mističky (nebo z čisté země, lépe se v ní pak kočka válí), a když ji bylina zaujme, přidáváme jí tolik, kolik si poručí. Je důležité dopřát kočce čas a prostor i pro následný odpočinek. Byliny samozřejmě nabízíme zvlášť, nemícháme je do stravy ani mezi sebou.

Jak jsme bylinky na kočkách testovaly?

Testovaly jsme sady klasických českých bylinek, které mají kočičkám simulovat jejich přirozené podmínky v přírodě. Z divokých koček se totiž staly kočky domácí, často zavřené v bytě bez přístupu ven a krmené přinejlepším kvalitními granulemi. Bylinky jim tak nahrazují kontakt s jejich přirozeným venkovním prostředím. I kočky s výběhem ven je mohou oceninit, třeba přes zimu nebo v případě nemoci.

Naše kočky obě milují kozlíkový kořen. Z toho jsou úplně hin, válejí se v něm, žerou ho a pak si užívají vjemy, které jim kozlík aktivuje, na titulní fotce je vidět, jak moc 🙂 Ostatní bylinky je moc nezaujaly, snad kromě okvětních lístků růže a občas heřmánku či měsíčku. Domnívám se ale, že je to tím, že chodí ven a všechny bylinky ze sady nám rostou v okolí našeho domu.

Pro test bylinkových sad jsem tedy požádala o pomoc kamarádky a známé i s kočkami, které nechodí ven. Všem kočkám bylo nabízeno 8 bylin ze sady bylin pro kočky Kočičí potěšení. Bylinky byly nabízeny v různém pořadí.

  • Měsíček lékařský okvětní lístky
  • Šanta kočičí nať
  • Kozlík kořen drcený
  • Řebříček květ
  • Levandule květ řezaný
  • Máta peprná
  • Poupata růže – plátky
  • Heřmánek květ 

Na výsledcích testování je vidět, jak si s kočičkami jejich majitelky vyhrály. A jak to dopadlo? Zajímaly se kočky o bylinky? A jaké preferovaly? Pojďte se začíst do výsledků…

Test #1 Čenda

Kocour, věk: 4 roky, žije v bytě, v létě navíc balkon nebo příležitostně zahrada

  • Čenda projevil největší zájem o šantu, kozlík a růži. V šantě a kozlíku se válel, u šanty navíc slinil. Růži dokonce ochutnal pár lístků a pak napadal pytlík s růžovými plátky! (Pozn. S takovouto reakcí na růži už jsem se setkala u několika zvířat!)
  • Středně ho zaujala levandule a máta. Obě ochutnal a po mátě byl navíc velmi mazlivý.
  • Ostatní 3 bylinky (řebříček, heřmánek, měsíček) ho vůbec nezaujaly.

Test #2 Angie

Kočka, věk: 3 roky, žije v domku s přístupem na zahradu

  • U Angie zvítězil kozlík na plné čáře. Ochutnala ho, třela se o něj a cituji: “…během několika minut zdivočela tak, že jsme se před ní museli schovat!”.
  • Druhá její TOP bylinka byla šanta, kterou také očichala i ochutnala, ale nebyla po ní tak divoká.
  • Měsíček trošku zkoumala, očichala a ochutnala a při mátě přivírala oči, ale lehce couvala.
  • Ostatní 4 bylinky (řebříček, heřmánek, levandule, růže) ji vůbec nezaujaly.

Test #3 Francis

Kočka, věk: 4 roky, žije pouze v bytě

  • U Francis nejvíce zvítězila šanta. Její majitelka pozorovala rozšířené panenky, vrnění, Francis si několikrát přidala a pak se válela na zádech a olizovala podlahu 🙂
  • Kozlík jí také chutnal. Reakce na kozlík mně hodně pobavila, cituji: “úplně strnulá pozice – nehýbe se a jen leží!”
  • Dále jí chutnala levandule a máta.
  • Neutrálně reagovala na měsíček, růži a heřmánek. Vyloženě odpor měla k řebříčku.

Test #4 Horác

Kocour, věk: 7 let, kastrovaný, žije v domku se zahradou

Horác přišel díky úrazu o přední nohu a oko. K tomu má za sebou ještě jako kotě operaci močových cest, je inkontinentní a záněty močových cest trpí i v dospělém věku.

Horác žije spolu s #5 Rozárkou, #6 Mínou a dalšími psy na venkově v domě se zahradou. Pravidelně chodí ven. Jejich majitelka je všechny pozorovala v klidu po 3 týdny (pokaždé v jinou denní dobu) a každému zvlášť v klidném a bezpečném prostoru nabízela bylinky. Musím říct, že mě samotnou překvapilo, jak poctivě se úkolu zhostila! Díky tomu máme pečlivě zdokumentované 3 kočičí příběhy. Bylinky jim majitelka nabízela v plochých mističkách, všechny najednou, kromě šanty a kozlíku, ty jim byly nabízeny až po session, protože na ně jako každé kočky výrazně reagují. Níže cituji její zápisky.

TOP bylinky:

  • Horác si postupně prošel a vybral všech osm bylin z kočičí sady. Přestože chodí ven, bylinky ho velmi zaujaly a pracoval s nimi.
  • Jeho největší oblíbenci byli řebříček (připomínám, že trpí na záněty močových cest!), levandule a kozlík.

První bylinkování

“Při prvním nabídnutí bylinek na koci března zamířil Horác jako první k řebříčku, který krátce očichal, ochutnal a pak si v něm poměrně dlouze třel hlavu včetně obličeje. Poté zamířil k levanduli, kterou očichal z větší dálky, chvíli před ní zůstal sedět a nasával vůni. Po chvilce došel k mističce, očichal bylinku zblízka, trochu si lízl a pak si do mističky lehl a chvilku odpočíval. Po chvilce vstal a zdálky zkoumal ostatní mističky, krátce se zastavil u měsíčku, čichl k němu a odešel. Na závěr jsem nabídla špetku kozlíku, který nejprve opatrně očichal, ochutnal, lehl si a dlouze přežvykoval. Pak si zbytek vyházel z misky a šlapal v něm, válel se po zádech a většinu ho snědl.”

