Imunita – lichořeřišnicová tinktura domácí výroby

Velmi dobrým a osvědčeným prostředkem na podporu imunity, ale také na léčbu různých nachlazení i nemocí močových cest, je tinktura z Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus). Původní domovinou téhle krásné a užitečné rostlinky je Jižní Amerika. Lichořeřišnice se do Evropy dostala z Peru už v 16. století. Celá rostlina je jedlá. Obsahuje vitamín C, železo, draslík, má antibiotické účinky na stafylokoky, streptokoky, salmonely a další druhy bakterií. Prostě takový žluto oranžovo zelený zázrak!

Lichořeřišnicovou tinkturu si můžeme koupit, ale můžeme si ji také velmi snadno vyrobit sami. Bylináři vyrábějí tinkturu pouze ze semen, která překrájejí a naloží do 90% alkoholu na dva až tři týdny. Takto získanou tinkturu je třeba homeopaticky naředit.

Lichořeřišnice je chutná, krásná, léčivá!

Domácí výroba

Pro domácí výrobu nám úplně stačí použít květy, listy i semena. Listy, květy a semena natrháme a necháme jeden den zavadnout při pokojové teplotě, aby se odpařila přebytečná voda. Další den napěchujeme rostlinný materiál do sklenice se šroubovacím víčkem, zalijeme vodkou nebo podobným destilátem tak, aby bylo všechno ponořené.

Sklenici necháme stát na suchém místě, ale nikoli na přímém slunci, po dobu dvou až tří týdnů. Denně protřepáváme. Nakonec tinkturu přecedíme, rostlinný materiál ještě vymačkáme a přelijeme do jiné uzavíratelné sklenice, ideálně do menších lahviček s kapátkem.

Více o klasických bylinách najdete v našem programu Bylinky našich babiček

Užívání tinktury

Prevence

Jako preventivní prostředek a na zvýšení imunity můžete tinkturu užívat 1x denně 20 kapek po dobu tří týdnů a pak týden vynechat nebo pět dní v týdnu a dva dny vynechat.

Při nemoci

V případě nachlazení, onemocnění chřipkou, zánětech průdušek či astmatu, užívejte po dobu 14 dnů, 3x denně 20 kapek tinktury rozmíchaných v trošce vody.

Pro děti

Dětem můžete tinkturu kapat do horkého čaje, aby se alkohol odpařil dříve, než se děti napijí.

Autorka článku: Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka.

Použitá literatura:

  • STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2312-9.

Vykuřováním proti kašli

Zdravotní a dezinfekční funkce vykuřování je historicky známá a doložená po tisíciletí. Vykuřování ve školách a v nemocnicích se běžně praktikovalo ještě v první polovině 20. století. V období zvýšeného výskytu nemocí dýchacího ústrojí můžeme ze zdravotních důvodů vykuřovat i dnes. Vyčistíme tak jednak vzduch, ale i sami sebe.

V paměti mi utkvěla historka jedné mé klientky se dvěma malými dětmi. Je na domácí vykuřování celkem zvyklá, provádí pravidelně. Minulou zimu trochu “pozapomněla” a pak se divila, jak moc se zvýšila nemocnost celé rodiny. Přiběhla pro zásoby kadidel a uhlíků a situace se hned citelně zlepšila.

TIP redakce: Jako zasvěcení do používání vykuřovadel vám může posloužit článek Jak na domácí vykuřování.

Pryskyřice jsou tradičními vykuřovadly

Vykouřit si můžete třeba i chodidla

Klasické vykuřování místností a osob je už opět celkem v povědomí. Ovšem jsou ještě další způsoby, jak využít léčivých vlastností vykuřovadel, dnes zapomenuté, ale ověřené našimi předky. Annemarie Herzogová ve své knize Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo zmiňuje tzv. vykuřovací roušky a stoličky. Obě tyhle “techniky” jsou velmi příjemné, speciálně v chladnějším období roku.

Rouška

Připravíme si čistý kus látky, ručník apod. a “nachytáme” do něho kouř. Tkanina zachytí účinné látky i teplo a tento obklad pak přiložíme na postiženou část těla (hrudník, břicho, záda, klouby atd.).

Stolička

V knize je sice uváděna speciální konstrukce, ale jde hlavně o to, že kouř necháme působit na chodidla, tedy i na množství reflexních bodů, které se zde nacházejí. Navíc kůže na ploskách nohou a kolem kotníků je tenká a lépe prostupná nežli jinde na těle. Takže si kadidelnici postavíme tak, abychom si nad ní mohli opřít nohy a kouř směřoval na chodidla.

