Stát se ženou. 3 vůně, se kterými nahlédnete do svého nitra

Každá ženou jsme. To je bez debat. Otázkou je, jak ji umíme žít a jak si ji umíme užívat. To, jak umíme být přirozené a rozvíjet svůj potenciál, ovlivňuje mnoho faktorů a souvislostí. Můžeme začít v době, když jsme si pluly v maminčině pelíšku, a skončit až v této chvíli. Někdo nás podporuje, někdo snižuje, někdo na nás nemá nejmenší vliv. V některých situacích si víme rady a někde můžeme být úplně ztraceny. Pojďme se podívat na příběh, který může být inspirací.

Dozvíte se v něm,

  • jak se zbavit vyčerpání a probudit v sobě šťávu,
  • jak se zklidnit a očistit zmatek pomocí levandule,
  • jak se díky hřebíčku uzemnit a nalézt cestu k sobě (členská sekce),
  • jak najít spolu s rozmarýnem odvahu a sebelásku (členská sekce).

Příběh o dívce, kterou vždy fascinovaly vztahy, a o tom, jak v sobě nechala udusat své ženství a opět je probudila k životu

Hravá Mandarinka

Od malička jsem se zajímala o vztahy. Od malička mě bavilo pozorovat, jaké jsou rozdíly mezi mnou a ostatními. Mám pocit, že jsem byla zamilovaná od doby, kam mi paměť sahá. Moje fantazie mi servírovala snění a platonické vztahy. Byla to zábava i dobrodružství a já si svým pozorováním a zkoumáním reakcí na své chování utvářela náhled na lidi.

První randíčka, flirty, moje nezávislost. Pro mě zábava, pro druhé někdy utrpení. A tak jsem se přes zklamání, nadšení, vášně, nenávisti, trapnosti, pokusy a omyly dostala do náruče osudového muže, se kterým jsme vytvořili rodinu.

Buďte hravá jako mandarinka

Svatba jako vrchol vztahu = začátek konce

Já jsem byla vždy ta v oblacích, která se po hlavě vrhne do uskutečnění nápadu. Vyjde to, nevyjde… jede se dál. Můj tehdejší muž patří k těm rozvážným, stojí nohama na zemi a svého času jsme se ideálně doplňovali. Jenže svatbu jsme uchopili jako vrchol našeho vztahu, jako jistotu, která nás zahubila.

Přesto, že jsme před svatbou „věděli“, že nejsme připraveni na děti, ještě na svatební cestě mě oslovil silný mateřský pocit a do čtvrt roku jsem otěhotněla. Všechno vypadalo růžově, jenže pomaličku a plíživě jsem přicházela o svoji nezávislost, o pozornost, o chuť se milovat. Po narození dcerky mi definitivně došlo, že mi skončila etapa zábavy a já se musím starat o človíčka, který je naprosto závislý na tom, co mu dáme.

Prala se ve mně starostlivá nezkušená maminka s nezodpovědnou holkou.

Tento rozpor byl silný a ničivý. Všechno pro mě bylo unavující, vyčerpávající a já začala postupně vysychat.

Utíkala jsem do svých fantazií a snažila se nějak probudit to, co v nás zahynulo. Po pár letech hledání, tápání, starání se o dcerku jsem viděla, jak se propast v našem vztahu zvětšila do obrovských rozměrů. Cítila jsem se nemilovaná, nezajímavá, šedá suchá pustina. Věděla jsem, že buď seschnu a nikomu tím neprospěju, anebo v sobě probudím šťávu a budu přínosná.

Zacelte svá zranění s inhalační tyčinkou s levandulí

Z vyprahlé pustiny jsem se stala Levandulí

Konejšila jsem svoji bolest, hledala náruč a pochopení. Moje kamarádky mi poskytly neskutečné množství času v jejich přítomnosti k vypovídání se. Já se hojila a hojila a stavěla se na vlastní nohy.

V takové situaci si můžeme vyrobit inhalační tyčinku a zacelit tak svá zranění.

Moje doporučení:

  • 5 kapek levandule (Lavandula angustifolia),
  • 5 kapek citronu (Citrus limon), 
  • 5 kapek benzoe (Styrax benzoin).

