Svatojánská noc jako oslava síly bylin: očistný pelyněk, ochranný řebříček, ohnivý fenykl

Na úvod jednu praktickou lidovou pověru, o letním slunovratu seberte borovou šišku a jezte jedno semínko denně, budete dobře snášet letní vedra. A v tomto duchu se tentokrát ponese celý článek. Moudra, pověry, kouzla, rady, které jsem posbírala z mnoha zdrojů a všechny se týkají nadcházejícího slunečního svátku a rostlin s ním spojovaných.

Jestli někdy slaví léčivé bylinky svůj svátek, tak právě teď. Mají největší sílu, stejně jako sluníčko. V těchto dnech nasbírané budou ideální do všech léčivých i očistných směsí nejen k vykuřování. Tato energií nabitá doba láká k různým rituálům, tak si o nich něco povíme… Jen upozorňuji, že 3 moje osobní tipy – kapradí, oman a dub jsem si nechala na náš webinář 21.6.2018.

Obecně se věří, že byliny nasbírané v tomto čase mají mimořádné schopnosti. Ať už léčivé nebo magické. Jak je to s časovým určením toho nejsprávnějšího dne a jestli je to slunovrat nebo svátek sv. Jana, tomu už se podívala na kloub Veronika v článku o třezalce. V podstatě jde o to řídit se spíše okolním světem přírody než dogmaty kalendáře. Takže píšu většinou „v tomto čase“. To jen aby bylo jasno.

Kromě zdobení studánek, kamenů apod. můžete ozdobit i svojí hlavu věnečkem z květin

Bylinky vhodné do vykuřovacích směsí k slunovratu

Místní

Andělika, bazalka, bez černý, dobromysl, dub, fenykl, heřmánek, jasan, jedle, jmelí, kapradí, kopr, levandule, máta, měsíček, oman, pelyněk černobýl, růže šípková, řebříček, kopretina řimbaba, sedmikráska, sporýš, třezalka, vavřín, violka, vřes, yzop.

Cizokrajné

Kadidlovník, červené santalové dřevo (křídlok), skořicová kůra, šafrán.

Kouzelné kapradí a majestátný dub si chystám na webinář

Zvyky a tradice nejen bylinkové

Moc hezký tradiční zvyk je všechny nespotřebované bylinky z minulé sezóny spálit ve svatojánském ohni. Tahle tradice je známá v podstatě po celé Evropě. A krásně se dá dodržet i dnes. Pokud není oheň, tak  třeba aspoň ukliďte zásoby čajíků a bylinek a ty staré vyhoďte…

V Británii se o tomto svátku pokrýval největší kámen v zahradě vrstvou květů, na dveře domů a chlévů se věšela ochranná kytice z třezalky, routy, jeřabiny, jetelu, vřesu a fenyklu. Nemáte zahradu nebo velký kámen? To nevadí, umístěte kámen (adekvátní velikosti) na jídelní stůl a ozdobte ho květinami.

Příroda nám nabízí své dary v pravidelných cyklech ročních období a už samotný sběr rostlin může být pro nás kouzelnickou lekcí, ve které se učíme chápat koloběh roku a životní proměny rostlin.“ Anna Franklin.

Bylinek považovaných za „svatojánské“ je hodně.  Často se ale objevuje pojem „devatero bylin“. To má samozřejmě také svůj význam. Proč devítka? A jakých bylin? O tom bude povídat na webináři Veronika Němcová. Tady ode mě jen zajímavá informace, že jedním ze zvyků bylo sbírat je na 9 různých místech.

Krásný slavnostní zvyk je opečovat prameny, studánky. Vyčistit je, ozdobit květy, uctít je zanecháním mincí, korálků. Dokonce i zlatem se obdarovávaly tyto symboly ženství.

Dříve bylo možné pozorovat také roje světlušek (německy Johanniskäfer), které přinášely do nejkratší noci cosi zářivého, oslavného.

V osobní rovině je letní slunovrat příležitostí k oslavě dosažených cílů, uvědomění si vlastních schopností, talentu a síly k životu ve vnějším světě. Je to čas zábavy a veselí, vychutnávání světla a tepla.“ Anna Franklin

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Třezalka tečkovaná, slunce, teplo, láska a květy jako hvězdičky

Bylina svatého Jana, nebo chcete-li bylina letního Slunovratu. Bylinka plná slunce, tepla a lásky. Podpora pro období temna i dlouhých zimních nocí, kdy můžeme trpět na deprese či bolavé klouby. Nevhodná pro fotosensibilní jedince a také ženy, které užívají hormonální antikoncepci. Tak bych jednoduše vystihla tuto naší klasickou českou bylinku.

Dlouho jsem přemýšlela, co nového bych vám o ní mohla napsat. A pak mě napadlo, že bych vám na ní mohla spíš něco „ukázat“. Jdu do toho s vědomím, že pravděpodobně nebudu populární.