Vykuřovadla vhodná při nachlazení, kašli, rýmě

Bylinky

Dřevo z jalovce je mnohostranným vykuřovadlem s krásnou vůní

V čaji i ve formě tinktur jsme zvyklý je používat. Ale mnoho tradičních bylin na nachlazení funguje i jako vykuřovadla. Benefitem je zde právě očistná funkce prostoru, v němž se nacházíme.

A těchto několik jsem vybrala pro aktuální podzimní období.

  • Tymián – právě tymiánem se vykuřovaly nemocniční pokoje, skvěle čistí i dodává sílu.
  • Divizna velkokvětá – proti kašli a nachlazení.
  • Eukalyptus – pomáhá při nemocech dýchacího ústrojí a na horečky, uvolňuje, projasňuje.
  • Oman – podporuje vlastní léčivé procesy, dezinfikuje a posiluje.
  • Rojovník (není vhodný v těhotenství) – pomáhá při nachlazení a dýchacích problémech, čistí.
  • Jalovec větvičky a dřevo – chrání před nemocemi, dezinfikuje, dodává energii.
  • Bazalka posvátná tulsi – léčí nachlazení a kašel, posiluje imunitu.
  • Galgán – polozapomenutý kořen Galgania officinarum doporučovaný jako všemocný lék od dob Antiky, používaný Hildegardou von Bingen a dodnes prodávaný jako koření. Povzbuzuje energii, léčí dýchací problémy.

Jehličnany

Pryskyřice neboli “smůla” nosí v případě kašle štěstí

Pro “zdravotní” vykuřování se používají tradičně a již velmi dlouho. Můžete použít jehličí, pryskyřici, kůru i dřevo. Pokud si pryskyřici nasbíráte v lese sami, je potřeba ji nechat vyschnout (přibližně rok až dva). Jehličí naopak lze vykuřovat i čerstvě donesené. Jen technická poznámka, pryskyřice jehličnanů hodně kouří, takže přidávejte opravdu po troškách.

Jehličnany obecně posilují dýchání, silně desinfikují, uvolňují zahlenění, dodávají sílu a lepší náladu.

  • Borovice – existuje spoustu druhů, nejspíše se setkáte s borovicí lesní, klečí, pinií či limbou.
  • Smrk
  • Jedle – k vykuřování se užívá nejvíce jedle balzámová a bělokorá.

Pryskyřice

Kadidel existuje mnoho druhů

Pryskyřice tradičně používané k vykuřování jsou silně léčivým prostředkem a účinně desinfikují prostor i tělo. Navíc zklidňují stres a uvolňují. Což z nich činí ideální pomocníky při nepříjemných onemocněních obzvláště dýchacího ústrojí.

  • Kadidlo – k dostání je dnes nepřeberné množství různých druhů, vhodné jsou všechny.
  • Myrha – kromě všech zmíněných vlastností ještě vysušuje, takže pomáhá při zahlenění.
  • Guggul – je vlastně druhem myrhovníku (Commiphora mukul), je více zklidňující a sladší než klasická myrha.
  • Benzoe – tato pryskyřice byla stálicí i na lékárenských pultech, pro své skvělé dezinfekční a expektorační účinky byla nazývána “divotvorným balzámem”. Rozlišují se dva druhy. Siamská benzoe s jemnější vůní a drsnější benzoe ze Sumatry.

 

Autorka článku: Kateřina Polívková, Dobré vůně. Foto: autorka a Pixabay.com.

Použitá literatura:

  • HERZOG, Annemarie. Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo. Přeložil Miroslav HUBÁČEK. Olomouc: Fontána, 2017. ISBN 978-80-7336-889-0.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Imunita – šípek jako král vitaminu C

Už jste letos byli na šípkách? Pokud ne, tak máte nejvyšší čas! Právě totiž nastala “šípková sezóna“. Zapojit se může celá rodina. Menší i větší pomocníci rozhodně pro sběr ocení zahradnické rukavice a hladké starší oblečení. Pak už jen popadnout košíčky a krásné společné podzimní dopoledne může začít.

Pomocník při infekčních onemocnění

Na sběr šípků si ale raději vezměte rukavičky

Šípek obsahuje cukry, organické kyseliny, vitaminy A, B1, B2, E, P a hlavně vysoký podíl vitamínu C, cca 600 – 800mg na 100gr, což je několikanásobně více než má například citron.