Tato směs přinese nervové zklidnění, očistí zmatek a následky vypjatých emocí, přinese pocit tepla a domova, uleví tíživé myšlenky a dodá sílu stát si za svým. Můžeme se lépe napřímit a být samy sebou.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Lenka Bluetee Svobodová: “Poslouchám svojí intuici” (rozhovor)

Lenka Svobodová je vyhlášená aromaterapeutka, psychoterapeutka a masérka v jedné z nejsevernějších oblastí naší země – Šluknovském výběžku. Dostat se k ní jako nový klient je velmi obtížné a i ti, kteří k ní chodí, se musí obrnit trpělivostí před dlouhými objednacími lhůtami. A protože jsem nedávno začala pracovat ve stejném oboru i lokalitě, napadlo mne Lenku vyzpovídat a zeptat se na to, jak se k aromaterapii dostala, jak začínala a na spoustu dalších zajímavých otázek. Na konci rozhovoru vás čeká i recept na masážní směs podle Lenky Svobodové 🙂

Lenko zajímalo by mne, jak jste se k aromaterapii dostala a kdy to bylo?

Lenka Bluetee pracovala původně jako učitelka v mateřské školce

“K aromaterapii jsem se dostala v roce 2001, kdy jsem poprvé navštívila aromamasáž u aromaterapeutky Adély Zrubecké. To byl první nádech světa vůní spojených s dotykem a s něčím, po čem jsem v té době už vnitřně toužila. Také hned po první masáži jsem věděla, že to je TO, co jsem hledala a hned jsem si chtěla udělat nějaký kurz masáží. Vůně bylin a květů mi byla velmi blízká, a tak mi Adéla nabídla studium na Institutu aromaterapie.

Aromaterapii navíc předcházelo učení Reiki v roce 1989. A tomu zase předcházela nehoda, kdy jsme doma hořeli a manžel byl dosti popálený. A vlastně tím to všechno začalo. Oheň jaksi vzplanul i ve mě a já pak najednou vnímala, že se manžel díky Reiki rychleji zotavuje, že láska, síla a doteky fungují i nějak jinak, než jsem doposud vnímala, a narůstala ve mně potřeba péče o druhé.”

Kdy jste tedy začala studovat Institut aromaterapie a kdy jste ho dokončila?

“Studovat na Institutu aromaterapie jsem začala v září 2001 a studium jsem dokončila v roce 2003. S úsměvem vzpomínám na začátky ve škole: zrovna první víkend byl o chemickém složení éterických olejů a to nebyla moje parketa :-). Chtěla jsem to vzdát, nevěřila jsem si. Mé povolání v té době bylo učitelka mateřské školy, a tak jsem si říkala, že zůstanu u svých dětiček a Reiki. Jenže dnes už vím, že osud je osud a naštěstí má duše, vůle a zvědavost mne vylákala znovu do Prahy na další studijní víkend. A tak se to rozjelo. Už tam vznikla přátelství, následovali báječní lektoři a témata, která mne zajímala. Během studia jsem už postupně začala pomaloučku míchat oleje a masírovat známé.

Studium aromaterapie jsem ukončila v roce 2003. Tématem mé diplomové práce bylo Terapie dotekem a vůní na bolestivé stavy hlavy a na migrény. Toto téma jsem si vybrala, protože okolo mne byly ženy, které trpěly bolestmi hlavy a já jsem tak měla možnost s nimi pracovat. Cítila jsem, že mě baví kombinovat vůně olejů, dotek a pootevírání nitra lidí a hlavně hledání skutečné příčiny jejich problému.”

Co bylo potom?

“Po ukončení studia jsem aromaterapii využívala doma, u svých známých a i při mé dosavadní práci v mateřské škole. Dětem ve školce jsem začala dávat éterické oleje do aromalampy, občas jsem zařadila nějaký ten olejíček na chodidla dětí v rámci cvičení nebo rozhovoru o rostlinách a jejich možností dostat se až do kouzelné lahvičky 🙂 Mým záměrem bylo vedení dětí k pozitivnímu vztahu k přírodě, vnímání vůní a možnosti pomoci si navzájem i láskyplným dotekem. Do výuky jsem také zařadila tzv. míčkování (masáž míčky) a pak následně i ošetření olejem s lehkou intuitivní masáží (v té době to ještě šlo).