Druhé bylinkování

“O týden později si jako první vybral levanduli, kterou trochu ochutnal a pak se v ní dlouze válel. Poté delší chvilku očichával heřmánek, který jsem tentokrát rozemnula na jemno, nakonec si v něm krátce třel hlavu. Řebříček tentokrát jen z velké dálky očichal a nezamířil k němu. Z blízka se rozhodl prozkoumat mátu, chvilku v rozházených kouscích bylinky přešlapoval, a pak poodešel odpočívat vedle. Po chvíli jsem mu nabídla šantu, kterou zná čerstvou ze zahrady a v létě v ní rád spí. Na sušenou reagoval stejně – bez zaváhání a dlouhého zkoumání se v ní začal válet a nakonec v ní usnul.”

Třetí bylinkování

“Zhruba o týden později jako první opět zamířil k řebříčku, který trochu ochutnal, otřel si v něm hlavu a pak si ji dlouze tlapkami myl. Zaujala ho i růže, ke které si poprvé přišel čichnout, s jedním lístečkem si pak dlouze hrál. Nabídla jsem mu ještě šantu a kozlík. Z dálky zavětřil a přiběhl ke kozlíku, který zpracoval zhruba stejným způsobem jako při prvním nabídnutí.”

Test #5 Rozárka

Kočka, věk: 9 let, kastrovaná, žije v domku se zahradou

Rozárka byla kotěcí nalezenec, je trošku opatrná ve vztahu k lidem a zvířatům i v dospělém věku.

TOP bylinky:

  • Rozárka si kromě růže postupně prošla a vybrala všechny bylinky z kočičí sady.
  • Její největší oblíbenci byli máta, měsíček a kozlík.
  • Výrazně preferovala kozlík nad šantou.

První bylinkování

“Při prvním nabízení si z menší vzdálenosti obešla celou řadu mističek a vrátila se k mátě. Zblízka ji dlouze očichávala a pak opakovaně kousky ochutnávala. Po chvilce přežvykování zatřásla hlavou a část vyplivla, prskala, to celé zopakovala 4x. Jako druhou si vybrala levanduli, kterou očichala, olízala, jeden kvítek chvíli přežvykovala, pak si do mističky lehla a dlouhou dobu se v ní pomalu převalovala. Poté si sedla před měsíček a z dálky k němu dlouze čichala, blíž už ale nešla. Na závěr jsem jí nabídla kozlík, na který se okamžitě vrhla, celou špetku si nacpala najednou do pusy a rychle snědla, pak se začala opodál prát s trsem suché trávy.”

Druhé bylinkování

“Po týdnu, poté, co dva dny nebyla doma, si opět jako první zvolila mátu, tentokrát dlouze přežvykovala jen pár úlomků. Následně přešla k řebříčku, který si přežvýkala, vyplivla a chvíli se v něm válela. O nic dalšího tentokrát nejevila zájem. Na závěr jsem jí nabídla šantu, kterou stejně jako Horác, zná ze zahrady, ale na rozdíl od něj ji moc nevyhledává. Sušenou očichala, opatrně si trochu nabrala a přežvykovala, po chvilce si odešla lehnout o kousek dál, stále žvýkala a nakonec usnula.”

Třetí bylinkování

“Před polovinou dubna si Rozárka jako první zvolila překvapivě měsíček, dlouze ho očichávala hodně zblízka, do mističky zabořila celý čenich a trochu okvětních lístků vyházela ven, ty pak čichem zkoumala jeden po druhém. Mátu tentokrát také jen očichala, malý kousek vzala do pusy, ale ihned vyplivla a přešla k rozemnutému heřmánku. Ten si očichala, malou část ochutnala, prakticky ihned ho vyplivla a odešla. Ze šanty a kozlíku si vybrala druhý jmenovaný, tentokrát se v mističce dlouze a zuřivě válela, pak si trochu bylinky v puse odnesla vedle a tam ji dlouze přežvykovala.”

Test #6 Mína

Kočka, věk: 8 let, kastrovaná, žije v domku se zahradou pouze měsíc

Mína je kříženkyně ragdolla a celý svůj život strávila v bytě ve městě. Ke svým novým majitelům se přestěhovala teprve před měsícem a se všemi zvířaty, lidmi i zahradou se teprve sžívá.

TOP bylinky:

  • Mína si kromě heřmánku vybrala a pracovala se všemi bylinkami.
  • Opakovaně si vybrala levanduli a mátu.
  • Výrazně ji zaujala jak šanta, tak kozlík.

První bylinkování

“Při prvním nabídnutí byla z tolika mističek trochu v rozpacích a delší dobu jí trvalo, než se osmělila přijít blíž. Jako první si ale pak vybrala řebříček, který nejprve dlouze očichávala, pak nabírala na packu a z packy ochutnávala, několikrát ho vyplivla, aby ho pak znovu sebrala ze země, poodešla dál a přežvykovala. Zpátky přiběhla velkou rychlostí a zbytek bylinky vyházela z mističky, chvilku v ní šlapala a nakonec se v ní celá obalila. O kousek dál od mističek se pak začala dlouze čistit. Když se vrátila k mističkám, zamířila k mátě, kterou očichala, zafrkala a začala jí po kousíčkách jíst. Snědla skoro celou nabídnutou špetku a poodešla k měsíčku. K tomu čichla, lehla si vedle a do mističky hrabala packou. Pak si znovu čichla, opět si lehla vedle, hlavu položila do mističky a sekala ocasem. Po chvíli odešla pryč a o bylinky už nejevila zájem. Na závěr jsem jí nabídla kozlík, který začala okamžitě zuřivě očichávat a ochutnávat. Část snědla, část opět vyplivla, z misky packou vyházela zbylou bylinku a chvíli si ji nadhazovala a jinak si s ní hrála. Poté ještě trochu snědla a začala se třít o předměty okolo, na závěr našla papírový sáček a dlouhou dobu si s ním hrála, nakonec na něm usnula.”

Druhé bylinkování

“O týden později ji jako první zaujala růže, kterou dlouze z dálky a pak chvilku i zblízka očichávala. Poté se přesunula k levanduli, kterou dlouze očichávala, poté opatrně ochutnávala, vyplivla, znovu začala očichávat a to celé několikrát zopakovala. Mátu tentokrát rovnou vzala do pusy a pár úlomků snědla a o další bylinky nejevila zájem. K na závěr nabídnuté šantě dlouze čichala, pak převrhla misku a ve vysypané bylince se válela i ji ochutnávala. Nakonec snědla větší část z nabídnuté špetky.”

