Vonný dým z Himalájí přináší moudrost a klid

Himaláje, to není jen bájný (a dnes okupovaný) Tibet, ale mnohem víc. Patří sem Bhútán, částečně Nepál, severní Indie… Všechny tyhle země mají blízko k buddhismu a zapáleným vonným tyčinkám, k bohům i přírodě. Pálení vykuřovadel tady patří ke každodenním životu, k uctění božstev v chrámech i v lidských obydlích. Některé z vůní typických pro tuto jedinečnou a silně spirituální oblast světa přiblíží článek. Pokud nepatříte k milovníkům vykuřování, ale oslovuje vás více aromaterapie, tak mám několik tipů na éterické oleje. A aroma recept na meditační směs i luxusní pečující olejíček pro pány.

Ráda píšu o tom, co jsem zažila na vlastní kůži. Nebo oči či nos. V případě Himalájí je to trochu jinak. Nebyla jsem tam. Doufám, že jen zatím. A že se do téhle části světa někdy podívám. Tedy vlastně moje kůže tam nebyla, fyzicky nebyla. Protože přeneseně jsem tam byla mockrát. Za všechny tyhle „výlety“ zmíním pár knižních a filmových. Možná je taky znáte a taky vás tam přenesly. Filmy Kundun a Sedm let v Tibetu. Z knih pak příběhy Mipama, lámy s paterou moudrostí či putování do Lhasy Alexandry David-Neelové, mé oblíbené spisovatelky a cestovatelky. A velmi významně mě tam přenášejí právě vůně himalájských vykuřovadel. Specifické, výrazné, něčím jakoby drsné, zklidňující a spojující nás s podstatou, se smyslem života.

Ženy v Bhútánu, spirituální atmosféra dýchá i z obyčejného života,

Vůně klidu a moudrosti

Z poslední doby je to například vůně vysokohorského rododendronu – pěnišníku (Rhododendron anthopogon), který s oblibou pálím doma po ránu na očistu i přivítání nového dne. Nebo večerní, silně zklidňující a tajemná vůně jatamansi (Valeriana jatamansi). Čím dál více milovaný, ovšem také čím dál dražší santal bílý (Santalum album).

Z éterických olejů pak krásná, hladká vůně himalájského cedru či výrazná, drsně zemitá (a zdaleka ne každému libá) vůně nardu. Nejvyšší horský masiv světa prostě voní jinak než úrodné nížiny nebo rozverné tropy. Himaláje pro mě voní klidem a moudrostí.

TIP redakce: Potřebujete k vykuřování manuál? Láká vás, jen nevíte jak na to? Tak buď prostudujte náš seriál. Anebo přijďte na některý můj praktický kurz! Což je stejně nejlepší, protože jednou vidět a zkusit je jako stokrát číst…

Příroda srolovaná do tyček

Tibetské vonné tyčinky vypadají i voní odlišně než ty klasické indické. Dnes většinou nepocházejí z Tibetu, ale z tibetských klášterů v severní Indii. Podobné vonné tyčinky se produkují i v Nepálu a Bhútánu. Jsou opravdu z himalájských bylin, rolují se stále ručně bez použití bambusové štěpiny, takže jsou tlustší a nepravidelné. Často je skutečně vyrábějí mniši v klášterech a jejich prodejem se kláštery podporují.

Tajné klášterní recepty

Někdy jsou receptury tajné a patří k tajemstvím daného kláštera. Tyhle tyčinky mohou mít skutečně léčivou sílu, jednak díky použitým rostlinám, jednak díky „posvátnému“ přístupu k jejich výrobě (recitace manter, rituální čistota apod.). Jen není jednoduché najít tu správnou a pravou kvalitu. Vonné tyčinky jsou prostě taky „byznys“. A důležitá informace, kterou často opakuji, kvalitní tyčinky prostě nemohou stát 20.- Kč.

Nejčastěji používané přísady v tomto typu tyčinek jsou: nard, šafrán, červené a bílé santalové dřevo (velký rozdíl mezi těmito dvěma ingrediencemi dále vysvětlím podrobně), orličín, guggul, kafr, kardamom, sal, pěnišník, vetiver a jalovec.