Začala jsem ale i více a více masírovat a bylo náročné všechno časově skloubit dohromady. Následovaly ještě další semináře týkající se masáží a aromaterapie. Byla to taková velká smršť, byla jsem nadšená ze všeho nového, otevíral se mi nový svět. Ale mělo to i svá úskalí: cítila jsem se vyčerpaná, dávala jsem více než jsem přijímala. Ozvalo se mé podvědomí, že musím volit – mateřská škola nebo aromaterapie. A nebylo to pro mne vůbec jednoduché, protože jsem býk, který má rád jistoty. Ale hlas duše opět zvítězil. Vesmír je dokonalý a zná nás jako sebe sama 😀 a hlavně věděl, že je třeba mne trošku nakopnout, abych se pohnula a rozhodla. A pak jsem dostala nabídku od Adély a firmy Nobilis Tilia odjet do Thajska učit se thajské masáže. V roce 2005 jsme odletěly se skupinou žen do Thajska, kde jsem dostala odpověď na svoje dilema. Vrátila jsem se a dala v mateřské školce výpověď.

Tudíž od léta 2005 masíruji a věnuji se aromaterapii, psychoterapii v mém malém království světa vůní.”

Na Institutu nás učili, že “životnost” maséra je 10 let, co děláte proto, aby to u vás neplatilo?

Lenka Bluetee při své letošní návštěvě Indie

Už téměř 17 let pracuji s lidmi a práce je to krásná, i když poslední dobou nějak více náročná. Lidí, kteří se otevírají a chtěli by relaxaci či nějakou jinou pomoc je stále více a více. Ale čas je jeden a mám jedny ruce, a tak jsem velmi ráda, že se tu objevují další maséři. Jsem taková aromababička a říkám to i lidem, že životnost maséra je 10 let, a proto už nemohu přibírat další lidičky, abych mohla pracovala i nadále….

Ve volném čase se věnuji cestování, ráda v zimě jezdím do sauny a bazénu se slanou vodou, to je velká očista. Také chodím na jógu, ráda si čtu, ale nejraději chodím do lesa, dříve s mým chlupatým čtyřnohým kamarádem, nyní s malým vnoučkem. Také kolo a zahrada jsou mou zálibou, vše beru jako možnost načerpání energie. Je toho spoustu, proto televize u mne nemá šanci. Musím si hodně vybírat, abych vše propojovala.

Já se také stále učím, pracuji se sebou, i skrze druhé, uvědoměním si, jak pracují naše emoce, mysl a jak na vše reaguje tělo. Je to má cesta a dává mi to smysl. Každý má svůj vlastní příběh. I ten můj mě vedl a vede, a i když není všechno růžové, tak právě to je největším přínosem a darem, i když to v přítomnosti vůbec tak nevypadá.

Hodně informací o sobě jsem čerpala na cestách. Právě uvědoměním si toho, KDO JSEM a PROČ JSEM TU? Mise, které jsem absolvovala a poznání obyčejných lidí mi dalo velmi mnoho.”

Lenko, podle čeho vybíráte éterické oleje svým klientům?

“Z počátku jsem s lidmi vyplňovala dotazník, později jsem od toho upustila. Nyní éterické oleje míchám podle intuice a dle rozhovoru s klientem. Za ta léta práce mé klienty znám a považuji většinu za přátele. Už sami mi mnohdy začnou říkat, co je trápí. Pokud je třeba, míchám oleje tzv. na míru. S nimi si vyhraji, čaruji s vůněmi a pokud to je možné, nabíjím je venku. Nikdy nevím předem, co mi vyjde. Zpočátku jsem si vše zapisovala, ale s posouváním hranic ve mě, mohu tvořit oleje tak, jak mě to oslovuje. I když chemici by ze mě radost neměli 🙂 Hlavně je to o dohodě mezi mnou a klientem a když vůni něco chybí, klient se nadechne a já kompozici dotvořím…”

Jaké masážní techniky používáte? Zůstala jste u aromaterapeutické holistické masáže, která se vyučuje na Institutu aromaterapie, nebo jste techniku nějak změnila?

“Masáž používám stále tak, jak jsem se ji naučila, tedy holistickou aromaterapeutickou masáž, ale často intuitivně zařadím i nějaký ten jiný tah. Všechno dělám tak, jak to cítím nebo jak potřebuje klient. Dělala jsem i thajské masáže, Dornovu metodu, havajskou masáž, ale postupně jsem od nich ustoupila. Mám pocit, že jsem se narodila pro aromamasáž. Někdy zařazuji také medovou masáž a reflexní terapii, ale také v kombinaci s éterickými oleji.”

