Iva Valentová: “Homeopatie a aromaterapie se krásně doplňují” (rozhovor)

Iva Valentová je brněnská homeopatka, která se svému oboru věnuje už více než dvacet let. Při léčení svých pacientů se nebrání kombinaci s aromaterapií. A i díky Vzdělávacímu centru Uroboros, kde působí, se mnoho aromaterapeutů noří do hlubin homeopatie a naopak. Kouzlu vůní poskytla rozhovor o tom, co by nemělo chybět v domácí homeopatické lékárničce nebo jak by měla vypadat diagnostika u homeopata.

V čem by se lišil homeopatický lék a éterický olej, pokud by byly vyrobeny z jedné rostliny?

IV: “Homeopatický lék je něco jiného. Nepracuje s ničím materiálním. V éterickém oleji najdeme konkrétní molekuly, ale homeopatie pracuje více s informací. A to je právě to, s čím má dnešní věda problém. Nedá se to zvážit ani změřit. Zajímavé je, že u kvantové fyziky to nevadí 🙂

Homeopatie chce získat informaci, která je obsažená v bylince, minerálu a zvířecích produktech. Díky tomu má k dispozici širší paletu léků než aromaterapie. Nepracuje jen s bylinkami. A když už jde o rostliny, tak většinou o jedovaté. Zejména proto, že právě homeopatické léky z jedovatých rostlin léčí otravu těmito rostlinami. A také další nemoci, které mají podobné symptomy. Klasickým horečkovým homeopatickým lékem je Belladona, což je rulík zlomocný. Pokud byste snědla pár kuliček rulíku v přírodě, tak vás to může i zabít. Ale pokud z ní v procesu výroby homeopatického léku získám její esenci nebo jinak řečeno myšlenku, pak získám účinný lék na horečku.”

V aromaterapii se velmi využívá éterický olej z levandule. V homeopatii ale jeho obraz není vůbec znám. Jak je to možné? Je to velmi běžná rostlina…

IV: “Ano, to je zajímavé. Většina léků se v homeopatii používá vice než 200 let. Zakladatel homeopatie Samuel Hahnemann začal dělat zkoušky léků, kterým se říká proving. Dodnes je postup stejný: skupina zdravých lidí si vezme homeopatický lék, který momentálně nepotřebuje, zapisuje si symptomy, vyhodnotí je a srovná s ostatními. Pak se to sepisuje, statisticky vyhodnotí, a tak se získává obraz daného homeopatického léku. Jde o souhrn fyzických projevů, mentálních symptom i pocitů, podle kterých se homeopatické léky vybírají. Podívám se na pacienta, vidím jeho symptomy a vím, že patří k danému léku. Podobné se léčí podobným.

Levandule je zajímavá. Nevím, jak to bylo před dvěma sty lety. Ale prostě z ní nikdo lék nevyrobil. Já jsem se s ní setkala na Slovensku, kde jsem učila a dělali tam proving toho léku. Zkoušející měli příjemné pocity a psali, že je lék zklidňuje. Ale proving v Brně skončil pro změnu tak, že všichni málem usnuli. Bylo to prostě až moc relaxační. Bude to zajímavý lék, ale chce to více provingů ideálně i jinde ve světě, aby to bylo spolehlivé.”

Homeopatika jsou volně dostupná v lékárnách. Jsou všechna opravdu bezpečná? Která lze běžně užívat doma?

IV: “Homeopatika nemohou ublížit fyzicky. Nemůžeme se s nimi otrávit, nemůžou nám poškodit játra nebo ledviny. Ale můžou udělat trošku zmatek v hlavě. Třeba kdybych si vzala lék o vysoké potenci vícekrát, hodně často, a ještě ho kombinovala s jiným homeopatickým lékem. Já lidem radím, aby si raději udělali alespoň základní kurz. Na internetu jsou mnohdy hodně špatné informace. Myslím, že vedle aromaterapie je homeopatie jednou z nejjemnějších metod, jak pomoci sám sobě anebo svým blízkým.”