Třetí bylinkování

“Při třetím nabídnutí jako první zamířila opět k mátě, ale jen k ní čichla, sedla si zády k mističce a začala se čistit. Poté přešla k levanduli, zavrtala do ní čumák a dlouze čichala. Potom do mističky několikrát šlápla a několik minut si o bylinku otírala hlavu. Nic dalšího ji tentokrát nezaujalo a při nabídce kozlíku a šanty přebíhala od jednoho k druhému, v šantě se převalovala a kozlík jedla.”

Sada bylin Kočičí potěšení

Pokud vás předchozí řádky přesvědčily o tom, že kočky opravdu milují bylinky, doporučuji se na tohle hravé testování a nabízení kočičích bylin vybavit sadou Kočičí potěšení. Stojí pár korun a máte v ní vše potřebné pro hrátky s vaším společníkem či společnicí.

Přeji vám hodně štěstí a kupu zábavy!

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, foto: autorka.

Partnerem článku je firma HappyTails. Děkujeme za podporu!

HappyTails, jak již název napovídá, je e-shop zaměřující se na šťastný, zdravý a hlavně dlouhý život domácích mazlíků. Naše snaha, jak takového života dosáhnout, spočívá v celostním a individuálním přístupu s využitím přírodní medicíny jako podpůrné léčby nebo prevenci a udržení přirozené rovnováhy a zdraví. Věříme v sílu přírody a ve schopnost zvířat instinktivně se léčit.

Jak kvete sluníčko? Přece jako měsíček lékařský

Měsíček je bylina známá hlavně pro mimina… Ovšem skvěle pomáhá i dospělým. Jak? V článku vám to ráda sdělím a podělím se také o vlastní ověřené recepty, jaké jednoduše zvládnete v pohodlí domova. Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je jedna z bylinek, které si získaly moje srdce a s kterou jsem v kontaktu velmi často. 

Měsíček patří mezi devět bylin svatojánské noci. Jeho barva je barvou druhé čakry, energetického centra spojeného s radostí, tvořením, uvolněním. A přesně tak na mně měsíček působí. Je rozevlátý, je náručí otevřenou světlu a slunci. Používám ho na pohlazení kůže u malých dětí i na pohlazení srdcí zneužitých žen. Vyrábím si z něj macerát, tinkturu, odvar, „Bachovu esenci“, používám ho v podobě éterického oleje, destiluji z něj hydrolát. V zimním období vykuřujeme jeho zářivými květy a homeopatický lék z Calendule zaujímá čestné místo v naší domácí lékárničce. Měsíček lékařský je výborným příkladem, jak využívat všechny možné energetické nuance rostlinek.

Pěstujeme na světle, sušíme ve stínu

Je to jedna z nejznámějších rostlin. Patří mezi jednoleté bylinky a je z čeledi Asteraceae, jako například kopretina. Také se jí svým vzhledem trochu podobá. Můžeme ji pěstovat všude, pokud je to místo teplé a světlé. Ráda spotřebovává ze země hodně živin, proto se nedoporučuje ji pěstovat na stejném místě po sobě. Semena se vysévají přímo do půdy. Odkvetlé květy je dobré odstraňovat. Podpoří se růst nových.

Sběr je nejlepší provádět dopoledne a během poledne, od června až do srpna. Sbírají se celé úbory (květy) se zákrovem (kalichem). Suší se ve stínu, protože sluníčko mu bere barvu a díky němu pak bledne. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 60 stupňů.

Nasbíraný měsíček doslova září

Předpověď počasí i ozdoba talíře

Měsíček se každé ráno otevírá s prvními slunečními paprsky a zavře se při západu slunce. Říkávalo se mu ,,květina rolníků“ anebo ,,šafrán chudáků“. Rolníci v době bez hodinek díky němu poznali, kdy mají jít domů. A také jaké bude počasí, což je prospěšný indikátor i dnes. Pokud se rozevře mezi šestou a sedmou hodinou ranní, znamená to hezké počasí. Pokud později, bude ošklivo.

Květina rolníků naznačuje, kdy práce končí
Květ měsíčku vypadá jako slunce

,,Šafrán chudáků“

Tak se mu říkalo v dřívějších dobách. Tuto přezdívku získal měsíček proto, že se často zaměňoval za drahý a vzácný šafrán. Je mu velmi podobný, proto si při koupi šafránu na tuto skutečnost dejme pozor. Květy obsahují karotenoidní barviva (lutein, zeaxanthin). Díky těmto obsaženým barvivům ho můžeme přidat na rozjasnění a zabarvení do jídla nebo na zabarvení rýže či polévek. Tato schopnost měsíčku obarvit na žluto se používala i k obarvování slavnostních rouch, která se nosila při rituálech na oslavu slunce.

Patří mezi jedlé květy. Můžeme si jimi posypat chléb s pomazánkou či obohatit zeleninový salát. Stejně jako Římané a Řekové před dávnými časy.

Léčivé účinky? Od ekzémů přes nachlazení až k trávení

Jméno Calendula mohlo vzniknout ze schopnosti měsíčku pomoci při menstruačních potížích. V Egyptě ho používali jako omlazovací rostlinu.

Bylina plná světla a léčivých účinků

Už jeho žluto-oranžová barva dává tušit, že je výborný na žaludek, střeva a žloutenku. Používá se při neštovicích, spalničkách a poštípání hmyzem.  Květy měsíčku se vkládaly na bitevním poli přímo na otevřené rány vojáků. Je vynikající na popáleniny, ekzémy, nádherně umí hojit kůži. Má baktericidní vlastnosti vůči stafylokokům a streptokokům. Přidávám ho na ošetření dekubitů. Pomáhá na hnisavé rány, zmírní bolest, křečové žíly, hemeroidy. Výborný je do kompozice na akné a proti jizvám. Vykazuje antibiotické účinky. Nachází uplatnění i při nachlazení, bronchitidě a astmatu. Velmi ráda používám macerát z měsíčku pro malé děti na ekzémy, opruzeniny, plísně a různé pupínky.

