Píšeme pro vás: Veronika Němcová – “Přírodě je jedno odkud jsem přišla a kde teď žiju” (rozhovor)

Pokračujeme v sérii rozhovorů mezi redaktorkami Kouzla vůní. Tentokrát zpovídám Veroniku Němcovou, bylinkářku tělem i duší žijící jednou nohou v rakouských Alpách a druhou na jižní Moravě. Je naší specialistkou na voňavé seriály! Majoránka. Péče o vlasy. Růže. Témata, která Verča velmi poctivě, detailně a komplexně zpracovala do několikadílných pokračování.

Za těch pár let, co ji znám, stihla vystudovat pro mne nepochopitelné množství škol a kurzů. Od příštího roku bude vyučovat fytoterapii na Institutu aromaterapie v Praze. V Rakousku provozuje masérskou praxi, v Čechách vede kurzy. O tom, jak se to dá (nebo nedá) stíhat, co všechno se naučila (a stále učí) i jaké bylinky jsou pro ni nepostradatelné (či postradatelné), je tenhle rozhovor…

Dvě geologicky a klimaticky odlišná prostředí nabízejí rozličné druhy rostlin.
Vlevo v Bílých Karpatech, vpravo v Tyrolsku.

Co pro tebe znamená Kouzlo vůní?

VN: “Hodně. Rozhodně pohodové a zajímavé počteníčko, ale taky osvícení i renesanci aromaterapie a fytoterapie. Partu skvělých redaktorek, příležitost být v kontaktu se svými spolužačkami, noci u počítače, možnost poučného kreativního psaní pro veřejnost. A hlavně důkaz toho, že jakákoliv myšlenka je realizovatelná. A teď myslím na Míšu, zakladatelku Kouzla vůní.”

Jak jsi se k aromaterapii a bylinkám vlastně dostala?

VN: “Náhodou, štěstím a mojí umíněností. K užívání bylin jsem vedena nenásilně od mala. Po mateřské linii se u nás předávají recepty, ještě do nedávna i herbáře. Vždy jsem ke všemu čichala.

Když jsem byla na mateřské (prý dovolené), potřebovala jsem se jednou nějak odreagovat. Zašla jsem si poprvé v životě na kosmetiku. Chtěla jsem se jen nechat hýčkat. Mladá slečna používala přírodní kosmetiku a dala mi prospekt, kde byl odkaz na stránky aromaterapie. Doma jsem se koukla, co to vůbec ta aromaterapie je, a pročetla si osnovy studia. A pak už jsem si jenom řekla to moje: Jo! To chcu!

Aktuálně jsi ozdobena titulem “profesionální aromaterapeut”. Vím, kolik je za tím práce. Co bylo pro tebe na té vzdělávací cestě nejtěžší?

VN: “Psaní závěrečných prací a cestování. Čím jsem starší, tím náročnější je pro mě sedět několik hodin za volantem a pak celý den v lavici. A i když se už tolik netrápím sepisováním poznatků a jejich kompletováním, pořád je to úkol, který mi někdy dokáže otrávit večer nebo i celou noc. Zejména když v kalendáři vidím, jak se blíží termín odevzdání.”

Od příštího roku 2018 budeš vyučovat Fytoterapii na Institutu aromaterapie, což je škola, která nás dala dohromady. Jaké jsou tvoje pocity, očekávání?

VN: “Pocity jsou smíšené, ale očekávám satisfakci (smích). Jsem moc vděčná, že můžu zase učit. Navíc o bylinkách, a ještě k tomu na Institutu, který mi dal jiný životní směr.

Nejde ale jen o mě, takže cítím bázeň před vedením. Nechtěla bych je zklamat, ani posluchače a už vůbec ne sebe. Přirozeně chci být dobrá. Takže se snažím, abych zanechala znalosti užitečné, holisticky pojaté, pokud možno nové, a to vše tak, aniž bych někomu podsouvala můj vlastní názor. To není zas tak lehký úkol. Cítím zodpovědnost za to, co předávám dál

Právě dávám dohromady skripta a občas si tak pro sebe říkám: Co sis to zas na sebe ušila za bič? Na druhou stranu výzvy mám ráda, takže si v tom tak trochu i libuju.”

Žiješ hlavně v Rakousku, v horách, uprostřed přírody. Pocházíš z Moravy. Zvládáš to “přepínání” mezi kulturami? Vnímáš nějaké výrazné rozdíly?

„Často se cítím, jako bych žila v nějakém průniku nebo mezisvětě.“

VN: “Ano, jsou to naprosté kontrasty. Je zajímavé pozorovat, jak geografické prostředí ovlivňuje charakter lidí, kteří v něm žijí. V Tyrolsku žijeme ve vesničce na konci trogu, tedy údolí vzniklého ledovcem. Všude, kam se podíváš, se tyčí vysoké hory, v zimě tu končí cesta. Když se chceš rozhlédnout do dálky, musíš se vždy vyškrábat strmou cestou nahoru. Ale když dojdeš alespoň na hřeben, hory ti umožní neskutečný pohled na ně a pocit euforie. V ten moment víš, že tě přijaly a za tvou dřinu ti povolily něco, co tam dole nikdy nespatříš.