Tip redakce: Přečtěte si také článek Jak fungují homeopatika?

Je třeba u dětí dávat pozor na potenci léku?

IV: “Je to úplně jedno. Často mám pocit, že děti potřebují vyšší potenci, než dostávají. Je to o energii. Třeba já už ve svém věku nemám tak vysoké horečky jako dřív. Dítě má klidně čtyřicítky a zvládá to dobře. Maminky mi taky často říkají, že koupí v lékárně potence 5 nebo 9 a nefungují jim. Je to mnohdy slabé. Někdy dětem dávám i třicítky. A když jsem si hodně jistá, tak dám i dvoustovku. Ale to se v lékárnách moc sehnat nedá…”

Z rulíku se vyrábí homeopatický lék Belladonna

V aromaterapii můžete začít s domácí lékárničkou o pěti olejích. Jde to tak i v homeopatii? Co byste doporučila?

IV: “No, to je trochu problém. Já říkám maminkám na kurzu, že když budou mít padesát léků, tak jim to bude stačit. Co bych vybrala? Už jsme zmiňovali Belladonu na horečky. Pak určitě Arnica na úrazy typu dítě spadlo, mám odřeninu, vytrhli mi zub. Na chřipky třeba Gelsemium a k němu Bryonia, která se hodí i na pohybové potíže a bolesti hlavy. Aconitum je dobré pro počáteční stavy různých chorob s vysokými horečkami, úzkostnými stavy a zimnicemi. U malých dětí Spongia, která řeší nepříjemné suché kašle až laryngitické. Pak by bylo dobré něco na záněty, třeba Mercurius nebo Hepar sulfur. A už se nám to rozjíždí…”

Homeopatika si může vyrobit každý i ze svých zahradních bylinek. Jak se to dělá?

IV: “Jde o to, že se původní bylinková tinktura ředí a dynamizuje. Tímto způsobem se demateralizuje původní substance a získává se z ní homeopatická informace. Důležitá je myšlenka, kterou má v sobě rostlina nebo třeba hadí jed či zlato. Můžeme možná mluvit i o duši homeopatického léku, tak se ostatně jmenuje i kniha jednoho indického homeopata. My opravdu zkoumáme, co konkrétní člověk prožívá, co cítí, do jakých situací se dostává. U některých léků jde vyloženě o archetypy. Třeba Aurum, které je archetypem krále, člověka, který vládne nějaké říši, cítí se zodpovědný… Jsou to pohádky a příběhy, které se k tomu vážou.”

Takže homeopatická diagnostika by měla být malinko i psychoterapií?

IV: “Vlastně asi ano. Ale nejspíš k tomu má každý homeopat jiný přístup. Já si prostě s lidmi povídám. A kolikrát o něčem úplně jiném než jenom o jejich problémech. Když jsem začínala, tak jsem měla dojem, že čím víc informací se dozvím, tím líp. Teď vím, že to je o vzájemném naladění. Po dvaceti letech to nejspíš probíhá i na nějaké jiné úrovni. Když přijdou rodiče s dětmi, tak si povídáme o dětech. Když je dítě ochotné, tak si povídám s ním, hrajeme si, lezeme po zemi, něco si stavíme a já toho človíčka pozoruju a dívám se, jak reaguje. Co mu vadí, co ho štve… U dospělých je to zase jejich životní příběh, kdy najednou zjistíme, že se jim opakují vzorce chování, že naráží na podobné situace a lidi ve svém životě a my se snažíme najít archetyp, ve kterém jedou. Když se nám to povede, tak je to fajn. Podobné se léčí podobným. Nejde to stejné stejným, protože nás je šest miliard a tolik homeopatických léků nemáme.”

Rostliny nabízí mnoho možností k jejich využití

Které největší mýty se podle vás v diskusi o funkčnosti homeopatie objevují?