Díky této hojnosti vitaminu C můžeme šípek využít jako prevenci proti nachlazení, rýmě, chřipce, jarní únavě. Vítaný je samozřejmě i v průběhu nemoci.

Vitamin C je rozpustný ve vodě. Nemusíme se tedy obávat případného předávkování. Jeho přebytky odejdou z těla společně s močí.

Čerstvé plody

Nejvíce vitaminů mají čerstvé plody.  Pro naše zdraví je vhodné sníst jich každý den plnou hrst. Stačí si je natrhat, pečlivě omýt, zbavit chloupků, rozpůlit, vyndat semínka a pak si už jen na této dobrůtce pochutnat.

Sušené plody

Sušení šípků na pozdější časy

Na sušení sbíráme plody jasně červené a tvrdé. Sušíme je rychleji při teplotě cca 55 – 60°C. Nižší teplota a delší doba sušení snižují obsah vitamínů. Stejně tak pokud bychom zvolili na sušení výrazně vyšší teplotu.

Nám se doma osvědčila klasická sušička, na které si můžeme nastavit program s teplotou. Správně usušený šípek poznáme snadno, při rozdrcení pěkně praská.

Takto usušené plody uložíme do sklenice, kde vydrží bez problémů celý rok. Dříve jej naše babičky dávaly do látkových sáčků. Dnes ale se zateplením domu a výměnou oken, již pro toto skladování nebývají v domácnostech ideální podmínky.

Šípkový čaj

Sušené šípky se výborně hodí na přípravu voňavého čaje. Usušené šípky rozdrtíme. Dvě čajové lžičky rozdrcených šípků vložíme do papírového čajového sáčku (seženeme v drogerii), který odfiltruje zbytečky jemných chloupků. Vyhneme se tak dráždění ke kašli či u citlivějších jedinců až k dávení.

Zalijeme horkou vodou a 3-10 minut louhujeme. Poté přijde chvíle, kdy si čajík v klidu můžeme vychutnat. Čaj kromě toho, že je zdravý prospěšný, také krásně voní a je vhodný i pro těhotné osůbky a hlavně se nedá snad ani přepít.

Komu by se nechtělo vydat na sběr šípků, čistit se s nimi, sušit, vařit si čaj nebo prostě na to jen nemá čas, tak věřte, že zvýšení dávky vitaminu C ať prevenčně či při průběhu nemoci je pro imunitu ta nejpřirozenější vzpruha.

Autorka článku: Kateřina Langerová. Foto: autorka a Pixabay.com

Literatura:

  • PAMPLONA ROGER, Jorge D. Encyklopedie léčivých rostlin. Praha: Advent-Orion, 2008. Zdraví pro třetí tisíciletí. ISBN 978-80-7172-119-2.

 

Jak na dýchací problémy? Cvičte a čichejte jehličnany

S podzimem je spojeno babí léto, ale i sychravé počasí, častá prochladnutí a problémy s dýchacími cestami. Jak s nimi zatočit? Ještě než onemocníme nebo se nachladneme a začneme kašlat, můžeme udělat spoustu věcí, jak této situaci předejít.

Teplé prádlo, otužování a pružná bránice

Pohyb na vzduchu pomáhá

Prvním krokem může být se teple oblékat a začít s otužováním. Dýchací soustavě prospěje pohyb v přírodě.

Samotné dýchání je výměna plynů, zejména kyslíku, za oxid uhličitý. S dýcháním je spojen proces nádechu a výdechu. Čím lépe jsme schopni rozpohybovat svaly spojené s dýcháním, tím je doplnění vitality, tj. životní síly, a s tím spojená regenerace organismu lepší a hlubší.

Největším svalem podporujícím dýchání je bránice. Rozpohybovat bránici je možno pomocí pohybové aktivity. Vynikající je pohyb v přírodě v podobě sportování. Výběr sportu závisí na tom, co nás nejvíce zaujme. Může to být rychlá chůze až běh či cvičení jógy nebo čchi-kungu. Při anaerobním cvičení jako jóga nebo čchi-kung se můžeme zhluboka nadechnout a pozvolna se nám prohlubuje a zklidňuje dech.