Na jižní Moravě pobýváme na nejteplejším místě ČR, dřívější významné křižovatce cest. Na otevřené rovině s širokým výhledem do dálky. Nejbližší kopce, které u nás vidíš, jsou vinice. Je tam mnohem uvolněnější atmosféra a úrodná zem nabízí větší pohostinnost.

A jestli zvládám přepínat? Ne, moc to nezvládám. Přestože se obklopuji skvělými lidmi, cítím se často buď rozpolcená, nebo odstrčená. Jako kdybych žila v nějakém průniku nebo mezisvětě, který už nepatří sem a nikdy nebude patřit tam. Asi proto jsem nejraději v přírodě. Jí je to úplně jedno, odkud jsem přišla a kde právě žiju.”

Jako aktivní masérka v lyžařském středisku ošetřuješ velkou skupinu lidí. Co nejčastěji používáš na namožené lyžařské nebo běžecké nohy?

VN: ” Vždy mám po ruce macerát z arniky a třezalky tečkované. Oba působí dobře i na naraženiny, uvolňují křeče a namožené svaly. Jinak zákazníkovi tvořím olej podle jeho výběru.”

TIP redakce: Arniky roste v Alpách požehnaně, jak jí Veronika sbírá a co všechno o ní ví se můžete dozvědět v jejím článku.

“Po náročném lyžařském dni lidé preferují chladivé, osvěžující vůně, které ale v konečném důsledku prohřívají – máta peprná, kafr, eukalyptus globulus, rozmarýn, borovice limba (Zirbe). Tyto nabízím, protože velmi dobře fungují. Také levandule a geránium má dobré uvolňující účinky a pozitivní ohlas především u žen. Skvělá je i majoránka, ale zjistila jsem, že mě jako masérku uspává.”

Když dojdeš alespoň na hřeben, hory ti umožní neskutečný pohled na ně a pocit euforie.
Nejraději tráví čas se svou rodinou venku

Ve svých článcích zmiňuješ, že také ošetřuješ klienty v paliativní péči, co bys pro ně ze své zkušenosti doporučila? 

VN: “Navštěvuji občas lidi v hospicech, většinou uvězněné na lůžku. Tito lidé se doslova nudí a jen čekají na svou smrt, přáli by si být doma. V první řadě ode mě očekávají rozhovor a zabavení.

Součástí péče je tedy delší výběr olejů. Rozebíráme, co jim které připomínají, nejčastěji právě to, co mají doma. To je velmi individuální. Jako základ kompozic používám silice růže a nardu v mandlovém oleji, někdy také helichrysum.”

TIP redakce: “Tím byl pomazán Ježíš Kristus” – nard je vůně velmi duchovní, povznášející a sváteční. Veronika o něm psala před rokem v čase svátečním.

O čem tě nejvíc baví psát? A co na nás chystáš?

Do Česka jezdí nejen kvůli rodině, ale také pořádá různé workshopy.

VN: “Mám takovou, řekla bych praktickou úchylku, že si zapisuju všechno. Zážitky, dojmy, zaslechnutou informaci, výroky lidí, cestu, sen… Prostě cokoliv, když mám po ruce něco k psaní a zaujme mě to. A pak si někdy jen tak sednu a napíšu z těch svých poznámek článek nebo úvahu nebo reportáž.

Teď zrovna píšeme s dětmi pohádku. A pro čtenáře Kouzla vůní právě upravuji článek o tom, jak ÉO růže přitahuje peníze. To jsem si jen tak chtěla ověřit právě jednu zachycenou informaci a vznikla z toho moje osobní tříletá studie.”

Obdivuju tvůj přístup k rodinnému životu. Máš dvě úžasné holčičky. Jaké bylinky a esence jsou u vás doma nepostradatelné?

VN: “Děkuji! Jsem si vědoma, jaký dar jsem získala. Esencí máme doma asi kolem stovky a už jsou pro mě nepostradatelné všechny (smích). Je to naše hlavní domácí lékárnička. Nejčastěji používáme citrusy, dětem voní myrha a růže bílá.

S bylinami to nijak nehrotím. Málokdy jdu něco konkrétního sbírat cíleně. Tedy až na kořeny a březovou vodu. Jinak si většinu léčivek, co máme doma, přineseme jen tak z pobytu venku. Nosívám u sebe nůžky a když vidím, že je na pěkném místě něčeho hojně a je hezky, bereme to s sebou. Děti pomáhají, a tak se toho sejde ne málo. A co nenasbíráme, to většinou nějak přijde…

I když teď mě napadá, že vlastně arniku máme všude – doma, v autě i v brašničce na kole.”

TIP redakce: Veronika je ryzí praktik, její články jsou plné receptů většinou i s domácí foto dokumentací. Kompletní přehled článků najdete tady.

Budeš vysazena na pustý ostrov, jednu esenci, kterou bys určitě vzala s sebou…

VN: “Asi tě překvapím, ale žádnou. Mohla by se mi zkazit! (smích) Já bych pak truchlila, až by mi došla. S esencemi pracuji téměř denně a pokaždé mám já osobně chuť na něco jiného. Nemám mezi éterickými oleji žádného favorita, ani takový, který by mi nevoněl. Ale jako univerzální bych viděla levanduli nebo růži. Jenže já se nerada balím. A jak se znám, já bych si i na tom pustém ostrově něco našla. Nebo by si to našlo mě!”