Vzhledem k estrogennímu obsahu látek se měsíček NEDOPORUČUJE používat vnitřně v podobě čajů a odvarů v těhotenství a v době kojení. Naopak. Zevně je výborný na potírání bříška i v těhotenství, jako prevence pajizévek a strií.

Mastička ze sádla?

Jako základ mastí naše babičky dříve používaly vepřové sádlo. I v lékárnách dříve byly nádoby s názvem ,,Adeps suillus“ – vepřové sádlo.

V knížce: ,,Zdravější život s léčivými bylinami“, kterou napsali Barbara a RNDr. Peter Theissovi, se uvádí, že díky lpění na tradici dělat mast z měsíčku ve vepřovém sádle, sklidili velikou vlnu kritiky a nevole lidí. Proto zkusili vyrábět měsíčkový macerát v různých základech, experimentovali s různými způsoby extrahování, až došli k závěru, že s žádnou jinou nosnou látkou nedosáhli tak vynikajícího účinku jako s vepřovým sádlem. Vepřové sádlo má velkou podobnost s tukem v lidské kůži. Proto do ní výborně vniká. Může ,,dopravovat“ cenné látky i do hlouběji položených vrstev.

Také se v knize uvádí, že podle jedné švýcarské studie z roku 1987 se zaměřením na podráždění kůže se potvrdilo, že měsíček macerovaný ve vepřovém sádle má vynikající účinky. Je na zvážení každého, jaký nosič použije.

TIP redakce: Není vám představa mazání se sádlem milá? Máme recept na měsíčkovou mast z bambuckého másla!

Recepty z měsíčku – domácí, jednoduché, účinné

Odvar

1 čajová lžička měsíčku se zalije 200ml vody a nechá se přejít varem. Doba varu NESMÍ překročit jednu minutu. Užívá se třikrát denně při nachlazení, potížích se slinivkou, žaludkem. Hlavně Hildegarda z Bingenu používala vnitřně odvar při léčbě trávicího ústrojí. Je výborné odvar použít na očištění pleti jako pleťovou vodu.

Macerát z rostlinného oleje

Použijme například jojobový, mandlový, meruňkový, sezamový, slunečnicový olej. Do zavařovací sklenice s širokým hrdlem vložíme květy měsíčku. Převážeme gázou a macerujeme tři týdny na slunci.

Měsíčková mast z vepřového sádla

Hrst na drobno nakrájené rostliny (květ, list i stvol) vložíme na pánvičku se 125g vepřového sádla a necháme zesklovatět jako cibulku. Pánev odstraníme z plotny a necháme uležet tak, jak je, do druhého dne. Druhý den směs opět rozehřejeme, scedíme do kelímků, přiklopíme, uzavřeme a skladujeme ve tmě a chladu.

Tinktura

Do 150 ml alkoholu, my používáme vodku nebo brandy, vsypeme květy měsíčku. Uzavřeme a macerujeme na sluníčku tři týdny. Po třech týdnech scedíme. Tinkturu používám v době nachlazení po kapkách do horkého čaje. Připomínám kontraindikaci vnitřního užití v těhotenství a při kojení.

Hydrolát – magická voda

Nenašli jsme s manželem u nás v České republice žádné zmínky o hydrolátu z měsíčku. Protože nás tato rostlinka svými hojivými vlastnostmi okouzlila, rozhodli jsme se ji destilovat. Sehnali jsme si 4 kg. Při destilaci jsme byli rozesmátí a na tváři jsme celý den měli výraz jako měsíček.

Samotný hydrolát voněl zvláštně. Byla to nevtíravá vůně, kterou jsme ale zaznamenávali velmi pozitivně. Vkomponovávám ho do pleťových mlék a krémů pro malé děti. Hlavně na ekzematickou pokožku. Také do rozprašovače na dezinfekci a zvlhčení vzduchu v období epidemií chřipek a zimním topném čase. Osvědčily se mi i nosní kapky.

Nosní kapky z hydrolátů

Vznikly náhodou. Cítila jsem, že se o mě pokouší nějaká viróza, měla jsem ucpaný nos a cítila se depresivně. Neměla jsem po ruce žádný éterický olej, žádný rostlinný olej, nic. Bylo léto, vedro a představa, že si aplikuji do nosíka olejové nosní kapky, mě děsila. Mého manžela napadlo, ať si zkusím do rozprašovače namíchat hydroláty z máte peprné, řebříčku, slaměnky a měsíčku. V hydrolátech je vždy trošku éterického oleje, zároveň samotný hydrolát je léčivý a bezpečný. Skrz nos proteče na mandle a kudy teče, tudy pomáhá. Ošetří se jak nos, tak krk. Nosní kapky z hydrolátů se od té doby staly naší samozřejmostí.

Éterický olej z měsíčku? Neobvyklý

Při naší destilaci jsme neměli ani kapku éterického oleje. Také jsem nenašla žádnou zmínku o éterickém oleji v bezpečnostní aromaterapeutické bibli pana Tisseranda – Essential oil safety. Objevila jsem až éterický olej od firmy Oshadhi, vyrobený extrakcí CO2. Je to kvalitní aromaterapeutický olej z Německa a získává se z květů. V parfémech je mu přiřazená střední nota.

Měsíček a já se máme rádi

Bylinka, která si zaslouží naši pozornost

Bachovu esenci z měsíčku si vyrábím sama pro svou potřebu. Míchám ji do lahvičky společně s třezalkovou esencí. Tyto dvě rostlinky mi připadají jako duchovní partneři. Souzní a doplňují se v líbezné harmonii Duše.

Měsíček je ztělesněním světla a slunce, to může přivolat do tmavých koutů naší duše třeba při vykuřování v zimních měsících, v dobách slunečního deficitu.

Během celé historie až dodneška slouží s láskou a radostí lidem. Jeho oranžovožlutá barva je vidět na dálku a svítí jako sluníčko. Celá rostlina hojí, jak na těle, tak na duši. Léčí kůži, poranění, záněty. Je tišící, schopná neutralizovat jedy v podobě hmyzího bodnutí nebo po spálení medúzou.

Stejně tak chrání po spirituální stránce před útoky druhých. Měsíček je velmi silná rostlina, která si zaslouží pozornost a lásku ze strany nás, lidí.