Jehličnany prohloubí dech i dodají energii

Jehličnany dodávají sílu a radost

I vůně nám mohou pomoci v prevenci dýchacích problémů. Provoňme si byt pomocí difuzéru nebo aromalampy. Všechny éterické oleje jehličnatých stromů působí preventivně na dýchací problémy.

  • Borovice lesní – čistí plíce od hlenu, působí proti zánětům, uvolňuje napětí, posiluje energii
  • Modřín – má ochranné působení
  • Smrk – uklidňuje, probouzí radost do života a zároveň uvolňuje dýchání

Citrusovými éterickými oleji pročistíme a vydezinfikujeme prostory, kde se nacházíme. Je vhodné je využít hlavně do prostor, kde se pohybuje hodně osob a je zde zvýšená možnost přenosu infekce.

Citron je velmi silná čistící silice. Pro jemnějšího působení doporučuji spíš grapefruit a pro děti je úplně vynikající mandarinka.

Už na vás něco skočilo? Nezoufejte, máme recepty

Podběl obecný

Jeden z vynikajících prostředků na kašel je podběl obecný. Můžete ho používat ve formě čaje nebo jako inhalaci v podobě páry z hořící bylinky namočené ve vodě.

Tvarohový zábal

Dalším prostředkem při bronchitidě, bolestech v krku a na prsou nebo při zánětech je zábal z domácích surovin. Mléko nalijete do hrnce, aby pokrylo dno. Přidáte 125 g tvarohu a za stálého míchání zahřejete. Když je směs zahřátá, tak ji položíte na čisté prostěradlo a přes noc ho používáte jako zábal na hrudník. Pozor! Směs nesmí být horká!

Puškvorec

Méně známou bylinkou, vhodnou na jakákoliv onemocnění spojená s dýchacími problémy a s plícemi, je puškvorec obecný. Doporučuji ho žvýkat v ústech během dne.

Masážní aromaterapeutická směs

Kdo by rád využil vůně, tak je vynikající tato směs:

  • 30 ml olivového oleje
  • eucalyptus globulus 4 kapky (pro děti je vhodnější radiata)
  • yzop lékařský 2 kapky
  • raventsara 2 kapky

Směsí potírejte hrudník, chodidla několikrát za den, nejdéle 10 dní. I při onemocnění můžete použít uvedené citrusové a jehličnaté éterické oleje do difuzéru nebo do aromalampy.

Moc děkuji za Vaši pozornost.

Autorkou článku je: Štěpánka Zeithamlová , Foto: autorka a Pixabay.com.

  • Zdroje a literatura:
    NOVÁKOVÁ, Barbora a Zbyněk ŠEDIVÝ. Praktická aromaterapie: [přirozená cesta ke zdraví, kráse a vitalitě : přehledný průvodce aromaterapeutickými prostředky v kosmetice, v kuchyni, při léčení, rehabilitaci a masážích]. V Praze: Pragma, 1996. ISBN 80-7205-371-X.
  • GROSJEAN, Nelly. Velká kniha aromaterapie. Vyd. 1. Olomouc: Fontána, 2003. ISBN 80-7336-084-5.
  • WORWOOD, Valerie Ann. Voňavá lékárna. Praha: One Woman Press, c2009. ISBN 978-80-86356-47-1.
  • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
  • TREBEN, Maria. Zdraví s Marií Treben. Přeložil Eduard SVĚTLÍK. Olomouc: Fontána, 2016. ISBN 978-80-7336-854-8.
  • Studijní materiály Institutu Aromaterapie, Praha

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

 

Imunita: sedmikráska v prášku a yzop ve víně

Na imunitu je skvělá “obyčejná” sedmikráska. Kvete od jara do podzimu, takže je snadno a téměř pořád dostupná. Její květy celkově aktivují imunitní systém. Ve škole jsme se učili vyrobit si z ní homeopatický prášek.

Recept na sedmikráskový prášek

  • 2 lžíce práškové laktózy (prodává se v lékárnách, je to základ homeopatických globulí)
  • asi hrstka čistých květů sedmikrásky
  • v hmoždíři třeme spolu celkem 6 minut, vždy po minutě změníme směr tření. (Fakt jsme to tak ve škole dělali! 🙂 )

Vytvoříme tak zelený prášek, který se užívá denně v množství na špičku nože.

Tenhle “zázračný” prášek jsem darovala kamarádce, co bývala velmi často nemocná, nachlazená. Začala ho užívat na podzim. V lednu mi přišla poděkovat, že celá její rodina už byla nemocná a ona za tu zimu ještě ani jednou!