Verčo, díky moc za to popovídání! Jsi pro mě velkou inspirací a vždy je potěšení se s tebou potkat. Jsem moc ráda, že se známe… Díky tobě jsem poznala například bylinku všedobr a sviští sádlo. A to rozhodně není málo!

Kateřina

Veronika Němcová

Kräuterpraktikerin – Ischgl (Rakousko), Strážnice na Moravě

Veronika trávila několik let cestováním. Po návratu do ČR vystudovala geografii pro pedagogy a na mateřské dovolené absolvovala Institut aromaterapie v Praze. Nyní žije v Tyrolsku, kde vystudovala Innsbruckou Kräuterschule. Své vědomosti prohlubuje účastí na konferencích AČA i na zahraničních kurzech o Feng-Shui.

Co o sobě říká? „Nejraději trávím čas v přírodě. Nalézám v ní inspiraci, poučení i útěchu. Jsem fascinována její rozmanitostí a důmyslností. Vnímám ji jako dar, který je tu pro naši radost i užitek. Věřím, že vše má svůj smysl a zákon, a proto hledám souvislosti a logická vysvětlení.“ 

Pár slov o Kouzlu vůní

Kouzlo vůní vzniklo v únoru 2016 jako realizace snu, který v sobě nosila jeho šéfredaktorka Michaela Lusílija Makulová celý dlouhý rok. V letošním roce se společné úsilí úročí a náš tým pro vás pravidelně publikuje několik zajímavých článků o bylinkách a aromaterapii týdně. Kolik se za tím vším skrývá úsilí? Bezpočet. Většina naší práce je dobrovolnická a vychází z naší lásky k aromaterapii a chuti dělit se s vámi o naše zkušenosti.

TIP redakce: Voňavé seriály od Veroniky pro Kouzlo vůní

V Brně na Kraví hoře opět voní léčivky

Brněnské Centrum léčivých rostlin je nejstarší botanickou zahradou svého druhu u nás. Už téměř 70 let tam přírodovědci pěstují byliny pro univerzitní výzkum. A pravidelně se tu na začátku léta koná Výstava léčivých rostlin. Letos doplněná o panelovou výstavu Herbář Masarykovy univerzity a přednášky botanika Radomíra Němce nejen o jedlých plevelích. 

Než vytrháte záhonek, listujte v herbáři!

Radomír Němec dává na ochutnání denivku a lichořeřišnici.

Merlík bílý pravidelně vytrhávám od mrkvičky a zakazuju ho na kompost. Až ho příště najdu v záhonku, zkusím ho připravit jako špenát. Tento tip jsem dostala na přednášce Radomíra Němce, kam si přinesl kbelík s plevelem a postupně nám ukázal, že není plevel jako plevel. Například, pokud trpíte na křečové žíly, pak vám hodně uleví čaj z rdesna. A až příště půjdete na vycházku do jarní přírody, zkuste natrhat pár javorových mladých lístků na salát. Teď v létě je najdete, pokud máte ve svém okolí prořezaný strom, který obrazil mladými větvičkami.

Pokud sledujete na Kouzle vůní články o vykuřování, pak by vás mohlo zajímat čarodějnické jedovaté trio durman, rulík a blín. Tradiční recepty na masti proti křečím a dalším závažným potížím se sice už dají sehnat jen těžko, ale jako vykuřovadla prý mají velmi zajímavé účinky. Další rostlinou, na kterou byste si při vycházkách po krajině měli v těchto dnech dávat pozor je bolehlav. Vypadá jako neškodná miříkovitá rostlina, ale zblízka smrdí myšinou a mladý stonek má na sobě černé tečky. Je velmi prudce jedovatý a dětem údajně stačí si jen čichnout jeho pylu.

Šrucha má příjemnou kyselkavou chuť

Jídelníček naopak můžete zpestřit denivkou. Vypadá jako lilie a je to typická rostlina z vesnických předzahrádek. Její výhodou je, že může růst ve stínu i na slunci a je velice nenáročná. Zahrádkářům někdy vadí, že kvete jen jediný den. Pokud ji ale slupnete jako odpolední svačinku, tak vám to tolik vadit nemusí :-).

Lichořeřišnici zná téměř každý fanoušek bylinek, protože je to jeden z nejsilnějších pomocníků při léčení bakteriálních onemocnění. Tedy přírodní antibiotikum. Možná se vám na vlhčích místech zahrádky rozšířila šrucha zelná. Má příjemnou svěží kyselkavou chuť a je výborným doplňkem salátů.

Nádherné kvetoucí záhony

Sluncovka kalifornská

Centrum léčivých rostlin je otevřeno ve všední dny až do září. V klidu si tu můžete projít nádherné kvetoucí záhony. Najdete tu řadu květin, které znáte z babiččiny zahrádky. Možná i sluncovku kalifornskou, kterou pěstujeme na záhoncích pro její krásné květy. A díky nim se stala i symbolem státu Kalifornie. Má velmi silné zklidňující účinky podobné máku a v současnosti je zkoumána hlavně proto, že by mohla pomoci při léčbě Alzheimera nebo Parkinsona.