IV: “Já už to ani nesleduji. Ze začátku mě to štvalo, snažila jsem se do toho vstupovat, lidi přesvědčovat a pak mi to začalo být jedno. Vím samozřejmě, že se často říká, že je homeopatie placebo. Ale vždyť, i kdyby to bylo placebo, tak je to jedno. Když to funguje a nemá to vedlejší účinky… Kdyby tak fungovaly všechny léky, tak to nebude vůbec špatné.

Já jsem původní profesí genetik, studovala jsem genetiku savců. Mám hodně blízko ke zvířatům a taky mám hodně zvířecích pacientů. Nejenom kočky a psy, ale i koně, kozy a další hospodářská zvířata. A tam to placebo prostě není moc pravděpodobné. Měla jsem třeba případ kobylky, která přišla o hříbě, dostala silný zánět dělohy a zdálo se, že ji budou muset uspat. Já jí namíchala homeopatikum do kbelíku s vodou a ona za dvě hodiny stála na nohu, tvářila se jakoby nic a začala se uzdravovat.

Pak se často zmiňuje cena. Ano, homeopatika stále zdražují. Tubička může stát i stovku, ale tam mám 60 kuliček a stačí mi jedna na vyléčení celé nemoci. Čili jeden lék budu mít doma mnoho let. A stále ho můžu používat. Uvědomme si, kolik stojí chemické léky. To je přece nesrovnatelné.

A pak je samozřejmě problém, že někteří homeopati odrazují lidi od normální léčby. Ale tomu nezabráníte. S prominutím blbci se najdou všude. Za mnou chodí lidé, kteří normálně dál chodí ke svému lékaři a berou normální léky a já vždy říkám: “Když uvidíte, že se váš stav zlepšuje, konzultujte to s lékařem a on vám může léky vysadit, ale nesmíte si je vysazovat sami.” V případě dětí je také důležité při horečce zjistit, co se děje, jestli nejsou potřeba antibiotika a tak dále. Ale rozhodně neplatí tvrzení, že homeopatika nefungují, když člověk bere chemické léky.

Jakou máte zkušenost s kombinováním homeopatie a aromaterapie? Doporučujete to?

IV: “Ano. Kombinaci homeopatie a aromaterapie doporučuji bez jakýchkoliv omezení a problémů. Jsou stavy, kdy se to může vzájemně krásně podporovat. Mám mezi svými studenty i několik aromaterapeutek, které to samé uznávají i z druhé strany. Myslím si, že některé vážné stavy aromaterapie nemůže ovlivnit, ale homeopatie ano. A naopak, třeba když na vás něco leze a ještě nevíte, jestli to bude kašel nebo rýma anebo obojí, tak nemůžete dát homeopatika, protože neznáte symptomy. Tam doporučuju začít s bylinkami, tinkturami, aromaterapií. Homeopatie je šíp, který vystřelím a on má velkou sílu. Tím pádem bych ho použila až když vím, že mám chřipku a necítím se dobře, vím, co mi chybí, kde mě co bolí. Ale na zcela běžné potíže jako je zimní nachlazení, tak tam bych využila aromaterapii, protože je plošnější. A když se symptomy zvýrazní, tak k tomu přidám homeopatický lék.”

Jaké éterické oleje doma používáte?

“Jsem laik, takže doma mám levanduli. Dávám ji třeba na kočky, aby na ně nechodila klíšťata. To mám opravdu vyzkoušené. Dál na nachlazení eukalypty, borovice. Miluju litsea cubeba, tu skoro používám místo parfému. Máme samozřejmě citrusy na dobrou náladu, hlavně mandarinku. Loni mě strašně bolelo v krku, tak jsem od kamarádky Xenie Bodorík Pilíkové dostala kmín. A to bylo úžasné. Ale pacienty posílám za povolanějšími. Protože je to velmi široký obor. Stejně jako homeopatie. A taky moc krásný.”