Věnujete se také psychoterapii, jak jste se k ní dostala?

“V letech 2005 -2006 jsem absolvovala Cestu k sobě psychoterapie, sebepoznání, také Zen tarot, cestu šamanskou (moje druhé jméno Bluetee jsem dostala od šamanky, je to moje milované jméno duše), vše další, co se mi nabízelo jako možnost prozkoumávání nitra v nás. Nemohu říci, že by to byla konečná, nesmírně mě to baví a stále mám co objevovat. Vesmír v nás je nekonečný. Ale vše propojuji s aromaterapií, nemám to oddělené, právě ta spolupráce olejů, tzn. světa přírody, v nichž je ukrytá síla Země a láska Slunce mě fascinuje. K tomu se přidává otevřenost klienta – jeho duše i těla, má otevřenost a vzájemná důvěra… to je teď má cesta. A co bude dál? Zatím nevím, nechávám se vést… “

Nejkrásnější na práci aromaterapeuta je podle mne, když klient odchází spokojený a s úsměvem. Co byste k tomu řekla?

“Mám velikou radost, když ode mne odchází člověk ve větší lehkosti a radosti a já děkuji vůním, hudbě, plamínkům svíčky, prostoru, kde se nacházím a všem, co mi pomáhají a též sobě 🙂 Na aromaterapii mne překvapuje, že mám stále co objevovat, i po tolika letech.”

Aromaterapie je stále pro spoustu lidí naprostou neznámou, že?

“Ano, aromaterapie je opravdu ještě málo v podvědomí lidí. Raduji se, když vidím, že další člověk použil éterický olej a řekne mi, že mu pomohl. Občas také kolem sebe slyším, že ženy sem a tam hovoří o bylinkách a chtějí přejít na přírodní kosmetiku. Ale vím, že  každý máme svůj čas rozhodnout se pro krásné změny. Vnucování se nevyplácí, spíš jde o to být příkladem.”

Máte nějaké oblíbené éterické oleje, na které nedáte dopustit?

“V průběhu mé práce jsem měla nějaký ten éterický olej radši, ale bylo to spojené s tím, jak jsem se učila a co jsem v danou dobu potřebovala. Ale vždy jsem měla ráda citrusové vůně, zvláště grep, ten mám ráda dodnes. Nyní mám ráda většinu olejů, protože kombinováním vznikají vůně, které samostatně tolik nosu neladí, ale mohou pomoci. Mou největší láskou je ale růže, to je ta skutečná královna, která otevírá ty nejhlubší komůrky, které mnohdy nejprve bolí. Ale růže je i laskavá a konejšivá, léčí, harmonizuje a hlavně nám říká: “je třeba vše dostat na světlo a vyléčit”. Miluji i benzoe v kombinaci s ylang-ylang, pomerančem sladkým a geránií růžovou.

Na mých cestách vždy byly přítomny levandule, máta peprná, tea tree, ravintsara a nějaký citrus pro rozptýlení na pokoj a bez tzv. mazadla na tělo s příjemnou vůní bych ani nikam nejela.”

Lenko, moc děkuji za krásný rozhovor, bylo mi ctí vás poznat.

Kátma

Recept na masážní směs podle Lenky Svobodové

Několik kapek benzoe, ylang-ylang, pomeranče sladkého a geránia růžového nakapejte do lahvičky o objemu 30 ml. Počet kapek všech éterických olejů dohromady by neměl přesáhnout 15 kapek. Do lahvičky přidejte 30 ml panenského rostlinného oleje a dobře promíchejte.

Lenka Bluetee Svobodová

Pracuje už 17 let jako aromaterapeutka, psychoterapeutka a masérka v jedné z nejsevernějších oblastí naší země – Šluknovském výběžku. Ve volném čase se věnuje cestování, cvičí jógu, ráda si čte a velmi ráda chodí do lesa. Věnuje se také péči o svoji zahradu a jízdě na kole. Televize u ní nemá žádnou šanci.

Autorkou článku je Kateřina Kátma Hrazdirová. Foto: archiv Lenky Bluetee.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Rozleťte se s esencemi do výšin! Čakrové stromové esence II.