Podělím se s vámi o mé životní zkušenosti s třezalkou, kterou jsme v naší rodině nikdy nesbírali. Ale už jako žačka 2. třídy jsem ji musela dokázat určit na obrázku pro jednu zdravotnickou soutěž. Líbila se mi. Hlavně ty její pěti-lístečkové květy jako hvězdičky. Ty mi také utkvěly v paměti a staly se pro mne charakteristickým znakem této rostliny.

Také sbíráte intuitivně?

Když jsem pobývala první léto v Tyrolsku, trávila jsem každou volnou chvíli objevováním nových rostlin nebo určováním těch známých, které jsem znala jen z herbářů. Tolik rozmanitosti na jedné louce! Největší poklad však pro mě byl vidět hojnost třezalky. Tenkrát jsem ještě nevěděla, že se z ní vyrábí krásný červený macerát, nasbírala jsem ji tedy na čaj.

Čaj podle Marie Treben na poruchy spánku

Jednu vrchovatou lžičku třezalky na šálek přelijeme vařící vodou, přecedíme a pijeme po doušcích.

Ještěže jsem z té nasušené drogy tenkrát žádný odvar ani čaj nikomu nepřipravila! Až jedna místní žena, která viděla rozvěšené svazečky kolem pece na salaši, se mne zeptala, na co si suším tu jedovatou rostlinu? „Jedovatou? Třezalka přece není jedovatá…“ Na druhý den mi přinesla pravou třezalku tečkovanou.

Starček alpský (na obrázku) se velmi podobá starčeku německému, který má jen pět okvětních lístků a vyskytuje se v Alpách také hojně. Je silně jedovatý

Když se dnes dívám na třezalku tečkovanou a na starček, se kterým jsem si ji tenkrát zaměnila, nechápu se. A nebo vlastně ano. Před více jak 15 lety jsem třezalku znala jen povrchně, z obrázku, a nasbírala jsem si „ji“ jen podle pocitu, jistá jsem si však nebyla.

Nehledala jsem ji pozorně podle jejích podlouhle vejčitých listů, které mají po obvodě černé tečky stejně jako i okvětní lístky, nebo podle oblé nikoli čtyřhranné lodyhy, jež je určujícím znakem té pravé třezalky. Ani jsem netušila, že když se rozemnou poupata v ruce, zanechají krvavě červenou barvu, jež jí propůjčuje látka hypericin.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Letošní Svatojánky na Vlčí hoře? Pořádná dávka slunce a radosti

Minulý víkend proběhla tradiční bylinková událost Svatojánské slavnosti u Krásné Lípy. Největší atrakce? Pro děti určitě euforické skákání po několika balících sena. Těšili se na to celý rok a do příště zase budou. Lákadla však byla nachystána i pro dospěláky. Třeba komentovaná prohlídka zahrady s Robertem Tisserandem, světovou osobností aromaterapie, či koncert oblíbeného Zrní. Všichni si mohli užívat hudební program od dopoledne do pozdního večera, spoustu přednášek, stánky plné krásných věcí, dobré jídlo i pití. Ale hlavně bylinky všude okolo. Svatojánské slavnosti jsou již 13 let důstojnou oslavou na jejich počest.

Roberta Tisseranda před časem zpovídaly naše redaktorky, zajímavý rozhovor nejen o jeho cestě k aromaterapii stále k přečtení.

Skvěle vyhodnotil tento ročník na FB návštěvník Jakub, já s ním vřele souhlasím: “Ahoj zelený lidi 🙂 díky za letošní čupr slavnosti bylinek – počasí jako na objednávku, jídla a pití přehršle (čti peněženka prázdná) a konečně i celodenní hudební program! Jupí jou 🙂 dobře to děláte. Čili pochvala, palce nahoru a příští rok snad nashledanou :).”

Robert Tisserand a jeho bylinkové tipy

Příroda a člověk patří k sobě

Pořadatelé charakterizují svůj záměr takto: “Svatojánské slavnosti bylin jsou oslavou přírody a lidí, jenž se zde setkávají, a společně prožívají hezké okamžiky letního slunovratu. Můžete zde s námi vnímat a prožít spojení přírody a člověka. Je naší zodpovědností, a chceme slavit tak, aby se po nás mohli přirozeně nadechnout nejen přírodní síly a živly, ale i budoucí generace.”

A přesně tohle je zde cítit – respekt a láska k přírodě, taky chuť spojovat lidi s podobným cítěním. Svatojánky jsou místem setkávání, mimo jiné se zde potkalo i několik redaktorek Kouzla vůní. Po návratu z výletu jsem se jich ptala na pocity a dojmy.

Kouzlo vůní nemohlo chybět

“Co bych řekla ke Svatojánkám? Bylo to milé a intenzivní setkání lidí plujících na stejné vlně, oslava bylin – darů země a slunce, napojení na Matku Zemi. Děkujeme organizátorkám a těšíme na příští ročník.” To mi napsala Kateřina Hrazdírová, její poslední článek se věnuje letní výživě a vhodným bylinkám k aktuálnímu období. 