Přírodní vykuřovací copánky

Další formou, jak pálit bylinky, mohou být tzn. vonné vykuřovací copánky dhupaya. Na jemný prášek nadrcené rostliny a dřeva se speciální způsobem zabalí do jemného rýžového papíru a pro použití jednoduše zapálí na jednom konci. Tyhle copánky jsou nepálskou specialitou a plní se většinou směsí himalájského jalovce a santalu.

TIP redakce: Rozhovor Kouzla vůní s Michaelem Rymerem, hlavním českým dovozcem těchto a dalších vykuřovacích produktů.

Typické tibetské vonné tyčinky, tuze voňavé!
Nepálské vykuřovací copánky dhupaya.

Vykuřovadla Himalájí

I když se s vykuřovadly přátelím už velmi dlouho, neznám zdaleka všechna dobře a zblízka. Proto jsem je zde rozdělila. Všechna také z himalájské oblasti nemusí pocházet, ale patří k místní tradici, protože se po dlouhou dobu dovážela a byla zde používána (např. santal, skořice, pepř).

Obrázkový přehled vybraných himalájských vykuřovadel z mojí sbírky.

Ta, která znám velmi dobře

Himalájský jalovec (Juniperus recurva)

Základní složka tibetských tyčinek a nejdůležitější vykuřovadlo oblasti vůbec. Tento vysokohorský jalovec roste nad 3000 m n. m., vytváří husté typické porosty, v nichž dle místních „sídlí bohové“. Vykuřuje se dřevem, to je tmavší i výraznější vůní než z jalovců například evropských. Působí silně očistně, používá se při duchovních obřadech, ale i jako repelent. Jeho vůně je dřevitě pryskyřičná, silná a vyloženě příjemná.

Z keřů jalovce se dále pálí i zelené větvičky a plody (jalovčinky). Vůně z těchto částí je více svěží a pryskyřičná, nese více „zelené“ energie.

Himalájský cedr (Cedrus deodara)

Je posvátným stromem se širokým využitím. Jeho dřevo se dříve používalo jako vysoce kvalitní a trvanlivý stavební materiál (nábytek, svatyně, mosty).

K vykuřování se nejvíce (i jako přísada do tyčinek) používá právě jeho dřevo, ale i pryskyřice a jemné jehličí. Známý je i éterický olej podobný cedru atlaskému.

Vůně toho majestátného stromu přináší klidnou sílu, dodává chybějící energii, dělá dobře našim nervům a sebevědomí. Je trochu zemitější než u cedru atlaského, ale velmi, velmi příjemná, dřevitá, balzámová.

Pěnišník (Rhododendron anthopogon)

Pěnišník vousokvětý prý zlepšuje karmu celé rodiny.

Jde o speciální vysokohorský rododendron, i když tyto nádherně kvetoucí rostliny jsou rozšířené po celém světě a patří k ozdobám botanických zahrad i zahrad soukromých. Na jaře kvetou obrovskými typickými květy. Spatřit jejich kvetoucí porosty v Nepálu patří mezi turistické atrakce.

K pálení se využívají listy a větvičky. Jako vykuřovadlo patří k běžnému životu, je ideální vůní pro ranní očistu, ochranu domu i členů rodiny, zahnání nemocí, údajně i pro zlepšení karmy. Vůně je jemná, teple kořenitá s ovocnými tóny, pouze tyto vysokohorské druhy obsahují významnější množství vonných silic. Posiluje srdce a krevní oběh, podporuje energetický systém, právě proto se používá spíše pro ranní vykuřování.

Borovice himalájská (Pinus roxburghii)

Borovice jsou nepřehlédnutelné stromy rozšířené po celém světě. Všude kde rostou, jsou považovány za posvátné, za symbol síly, dlouhověkosti a zdraví. Navíc jsou maximálně využitelné. K vykuřování se používá jehličí, kůra a pryskyřice. Z himalájské borovice seženete kůru nebo pryskyřici. Kůra má jemnou, dřevitou vůni s dotekem ambry. Pryskyřice je drsnější, typicky lesní, více pryskyřičná, hodně kouří, použijte jen malé množství (velikosti zrnka rýže).