U některých rostlin najdete informační panely. U jiných jen cedulku s latinským názvem. Proto doporučuji vzít s sebou i chytrý telefon nebo příruční atlas rostlin. Na jednom hektaru tu totiž roste osm stovek druhů rostlin. A odborníci si cení zejména sbírku čeledi makovitých, kam se řadí také sluncovka.

Otevírací doba:
květen – září

Po, Út, Čt, Pá – 9–15 h
Středa – 9–18 h

Autorka článku: Anna Krutová. Foto: autorka.

Hana Yasminka Šimčíková: “Kolébkou aromaterapie je severní Afrika” (rozhovor)

Hana Yasminka Šimčíková stojí za jednou z největších českých aromaterapeutických značek a vede holistickou školu v Kyjově při České aromaterapeutické společnosti. K učení má blízko, původně studovala mimo jiné speciální pedagogiku. Při práci s dětmi s postižením začala používat aromaterapii, a tak se dostala ke své současné profesi. Nebojí se kombinovat aromaterapii s esoterikou. V rozhovoru pro Kouzlo vůní prozradila, proč jezdí pro oleje do severní Afriky a proč při destilaci pouští rostlinám hudbu.

Pamatujete si na svoje první setkání s éterickými oleji?

HYŠ: “Vůně jsem milovala od dětství, hlavně vůni lučních květin. Vědomě jsem začala s éterickými oleji pracovat při studiu vysoké školy v rámci muzikoterapie, kde se používala aromaterapie jako součást terapií postižených dětí. To bylo před více než dvaceti lety.”

Čím si vás aromaterapie získala?

Na stáži v severní Africe u kvetoucího asfodelu

HYŠ: “Vzhledem k mému studiu, které se týkalo speciální pedagogiky, muzikoterapie a hudby, jsem se spíš viděla v pedagogické sféře či nějakém specializovaném centru. I když již tehdy byly výsledky aromaterapie pro mne přesvědčivé. Především, když bylo potřeba pracovat s emocemi, třeba u dětí s ADHD, autismem a jinými diagnózami. Ale hlavní motivací pak byl můj syn a jeho potíže s alergiemi. Šlo o klasické polyvalentní alergie, reagoval především na potraviny a trpěl i na ekzémy. Jeho stav jako malého několikaměsíčního miminka byl tak vážný, že jsem začala hledat různé cesty léčení. A jako tu nejlepší jsem vyhodnotila aromaterapii. Dnes je synovi už 11 let a je naprosto stabilizován… Dosáhli jsme toho pravidelným vnitřním užíváním rostlinného oleje z černuchy seté a používáním hydrolátů na pokožku. Především květinové vody Pistacia lentiscus, geraniové vody a občasného omývání aromaterapeutickými jíly s levandulí či horninou Ghassoul (pozn. redakce marocký jíl).”

Dařilo se vám i jinak aromaterapii zapojit do vašich původních oborů?

HYŠ: “Vibrace rostlin jsou pro mne stejně silné jako vibrace vůní, tónů… Práce s neslyšícími mě velmi naučila vnímat tyto vibrace. Lidé se sluchovými potížemi mají mnohem intenzivněji vyvinuté ostatní smysly, vůně jim tedy ohromně pomáhají, a především harmonizují emoce. Výborně se mi osvědčil éterický olej z myrty. Aromaterapie pro mě měla význam i při práci s dětmi v rámci logopedie, kdy jsem ji používala pro zklidnění hyperaktivních dětí. Doporučovala jsem jim inhalaci éterických olejů z heřmánku římského a sladkého pomeranče. A používala jsem také litoterapii – kameny – pro tyto případy je výborná energie magnezitu. Popravdě jsou to metody, které znali již v Antice a mnohem dříve. My se k nim pouze vracíme.”

Dnes mohou zájemci o aromaterapii absolvovat workshopy, kurzy, studovat 2 aromaterapeutické školy. Vy sama jednu z nich vedete. Ale jaké byly možnosti, když jste začínala? Kde jste studovala vy?

V rámci kurzů ukazuje Hanka svým studentům i destilaci rostlin

HYŠ: “Ano, je pravda, že dnes mají u nás v České republice milovníci bylinek a aromaterapie úplně jiné možnosti. Vzhledem k tomu, že jsem dlouhou dobu pobývala v zahraničí, studovala jsem fytoterapii a aromaterapii tam. A to především prakticky. Pravidelně jsem navštěvovala odborné stáže destilování éterických olejů v Tunisu, Maroku, Francii, ročně jsem se účastnila 20 – 30 velkých destilací… Setkala jsem se tam s mnoha velkými odborníky, mezi nimi mohu jmenovat belgického aromaterapeuta Michela Vanhovea nebo Nassera Hassana, kteří vás po skončení práce v terénu učí i teorii. Ve Francii jsem studovala barevnou aromaterapii a především jsem se naučila barevně vnímat oleje a bylinky i v rámci nacítění jejich aury a energetického pole, které kolem sebe mají. Dle mého by se to nemělo oddělovat. Je krásné se naučit o éterických olejích z encyklopedie, ale pokud nepochopíte, jak funguje výroba, jak se rodí éterické oleje, co je k tomu zapotřebí, nemůžete pochopit do hloubky ani aromaterapii. Aromaterapii jsem dále studovala v rámci Institutu pro zachování tradiční medicíny v Tunisu, po dokončení jsem se stala jedinou odbornou členkou za střední a východní Evropu. Jeho zakladatelem je právě Nasser Hassan, který má praxi 30 let v rámci aromaterapie a specializuje se na fytoterapii se zaměřením na mořské rostliny.”