Tip redakce: Přečtěte si další rozhovor – s Adélou Zrubeckou

Iva Valentová

Věnuje se homeopatii od roku 1994 a má vlastní homeopatickou praxi v Brně, kde také přednáší ve Vzdělávacím centru Uroboros. Dříve lektorovala také na Homeopatické fakultě v Brně a na Slovenské akademii klasické homeopatie v Bratislavě. Je spoluautorkou knih Akutní materia medica – homeopatická léčba (Brno, 2004) a Bachovy esence v homeopatii (Brno, 2009). Vedle příspěvků do odborných časopisů, zejména Homeopatických listů, vydávaných Českou lékařskou homeopatickou společností, se aktivně zúčastnila několika homeopatických kongresů v Praze a v Bratislavě.

Autorka rozhovoru: Anna Krutová, Foto: Archiv Ivy Valentové, Pixabay.

Partner článku: Asociace českých aromaterapeutů.

logo-aca-kulate

Kateřina Svobodová-Brooker chválí úroveň české aromaterapie

Zralá a moudrá žena s lehkým úsměvem na rtu, s nadhledem a šarmem, britsko-českým humorem, ale hlavně přehledem o biochemii rostlin, kterou dokáže podat v souvislostech i naprostému laikovi tak, aby jí porozuměl. Tak bych jednou větou charakterizovala Dr. Kateřinu Svobodovou-Brooker po prvním víkendu jejího semináře Rostlinné silice na Institutu aromaterapie. Fascinována jejími rozsáhlými vědomosti o éterických olejích jsem se nemohla dočkat další výuky s touto zajímavou ženou. Právě během jejích přednášek jsem se naprosto utvrdila, jak důležitá je kvalita éterických olejů používaných pro terapii. Více se dozvíte v rozhovoru.

(Titulní foto: Na výpravě za lišejníky a mechy, KSB: “To byla specialita mého profesora v Japonsku – isoloval terpeny a vyhledával účinné látky proti rakovině.”)

Pobývala jste v různých zemích světa a mohla tak sledovat produkci éterických olejů (EO) na vlastní oči. Co je dle Vašeho názoru nejdůležitějším kritériem pro získání opravdu kvalitního éterického oleje?

“EO jsou komplikovaný produkt. Jejich kvalita závisí na mnoha příčinách, a to nejenom biologických a výrobních, ale také na lidských. Probírám tyto aspekty dopodrobna se svými studenty v AČA a považuji znalost kvality za základní, i když vlastně jako uživatelé nemáme mnoho možností tato fakta ovlivnit. Zde není dostatek místa, abych mohla popsat kvalitu olejů, jejich možnou falsifikaci, důvody, proč se kvalita liší. Pro laika je to vlastně něco nepochopitelného a jenom ten člověk, který absolvoval alespoň základní kurz, může pochopit složitost tohoto problému. Pro kvalitní EO musíme mít kvalitní základní materiál – genetický zdroj, kvalitní pěstovaní či sběr, technologickou výrobu, skladovací proces a důvěru v lidskou složku, která všechny tyto procesy provází.”

Může vůbec aromaterapeut poznat kvalitní olej u svého dodavatele? Je cena oleje věrohodným vodítkem kvality oleje?

Herb Society v Birminghamu, KSB: “Každý rok jsme též vystavovali na Chelsea Show ve vědecké sekci, kde jsme většinou získavali zlaté či stříbrné medaile”

“Cena rozhodně není ukazatelem kvality. Je zapotřebí mít důvěru v dodavatele. Ten ovšem EO někde odebírá a musí mít potvrzení jakosti, přednostně ve formě GC/MS* a dalších parametrů. V Británii jsem průběžně kontrolovala jakost olejů u hlavních dodavatelů, včetně např. pro Boots, kteří když pochopili, jak je EO variabilní a jak je důležité sledovat složení olejů, pořídili si vlastní přístroje. GC je dostupný pro většinu laboratoří. Jsem zastáncem toho, že v ČR by měla být jedna laboratoř, která by kontrolovala vzorky EO u různých dodavatelů. Potom by si byli dodavatelé jisti, že mají kvalitní EO a jednotliví odběratelé by se mohli spolehnout na tyto zdroje. Pokusila jsem se toto zajistit přes další členy v AČA, kteří také měli zájem, ale nakonec pro nedostatek zájmu z dalších stran z tohoto záměru sešlo. Jsem si ale jista, že toto je jediná cesta ke kvalitnímu zásobování EO na českém trhu.