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková. Foto: autorka a Pixabay.com

Zdroje:

  • NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Věra ŽD̕ÁRSKÁ. Léčivé rostliny pěstujeme, sbíráme, využíváme: kapesní průvodce zelenou medicínou. ISBN 8087867211.
  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z. Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.
  • BODLÁK, Jiří. Byliny v léčitelství, v kosmetice a v kuchyni. V Olomouci: Poznání, 2005. ISBN 80-86606-40-6.
  • THEISS, Peter a Barbara THEISSOVÁ. Zdravější život s léčivými bylinami: rádce moderní rodiny. Přeložil Drahoslav MENŠÍK. Havířov: Natur Product, 1992. ISBN 3-453-03118-0.
  • Https://www.oshadhi.co.uk/marigold-calendula-co2-calendula-officinalis/ [online]. [cit. 2017-08-22].

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Bevin Clare: “Na tradici vašeho bylinářství buďte hrdí!” (rozhovor)

Americká fytoterapeutka a odbornice na výživu Bevin Clare by mohla být klidně z jižní Moravy 🙂 Usměvavá, srdečná a velmi milá. Byliny studovala po celém světě, přesto používá úplně jednoduché recepty s česnekem, zázvorem, skořicí a heřmánkem. Jako by z ní vyzařovalo heslo: “Buďte hlavně v pohodě!” Kouzlu vůní poskytla velmi zajímavý rozhovor o tom, jak funguje aromaterapie v USA, jak lze předejít alergiím a co ukazují poslední vědecké studie o bylinkách… 

Jak moc populární je aromaterapie v USA?

BC: “Aromaterapie je ve Státech velmi oblíbená. Ale jako alternativní medicína, ne jako něco, co byste mohli najít v rámci oficiálního zdravotnického systému. Na velkém rozšíření mají v posledních letech podíl multi-level marketing společnosti. Ale vzniká tím nová otázka bezpečnosti užití jak při domácí péči, tak při klinické aromaterapii.”

Využíváte vy osobně nějak aromaterapii?

Rodinka Bevin Clare

BC: “Používám byliny i esence. Ale musím se přiznat, že pracuji raději přímo s aromatickými rostlinami než s éterickými oleji, které se z nich vyrábějí. Ráda na byliny sahám, miluju jejich čerstvost, ráda je piju jako čaje, jím jako pesta nebo v jiných úpravách. Éterické oleje v určitých situacích používám a jsem velmi vděčná za to, že je máme k dispozici. Ale pracuji s nimi jen sporadicky a opravdu jen externě. Jsou to velmi silné léky, mám k nim respekt.”

Když byste si přeci jen ale měla na pustý ostrov vzít jeden éterický olej, který byste přibalila?

BC: “Můžu vám odpovědět, ale zítra bych to pravděpodobně zase změnila 🙂 A asi nebudu moc kreativní. Nejspíš bych si vzala levanduli. Je tak univerzální a účinná na tolik věcí. Navíc je její pěstování ekologicky udržitelné, je vhodná pro všechny členy mé rodiny (doufám, že by na ostrov jeli se mnou :-)) a cenové dostupná.”

Kterých pět bylin by měl mít každý doma?

BC: “Určitě bych nechtěla žít bez: česneku, zázvoru, heřmánku, měsíčku a propolisového spreje do krku.”

Hodně cestujete, setkáváte s bylináři z celého světa. Je nějaká rostlina, kterou lidé používají na celé Zemi?

BC: “Ano a většina takových rostlin je k jídlu. Třeba česnek. A většina lidí na planetě používá také heřmánek a zázvor. K dalším celosvětově populárním bych určitě přiřadila mátu.”

Jaký zážitek z těch všech setkání s různými šamany a bylináři, byl pro vás nejsilnější?

BC: “Miluji, jak se lidé pracující s bylinami propojují bez ohledu na jazyk nebo sdílenou kulturu. Bylináři, kteří pracují na akademické půdě nebo v nemocnicích se na určité úrovni cítí být spojeni s šamanskými bylináři. A jde o velmi hluboké vazby, kdy každý respektuje toho druhého a jeho individuální vztah k rostlinám.”

Díky práci na univerzitě jste v neustálém kontaktu s posledními výzkumy. Ty se teď často týkají právě bylin a éterických olejů. Který z poslední doby vám přišel nejzajímavější?

Bevin Clare na poli s třapatkou nachovou

BC: “Nedávno jsem narazila na moc pěkný článek o kurzu pro afroamerickou mládež v Baltimoru. Po dobu šesti týdnů se učili používat při vaření a stravě byliny a koření. A tento úplně jednoduchý výcvik vedl ke změnám v kvalitě jejich stravování. Zejména v oblasti konzumace bílkovin a celozrnných potravin. Určitě by bylo užitečné zjistit, jestli to mělo vliv i na konzumaci cukru. A možná by takové programy byly dobrou cestou, jak dostat bylinky i k těm lidem, kteří kolem sebe nemají dostupné služby týkající se této oblasti. Celý text v angličtině si můžete přečíst zde.

Další zajímavý výzkum se týkal paměti a řízení hladiny cukru v krvi. Píše se v něm, že prediabetici měli mnohem lepší paměť, když během půstu konzumovali skořici. To, že byliny mají schopnost regulovat hladinu cukru v krvi už víme. Ale zajímavé na tom je to, že toto chutné koření prostě může podporovat optimální funkci těla, i když se zrovna nejedná o člověka s prediabetem. V této studii konzumovali skořici zdraví lidé starší 60 let a byli srovnáváni s další skupinou lidí, která skořici nejedla. Jaký je tedy vzkaz? Používejte v každodenním životě více bylinek, zejména skořici, pokud máte predispozice k cukrovce. Text najdete zde.”

Co je teď hitem v oblasti zdravého životního stylu v USA? V České republice je to teď zelený ječmen, chlorella, raw strava…

BC: “Lidé ve Státech jsou momentálně závislí na fermentovaných potravinách. Kimči, kombucha a další speciality vzniklé mléčným kvašením. Taky hodně frčí divoké rostliny. Což je sice nádherné, ale zase to vyvolává obavy, zda je to pro tyto rostliny do budoucna udržitelné.”