Vonný dým borovic je skvělý pro náš dýchací systém (pro prevence i v případě nemoci), má silné dezinfekční účinky. Posiluji naši psychiku, dodává sílu a houževnatost.

Santal bílý (Santalum album)

Podle všeho vůně santalu zahání veškeré myslitelné zlé duchy. Prohlubuje meditaci, probouzí inteligenci, pomáhá transformaci energií v těle. Vůně santalu bílého je ztělesněním posvátnosti, je to vůně, jaké se prostě nic nevyrovná.

Santalovník patří v Indii k ohroženým druhům, obchod s ním je pod kontrolou vlády, jeho cena stále stoupá. Existují levnější varianty santalového dřeva z Afriky, Austrálie či Indonésie, ale jejich vůně, i když krásné, nedosahují na aromatickou nádheru toho indického. Podrobně jsme o santalu psali v sérii Roberta Tisseranda.

Santal červený (Pterocarpus santalinus)

Křídlok santalový, malé stromy rostoucí v Indii a na Srí Lance, jejich dřevo je považováno za bratra bílého santalu. Osobní zkušenost mám s jiným druhem křídloku (Pterocarpus soyauxii) z Afriky, který se aktuálně prodává jako červený santal. Vykuřovadlo je to příjemné, vůně hezky dřevitá, teplá a sladká. Ale bílý santal mi tedy nepřipomíná ani trochu. A různé druhy křídloků rostou po celém tropickém pásmu kolem Země.

Sal (Shorea robusta)

Hořící pryskyřice Sal, její dým údajně napomáhá změněným stavům vědomí.

Údajně se Buddha narodil právě pod tímto stromem. Je oblíbeným vykuřovadlem tibetských šamanů při ceremoniích.

Otvírá naše vědomí, dodává sílu duševní a fyzickou. Jedná se o pryskyřici typickou pro himalájskou oblast.

Její vůně je silná, tajemná, animální, hodně vzdáleně připomíná indická kadidla.

Nard (Nardostachys jatamansi)

Úžasné vykuřovadlo s typickou vůní, které v současnosti z ekologických důvodů není k sehnání. V místech výskytu patří ke chráněným druhům, kterým hrozí zánik.

Ta, která kolem mě jen zlehka prošla

Asant – čertovo lejno (Asa foetida)

Pryskyřice typické výrazné česnekovo cibulové vůně používaná pro vymítání zlých duchů na všech úrovních.

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris)

Jedna z nejsilnějších ochranných a šamanských bylin vůbec, jak historicky, tak geograficky. V tibetské medicíně je i významným léčivem. Má mnohovrstevné působení. Tyto vysokohorské druhy mají silnější účinky i výraznější vůni. Doporučuji pelyněk používat s rozmyslem a velkým respektem, právě pro jeho silné působení.

Jeho vůně je bylinná, typická, nezaměnitelná, očistná na všech možných rovinách.

Skořice cassia čínská (Cinnamomum cassia), skořice šedá nepálská (Cinnamomum glaucescens)

Skořice jsou oceňované pro svou sladkou vůni a povzbuzující, prokrvující účinek. Používá se kůra či sušené květy (cassia) nebo plody (nepálská). Dodává dobré rozpoložení, má i afrodiziakální účinek. Obě tyto skořice jsou jemnější nežli silná skořice cejlonská.

Pepř černý (Piper nigrum)

Tohle pikantní koření nečekaně krásně voní při vykuřování i v podobě éterického oleje.

Ideální vykuřovadlo pro vnitřní chlad, nedostatek odvahy a duševní prázdnotu. Pochází z tropických oblastí.

Cypřiš himalájský (Cupressus torulosa)

Dřevo himalájského cypřiše se často spaluje ve svatyních, ve vykuřovadlech a tyčinkách se kombinuje s jalovcem. Stálezelený cypřiš je stromem smutku a smrti, vysazoval se v místech odpočinku mrtvých, pálil se v jejich ohni. Dožívá se vysokého věku, údajně přes 1000 let. Jeho kouř je vůní ochrany před démony, zlými kouzly a kletbami. Pomáhá smíření se s umíráním a smrtí.