*pozn. redakce: plynová chromatografie/hmotnostní spektrometrie – analytické metody pro určení kvality

Jak hodnotíte úroveň kvality éterických olejů dostupných v Česku ve srovnání s jinými státy, ve kterých jste pobývala?

Často zbytečně snižujeme úroveň českých výrobků, úroveň vzdělání, schopnosti i možnosti. Každá země má svoje problémy – mluvím zde o rozvinutých zemích. Setkala jsem se s nejpodivuhodnějšími falzifikacemi EO po celém světě, ale také s výbornými spolehlivými výrobci a distributory. Potravinářský, kosmetický a farmaceutický průmysl podléhá stále větší kontrole a EO jsou následně též poměrně přísně sledovány a kontrolovány vzhledem k jejich původu, skladování a distribuci. Většina EO na českém trhu se nakupuje v zahraničí a pokud jde o trh v rámci EU, jejich kvalita je poměrně dobře zajištěna. Pokud se dováží z exotických krajin, mám oprávněné pochyby a vyžadovala bych alespoň základní potvrzení o jakosti (tj. GC/MS). Na tom není nic divného. I v Británii jsme shledali velkou řadu problému s EO z tropických a subtropických krajů. Takže v zásadě bych řekla, že český trh se nijak neliší od trhu ostatních vyspělých zemí, a hlavně bych doporučila, aby byla možnost EO zde testovat.”

Tip redakce: Přečtěte si volné pokračování rozhovoru.

Žijeme v době cestovatelského boomu. Nedávno jsem četla, že bezpečnostní rentgeny na letišti, či samotný transport letadlem může změnou tlaku nebo určitou nadmořskou výškou některé éterické oleje poškodit. Je tedy zbytečné brát si s sebou éterické oleje na leteckou dovolenou? A jak se k nám vlastně dováží éterické oleje z jiných kontinentů, které jsou v Evropě pouze plněny?

“EO se přepravují na lodi i letadly. Nejdůležitější je, v jakém kontejneru a zda jsou zaizolovány proti oxidaci. Obavy z transportu nejsou oprávněné. Rentgen ani nadmořská výška EO neovlivní. Letadla i nákladní prostory, jsou pod normálním tlakem; jestliže dojde k mírnému zvýšení, tak to rozhodne oleje nezkazí. Pro svoji potřebu si samozřejmě EO s sebou berte. A rovnou se jich několikrát nadechnete před cestou i během cesty. Případně doporučuji rozkousnout kapsulku s tymiánem.”

Předpokládám, že sama používáte éterické oleje. Které rozhodně nesmí chybět ve Vaší domácnosti?