Jak si aromaterapie vede ve světě? Proniká do klasické vědy? Je těžké obstát před lékaři a vědci?

HYŠ: “Ve světě obecně je aromaterapie v mnohem větším pohybu. Všechno se totiž vyvíjí, posunuje, překonávají se jisté mýty a je téměř povinností být otevřen novým věcem a hledat především souvislosti s jinými vědami, čili uplatňovat tzv. holistický přístup. Všechno opravdu souvisí se vším, proto v tomto propojování vidím budoucnost aromaterapie. Problém je, že u nás v České republice s tím máme stále problém. Jsme více konzervativní, hůře přijímáme nové věci, nechce se nám vzdělávat a zkusit něco nového. Občas je to pro mne velké poslání a “řehole”, aby lidé přijali nové věci, které fungují. Například kvantová fyzika, která se těsně váže se spirituální aromaterapií a kterou vyučuji, mne často tady v ČR dává do “škatulky” šarlatánství. Pevně věřím, že se to mění. Jsem mile překvapená z mladší generace a jejich neuvěřitelných znalostí, do nich vkládám velkou budoucnost a velmi si jich vážím.”

Jste majitelkou firmy Yasminka. Předpokládám tedy, že jasmín má pro vás speciální význam… Proč jste vybrala zrovna tuto rostlinu?

HYŠ: “Vůni jasmínu miluji snad odnepaměti. Dokonce se říká, že první vůni, kterou ucítí miminko, je právě jasmín. V severní Africe mne pak učili, že když ucítíte vůni jasmínu, potkali jste anděla. Jasmín je pro mne obrovská čistota. Navíc je to rostlinka plodnosti, která probouzí ženu v ženě, a přitom má neutrální energii, takže je vhodná i pro muže. Naprosto famózním zážitkem byl pro mne sběr jasmínu, který probíhá v noci, následná enfleurage, což je starý postup trochu podobný macerování, a pak výroba samotné esence. Neuvěřitelná práce, respekt a úcta. Tedy přesně to, co cítím k oboru aromaterapie. Proto Yasminka…”

U vašeho sortimentu je zajímavé, že všechny suroviny vozíte ze severní Afriky. A i z vás samotné jde orientální energie. Jakou vazbu k tomu místu máte?

Pod datlovníkem, ze kterého Yasminka vyrábí výtažek

HYŠ: “Ano, může to tak působit. Pokud byste ale pronikli více do historie aromaterapie, hlavně do francouzského směru, zjistili byste, že základy aromaterapie a destilování se Francouzi naučili právě v severní Africe. Tunis, Alžír a další dnešní státy v této oblasti byly po mnoho desítek let francouzskými koloniemi. Tradiční používání destilačních přístrojů přímo v rodinách, neuvěřitelné znalosti bylinek získaných od Berberů, o kterých se říká, že jsou potomci Atlantidy, mluví za vše. Spolupracuji právě s Berbery. Jsou to velmi inteligentní lidé, kteří mají svůj jazyk i kulturu. Ale samozřejmě, že spolupráci máme i v některých zemích mimo tzv. Orient, hlavně na ostrovech jako je třeba Mauritius. Vztah jsem k těmto zemím získala především v rámci doktorského studia, které mě do těchto míst přivedlo a asi to tak mělo být :-)”

A jakou historii tu aromaterapie má? Navazujete na nějakou místní tradici nebo přinášíte lidem novou obživu?

HYŠ: “Zajímavé je, že zde lidé nehovoří o aromaterapii. Říkají tomu spíše bylinkářství, fytoterapie. U nás se to rozděluje. Musím říci, že se od nich mám stále co učit. Každou destilací, každou bylinkou, kterou nově poznám a zjišťuju její účinky od starých moudrých lidí, a to i v rámci vonných dýmů – vykuřovadel, které nám rostlinka může dát. Za největší štěstí považuji, že jsem zde poznala destiléra, který umožnil nejen mně, ale i mým studentům a dalším zájemcům nahlédnout do své “kuchyně” výroby esencí. Zouhaira Helaliho jste měli možnost již dvakrát shlédnout i v Praze, kde vedl mezinárodní konference. Jednou za rok se u něj snažím uspořádat pod záštitou České aromaterapeutické společnosti odbornou stáž s destilací a sběrem bylin. Takový projekt je velmi ojedinělý a myslím si, že by si každý aromaterapeut měl takový zážitek prožít.”

Čím jsou vaše éterické oleje specifické? Čím se odlišujete na trhu?