“Já jsem si letos nejvíc užívala atmosféru. Milé lidi nastavené na stejnou vlnu, známé tváře. Co mě ale opravdu dostalo, byla nová čajovna, obchod a masérna s úžasnou paní masérkou. Zkrátka super den!” Poslala jako zhodnocení Iveta Klímová, ta pro Kouzlo vůní vloni napsala krásný článek o rakytníku. 

Neodolatelné a neúnavné poskakování na seně

Víly, skřítkové a bylinky

Osobně tuto událost nazývám setkáním víl a skřítků. Během pár prvních hodin poletování na krásné vlčihorské louce se v ně promění většina dětí. A nejen dětí… Lidé tady tak nějak přirozeně splývají s přírodou. Ženy krásní, muži mužní. Ostatně svátek sv. Jana bývá se zjevováním různých rostlinných bytostí tradičně spojován. Zde se objevují již během dne, ani nemusíte čekat do noci. Ta pak, po skončení hudebního programu na pódiu, patří žabím hlasům a světluškám. Ovšem i komárům a klíšťatům. Otestovala jsem zde přírodní olejový repelent, zafungoval skvěle na mne i na mojí psí parťačku. Do Prahy s námi neodjelo ani jedno klíště, ani jeden kousanec. Jen úpal ze sluníčka a trochu spálená ramena. Recept na repelent najdete na konci reportáže.

Mám to tady na Vlčí hoře a v okolí moc ráda. Všechny moje návštěvy zde jsou spojené s “magickými” zážitky a “kouzelnými” lidmi. Jako by v těchto místech příroda šla člověku naproti a rostliny samy chtěly sdělovat svá tajemství. Mě tady do svých léčivých sítí chytly šalvěj muškátová a vitánie snodárná. Setkání, na jaké se nedá zapomenout. Obě od té doby hojně používám ve své praxi. Ale zpátky ke slavnostem… Velké plus je možnost přespat ve stanu přímo na louce v areálu. My letos strávili noc pod hvězdami, počasí přálo a plátěná střecha nad hlavou ani potřeba nebyla.

Vlčihorská zahrada je místem, kde rostliny mluví

Vlčihorská zahrada jako živá sbírka

Velkou zásluhu na jedinečné atmosféře tohoto místa má nepochybně spolek Vlčihorská zahrada, pořadatel Svatojánských slavností bylin. Ten zde založil a obhospodařuje výjimečnou bylinkovou zahradu, jednu z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury. Permakultura využívá moudrosti přírody a kombinuje ji s nejnovějšími poznatky vědy, aby s co nejmenším úsilím bylo dosaženo co nejlepších výsledků a výnosů. Více o principech přirozeného pěstování přímo na webu sdružení. 

Největší provoz zažívá zahrada zcela jistě o svatojánském víkendu, ale navštívit ji můžete po celý rok. Nachází se v areálu společnosti Nobilis Tilia, ale je veřejně přístupná. A je prostě nádherná! Za posledních pár let, co ji navštěvuji, se rozrůstá do větší a větší krásy. Skvěle si tady člověk osvěží znalosti nejen léčivých rostlin.
Na záhonech najdeme běžné bylinky známé ze zahrádek či volné přírody, ale i takové, které se pěstovaly na vesnických záhonech dříve a dnes už o nich mnoho nevíme. K zajímavostem patří staré odrůdy zeleniny a domácí zapomenuté a polodivoké keře. Ze vzdálenějších krajin třeba bobuloviny z oblastí Sibiře nebo Severní Ameriky.

Jedno čínské přísloví říká, že zahradu trvá vytvořit sedm let. Japonské, že nejlepším nářadím v zahradě je zahradníkův stín. Rostliny samotné vnímají přítomnost lidí, jimž na nich záleží, těm pak dělají rády radost. Semínka vybraných rostlinek z Vlčihorské zahrady je možné zakoupit přímo na místě.

Olejový repelent s nimbou na lidi i na psy

Tato směs byla otestována intenzivním pobytem v přírodě – na louce a v lese. Klíšťata i komáři byli přítomni v hojném počtu. Ale nezakousávali se do nás. Olejíček jsem mazala sobě na předloktí a kolem kotníků, pejskovi na nohy a břicho třikrát během dne.

Potřebujete:

  • lahvička 30ml
  • jojobový olej 20ml
  • nimbový olej (neem) 10ml
  • éterický olej levandule 12 kapek, cedr 8 kapek, citronela 6 kapek

Citlivějším jedincům bych doporučila vyzkoušet nejdříve na kůži potřít malou plochu a hodinu počkat, v případě reakce (např. zčervenání) olejíček více naředit jojobovým olejem. Je to ale velmi málo pravděpodobné.

Jedem domu, vůbec se nám ale nechce

Tak příští rok se na louce plné malých víl a skřítků pod Vlčí horou třeba potkáme i s vámi.

Radši si to rovnou zapište! Na svatého Jana tradá za bylinkami směr Krásná Lípa!

Autorkou článku je Kateřina Polívková. Foto: autorka, Kateřina Hrazdírová, Lucie Stráská.