V prvním díle o čakrách v propojení s esencemi Platbos jsme skončili u čtvrté čakry. Tato čakra je totiž hranicí mezi nebem a zemí. Pokud ji překleneme a zvládneme, můžeme se posunout dál. Cítíme totiž ochranu, sílu a lásku. Pojďme se tedy rozletět do výšin… Předchozí díl o esencích.

Pátá čakra a esence Wild olive

Zde se již otevíráme vyšším vibracím a potřebujeme být čistí. Potřebujeme mít pevnou víru, která nám pomůže překonat nesnáze. Věřit, že vše, co se děje kolem nás, má svůj důvod. Věřit, že vše má vyšší smysl. Vyšší smysl v našem pozemském životě získáváme i pomocí zvuku. A to nejen ve formě zpěvu, ale i ve formě komunikace.

Tóny jsou v našem životě velmi důležité. Každá čakra má svůj tón. Tóny zasahují astrální svět. V tomto světě jsou naše touhy a přání. Každý tón také otevře srdce – a nebo zavře; podle toho, jakou hudbu posloucháme. Z hlasu, který sídlí v páté čakře, se dá hodně vyposlouchat o psychickém stavu člověka. Také to, co vypustíme z úst, závisí na naší vnitřní síle. Dokážeme být pravdiví? A nebo používáme hodně lží?

Strom Wild olive v lese Platbos je velmi starý a odolný. Dokáže nám pomoci býti silnými a vyjádřit to, co cítíme. Listy se používají jako čaj, a to na posílení imunity a proti virovým onemocněním.

Esence ze stromu Wild olive (strom víry) je vhodná pro lidi, kteří potřebují víru v nejtěžších chvílích svého života či povzbudit v době strádání, nouze a zoufalství.

Šestá čakra a esence Fine Ironwood

Strom intuice

Intuice. Nadhled. Nadhled jako žárovka na stropě. Ta vidí vše shora, tak, jak vše opravdu bylo, je a bude. Je to nadhled člověka dívajícího se z kopce na dálnici, po níž jezdí auta. Když zaostří pohled, vidí jednotlivá světla aut. Když se uvolněně rozhlédne, vidí řeku světla, kterou vytvářejí jednotlivá světla. Vidí souvislosti tvořící situaci.

Centrum této čakry je dosti vibrační a někdy se otevře automaticky. To je ona chvíle, kdy “najednou” víme, co máme dělat.

Esence ze stromu Fine Ironwood (strom intuice) je výborná v situacích, kdy se takzvaně “točíme v kruhu” nebo když dlouho řešíme nějakou situaci a ne a ne ji vyřešit, stále se jí zaobíráme a nevíme, kudy kam. V této chvíli je potřeba nadhled. A ten nám poskytne strom Fine Ironwood. V době zralosti plodí ovoce, které má fialovo-černou barvu.

Esence přináší vnitřní klid, světlo a jasnost.

Sedmá čakra a esence White Stinkwood

Strom světla vás povede v těžkém období

Sedmá čakra je plné spojení s vesmírem. Kvůli tomuto pocitu spousta lidí putuje do Indie, modlí se. Mnoho lidí se uchyluje k různým ašramům, klášterům, do ústraní, aby se vzdálili strastím, jež přináší běžný život. Můj názor je ten, že největší spojení s vesmírem dosáhneme sami v sobě a hlavně díky běžnému životu. Ovšem k tomuto stavu se člověk dostane pouze ve chvíli, kdy už VÍ, a díky tomu se přestane bát. Zkrátka už ví, že si dokáže poradit s každou situací.

Této čakře náleží fialová barva. Je to barva církve, kardinálů, králů… Tito dávali touto barvou najevo, že jsou zapsáni do lidských životů navěky.

Tato barva je složená z červené a modré barvy. Červená je barva země, modrá je barva nebe. Chybí zde barva žlutá. Je to proto, že zde, v sedmé čakře, už ego nemá své místo. Tady už je pouze přijetí. Myšlenky jsou srovnané.

U stromu znázorňuje sedmou čakru jeho koruna. Na tom, jestli bude koruna zdravá, bohatá a krásná, má podíl celý cyklus růstu stromu. Od kořene přes kmen a větve až po listy a korunu.

Strom White Stinkwood plodí květy, které připomínají malé zlaté korunky. Sladce voní.