Vrcholák arjuna (Terminalia chebula)

Jeho plody (nazývané „Buddhovo ovoce„) jsou typickou součástí léčiv tibetské medicíny. Jako vykuřovadlo má uklidňující a silně harmonizační účinky. Jeho vůně je velmi jemná, sladce ovocná, lehce pryskyřičná. Používá se kůra a sušené plody.

Tibetské modlitební praporky ve větru, utlačovaný Tibet si zaslouží naši pozornost a třeba i tichou modlitbu.

V sobotu 10. března bylo smutné výročí čínské okupace Tibetu. Tibeťané jsou pro mě symbolem dlouhotrvajícího boje za svobodu politickou i duchovní. Informace o současné situaci v Tibetu a o zvůli a agresi čínských okupantů přináší tento dokument.

Éterické oleje s nádechem Himalájí

Cedr himalájský (Cedrus deodara)

Vhodný do směsí k meditace, zlepšuje dýchání. Tonizuje lymfatický systém, na celulitidu a otoky, při stresu, úzkosti, únavovém syndromu. Hojivý na kůži, k péči o vlasy (lupy, mastné vlasy, padání vlasů).

Nard (Nardostachys jatamansi)

Doporučuje se na křečové žíly a hemeroidy, podporuje krevní oběh, tonizuje srdce při arytmii, stimuluje hormonální systém. Harmonizuje nervový systém.

Santal bílý (Santalum album)

Protiinfekční, pomáhá při kašli a chronické bronchitidě, na křečové žíly a hemeroidy, na nervové bolesti. Antidepresivní, na podrážděnost a napětí, uvolňuje, harmonizuje.

Kadidlo indické (Boswellia serrata)

Protizánětlivé, analgetické, stimuluje imunitu, pomáhá vykašlávání, uvolňuje plíce, prohlubuje dýchání. Regeneruje kožní buňky, při léčbě ran. Na revmatické bolesti. Meditační a protistresové.

Skořice šedá plody (Cinnamonum glaucescens)

Skořicovou kůru známe, ale tohle? Tak vypadají plody skořice šedé z Nepálu.

Vůní je tento éterický olej odlišný od známějších druhů skořice (cejlonská, čínská), ale má zajímavé ovocně kouřové tóny a je také jemnější v účinku. Zlepšuje funkci oběhového systému a napomáhá při dýchacích obtížích.

Pepř černý (Piper nigrum)

Trochu nečekaně velmi příjemná, jemná vůně s nádechem pepře. Zklidňující, harmonizující, zahřívací. Působí protizánětlivě a pomáhá při bolestech chladného typu, dále podporuje zažívání, dýchaní. Posiluje naši rozhodnost a odvahu, aktivní meditační vůně.

Recept: Pečující exkluzivní olej pro pány

Tenhle olejíček lze krásně použít i na knír či plnovous. Jemně vetřít opravdu malé množství (1 – 2 kapky) do vousů či na pleť. Jako základ doporučuji kombinaci půl na půl jojobového a moringového oleje. A stačí použít 10 ml lahvičku, přece jen muži se tolik nemažou…

  • 1 kapka santalu
  • 1 kapka cedru

Recept: Aroma směs Klid velehor

Do difuzéru nebo aromalampy je skvělá k meditaci či prostému večernímu rozjímání nad smyslem života, vesmíru a vůbec. Pokud nemáte cedr himalájský, klidně použijte cedr atlas. Stejně tak kadidlo, není-li u vás dostupné indické, změňte na kadidlo jiné. Nard ničím nenahradíte, je to jedinečná vůně s mimořádným účinkem.

  • 3 kapky cedru himalájského
  • 2 kapky nardu
  • 2 kapky kadidla indického

Ze stejné kombinace můžete namíchat i večerní masážní olej do 30 ml nosného oleje (mandlového například).