Domácí výroba yzopového vína

Další jednoduchý a dostupný prostředek je domácí yzopové víno, které též posiluje imunitu.

Recept na yzopové víno

  • asi pět snítek čerstvého (příp. sušeného) yzopu
  • 0,7l bílého či červeného vína
  • yzop vložíme do lahve s vínem a necháme asi týden odstát
  • pijeme po štamprlce denně

Znalec rostlin se léčí jedině sám, na zlomeninu kostival, na zápal plic podběl

Wolf – Dieter Storl je německý etnobotanik, antropolog, šaman a spisovatel. Zabývá se bylinami a jejich léčebnými účinky, přírodou jako takovou i jejím propojením se životem lidí. Knihy od něj zdobí mou knihovnu již od roku 2005. Poslední dobou je velmi populární, mnoho překladů vychází i v češtině. Naskytla se mi příležitost vidět tohoto pozoruhodného člověka naživo na přednášce uspořádané vydavatelstvím Kořeny v Praze.

Vypadalo to, že přednášku nestihneme, ale celý vesmír nám pomáhal. Odklidil z cesty všechny překážky, dokonce jsme měli i místo na parkování hned vedle budovy, kde se událost konala. Sotva jsme vešli do vestibulu, doslova jsme se srazili s panem Storlem. Jasně, že jsem se na něj nadšeně vrhla. A on sdílel naše nadšení a trpělivě se s námi vyfotil. Můj první dojem? Pokorný, tichý, ale uvnitř obrovská síla, klid. Velmi laskavý. A zároveň z něj šla přirozená autorita. Mááálokdy narazím na člověka s takovou energií.

Etnobotanik a znalec rostlin ulovený pro Kouzlo vůní

Pelyněk, jitrocel, heřmánek

Pelyněk je oblíbenou rostlinou tohohle zajímavého pána

Za fotku jsem velmi ráda. Více jsem se s ním uvnitř spojila. Než nastala přednáška, lidé se na něj na pódiu vrhli a doslova ho oblehli. Ani organizátoři si nevěděli moc rady s touto situací. A já s manželem spokojeně seděla, sledovali jsme to hemžení kolem a bylo nám velice dobře. Čtení jeho knih pro mě má nyní úplně jinou dimenzi.

Přednáška začala tím, že povídal o meditativním napojení na rostliny. Zdůraznil, že rostliny jsou bytosti, jejichž tělo je fyzicky zde, ale Duše jinde. Vzpomněl například na pelyněk, nejstarší z bylin. U jitrocele citoval zaříkávání: “Přes tebe jezdí vozy, všichni tě ničí, ale ty vše zvládneš. Prosím, pomoz zemi.”  Nebo například o heřmánku: “Ty, heřmánku, vzpomeň si, co jsi říkal. Každý, kdo tě pozřel, zůstal naživu.”

Autorka článku disponuje sbírkou Storlových knih

Všechny rostliny chtějí pomáhat. Přirovnal je k babičce u kamen.  A nás, lidi, přirovnal k vnoučatům. Rostliny, jako babička, dřímají u kamen a my vnoučata jsme se zranila. Přiběhneme k rostlině – babičce – jako malá děťátka a ukazujeme svoje bebínko.

Navazoval srovnáním dřívějšího přístupu lidí k přírodě, k rostlinám. Dříve se běžně používaly prosby, požehnání, byla velká víra v jejich moudrost. K tomu však je zapotřebí znát dobře Ducha rostlin. Co umí, co ovládá. A vybrala si nás samotná rostlina? Jeho filozofie je mi velmi blízká, protože já osobně lidi učím naciťovat se na sebe sama, bez různých příruček a zákonů. Hodně tyto praktiky předávám na kurzu Aromaterapie a Duše. Každý z nás má v rostlině svého spojence, kterého používali už naši praprapředci a provází nás celými generacemi.

Obhajoba Marie Treben

Úžasná energie a mnoho zajímavých informací

Vzpomněl i na bylinářku Marii Treben. To bylo pro mě velice zajímavé, protože vyprávěl o tom, jak se v roce 1986 vrátil ze svých cest do Evropy a zrovna probíhala masivní kampaň proti této bylinářce. V časopisech psali, že Treben nezná účinky rostlin, neví nic o anatomii. Farmakologické firmy dostaly strach. Její bylinkářství fungovalo, pomohla spoustě lidem, ale nevědělo se, jak je to možné. Byla proti ní doslova štvavá kampaň. On jako první napsal obhajobu na Marii Treben. Její přístup byl “šamanský”, ne lékařský. Naštěstí ho podpořili samotní lidé, kterým Treben pomohla. Psali mu dopisy a děkovali, že se jí zastal.

