Léto do skleničky: ostružinový likér

Ovocné likéry už léta dělá moje kamarádka. A protože jsou skvělé, nenáročné na suroviny a vyrábí se zastudena, rozhodla jsem se letos vyzkoušet výrobu také. Musím říct, že nejvíc mi zatím chutnal likér rybízový. Zahrada ale letos dala spoustu ostružin, proto jsem vyrobila likér ostružinový.

Plody ostružin obsahují vitamín C, vitamíny B, fosfor, železo, hořčík a vápník. Zlepšují celkovou tělesnou kondici, povzbuzují imunitu. Zlepšují také stav cévního systému, doporučují se při arterioskleróze, křečových žilách, hemoroidech.

Recept na ostružinový likér podle Ivety K.

Budete potřebovat:

  • zavařovací sklenici o objemu 750 ml
  • drobné ovoce (maliny, rybíz, ostružiny apod.)
  • vysokoprocentní alkohol (vodka, slivovice, hruškovice apod)
  • třtinový cukr
  • voda
Likér z domácích ostružin v procesu

Ovocem naplníme zavařovací sklenici, zalijeme alkoholem, dobře uzavřeme a necháme 6 týdnů stát.

Po 6-ti týdnech slijeme přes cedník a ovoce přes cedník propasírujeme.

Pak svaříme cca 2 dcl vody s cca deseti až patnácti vrchovatými lžícemi třtinového cukru a necháme zchladnout. Cukerný roztok přidáváme k alkoholovém roztoku a ochutnáváme tak dlouho, dokud nejsme s chutí spokojeni.

Nakonec už jen naplníme do čisté lahve, opatříme štítkem a příležitostně upíjíme. Třeba v případě nedostatku vitamínu C!

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová, foto: autorka a Pixabay.com

Rakytník, to je slunce v lahvi a domácí lékárna v jednom

Nebo také slunce v duši? Pro mě je rakytník opravdu symbolem teplého, slunečného podzimního dne, ať už svou krásně oranžovou barvou nebo obdobím, kdy zraje a rozsvítí zahradu záplavou oranžových plodů. Ale zároveň taky svými ostrými, tvrdými a trnitými větvičkami upozorňuje na to, že se blíží mnohem drsnější roční období a on se nehodlá své úrody jen tak lehce vzdát. Když k němu ale přistupujeme s respektem a opatrností a hlavně včas, než plody změknou, získáme vitamínovou bombu, jakou najdeme v málokterém ovoci.

Co vlastně plody obsahují

Plody obsahují asi 7% oleje, dále cukry organické kyseliny, pektiny, třísloviny, velké množství vitamínu C, vitamíny skupiny B, flavonoidy, vitamíny A, D, F, K a vitamín P – rutin a vedle toho také velké množství dalších biologicky aktivních látek.

Důležité látky nejsou jen v plodech

To ale neznamená, že ostatní části rostliny bychom měli opomíjet. Listy a měkké koncové části větviček můžeme použít na čaj, který posiluje imunitu, léčí plicní, zažívací a kloubní potíže, hojí sliznice, rozpouští hleny. Je to zkrátka takové vnitřní tonikum pro celý organismus. Já k lístkům a větvičkám přidávám ještě usušené zbytky plodů i se semínky, které mi zbydou při odšťavnění plodů a nepoužiji je na olej.

Co všechno lze z rakytníku doma vyrobit?

Na co si vzpomenete. Olej, sirup, marmeláda, pečený čaj, zavařenina na kaši, naložit do medu, zamrazit, usušit na čaj nebo ovocné placky, rozemlít na prášek, přidat do smoothie, dá se dobře kombinovat s jiným ovocem, třeba hruškami nebo jablky. Anebo na konci zimy, když je tma, neveselo a deprese z nedostatku sluníčka, potěší doma za kamny sklenička krásně oranžového likéru oko, duši i tělo zároveň. To mi snad potvrdí i mé kamarádky, když přijdou jen tak na pokec.

Rakytníkový olej si zaslouží zvláštní zmínku

Rakytníkový olej je tmavě oranžový, charakteristické vůně i chuti. Pro mě osobně takové sluníčko v konzervě. Dokonce pan Janča se Zentrichem píšou, že: „Obsahuje alkaloid hippophein, ze kterého vzniká biologicky aktivní amin serotonin, který má značný účinek antidepresivní a protinádorový.“ Odtud asi to sluníčko. U rostlin prý byl nalezen vůbec poprvé. Olej má silné desinfekční a hojivé účinky na kůži, používá se k léčbě spálenin i omrzlin, poranění kůže, ale i vnitřně při zánětech žaludku nebo střev. Má tonizační účinky pro celý organismus a chrání ho proti stresu.

Jak olej používám já

Já doma olej používám na ošetření běžných domácích poranění, od říznutí do prstu až po odřená kolena nebo spáleniny. Kápnu na náplast, přelepím ranku a je hotovo, rána se krásně zacelí. Letos se nám osvědčil i na hodně sedřená kolena po pádu z kola. Už suché hluboké strupy krásně změkčil, rychleji odpadly, netáhly, a pod nimi už byla krásně obnovená kůže.