  • 5 kapek cedru
  • 3 kapky nardu
  • 4 kapky kadidla
Rostlinní průvodci himalájských vůní a moje artefakty k tématu.

K psaní tohoto článku jsem postupně pálila himalájský cedr i jalovec, červené i bílé santalové dřevo, pěnišník a pryskyřici sal, k tomu popíjela čaj z Darjeelingu…

Prostě ta pravá himalájská atmosféra. Přeji ji i vám, zvlášť ve chvílích, kdy chybí vnitřní harmonie nebo se ztrácíte v naší „divoké“ technologické době. Mě se to tedy občas stává a vím, jak dobře dokáže vonný dým ukonejšit.

Jako vedlejší produkt tohoto textu se stalo, že jsem si objednala pro mě zcela nový a neznámý éterický olej z pelyňku černobýlu a nepálského rododendronu. Tak asi tak…

Autorka článku: Kateřina Polívková. Foto: Pixabay.com a autorka.

Zdroje a použitá literatura:

  • RÄTSCH, Christian. Vykuřovadla – Dech draka. Praha: Kořeny, 2016. ISBN 978-80-905766-8-1.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů.
    Praha: One Woman Press, c2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • www.vykurovadla-rymer.cz/ [online]. [cit. 2018-03-10].

Kadidlo, dar lidem i oběť bohům

Pryskyřice stromů rodu Boswellia má více jmen, je známá jako kadidlo, olibanum či frankinsence. Kadidlem obdarovali tři mudrci čerstvě narozeného Ježíše v Betlémě, tuhle historku asi známe všichni. Ovšem v bibli je kadidlová pryskyřice zmiňována na mnoha dalších místech. Jako vzácná oběť byla pálena i pro většinu před-křesťanských božstev. Vůně kadidla se prostě line historií lidstva už tisíce let.

A po celou tu dobu kadidlo přináší klid, čistotu i spojení s bohy. Působí na psychické, fyzické i duchovní rovině. Dnes se kadidlo objevuje v různých formách. Seženete pryskyřici, éterický olej, extrakt v alkoholu či kapslích, to vše z několika druhů kadidlovníků. Každá z těchto podob kadidla má trochu jiné použití, působení i odlišný obsah účinných látek. A toto je důležité mít na paměti při hledání “toho pravého” kadidla právě pro vás. Tímto článkem vám s tím chci trochu pomoci. A nezůstane u jednoho, v hlavě už mám pokračování o dějinách kadidla.

Kadidlo jako dar přírody lidstvu

Stezka obchodníků s kadidlem je jednou z nejstarších dopravních cest mezi Východem a Západem. Kadidlo se z Arabského poloostrova transportovalo směrem na Západ, ale i do Číny a Japonska. Dávné kultury vonný kadidlový dým hojně využívaly jak v náboženství, tak i v běžném životě. Dnes už je dokázáno, že kadidlo má celou řadu zdravotních benefitů. Což je určitě důležitým faktorem jeho historické popularity. Nejnovější studie zkoumají účinky látek obsažených v kadidle na mnoho lidských (i zvířecích) neduhů, mimo jiné na omezení růstu rakovinných buněk. Vědecky se tak potvrzuje to, co lidstvo na sobě už dávno nespočetněkrát ověřilo. Tedy to, že je velkým darem přírody člověku.

Vcelku nenápadná pryskyřice z kadidlovníku je malým zázrakem

Účinky kadidla stručně

Pryskyřice léčí strom a dalo by se říci, že je jeho “krví”. Jako léčivá je užívána i lidmi. V historických pramenech je mnoho zmínek o využití kadidlové pryskyřice k různým “zdravotním” účelům. Dnes se hodně hovoří o působení éterického oleje. V ajurvédě je tradiční užívání kadidla (pryskyřice) vnitřně (ve formě kapslí, ale i čípků). Předmětem studií je často extrakt z pryskyřice v alkoholu. Ale i když kadidlo je opravdu “magickým” prostředkem, neberme jej jako všelék. Vždy je dobré informace hledat z různých (nejlépe nezávislých) zdrojů, ověřovat je a v případě vážnějších zdravotních problémů konzultovat s odborníky!