Někteří bylináři říkají, že vše důležité pro člověka roste vždy na jeho zahradě. Souhlasíte s tím? Jaký je váš názor na užívání bylin z druhého konce planety?

BC: “Na mnoho obtíží je opravdu nejlepší to, co roste za humny. Ale klasická medicína a věda jsou zase důležité pro náš dlouhý a zdravý život. Pro mě to není otázka lokálního nebo globálního. Ale otázka dobrého / lepšího / nejlepšího. Někdy je prostě nejlepší to, co je z druhého konce planety. Sama bych už nedokázala žít bez skořice, zázvoru a podobných koření. A vanilka. Ta je přece taky úžasná, ne?”

Strava je určitě téma, které nelze při holistické léčbě vynechat. Někdy je ale těžké dodržovat striktní pravidla. Například když cestujete jako vy. Co je podle vás tedy nejdůležitější pro udržení zdravého jídelníčku?

BC: “Snažím se nebýt moc dogmatická. Ale trvám na tom, aby jídla byla v co nejpřirozenější formě. Prostě je mnohem lepší jíst něco, u čeho si dovedete představit, jak se to dostalo k vám na talíř než něco, o čem vůbec nevíte, jak to bylo vyrobeno. Jíst více rostlin, jíst lokálně, jíst sezónně. Ale pokud to dokážete, nezblázněte se z toho!”

Tip redakce: Přečtěte si příběh Bevin Clare ze seriálu Příběhy z praxe! 

Velmi aktuální a častá je otázka alergií. Jak pracujete s alergiky?

BC: “O alergiích by se toho dalo říct velice mnoho. Ale to, co je podstatné: víme, že to má souvislost s tím, že nejsme dostatečně často vystaveni mikroorganismům přirozeným pro naše prostředí. Žijeme v dokonale uklizené domácnosti a ani v našich potravinách nejsou zdravé půdní bakterie. Myslím, že je dobré alergiím předcházet tím, že budeme zahradničit, jíst potraviny z místních farem a nebudeme používat všechny možné antibakteriální prostředky.”

Stále častěji také lidé ze západní společnosti užívají antidepresiva. Dají se v některých případech nahradit bylinkami? Které se vám osvědčily?

BC: “Ano, to je běžné i u nás. Ale jde o to, jak na tom doopravdy jste. Slabá deprese může být vyřešena užíváním bazalky posvátné, mučenky nebo ašvagandy. Ale je velmi důležité vybrat bylinu individuálně. A ne z toho dělat další trendy záležitost.”

Vloni jste byla hostem konference Asociace českých aromaterapeutů. A měla jste tu možnost vidět nabídku českého trhu aromaterapeutických firem i porozprávět s místními aromaterapeuty a bylináři. Jak to na vás působilo?

BC: “V České republice máte jednu velikou zvláštnost. Bylinářství je velkou součástí vaší kultury. V jiných částech Evropy je to víc záležitost mediků, vědců nebo nějakých uzavřených skupin. Vy ale léčivé rostliny běžně znáte, víte, jak je užívat, jak je pěstovat a často si z nich děláte vlastní léčivé přípravky. Opravdu máte velmi silnou tradici, na kterou byste měli být hrdí. Strávit nějaký čas s vámi, byla jedna z nejlepších věcí, jakou jsem kdy v životě zažila. Jste tak milí a srdeční, našla jsem v České republice spoustu nových přátel. Praha je opravdu úžasné město. Byla čest tu být a všechno s Vámi sdílet.

Pokud by vaše čtenáře zajímalo, co dělám a chtěli by zůstat se mnou v kontaktu, můžou mě najít na Facebooku na profilu s názvem Herbal Medicine with Bevin a nebo na mém webu www.bevinclare.com.”

Bevin Clare

Bevin Clare, M. S., R. H., CNS, je klinická fytoterapeutka, odbornice na výživu a profesorka Klinické bylinné medicíny na Maryland University of Integrative Health (Marylandské univerzitě integrativního zdraví).

Bevin studovala bylinnou medicínu na mnoha místech světa. Své znalosti tradičního užití rostlin propojuje s moderní vědou a současnou strategií zdravotní péče ve své klinické praxi a školeních pro zdravotníky.

Bevin je prezidentkou Cechu amerických bylinářů, největší organizace profesionálních klinických fytoterapeutů v USA. Vytvořila program Herbal Clinic for All (Klinika bylinné medicíny pro všechny), který poskytuje bezplatnou bylinnou medicínu od roku 2007. Je členkou správní rady United Plant Savers (Svaz ochránců rostlin), která se zabývá ochranou ohrožených léčivých rostlin v Severní Americe.
Koukněte dále: www.bevinclare.com

 

Příspěvek přeložila a upravila Anna Krutová (Aromaterapie Brno). Fotografie pocházejí z archivu Bevin Clare.

Děkujeme partneru článku za podporu:
logo-aca-kulate

Pět otázek pro Silvii Stachovou (rozhovor)

O síle ženského podnikání a zpracování bylin

Silvie Stachová
Silvie Stachová na své farmě

Beskydské letní ráno, po nočním dešti se všude válí mlha a stromy vrací zachycenou vodu zpět oblakům. Silvie sbírá meduňku na svém políčku. Má chřipku, ale teď v sezóně si nemůže dovolit ležet, vlastně to ani nedokáže, je od přírody aktivní typ. Bývalá lesačka, která se rozhodla otočit svůj život o 180° a začala podnikat. Zůstala ale věrna své lásce – přírodě a bylinám, které teď s radostí pěstuje i sbírá v divoké přírodě kolem Morávky. A zpracovává z nich chutné bylinné čaje. Dnes si našla čas, aby mě provedla po jejím bylinkovém království. Tenhle rozhovor navíc uveřejňujeme k jejímu ročnímu výročí působení na trhu a držíme palce do dalších let!

Jak jste se dostala k bylinám, jejich pěstování, sběru a celkově k podnikání?