S květy plumérie zvané frangipani na ostrově Mauricius

HYŠ: “Asi ten největší rozdíl spatřuji v tom, že nenakupuji různé materiály, které pak smíchávám dohromady v konkrétní produkty… Jelikož toto se děje běžně na základě listin – bezpečnostních listů apod. Dle mých zkušeností často stylem tzv. “list snese všechno”. Netvrdím, že je to špatně, jen já prostě potřebuji být přítomná samotné výrobě těchto surovin, které se pak smíchávají dohromady. Je úžasné i vědět, odkud pochází například rozmarýn a co roste blízko něj za jinou rostlinu. Tím je totiž samozřejmě ovlivněn i samotný rozmarýn. Jednou je to heřmánek, jindy máta… Pak to vše má jinou sílu, energii a mohu mít čisté svědomí v tom, co nabízím. Je to cesta odpovědnosti každé firmy, má cesta je možná trochu utopická, ale já to tak cítím a nemohu jinak. Proto nikdy nebudu dovážet velké množství éterických olejů a nemáme jich často spoustu skladem, jelikož musíme čekat do dalšího období destilace, pokud se brzy vyprodá… Každá šarže je úplně jiná, stejně jako je to u nás na jižní Moravě s vínem… A to mne právě nesmírně baví.”

Zajímavé jsou i postupy, které využíváte u destilace. Vkládáte do kotlů s bylinami kameny, pouštíte hudbu… Jaký vliv to na esence má?

HYŠ: “Vliv to má bezesporu obrovský. Ale samozřejmě jsou i tací, kteří tomu nevěří. Proto jsme se společně se Zouhairem Helalim rozhodli vše podložit i vědecky. Momentálně jsme ve fázi výzkumů a statistických ověřování… Nicméně už první výsledky prokazují, že u zcela stejného rostlinného materiálu se při použití hudby a kamenů některé chemotypy éterických olejů zvyšují. Platí to třeba pro linalol. První výsledky byly dokonce zveřejněny tady u nás v Praze v únoru, kdy proběhla na toto téma odborná konference.”

Nedávno jste vydala knihu věnovanou hydrolátům. Pokud byste měla někoho přesvědčit, aby je začal používat, který hydrolát byste mu doporučila? A jakými všemi způsoby by ho mohl použít?

V letošním roce Hana Yasminka vydala knihu o hydrolátech

HYŠ: “Hydroláty jsou pro mne něžnou variantou éterických olejů, hlavně pro děti, nemocné a starší osoby. Vlastně mají velmi podobné účinky, ale není u nich tolik kontraindikací. Dají se používat jako rozprašovač, ale také v rámci koupelí a dokonce gastronomie. Výborné jsou pro vlasovou péči, stačí například po umytí vlasů nastříkat myrtovou květovou vodu a do několika dnů jste bez lupů. Na pigmentové skvrny v rámci péče o pleť je vynikající cistová voda. Ráda peču buchty s vodou z neroli… A takto bychom mohli pokračovat.”

Je nějaký sen, který byste si jako aromaterapeutka chtěla splnit?

HYŠ: “Moc bych si přála, aby láska k aromaterapii lidi spojovala, nikoliv rozdělovala. Aby ten obchod s ní byl až na druhém místě. Přála bych si, abychom se vraceli k moudru přírody, poslouchali ji, napojovali se sami na sebe, na své já, využívali svou intuici. Mým velkým snem je jednou si splnit a vyrobit opravdu čistý olej z lotosu, nikoliv absolue ani nic podobného. Prostě úplně čistý lotosový olej. Dalším snem je naučit se zachytit vůni květin ještě jiným způsobem než pomocí éterických olejů… To je pro mne opravdová záhada 🙂 a přání se to naučit.”

A na závěr společná otázka: jaký éterický olej byste si vzala na pustý ostrov?

HYŠ: “Vzala bych si s sebou myrtu. Jelikož spektrum její účinnosti je velmi široké v rámci antivirových, antibakteriálních, protiplísňových vlastností, ale působí i na migrény, nespavost, noční můry… Nádherně harmonizuje emoce, učí úctě, trpělivosti… Co více si přát. Na jeden litr esence je potřeba cca 800 kg myrty. Je to olej, který jsem destilovala nejvíckrát. Opravdu tudíž vím, proč bych si ho s sebou vzala…”

Hana Yasminka Šimčíková (*1979)

Aromaterapii, fytoterapii a litoterapii se věnuje více než 10 let. Doktorský titul získala studiem muzikoterapie – spojení hudebního studia a speciální pedagogiky – s postupným využitím rostlin na základě jejich vibrací. Aromaterapii dále studovala v rámci odborných stáží v severní Africe, kde je jedinou členkou Institutu pro zachování tradiční medicíny (Institut national de recherches en geni Rural, eaux et forest) za střední a východní Evropu. Aktivně se zúčastňuje destilací éterických olejů přímo v zemích, kde se byliny pěstují. V současné době již třetím rokem vede Holistickou aromaterapeutickou školu a je spoluzakladatelkou České aromaterapeutické společnosti. Přednáší u nás i v zahraničí na mezinárodních konferencích. Řídí se heslem: “Vše souvisí se vším.” Je autorkou aromaterapeutických karet a knihy Květinové vody, hydroláty, aromaterapie – aneb dělejte to jinak! Je majitelkou firmy Yasminka. Má jednoho syna Rayana.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, foto: archiv Hany Yasminky Šimčíkové.