“V době mé práce ve Skotsku jsem měla v laboratoři a následně i pro moje soukromé použití kolem 140 různých EO. V rámci jednotlivých druhů, např. rozmarýnka nebo tymián a podobně jsem testovala EO různého geografického původu, takže jsem měla třeba 40 různých EO toho daného typu. K tomu se musí započítat druhy, které jsem pěstovala na našich pokusných políčkách a sama destilovala. Ve sbírce jsem měla i jednotlivé složky EO, které jsem získávala z celého světa, včetně chamazulenu, který mně vyizolovali na Katedře organické chemie v Dejvicích, nebo různých seskviterpenů, které zase byly izolovány v Japonsku. Tak se někdy stávalo, že jsem seděla v noci v laboratoři obklopena tisíci lahvičkami a hledala cestu k jejich využití. Pro svoje osobní využití jsem se rozhodla pro jednoduchost – kolem 20 základních EO tvořilo a stále tvoří moji lékárnu. Nezříkám se nových vůni nebo nových poznatků, ale mám na mysli též původ rostlinného materiálu – které druhy jsou chráněné a případně, jak se některé druhy pěstují v rozvojových zemích. EO, které prošly životní lhůtou kolem 2-3 let slévám dohromady a používám na desinfekci povrchu v kuchyni, ve skleníku, jako bariéru proti mravencům a jinému hmyzu a také jako vonnou kulisu v letní zahradě, která se mihne večerem a vyprchá.

Na následující otázku se ptáme vždy pro Kouzlo vůní. Který éterický olej byste si s sebou vzala na opuštěný ostrov?

“Citrus reticulata (mandarinku), kdyby to byl ostrov v severních polohách a Abies alba (Jedle bělokorá), kdyby to byl ostrov tropický.”

Děkujeme za rozhovor!

Bonus: Kateřinina domácí lékárnička

EO domácí: Řebříček (Achillea millefolium), Heřmánek římský (Anthemis nobilis), Yzop (Hyssopus officinalis), Jalovec (Juniperus communis), Levandule lékařská (Lavandula officinalis)*, Heřmánek modrý (Matricaria chamomilla)*, Meduňka (Melissa officinalis)*, Máta peprná (Mentha piperita), Bazalka (Ocimum basilicum eugenol chemotype), Borovice (Pinus sylvestris)*, Rozmarýn (Rosmarinus officinalis camphor chemotype), Saturejka (Satureja hortensis), Tymián (Thymus vulgaris tymol chemotype)*

EO cizokrajné: Kadidlo (Boswellia carterii)*, Cedr (Cedrus atlantica)*, všechny možné citrusy (Citrus sp.), Cypřiš (Cupressus sempervirens fol), Eukalyptus globulus (Eucalyptus globulus)*, Tee-Tree (Melaleuca alternifolia)*, Geránium (Pelargonium graveolens), Santal bílý (Santalum album), Skořice (Syzygium aromaticum)*, Zázvor (Zingiber officinale).”

Pozn. EO označené * si Kateřina bere s sebou na cesty.

Dr. Kateřina Svobodová Brooker BSc Hons, PhD. (*1948)

Návrat z Maďarska přes Budapešť, KSB: „Měli jsme dlouholetou spolupráci s Maďarskem a Finskem – obě země s dlouholetou tradicí pěstování aromatických rostlin.“

Vystudovala VŠZ v Praze, obor fyziologie rostlin, doktorát získala na Farmaceutické fakultě Glasgow University ve Skotsku, kde následně 28 let přednášela na katedře biologie rostlin. Zde také vedla výzkum aromatických a léčivých rostlin se specializací na fyziologii, biochemii a molekulární biologii. Vedla řadu diplomových a doktorandských prací na oddělení botaniky a biochemie. Publikovala 80 odborných prací o aromatických rostlinách a měla 70 přednášek na mezinárodních konferencích. Pracovala jako odborný poradce pro BHTA (British Herb Trade Association) a jako vědecký redaktor pro CAB Abstracts Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau). Mimo jiné strávila rok v Japonsku, kam se později několikrát vrátila, a kde pracovala na výzkumu bioaktivity sekundárních metabolitů z aromatických rostlin. V současné době vyučuje na Institutu Aromaterapie v Praze.

Co se do rozhovoru nevešlo? O to vás přece neošidíme. Přečtěte si volné pokračování rozhovoru.