Zde jsou účinky kadidla shrnuté pěkně přehledně. 

Na fyzické úrovni

Pozitivně působí na artritidu, záněty (klouby, cévy), dýchací ústrojí (tlumí kašel, bronchitida, nachlazení), hormonální systém a zažívací trakt. Zpomaluje a prohlubuje dýchání (i při stresu), nápomocné je například u porodu či při astmatu. Uvádí se, že posiluje imunitní systém, urychluje zacelování ran, vyhlazuje pokožku a hojí akné. Jako analgetikum je účinné proti bolestem (zuby, vředy, poranění). Snižuje krvácení z dělohy či plic. Funguje jako ochrana před patogenními organismy jak v těle, tak v prostoru. Žvýkání pryskyřice dezinfikuje ústní dutinu.

Na psychické úrovni

Hlavně vůně kadidla přináší výrazné zklidnění například při neklidu, strachu, zahlcení mysli negativními myšlenkami. Pomáhá soustředění a prohlubuje meditační stavy. Podporuje přerušení starých vazeb, přijetí nového a pochopení i poučení se ze špatných zkušeností. V těžkých dobách pomáhá nést tíhu života.

Na duchovní úrovni

Otevírá čakry, hlavně třetí oko a korunní. Pročišťuje vnitřní zrak. Čistí auru a éterická těla, spojuje duchovní a fyzické roviny. Je nositelem duchovního uvědomění. Zajišťuje ochranu.

Tuhé nebo tekuté kadidlo? Je v tom rozdíl

Typické životní prostředí kadidlovníků v Ománu

Doklady o používání pryskyřice jsou historicky dobře zdokumentované. Ovšem u oleje z dávných dob máme jeden háček. Můžeme se dočíst o používání vonného oleje z kadidla, ten však není totožný s dnes používaným éterickým olejem. I když se tuto ničím nepodloženou informaci dočtete leckde.

Destilace, tedy proces jakým jsou v dnešní době oleje získávány, se ve větší míře používá pár desítek let. Jednoduché destilační přístroje jsou z historie známé, ale spíše spojované s alchymií a výrobou alkoholu. Prvními rozšířenějšími aromatickými produkty nebyly éterické oleje, ale trochu překvapivě hydroláty, tedy voda z destilace rostlinného materiálu (hlavně z růží).

A co tedy byl ten vonný olej z kadidla? Nejčastěji pryskyřice rozpuštěná v oleji a používaná tak jako parfém i hojivá mast. Pryskyřice obsahuje přibližně 10 až 15 % silice, takže i rozpuštěním se získá relativně silný produkt s výraznou vůní. Zdaleka nejpopulárnější a historicky nejpoužívanější formou kadidla ale je prostá pryskyřice pálená jako vykuřovadlo.

Podrobně rozdíl mezi obsahem látek v pryskyřici (či extraktu z ní) a éterickém oleji vysvětluje Robert Tisserand v článku pro Kouzlo vůní:
“Většina lidí si pořídí éterický olej namísto extraktu. Ale proč? Jedním z důvodů může být nepřeberné množství videí a článků na internetu, podle kterých olej z kadidlovníku obsahuje kyselinu bosvelovou – aktivní protinádorovou látku obsaženou v pryskyřici kadidlovníku. Jenže olej ji neobsahuje z jednoho prostého důvodu, a totiž že molekula kyseliny bosvelové je příliš těžká, není volatilní, a tím pádem do éterického oleje nepřechází. V pryskyřici kadidlovníku je obsaženo několik druhů kyseliny bosvelové, a jejich molekulární hmotnost se pohybuje v rozmezí 450 – 500. Avšak volatilní molekuly – tedy molekuly, které se snadno vypařují – mají molekulární hmotnost nižší než 300.”