Děkujeme firmě Yasminka za podporu!

Bevin Clare: “Na tradici vašeho bylinářství buďte hrdí!” (rozhovor)

Americká fytoterapeutka a odbornice na výživu Bevin Clare by mohla být klidně z jižní Moravy 🙂 Usměvavá, srdečná a velmi milá. Byliny studovala po celém světě, přesto používá úplně jednoduché recepty s česnekem, zázvorem, skořicí a heřmánkem. Jako by z ní vyzařovalo heslo: “Buďte hlavně v pohodě!” Kouzlu vůní poskytla velmi zajímavý rozhovor o tom, jak funguje aromaterapie v USA, jak lze předejít alergiím a co ukazují poslední vědecké studie o bylinkách… 

Jak moc populární je aromaterapie v USA?

BC: “Aromaterapie je ve Státech velmi oblíbená. Ale jako alternativní medicína, ne jako něco, co byste mohli najít v rámci oficiálního zdravotnického systému. Na velkém rozšíření mají v posledních letech podíl multi-level marketing společnosti. Ale vzniká tím nová otázka bezpečnosti užití jak při domácí péči, tak při klinické aromaterapii.”

Využíváte vy osobně nějak aromaterapii?

Rodinka Bevin Clare

BC: “Používám byliny i esence. Ale musím se přiznat, že pracuji raději přímo s aromatickými rostlinami než s éterickými oleji, které se z nich vyrábějí. Ráda na byliny sahám, miluju jejich čerstvost, ráda je piju jako čaje, jím jako pesta nebo v jiných úpravách. Éterické oleje v určitých situacích používám a jsem velmi vděčná za to, že je máme k dispozici. Ale pracuji s nimi jen sporadicky a opravdu jen externě. Jsou to velmi silné léky, mám k nim respekt.”

Když byste si přeci jen ale měla na pustý ostrov vzít jeden éterický olej, který byste přibalila?

BC: “Můžu vám odpovědět, ale zítra bych to pravděpodobně zase změnila 🙂 A asi nebudu moc kreativní. Nejspíš bych si vzala levanduli. Je tak univerzální a účinná na tolik věcí. Navíc je její pěstování ekologicky udržitelné, je vhodná pro všechny členy mé rodiny (doufám, že by na ostrov jeli se mnou :-)) a cenové dostupná.”

Kterých pět bylin by měl mít každý doma?

BC: “Určitě bych nechtěla žít bez: česneku, zázvoru, heřmánku, měsíčku a propolisového spreje do krku.”

Hodně cestujete, setkáváte s bylináři z celého světa. Je nějaká rostlina, kterou lidé používají na celé Zemi?

BC: “Ano a většina takových rostlin je k jídlu. Třeba česnek. A většina lidí na planetě používá také heřmánek a zázvor. K dalším celosvětově populárním bych určitě přiřadila mátu.”

Jaký zážitek z těch všech setkání s různými šamany a bylináři, byl pro vás nejsilnější?

BC: “Miluji, jak se lidé pracující s bylinami propojují bez ohledu na jazyk nebo sdílenou kulturu. Bylináři, kteří pracují na akademické půdě nebo v nemocnicích se na určité úrovni cítí být spojeni s šamanskými bylináři. A jde o velmi hluboké vazby, kdy každý respektuje toho druhého a jeho individuální vztah k rostlinám.”

Díky práci na univerzitě jste v neustálém kontaktu s posledními výzkumy. Ty se teď často týkají právě bylin a éterických olejů. Který z poslední doby vám přišel nejzajímavější?

Bevin Clare na poli s třapatkou nachovou

BC: “Nedávno jsem narazila na moc pěkný článek o kurzu pro afroamerickou mládež v Baltimoru. Po dobu šesti týdnů se učili používat při vaření a stravě byliny a koření. A tento úplně jednoduchý výcvik vedl ke změnám v kvalitě jejich stravování. Zejména v oblasti konzumace bílkovin a celozrnných potravin. Určitě by bylo užitečné zjistit, jestli to mělo vliv i na konzumaci cukru. A možná by takové programy byly dobrou cestou, jak dostat bylinky i k těm lidem, kteří kolem sebe nemají dostupné služby týkající se této oblasti. Celý text v angličtině si můžete přečíst zde.

Další zajímavý výzkum se týkal paměti a řízení hladiny cukru v krvi. Píše se v něm, že prediabetici měli mnohem lepší paměť, když během půstu konzumovali skořici. To, že byliny mají schopnost regulovat hladinu cukru v krvi už víme. Ale zajímavé na tom je to, že toto chutné koření prostě může podporovat optimální funkci těla, i když se zrovna nejedná o člověka s prediabetem. V této studii konzumovali skořici zdraví lidé starší 60 let a byli srovnáváni s další skupinou lidí, která skořici nejedla. Jaký je tedy vzkaz? Používejte v každodenním životě více bylinek, zejména skořici, pokud máte predispozice k cukrovce. Text najdete zde.”