A nakonec dostal i on odměnu. Dlouho čekali s manželkou na děti. Věděli, že děti jsou božské bytosti z jiné dimenze a že jestli mají přijít, tak prostě přijdou. Nicméně v době, kdy se zastával Marie Treben, mu přišel dopis i od jedné porodní asistentky, která mu děkovala a napsala, že přeložila článek o neplodnosti. Ať zkusí kapku jmelí a kapku řebříčku. Jeho manželka vzápětí skutečně otěhotněla. Cítili vděčnost a věděli, že jim tímto způsobem Marie Treben PODĚKOVALA.

Proč vlastně “nosí děti čáp”?

Zmínil, že hluboké pravdy jsou zprostředkované v mytologii. Na téma neplodnosti doporučil v souvislosti s tím i další bylinku. Kakost smrdutý, příbuzný geránia. Připomíná prý zobák čápa. Dříve si ho ti, co chtěli miminko, dávali pod polštář nebo pověsili nad postel. Bylo to znamení pro zemřelé předky, že jsou připraveni na potomka.

Čáp je pták, který asociuje paní Zimu, původně babu Jagu. Zjevuje se ve třech barvách. Bílé, červené a černé. A stejné je i opeření čápa. Červený zobák a nohy, jinak je černobílý. Vytahuje dětské duše, přesně jako vytahuje žáby z vody. A spouští je komínem. Ten byl dříve vstupem pro duchy. Proto do ženy, která vymetá kamna může vstoupit dušička děťátka.

Wolf Dieter Storl slova vždy podpořil vlastní zkušeností. Zdůraznil, že dnešní doba je o takzvaných “šamanech”. Zpívají, bubnují na buben, ale samotný význam šamanství uniká jim i jejich obdivovatelům. Je to rafinovaný egoismus.

Šaman je člověk, který se setkává s démony. Je konfrontován s jevy, které k sobě normální člověk nepustí. Bojuje s disharmonií, duchy a nemocemi, kteří mají různé podoby. V přírodních národech většina lidí odmítá být šamany, protože to je hodně těžké. My se můžeme stát malými šamany tím, že budeme ve styku s přírodou. Zahrádkou. Tam máme propojení třech živlů. Slunce, vody a půdy.

A jaké byly dotazy z publika? Hlavně na léčení

Krásný dotaz byl, jestli plně věří účinnosti rostlin a jestli by šel k lékaři anebo se léčil sám. Odpověděl, že jako etnobotanik ví, že existují různé způsoby léčení. U nás v Evropě hrají důležitou roli peníze. V tradičních léčitelstvích tento jev CHYBÍ.

Také zdůraznil, že jen my známe naše tělo nejlépe. Žádný přístroj nemůže znát naše těle lépe než my. Zvláště, když se do těla meditativně ponoříme. Storl MÁ NAPROSTOU DŮVĚRU V ROSTLINY, V LÉČIVOU MOC PŘÍRODY.

Wolf mezi bylinami

Vyprávěl příběh, kdy přijel ze světa, kde studoval přírodní národy. Neměl zdravotní pojištění a musel se tedy spoléhat pouze sám na sebe. Sekal dřevo, natekly mu prsty a nohy jako párky. Šel do údolí k sedlákovi pro mléko a selka mu řekla: „Je to zánět. Mého muže už dvakrát operovali.” Jenže Dietrich neměl peníze. Nemohl jít k lékaři. A ruce i nohy ho velice bolely. Zánět se šířil. A tak se začal modlit. A spoléhat na svou intuici. Napadla ho přeslička a do týdne bylo po zánětu. Anebo když si zlomil nohu, pomohl mu kostival. Bez lékařů. Dostal zápal plic – zdálo se mu o podbělu. A tak si žije a roky nebyl u lékaře. Všechny nemoci si takto léčí. Vychází z vlastních zkušeností. Pro moderního člověka to není jednoduché. Musí být 100% přesvědčený. Pochybuje-li, nefunguje to.