Výborný je také do domácí kosmetiky, buďto jako čistý nebo doplňkový olej, úžasný je i na spáleniny od sluníčka, jako přídavek do koupele, krému, mýdla, mastí nebo čehokoli, co si doma vyrábíte a chcete podpořit hojivé účinky. Všechno vám krásně obarví, ale i charakteristicky ovoní, s tím je třeba počítat. Používám ho i k masážím bolavých zad, obdobně jako třezalkový olej. Pozor ale na oranžové klienty.

Recept na domácí rakytníkový olej

Rakytníkový likér

Recept je určen pro ty, kdo nechtějí olej kupovat, ale mají raději domácí. Zabere to sice trošku času, ale výsledek stojí za to.

Plody rakytníku propláchneme a buďto odšťavníme v odšťavňovači nebo rozmačkáme a prolisujeme přes plátno, jak to dělám já. Je to sice pracnější, ale už mám na to grif a šťáva, co mi teče přes prsty, mi krásně zregeneruje ruce popíchané a poškrábané od trnů při sklízení.

Šťávu použijeme na sirup, marmeládu, zamrazíme do kostek a přidáváme do smoothie, zkrátka co komu libo. Nás teď bude zajímat ten zbytek, to znamená slupky a zrníčka. Ty musíme nejdříve usušit. Nejlépe jen tak na vzduchu, třeba na plechu s pečícím papírem. Dobře je rukama nejdříve oddělíme od sebe, aby nám nezplesnivěly. Musí zůstat po usušení krásně oranžové.

Dobře usušenou hmotu, nahrubo rozmixuji, aby se narušila zrnka, dám do šroubovací sklenice, asi do 2/3 objemu a do plna zaleju olejem. Nechám macerovat na světle a teple (klidně na lince v kuchyni). Musím ale dbát na to, aby všechno bylo dobře ponořené. Když jdu okolo, občas protřepu. Po měsíci přecedím, olej pak už skladuji v chladu, nejlépe v tmavé lahvi. Vydrží vám podle trvanlivosti nosného oleje a ještě se mi nikdy nestalo, že by se stihnul zkazit.

A snad ještě doplním, že nosný olej můžete použít jakýkoli nejlépe za studena lisovaný, já jsem zkoušela mandlový a olivový. Olivový má pouze tu nevýhodu, že v lednici ztuhne. Ale při pokojové teplotě zase bez problému zesluníčkuje.

Tak ať se vám podaří a POZOR! Hodně, ale opravdu hodně barví…všechno kolem.

 

Autorkou článku je Iveta Klímová, bylinkářka, aromaterapeutka, kontakt: klimova.iveta(zavináč)seznam.cz. Foto: autorka, literatura: 19. JANČA, Jiří a Josef Antonín ZENTRICH.

Domácí mátový likér na žaludek a nervy

Vyrobit si domácí likér krásné vůně a chuti už nemůže být snazší! Tento mátový likér máte vyrobený za 10 minut a po pár týdnech se můžete těšit na balzám na žaludek, trávicí trakt i nervový systém.

Co budete potřebovat?

  • 10 větviček máty – čerstvá máta z vaší zahrádky, nasekaná
  • 5 větviček meduňky – opět čerstvá, nasekaná
  • 1/2 svitku skořice – ideálně čerstvě sušená (je měkčí), rozdrtit v hmoždíři
  • 2 květy muškátového oříšku – opět rozdrtit v hmoždíři
  • 10 hřebíčků – opět rozdrtit v hmoždíři
  • 1l pálenky – (slivovice / hruškovice / meruňkovice), vyberte kvalitní pálenku podle vaší chuti
  • med nebo sirup na přislazení – podle chuti přidáme až do hotového likéru
  • 2 l sklenici

Více o mátě se dozvíte v našem programu Bylinky našich babiček

Jak na to?

mátový likér
Mátový likér se pomalu maceruje

Bylinky nasekáme (nebo nastřiháme bylinkovými nůžkami), koření rozdrtíme v hmoždíři, vše vložíme do vymyté sklenice (sklenice se nám vydesinfikuje pálenkou) a zalijeme pálenkou. Pro dámy doporučuji hruškovici, má jemnější chuť i vůni. Já jsem zvolila mix hruškovice a slivovice. Pokud chceme likér účinnější, použijeme pouze 0,5l pálenky na stejné množství bylin. Do receptu jsem zvolila mátu spearmint (mám ji na záhonku s odkazem na mochito), můžete použít ale libovolnou mátu.

Uzavřenou nádobu postavíme na světlé a teplé místo a necháme louhovat 8-10 týdnů. Pravidelně protřepáváme! Likér přefiltrujeme přes sítko nebo plátýnko do hezké lahve a můžeme ho přisladit sirupem nebo medem. Likér má mít při správné výrobě zelenou barvu!

Jak používat?

Popíjíme v malých dávkách jako lék na žaludek a celý trávicí trakt. Zároveň posilujeme nervy, rozproudíme krev a lymfu a díky účinnému koření ničíme choroboplodné zárodky. Skořice a hřebíček se používají jako účinná desinfekce. Máta s meduňkou naopak klidní, tiší a pročišťují. Muškátový květ nás omamně naladí a ztiší.

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, odborná aromaterapeutka, Simbis. Foto: autorka, inspirace receptu: 9. HIRSCH, Siegrid.