TIP redakce: Celý článek o kadidlovníkovém oleji a jeho výzkumu ohledně rakoviny si určitě také přečtěte

Kadidlovník, strom ronící slzy

Vůně kadidla je pro nás často spojené s návštěvou kostela

Porosty kadidlovníků na arabském pobřeží tzv. Silvae byly v antice považovány za posvátné. Nacházela se v nich slavná Artemidina věštírna. Kadidlovníky (Boswellia spp., čeleď Burseraceae – březulovité) jsou malé, vysoce odolné stromy, daří se jim často na nepřístupných a odlehlých místech. Rostou na velmi chudých a suchých půdách takřka z ničeho.

Existuje mnoho druhů kadidlovníků, od nejrozšířenějších (Boswellia sacra rostoucí na Arabském poloostrově a Boswellia serrata pocházející z Indie a přilehlých oblastí) po raritní, rostoucí jen na malých územích (např. Boswellia dalzielli, tzv. Janawhi z Kamerunu). A někdy je těžké druh přesně botanicky zařadit, protože jsou hodně variabilní. U prodávaných pryskyřic proto často najdete kromě latinského i další jméno, bývá to specifikace místa původu nebo tradiční název (například Hougari, Beyo, Betekristian). Je to proto, že místo původu ovlivňuje vůní i kvalitu.

Strom pochází ze Středního Východu a severní Afriky, postupně se rozšířil do Somálska, Etiopie, jižní Arábie i Číny. V současnosti pochází nejkvalitnější sorty kadidla z Ománu.

Sběr pryskyřice se provádí dvakrát ročně

Sběr pryskyřice je typicky mužská a fyzicky i časově náročná činnost. Měla by se provádět jen dvakrát ročně. Je předávána jako rodinná tradice často i stovky let. Pryskyřice se získává speciálním odborným naříznutím kůry, po němž stromy začnou ronit pryskyřičné slzy, které na vzduchu pomalu ztuhnou a vysuší se. Sběrači se pro kadidlo vrací až po třech měsících od naříznutí.

Tato činnost má několik vážných úskalí. Jen se ke stromům dostat vyžaduje často několika denní pochod nehostinnou hornatou krajinou. Řezy je nutné udělat přesně a šetrně speciálním nožem, dokonce se uvádí délka řezu 4,8 cm. Pokud by se kůra narušila nadmíru, strom umírá. Obecně je třeba se k porostům kadidlovníku chovat mimořádně odpovědně. V některých afrických zemích zvítězila hlediska ekonomická (krátkodobou optikou) nad ekologickými a stromy masivní sběry nepřežily. Proto je dobré při spotřebě úžasně vonící kadidlové pryskyřice i éterického oleje myslet na to, kde a jak se kadidlo bere.

TIP redakce: Více o vykuřování a vykuřovadlech v našem seriálu

Františky jsou po kadidle (frankinsence) pojmenované, o tom ale víc v pokračování

Kadidlo je moje téma. A tak budeme pokračovat. Materiálu mám totiž hodně. Ráda se s vámi podělím o svou “vášeň”.

Příště se podrobněji podíváme, na co používali kadidlo naši předkové, ale i k čemu se může hodit dnes nám a jaké konkrétní druhy seženete. Našla jsem i pár zajímavých poznatků z nejnovějších studií.

 

Autorka článku: Kateřina Polívková. Foto: autorka, Pixabay.com.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroje:

  • MOJAY, Gabriel. Aromaterapie pro léčení duše: jak obnovit emocionální a mentální rovnováhu pomocí esenciálních olejů. Praha: Alternativa, 2009. ISBN 978-80-85993-64-6.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, c2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • BATŮŠKOVÁ, Radka. Rostliny v Bibli [online]. Olomouc, 2012. Dostupné z: http://theses.cz/id/x75ob1. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Stanislav Pacner, Th.D. [cit. 2018-01-23]
  • FRAWLEY, David a Vasant LAD. Rostliny v ájurvédě: ájurvédský průvodce léčením bylinami. Praha: Volvox Globator, 2006. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-623-x.
  • RÄTSCH, Christian. Vykuřovadla – Dech draka. Praha: Kořeny, 2016. ISBN 978-80-905766-8-1.
  • skripta Institutu aromaterapie: Svoboda Kateřina. Rostlinné silice I. a II., Barbora Krejčí. Aromaterapie v péči o duši.