V dotazech se objevovala různá témata. Od hrabošů po chemické zaneřádění půdy, negativní chování lidí. Několikrát odpovídal, jestli je v pořádku, že jíme rostliny. Ve všech jeho odpovědích jsem s ním cítila silnou rezonanci a mohla bych celou přednášku zopakovat, troufám si říci, že slovo od slova. Z prostého důvodu. Jeho názory sdílím ve svém nitru a souhlasím s nimi. Spoustu podobných, stejných zážitků mám ve svém životě také. VÍM, ŽE MÁ PRAVDU.

Na všechny otázky odpovídal s uvolněností, úsměvem a lehkostí. Byl KOUZELNÝ. Přirozený. Svůj.

www.storl.de

www.facebook.com/storl

Autorka článku: Xenie Bodorik Piliková, foto: autorka a Ingo Storl (ze soukromého archivu).

O bylinkách, vůních, zahradách a naší mysli

Léto je obdobím hojnosti! Hojnosti i v tom smyslu, že vše kvete, rodí, roste, bují, příroda je na vrcholu své aktivity. Stejně tak všichni, kdo mají rádi a sbírají, suší či jinak zpracovávají bylinky pro sebe i své blízké, na chladnější časy, do dalšího léta. Takový je přirozený koloběh roku.

Také jsem jednou z obdivovatelek bylin a jejich moudrosti. Inspiraci i mnohé zajímavé informace čerpám mimo jiné od své kamarádky Lindy Mahelové, která je pro mě ztělesněním moderní, mladé a moudré „babky kořenářky“. Známe se už pár let, poznaly jsme se díky seminářům osobního rozvoje a společný zájem o vůně a bylinky nás k sobě přitáhl. Vzhledem k vzdálenosti, která nás dělí, a různým aktivitám ovšem nezbývá moc času na osobní setkání.

Proto, když jsem zahlédla na facebooku letáček o setkání s Lindou Mahelovou na téma  Zahrada mysli v Rekondičním studiu CDL v Ústí nad Labem, zajásala jsem! Udělám si výlet do Ústí a užiju si krásný den s Lindou, bylinkami a dalšími podobně naladěnými lidmi.

Luční kvítí plné moudrosti a krásy

S Lindou “Jsi v bezpečí”

Vzhledem k tomu, že sama kurzy pořádám a vedu, tak jsem se opravdu zase moc těšila na uvolňující pocit, že já budu jen účastníkem a budu všemi póry nasávat a užívat si!

Když součástí skript jsou i rostliny

Linda přivezla na naše setkání bylinky ze své permakulturní zahrady a vyzvala nás na úvod, abychom si každý intuitivně vybrali jednu bylinku. Má ruka sáhla po meduňce. Cítila jsem, že je to tak správně, protože jsem potřebovala její jemnou uklidňující energii po předchozí roztržce s partnerem. Následovala Lindou vedená meditace, ve které jsme se měli spojit se svou bylinkou a požádat ji, ať nám ukáže, kam si ji máme přiložit a  čím nám může být prospěšná. Položila jsem si meduňku na čelo a vnímala její léčivou sílu a poselství „Jsi v bezpečí”.

Jemná esence bylin, jejich účinků na naši psychiku a tělo, nás provázela celým dnem. Zdaleka to nebyl seminář typu, na co je která bylinka a kdy a co se z ní sbírá. Byl to neobyčejný zážitek, holistická fytoterapie, kde šlo především o naše nitro, náš pohled na svět a jeho vnímání. Párkrát jsem se přistihla, že si připadám spíše na terapeutickém sezení.

Rozhovor o moudrosti rostlin, prospěšnosti škůdců a zahradě mysli

Linda žije ve spojení s přírodou

Pro čtenáře Kouzla vůní jsem pak Lindě položila pár otázek:

  1. Vždycky jsem Tě vnímala jako éterickou bytost, vílu. Zaujalo mě Tvé energetické vnímání bylin a jejich léčivého účinku na lidské tělo. Co nebo kdo Tě v tomto duchu inspiroval? Máš nějaké vzory?

V dětství jsem byla obklopena lidmi, kteří milovali přírodu, zahrady, vůně, rostliny. Podporovali mě v tom, že svět, který nás obklopuje, je dokonalý.  Byli to oba dědové, babičky, i rodiče. Měla jsem v tomto směru zázemí a vzory vlastně ve všech svých nejbližších. Jsem za to stále vděčná. Přímo se od nikoho konkrétního neučím. Mými učiteli jsou pro mě byliny, kontakt s nimi. Rozvinutím své intuice vnímám, že s nimi mohu komunikovat. Ráda tohle poznání předávám i ostatním na seminářích o bylinkách, prostřednictvím programů, článků a příspěvků, které tvořím.