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Sada 4 cestovních olejů nahradí lékárničku

Připravuji pro blízkou příbuznou cestovní aromalékárničku do Vietnamu. Sdílím tedy i s vámi. Třeba vás také v zimě čeká cesta do tepla. Postačí 4 éterické oleje a malá lahvička (max 100ml) olivového panenského oleje. Když oliváč nespotřebujete, tak si na závěr pobytu uděláte dobrý salát 🙂

1. Levandule

Ideální pokud se spálíte, na odpuzování hmyzu nebo když vás něco štípne. Levanduli můžete použít neředěnou na kůži – jedna kapka vystačí na velkou plochu.

Spáleniny

Ideální jako první pomoc v kuchyni (prostě kápněte na spálený prst). Při spáleninách od slunce doporučuji rozmíchat v jogurtu/oleji a natřít na tělo.

Hmyz

Pro odpuzení hmyzu dejte 3-5 kapek do misky s teplou vodou k oknu nebo levanduli nakapejte přímo na látkový kapesník, který k oknu přivážete (pro zesílení účinku přidejte mátu peprnou). Můžete kápnout 2 kapky přímo na polštář. Na čerstvé štípance kapejte jednu kapku nejprve každých 10 minut, než skončí nejhorší reakce. Pak potírejte do zahojení podle potřeby.

2. Tea Tree

Univerzální pomocník na nachlazení, opar, říznutí a drobné ranky. Tea Tree můžete aplikovat neředěný na kůži.

Nachlazení

Kápněte 2 kapky na noc na polštář nebo do místnosti dejte misku s teplou vodou, do které dáte 3-5 kapek. Kloktejte ve vlažné vodě (ideálně se solí), před kloktáním vždy pořádně promíchejte. Do 2dcl vody dejte 2-3 kapky tea tree.

Opar

Aplikujte jednu kapku přímo na rty.

Ranky

Pro dezinfekci ranku omyjte čistou vodou a pak zakápněte jednou kapkou tea tree.

3. Máta peprná

Když vás chytnou křeče v břiše nebo se vám ucpou dutiny z klimatizovaného letadla. S mátou velmi opatrně! Je to jeden z nejsilnějších olejů. Nikdy ji nepoužívejte neředěnou!

Na trávící potíže

1 kapka éterického oleje máty peprné na polévkovou lžíci rostlinného oleje – spolknout ideálně na noc. Při žlučníkovém záchvatu aplikujte co nejdřív. Maximálně 3krát denně.

Na ucpané dutiny

Kápněte jednu kapku do svého krému nebo oleje – 1 kapka na čajovou lžíci a natřete si dutiny (čelo, tváře, nos a pod nosem) – ideálně také na noc.

Na únavu při řízení/rýmu/při nevolnosti

Kápněte jednu kapku na látkový kapesníček a opatrně inhalujte podle potřeby.

Odpuzování hmyzu

Mátu nemají rádi komáři ani mravenci. Mravencům ji kápněte do cestičky (stačí 1-2 kapky). Komárům někam k oknu nebo dejte na stůl, u kterého trávíte romantický večer, misku s teplou vodou a do ní kápněte 3 kapky. Doplňujte podle potřeby.

Tip redakce: Více se o mátách dozvíte v tomto článku

4. Tymiál linalol

Ideální na střevní chřipku, jako prevence proti bacilům v letadle nebo když vás přepadne kašel.

Na střevní chřipku

2 kapky na lžíci medu/olivového oleje – polknout na lačno. Užívat tři dny 2 x denně (pokud odezní problémy dřív, můžete přestat).

Jako prevence

1 kapka tymiánu na polévkovou lžíci před nástupem do letadla, nechat co nejdéle působit (nepít, nejíst).

Při kašli

3 kapky na polévkovou lžíci oleje. Natírejte hrudník zepředu i zezadu, potírejte okolí kotníků, předloktí a krk. Ideálně třikrát denně. Můžete si také připravit koupel – smíchejte 6-10 kapek se smetanou a rozpusťte v lázni.

Přeji krásně voňavou dovolenou!

Autorkou článku je Anna Krutová, Aromaterapie Brno. Foto: autorka.