Esence ze stromu White Stinkwood (strom světla) nám pomáhá jen tak být. Esence i strom mají vysoké vibrace. Jsou vhodné v situacích, kdy potřebujeme propojení nejen se svým vnitřním já, ale i s vesmírem. Když potřebujeme klid, abychom pochopili, jaké je vlastně naše přání a co chceme, aby se skutečně stalo. Velmi vhodná je pro lidi, jimž odešel někdo blízký.

Co říci závěrem?

Esencí je samozřejmě více, ale propojení s čakrami je pro mě jedinečné a specifické. Platbos jako takový mi obohatil život po všech stránkách a díky němu mám nové, zajímavé a inspirativní poznatky. Získala jsem možnost pomoci více rozevřít andělská křídla lidem, kteří trpí. Získala jsem možnost změnit utrpení na dar.

Pokud porovnám esenci Platbos s čakrami, pak skrze sedmou čakru nám vytane na mysli nápad vzít si některou esenci z nabídky Platbos. Šestou čakrou vidíme, na co ji potřebujeme, a pátou o tom začneme mluvit. A pozor! Pokud si ji nenacítíme čtvrtou čakrou, zastavíme se. Teprve když cítíme srdcem, že je to ono, třetí čakrou si uvědomíme, jak moc nám pomáhá nalézt své já. V druhé čakře stvoříme nějaký svůj nápad, který díky esenci přišel, a radostně vnímáme změny. První čakrou vyjdeme do světa tyto změny konat, abychom zase sedmou mohli přijmout další nápad. A toto je nekonečný, obohacující proces.

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková, jazykové korektury: Soňa Nováková. Foto: Pixabay, autorka.

Děkujeme partnerovi článku Platbos za podporu našeho projektu, rády jsme vám esence otestovaly!

Natural Remedy, s.r.o. je výhradním dovozcem Platbos – Stromových esencí a rozprašovačů do České Republiky a do téměř celé Evropy. Naším cílem je po Evropě šířit tuto krásnou a léčivou energii Platbos. Sama majitelka se k esencím dostala přes automatickou kresbu, terapeutickou práci a vize, na základě kterých si prales a výrobce – Melissu Krige – sama našla. Díky tomuto osudovému setkání esencím sama propadla.

Další díly seriálu:

V těhotenství je nejdůležitější spojení!

“V těhotenství je nejdůležitější spojení,” říká Eva Hendrych Lorencová, porodní asistentka, komunitní pracovnice, organizátorka plzeňského festivalu, moje spolupracovnice a kamarádka v jedné osobě. Přečtěte si její zamyšlení na téma transformace pro budoucí ženy-matky a jukněte taky na stránky jejího projektu Obejmutí po porodu.

O transformační síle těhotenství, porodu a poporodního období

Porodní asistenci se věnuji již několik let. Pamatuji si, že mě vždy nejvíce lákalo prozkoumávat oblast těhotenství a porodu. Byly to mystické, tajemné životní etapy, plné pokory k přírodě a k ženě – dárkyni života. Vždy mě na těhotenství a porodu zajímala přeměna ženy v matku. Ten pocit, že žena dává život někomu jinému. Napadaly mě například otázky  – jaké asi žena prožívá pocity? Jaký má vztah k plodu a také jaký má vztah ke svému měnícímu se tělu? Zjistila jsem, že každá žena samozřejmě své těhotenství prožívá po svém. V nějakém stavu do těhotenství vchází (určité sebevědomí, vztah k sobě, vztah ke svému tělu, temperament, osobnostní vlastnosti, rodinné zázemí, partnerský vztah, plánované či neplánované těhotenství atd.) a to také ovlivní vlastní prožitek těhotenství.

Co je důležité v přípravě na porod?