Pracovala jsem v lesnictví, ale tam jsem se dostala do nepříjemného bodu, kdy jsem věděla, že se budu muset rozhodnout, jak chci nebo nechci dále žít. Stále mi vrtalo v hlavě zkusit vybudovat vlastní firmu. Na začátku mi bylo takzvaně jedno, čím bych se zabývala. Samozřejmě jsem pak hledala něco, co by mě bavilo a čemu bych alespoň trošku rozuměla, protože nejsem zemědělec, lesnictví nebyla pro mé podnikání žádná výhoda, jenom to, že člověk má nachozený terén a ví, kde která bylina roste, ale jinak nic. Takže to jsem musela všechno nastudovat znovu a vymyslet nějakou smysluplnou koncepci, se kterou bych vůbec na ten trh mohla vstoupit a tam se i udržet. A tak jsem si říkala, že když už mi má být nepříjemně, tak ať to vede k něčemu pozitivnímu. Snažila jsem se nejdřív našetřit nějaké peníze, protože jsme s dcerou samy, abychom měly z čeho žít, než firma začne generovat nějaký příjem.

A jak se vám daří skloubit práci s rodinou a péčí o dceru?

Dcera už bude mít letos 12, takže mi chodí občas pomáhat, když máme nějaké akce, tak jsme se jednoduše dohodly, že já jí zaplatím brigádu, já se tam sama bez ní totiž neobejdu. Takže dcera mi hodně pomáhá, už ví přesně, co má dělat.

Jaké byly začátky vašeho podnikání a odkud přišel nápad začít?

Meduňka
Sběr meduňky v Mamma Tea

Táhlo mě to jít za svým cílem a sama sebe překonat. Říkala jsem si, kdybych tak ještě zvládla vybudovat firmu, že by to nebylo špatné, byla to spíš taková osobní výzva. Rozhodla jsem se vyměnit omezené jistoty zaměstnání, které mě nenaplňovalo, za dobrodružnou a inspirativní nejistotu. To si tady radši za pár korun užiju šílené práce (směje se). Když to přepočtu na hodiny, tak to je člověk téměř na nule, ale třeba to tak nebude na věky. Já si myslím, že mám podnikání rozjeté moc pěkně a čekám příští týden další kolo StartUp Harvest, kde jsem vloni v září začínala, pro mě je to taková nostalgie. Jdu se tam podívat, na hlavní stránce je tam můj citát a prezentují mě jako příklad úspěchu, což je super.

Jak využíváte nejraději byliny pro sebe a svou rodinu?

Měsíček
Měsíčkové políčko

Aktuálně jsem si na chřipku nasadila diviznový sirup, domácí česnekovou tinkturu a čaj z bezinek a tužebníku – ten je ideální proti chřipce. Jinak se nám byliny staly běžnou součástí každého dne.  Kromě našich směsí jedeme v jednodruhových bylinách, dcera zbožňuje levanduli, já mám zase ráda bazalku, majoránku čistou navečer s medem, to je výborné a krásně voní. Příští rok chci zase zasadit a vyzkoušet další byliny – třeba chrpu, topolovku, růže. O tom budu ještě přes zimu přemýšlet.

Ještě si sama vyrábím tinktury, mám jedno místo, kde roste zeměžluč, takže vyrábím zeměžlučovou tinkturu, ta je vyloženě na žaludek nebo na na spravení. Česneková tinktura je na zimní nemoci a měla jsem i nějakou meduňkovou, i když já si vždycky říkám, na co my to máme, když nám vlastně nic není. To je úplně super. Když vezmu, kolik měla dcera zameškaných hodin, než jsme začaly byliny intenzivně užívat a potom, tak se to nedá srovnat. Ona nebývá nemocná (musím to zaklepat), i když možná je to i tím, že je starší, ale podle mě mají byliny nepochybně velký vliv na to děcko. Byliny jsem si sbírala i dříve, ale dcera to tolik nepila a teď poslední dva roky užíváme byliny denně, však se tím živíme, takže doma toho máme spousty.

A jakou bylinu byste si vzala s sebou na pustý ostrov?

Jenom jednu jakože můj favorit? To nevím, možná že meduňku. Jako favorit ze svých čajů bych si vzala ten zelený, ten je mi nejpříjemnější chuťově. Tam je meduňka i kopřiva s mátou a jsou tam i švestky, jablka, citrony, celkově ta chuť je super. Tuhle směs ráda vařím na akcích, na které jezdíme. Často vařím růžový a zelený čaj, ať si to zákazníci vyzkouší a potom slýchám, že jsou výborné. Takže asi bych si vzala meduňku, to je takový základ.

Děkujeme za rozhovor a za inspiraci!

 

Mamma tea byliny

včelín
Včely na farmě

Vše obstarávají 2 ruce paní Silvie a pár příležitostných brigádníků. Z vlastní zemědělské produkce pochází: dobromysl, máta, meduňka, měsíček, mateřídouška, levandule, majoránka, divizna, bazalka (citronová), lesní jahoda. Z volného sběru potom: kontryhel, kopřiva, malina, ostružina, jahody, plicník, petrklíč. Byliny zásadně nenakupuje, nemele na prach a vše vyrábí čerstvé, aby zaručila co nejvyšší kvalitu čajů. Vše doplňuje o sušené ovoce: jahody, broskve, jablka, švestky, rozinky, citrony. Část ovoce suší sama a část nakupuje tak, aby v čajích bylo ovoce neslazené, nesířené, nekonzervované či jinak uměle upravované a v požadované kvalitě. Na příští sezónu chystá novinky jako vyzkoušet pěstování heřmánku nebo slézové růže a nový čaj s bezinkami, nechme se překvapit!

Bazalka
Bazalka
Mateřídouška
Mateřídouška

Pro zajímavost jsme se dostaly i na téma, jaké byliny nejvíc milují místní včely, jsou to: mateřídouška, brutnák a dobromysl. Brutnák Silvie dokonce pěstuje pouze pro včely. A med z jejích bylin je také v nabídce firmy.