Co je teď hitem v oblasti zdravého životního stylu v USA? V České republice je to teď zelený ječmen, chlorella, raw strava…

BC: “Lidé ve Státech jsou momentálně závislí na fermentovaných potravinách. Kimči, kombucha a další speciality vzniklé mléčným kvašením. Taky hodně frčí divoké rostliny. Což je sice nádherné, ale zase to vyvolává obavy, zda je to pro tyto rostliny do budoucna udržitelné.”

Někteří bylináři říkají, že vše důležité pro člověka roste vždy na jeho zahradě. Souhlasíte s tím? Jaký je váš názor na užívání bylin z druhého konce planety?

BC: “Na mnoho obtíží je opravdu nejlepší to, co roste za humny. Ale klasická medicína a věda jsou zase důležité pro náš dlouhý a zdravý život. Pro mě to není otázka lokálního nebo globálního. Ale otázka dobrého / lepšího / nejlepšího. Někdy je prostě nejlepší to, co je z druhého konce planety. Sama bych už nedokázala žít bez skořice, zázvoru a podobných koření. A vanilka. Ta je přece taky úžasná, ne?”

Strava je určitě téma, které nelze při holistické léčbě vynechat. Někdy je ale těžké dodržovat striktní pravidla. Například když cestujete jako vy. Co je podle vás tedy nejdůležitější pro udržení zdravého jídelníčku?

BC: “Snažím se nebýt moc dogmatická. Ale trvám na tom, aby jídla byla v co nejpřirozenější formě. Prostě je mnohem lepší jíst něco, u čeho si dovedete představit, jak se to dostalo k vám na talíř než něco, o čem vůbec nevíte, jak to bylo vyrobeno. Jíst více rostlin, jíst lokálně, jíst sezónně. Ale pokud to dokážete, nezblázněte se z toho!”

Tip redakce: Přečtěte si příběh Bevin Clare ze seriálu Příběhy z praxe! 

Velmi aktuální a častá je otázka alergií. Jak pracujete s alergiky?

BC: “O alergiích by se toho dalo říct velice mnoho. Ale to, co je podstatné: víme, že to má souvislost s tím, že nejsme dostatečně často vystaveni mikroorganismům přirozeným pro naše prostředí. Žijeme v dokonale uklizené domácnosti a ani v našich potravinách nejsou zdravé půdní bakterie. Myslím, že je dobré alergiím předcházet tím, že budeme zahradničit, jíst potraviny z místních farem a nebudeme používat všechny možné antibakteriální prostředky.”

Stále častěji také lidé ze západní společnosti užívají antidepresiva. Dají se v některých případech nahradit bylinkami? Které se vám osvědčily?

BC: “Ano, to je běžné i u nás. Ale jde o to, jak na tom doopravdy jste. Slabá deprese může být vyřešena užíváním bazalky posvátné, mučenky nebo ašvagandy. Ale je velmi důležité vybrat bylinu individuálně. A ne z toho dělat další trendy záležitost.”

Vloni jste byla hostem konference Asociace českých aromaterapeutů. A měla jste tu možnost vidět nabídku českého trhu aromaterapeutických firem i porozprávět s místními aromaterapeuty a bylináři. Jak to na vás působilo?

BC: “V České republice máte jednu velikou zvláštnost. Bylinářství je velkou součástí vaší kultury. V jiných částech Evropy je to víc záležitost mediků, vědců nebo nějakých uzavřených skupin. Vy ale léčivé rostliny běžně znáte, víte, jak je užívat, jak je pěstovat a často si z nich děláte vlastní léčivé přípravky. Opravdu máte velmi silnou tradici, na kterou byste měli být hrdí. Strávit nějaký čas s vámi, byla jedna z nejlepších věcí, jakou jsem kdy v životě zažila. Jste tak milí a srdeční, našla jsem v České republice spoustu nových přátel. Praha je opravdu úžasné město. Byla čest tu být a všechno s Vámi sdílet.

Pokud by vaše čtenáře zajímalo, co dělám a chtěli by zůstat se mnou v kontaktu, můžou mě najít na Facebooku na profilu s názvem Herbal Medicine with Bevin a nebo na mém webu www.bevinclare.com.”

Bevin Clare

Bevin Clare, M. S., R. H., CNS, je klinická fytoterapeutka, odbornice na výživu a profesorka Klinické bylinné medicíny na Maryland University of Integrative Health (Marylandské univerzitě integrativního zdraví).

Bevin studovala bylinnou medicínu na mnoha místech světa. Své znalosti tradičního užití rostlin propojuje s moderní vědou a současnou strategií zdravotní péče ve své klinické praxi a školeních pro zdravotníky.

Bevin je prezidentkou Cechu amerických bylinářů, největší organizace profesionálních klinických fytoterapeutů v USA. Vytvořila program Herbal Clinic for All (Klinika bylinné medicíny pro všechny), který poskytuje bezplatnou bylinnou medicínu od roku 2007. Je členkou správní rady United Plant Savers (Svaz ochránců rostlin), která se zabývá ochranou ohrožených léčivých rostlin v Severní Americe.
Koukněte dále: www.bevinclare.com

 

Příspěvek přeložila a upravila Anna Krutová (Aromaterapie Brno). Fotografie pocházejí z archivu Bevin Clare.

Děkujeme partneru článku za podporu:
logo-aca-kulate