Jakožto porodní asistentka, která pracuje s těhotnými ženami i v rámci tzv. přípravy k porodu, mohu říci, že na celém průběhu těhotenství je nejdůležitější jediné slovo. To slovo je SPOJENÍ. Spojení ženy se sebou samotnou, spojení s těhotenstvím, spojení s plodem, spojení s partnerem a také spojení s porodem. Regresní terapeut Patrik Balint říká, že na porod se lze připravit i tak, že se v předporodní přípravě o porodu vůbec nezmíníme. Plně s tím souhlasím, i když to na první pohled může znít divně, kuriózně. V předporodní přípravě by nemělo jít o zahlcení ženy tisíce informacemi a všemi možnými variantami řešení různých situací. Ba naopak. Předporodní nebo spíše těhotenská setkávání by měla být o ženě, o matce, o spojení. Když se žena spojí se sebou samotnou, se svým středem, zakusí pocit sebedůvěry, jistoty a odhodlání vše zvládnout. Obvykle pak nebude potřebovat pomoc zvenčí, ale celou dobrodružnou cestu porodu zvládne ze svých vnitřních sil. A často je důležité dát k tomu ženě prostor…

Síla porodu

Když žena zvládne porod, je to jakoby se všude okolo ní rozprostřelo mírumilovné ticho. Zavládnou pocity blaha, nekonečné lásky a až extáze. Porod je vítání miminka na svět, ale je to také oslavná píseň síly ženy a uctění pramenu života, který právě vyvěrá na povrch.

Tip redakce: Rozhovor s Evou na téma poporodní období a aromaterapie

Pocity po porodu

…V několika dnech po porodu však tyto extatické pocity většinou opadají. Přibývá pocitů únavy z nevyspání, opadají euforické pocity, které se střídají s pocity, že miminko je realitou a ženu mohou přepadat pocity, zda vše zvládne a že nic nebude jako před tím. U žen, které porodily své první miminko, se často objevuje velké touha vše dělat správně. Tato touha pak udusává vlastní instinkty a ničí spojení ženy se sebou samotnou. A tak se v současné době můžeme stát svědkem fenoménu, kdy se všeobecně pozornost společnosti po porodu soustředí z většiny na novorozené dítě. Většinu maminek zajímá, jak se co nejlépe postarat o své miminko – hledají informace o kontaktním rodičovství, o kojení, o správné manipulaci s miminkem, o vhodných aktivitách, které by rozvíjely miminko ve všech možných směrech.

Ale co žena – dárkyně života?

Ale co žena – dárkyně života? Nějak se mi zdá, že se nacházíme v době, kdy porození dítěte není nijak společensky ani vnitřně oceňováno. Z vnitřního spojení často dochází k rozpojení. Ženy na sebe nemají pomyšlení, nemají čas se na chvilku zastavit. Zabývat se svým vnitřním životem jim přijde někdy možná sobecké či nadstandardní. A já se ptám. Není to chyba? Není to mýtus dokonalé matky? Možná je na čase si ukázat, že i po porodu může žena – matka zůstat spojená sama se sebou, že se může uctít za velkou cestu, kterou prošla a na které se nachází. Jedině tak žena zůstane v pocitu, že je živá, že její život je smysluplný, že život je nádherný…

A o tomto vnitřním spojení se sebou samotnou po porodu, o uctění ženy jakožto matky je projekt porodní asistentky Evy Hendrych Lorencové – Obejmutí po porodu.

Eva Hendrych Lorenzová

Jsem porodní asistentka a již několik let se věnuji podpoře žen na jejich cestě mateřstvím. A tak jsem vytvořila projekt Obejmutí po porodu, kde se ženám snažíme ukazovat, jak být maminkami, ale přitom neztratit sebe samotné. Pracuji jako komunitní porodní asistentka a také jako odborná asistentka na Katedře ošetřovatelství a porodní asistence na Západočeské univerzitě v Plzni. Těhotenství, porod a poporodní čas považuji v životě každé ženy za velice citlivé období, kdy je obzvláště důležité, aby každá žena měla někoho, kdo je jí nablízku a kdo je tu pro ní. Historicky to vždy bývaly právě porodní asistentky. Těhotenství a porod primárně vnímám jako zdravé, přirozené tělesné procesy. Jsem přesvědčená, že matkou se žena nestane porodem děťátka, ale že to je delší cesta…

Autorkou článku je Eva Hendrych Lorencová, foto: Freeimages. Zdroj článku: Obejmutí po porodu.

Poporodní období a aromaterapie

Rozhovor na téma poporodní období a aromaterapie. Eva Hendrych Lorenzová (porodní asistentka) a Michaela Lusílija Makulová (aromaterapeutka) si povídají na téma ženství, mateřství, návratu k připrozené ženskosti, sdílení a sounáležitosti a podpoře pomocí aromaterapie a bylinek.

Zdroj článku: Obejmutí po porodu