  1. Tvé eBooky, blogové i fb příspěvky jsou vždy doprovázeny překrásnými fotografiemi bylin, zátiší apod. Fotíš si je sama, případně byla jsi na nějakých kurzech?
Krásné fotky rostlin jsou pro Lindu typické

Děkuji za takovou milou poklonu. Těší mě, že se Ti fotky líbí. Ráda fotím, ráda se toulám krajinou. Když sbírám bylinky, mám  často pocit, že čas neexistuje. To samé se pak děje, když přijdu domů a vyrábím z bylin tinktury, masti, oleje. Tohle tzv. flow si teď v posledních měsících velmi intenzivně užívám, když tvořím nový online program o bylinkovém tvoření – výrobě mastí, likérů, masek na pleť, na vlasy a dalších dobrot z bylinek.

Když je láska k přírodě cítit z obrázků

Kdysi mě do fotografování zasvětil kytarový virtuóz, skladatel a fotograf Štěpán Rak, pro kterého jsem pracovala. Pořídil mi před lety můj první iphone. Fotilo se s ním samo, zamilovala jsem se do té úžasné techniky. A teď jsem si dopřála ještě lepší model. Na doporučení kamaráda i foťák. On sám je skvělým fotografem. Mám pocit, že se mu asi nějak nezdálo, že fotím mobilem. Našel pro mě Olympus a začínám se díky němu nořit do dalšího dobrodružství fotografie.

  1. Moc zajímavě vyprávíš také o své permakulturní zahradě, kde bylinky pěstuješ. Uchvátil mě Tvůj netradiční přístup k tzv. zahradním škůdcům. Můžeš nám k tomu říci něco více?

Žijeme ve světě, kde platí zákon rezonance, zákon akce a reakce. Co vysíláme, to k nám přichází.

My lidé často ukazujeme prstem na někoho, kdo může za to, že se nám nedaří. Kdo nám žere a ničí naše rostlinky na zahradě, naši úrodu. Ukazujeme prstem na viníka, kterým je škůdce. Ve škole nás neučili, že to tak není. Taky o tom tehdy nic nevěděli. Svět se vyvíjí a dneska máme možnost pochopit a uvidět, že slimáci za naši neúrodu (ale i nepohodu) nemohou. Oni nejsou těmi viníky, ta vnitřní nepohoda je v nás. Kdyby neexistovali slimáci, mšice, mravenci, obvinili bychom z naší nepohody zřejmě někoho jiného. A mnohdy to stejně děláme. Myslíme si, že se okolí a lidé, kteří jsou nám blízcí, musí změnit – partner, rodiče, šéf, spolupracovníci…

Beruška si pochutnává na mšicích

Až jednoho dne pochopíme, že svět je kouzelné místo k životu, pocítíme vděčnost a démonizace všech škůdců (pocitů nepohody), kterou jsme si pracně vystavěli, přirozeně zmizí. Když se usmíříme sami se sebou, naše vztahy se vyladí a usmíříme se i s přírodou a slimáky.

Naše mysl je někdy jako kytka ve váze – zvadne během týdne… Ale můžeme se o ni naučit pečovat a budeme mít rázem rozkvetlou zahradu. K tomuto tématu jsem před rokem napsala online program, který jsem nazvala Zahrada mysli.

  1. Pokud by sis mohla vzít na opuštěný ostrov jen jednu bylinku, která by to byla? 

Jsem žena, jsem proměnlivá, i moje nálady a pocity. Dneska bych si s sebou vzala řebříček obecný. Za týden možná mateřídoušku nebo kakost, za další týden třeba pelyněk černobýl. Pro mě není jedna jediná bylinka ta NEJ. Ale pokud by ses mě zeptala, jaký bych si vzala éterický olej, byla by to levandule. Ženská, harmonizační, antiseptická (když už bych byla na tom ostrově), zklidňující, něžná. Miluji její vznešenou vůni a vyzařování.

Autorka článku s Lindou

Děkuji Lindě za inspirativní odpovědi a všem čtenářům přeji mnoho krásných zážitků s bylinkami, zahradami a přírodou vůbec!      

Autorka článku: Petra Torová, foto: autorka a archiv Lindy Mahelové.