Silvie Stachová (*1977)

Pěstitelka bylin, zpracovatelka bylinných čajů a jednatelka firmy Mamma Tea s.r.o., v září slaví rok působení na trhu. Připravuje také speciální bylinné čaje pro některé beskydské hotely. V roce 2015 se úspěšně zúčastnila StartUp Harvest. Původně vystudovala lesnickou školu a pracovala v oboru. Ve svém volném čase ráda čte duchovní literaturu a detektivky, dříve se věnovala závodně sportu – silovému trojboji, což si nyní kompenzuje fyzickou prací. Ráda také sama štípe dřevo na zimu. Žije na Morávce se svou dcerou. Mezi její zákazníky patří regionální instituce, magistráty, turistická informační centra a především beskydské hotely.

mamma-logo

Autorkou rozhovoru je Michaela Lusílija Makulová, odborná aromaterapeutka, Simbis. Foto: autorka, Silvie Stachová.

Hedvábná měsíčková mast nejen pro miminka

Měsíčková mast byla naší věrnou společnicí při cestování. Jednoho krásného dne se nám omrzelo kupovat maličkou předraženou měsíčkovou bio mast na dětské prdelky v obchodě a začala jsem se pídit po vhodném veganském receptu. Domácí měsíčkovou mastičku vyrábím pravidelně již 2 roky a s radostí ji používáme my i naši kamarádi a známí. Výborně se osvědčila na suchou kůži, lišeje, ekzémy, opruzeniny a osezeniny od kola, regeneraci rukou po zahradničení i jako lyžařská ochrana proti nepříznivému počasí. Díky kvalitním surovinám nenajdete nic lepšího na dětské prdelky zapařené pod plenkami.

V tomto receptu jsem se nechala inspirovat starou dobrou přípravou mastí z domácího sádla. Protože jsem vegetariánka a sádlo mi nikdy nevonělo, hledala jsem vhodnou moderní náhražku a našla jsem ho v bambuckém másle! Bambucké máslo je dosti tuhé a špatně by se roztíralo, proto ho v receptu zjemníme kvalitním rostlinným olejem lisovaným za studena. Nejvíce se mi osvědčil sezamový, ale pokud máte raději české slunečnice, poslouží vám rovněž skvěle. Mast se maceruje za tepla, ale kvůli kvalitním rostlinným olejům teplotu ohlídejte na co nejnižší!

Co budete potřebovat?

  • 100g bambuckého másla bio – co nejvoňavější, co nejlepší kvalita (ano, na trhu je jich k dostání několik druhů)
  • 60ml slunečnicového/sezamového oleje bio – lisovaný za studena
  • 20g měsíčku lékařského bio – sušené nebo čerstvé květy, může být samozřejmě z vaší zahrádky
  • obaly na mastičky – mohou být i použité a vymyté
  • (starý) mlékovar, aby se vám mast nepřipálila
  • sítko nebo plátýnko na přecedění

    Měsíčková mast
    Macerování měsíčkové masti

Jak na to?

Měsíček lékařský roste téměř na každé české zahrádce. Sbíráme ho krásně rozvitý ve slunečných dnech v dopoledních hodinách. Čerstvé bylinky necháme oschnout na slunci, vyženeme tím z nich broučky a necháme odpařit alespoň trošku vody z květů. Nebo použijeme sušené květy, udělají nám stejnou službu.

Na půdě nebo u babičky ve špajzu sežeňte starý mlékovar. Pokud neuspějete, použijte metodu 2 hrnců, tzn. zahřívejte ve vodní lázni jako čokoládu na Vánoce. V mlékovaru rozehřejte bambucké máslo, přidejte olej a květy měsíčku tak, aby byly všechny měsíčky potopené. Udané množství měsíčku je v sušeném stavu. Teplotu ztlumte na minimum. Mast se bude macerovat za tepla pěkně jako postaru, kdy se sádlo nechávalo s bylinkami macerovat celý den na plotně. Přes zimu nechávám masti připravovat na kamnech na dřevo, stejně dobře ale poslouží elektrická plotýnka zapnutá na stupeň 1. Oleje by se rozhodně neměly přepalovat!

Měsíček necháme macerovat za tepla asi 12 hodin. Ještě teplý macerát přecedíme přes sítko nebo plátýnko do masťovek. Z uvedeného množství získáte asi 100ml masti (část oleje se odpaří). Obaly na masti by měly být pečlivě vymyté. Pro jistotu je můžete vytřít vysokoprocentním alkoholem. Mast nechte přes noc ztuhnout, ráno zavíčkujte a s radostí používejte.

Trvanlivost masti se řídí trvanlivostí použitého oleje, většinou 2 roky. Uchovávejte při pokojové teplotě.

Baví vás recepty? Máme jich pro vás spoustu v Bylinkách našich babiček, vzdělávacím programu Kouzla vůní!

Jak mast používat?

Mastí pravidelně potírejte postižená místa. Mastička příznivě pomáhá při:

  • hojení ran a jizev
  • ekzémech, vyrážkách, opruzeninách, akné
  • křečových žilách, bércových vředech a proleženinách
  • zánětech kůže, trhlinkách a záděrkách
  • zatvrdlé kůži (např. paty)
  • výživné péči o namáhanou pokožku (např. v zimě)
  • jemné péči pro nejcitlivější pokožku (např. u dětí)
  • alergiích na běžnou kosmetiku – obsahuje pouze Bio přírodní suroviny

Měsíček pro děti i těhotné

Žlutooranžový měsíček milují děti i dospělí. Je vhodný pro miminka i těhotné ženy. Kojící ženy ocení mast na popraskané bradavky a miminka se zamilují do krásné měsíčkové vůně, která je ideální péčí o dětskou citlivou pleť. Navíc vonné esence v bylině obsažené zklidňují, tiší a obnovují vnitřní rovnováhu.

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)
Horká a suchá bylina, vhodná při zánětech, antibiotikum, ostří zrak.
Vnitřně (čaje): ženám harmonizuje menstruaci, stimuluje chuť k jídlu.
Vně (mast): hojení ran, jizev, popálenin, štípanců, ekzémů, kožních plísní.
Obklady na nateklé a červené oči. Prášek žvýkat na bolest a zánět zubů.
Vhodný na akné, potíže s játry, žlučníkem, při astma a kašli.
Jedná se o bezpečnou bylinu pro děti, těhotné a citlivé osoby.

Přeju vám příjemné mastičkování, užijte si vůni, která provoní celý dům! A kdybyste nechtěli vyrábět, napište 🙂

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, odborná aromaterapeutka, Simbis. Foto: autorka, literatura: 5. MATTIOLI, Pietro Andrea, 10. STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna.