V těhotenství je nejdůležitější spojení!

“V těhotenství je nejdůležitější spojení,” říká Eva Hendrych Lorencová, porodní asistentka, komunitní pracovnice, organizátorka plzeňského festivalu, moje spolupracovnice a kamarádka v jedné osobě. Přečtěte si její zamyšlení na téma transformace pro budoucí ženy-matky a jukněte taky na stránky jejího projektu Obejmutí po porodu.

O transformační síle těhotenství, porodu a poporodního období

Porodní asistenci se věnuji již několik let. Pamatuji si, že mě vždy nejvíce lákalo prozkoumávat oblast těhotenství a porodu. Byly to mystické, tajemné životní etapy, plné pokory k přírodě a k ženě – dárkyni života. Vždy mě na těhotenství a porodu zajímala přeměna ženy v matku. Ten pocit, že žena dává život někomu jinému. Napadaly mě například otázky  – jaké asi žena prožívá pocity? Jaký má vztah k plodu a také jaký má vztah ke svému měnícímu se tělu? Zjistila jsem, že každá žena samozřejmě své těhotenství prožívá po svém. V nějakém stavu do těhotenství vchází (určité sebevědomí, vztah k sobě, vztah ke svému tělu, temperament, osobnostní vlastnosti, rodinné zázemí, partnerský vztah, plánované či neplánované těhotenství atd.) a to také ovlivní vlastní prožitek těhotenství.

Co je důležité v přípravě na porod?

Jakožto porodní asistentka, která pracuje s těhotnými ženami i v rámci tzv. přípravy k porodu, mohu říci, že na celém průběhu těhotenství je nejdůležitější jediné slovo. To slovo je SPOJENÍ. Spojení ženy se sebou samotnou, spojení s těhotenstvím, spojení s plodem, spojení s partnerem a také spojení s porodem. Regresní terapeut Patrik Balint říká, že na porod se lze připravit i tak, že se v předporodní přípravě o porodu vůbec nezmíníme. Plně s tím souhlasím, i když to na první pohled může znít divně, kuriózně. V předporodní přípravě by nemělo jít o zahlcení ženy tisíce informacemi a všemi možnými variantami řešení různých situací. Ba naopak. Předporodní nebo spíše těhotenská setkávání by měla být o ženě, o matce, o spojení. Když se žena spojí se sebou samotnou, se svým středem, zakusí pocit sebedůvěry, jistoty a odhodlání vše zvládnout. Obvykle pak nebude potřebovat pomoc zvenčí, ale celou dobrodružnou cestu porodu zvládne ze svých vnitřních sil. A často je důležité dát k tomu ženě prostor…

Síla porodu

Když žena zvládne porod, je to jakoby se všude okolo ní rozprostřelo mírumilovné ticho. Zavládnou pocity blaha, nekonečné lásky a až extáze. Porod je vítání miminka na svět, ale je to také oslavná píseň síly ženy a uctění pramenu života, který právě vyvěrá na povrch.

Tip redakce: Rozhovor s Evou na téma poporodní období a aromaterapie

Pocity po porodu

…V několika dnech po porodu však tyto extatické pocity většinou opadají. Přibývá pocitů únavy z nevyspání, opadají euforické pocity, které se střídají s pocity, že miminko je realitou a ženu mohou přepadat pocity, zda vše zvládne a že nic nebude jako před tím. U žen, které porodily své první miminko, se často objevuje velké touha vše dělat správně. Tato touha pak udusává vlastní instinkty a ničí spojení ženy se sebou samotnou. A tak se v současné době můžeme stát svědkem fenoménu, kdy se všeobecně pozornost společnosti po porodu soustředí z většiny na novorozené dítě. Většinu maminek zajímá, jak se co nejlépe postarat o své miminko – hledají informace o kontaktním rodičovství, o kojení, o správné manipulaci s miminkem, o vhodných aktivitách, které by rozvíjely miminko ve všech možných směrech.

Ale co žena – dárkyně života?

Ale co žena – dárkyně života? Nějak se mi zdá, že se nacházíme v době, kdy porození dítěte není nijak společensky ani vnitřně oceňováno. Z vnitřního spojení často dochází k rozpojení. Ženy na sebe nemají pomyšlení, nemají čas se na chvilku zastavit. Zabývat se svým vnitřním životem jim přijde někdy možná sobecké či nadstandardní. A já se ptám. Není to chyba? Není to mýtus dokonalé matky? Možná je na čase si ukázat, že i po porodu může žena – matka zůstat spojená sama se sebou, že se může uctít za velkou cestu, kterou prošla a na které se nachází. Jedině tak žena zůstane v pocitu, že je živá, že její život je smysluplný, že život je nádherný…

A o tomto vnitřním spojení se sebou samotnou po porodu, o uctění ženy jakožto matky je projekt porodní asistentky Evy Hendrych Lorencové – Obejmutí po porodu.

Eva Hendrych Lorenzová

Jsem porodní asistentka a již několik let se věnuji podpoře žen na jejich cestě mateřstvím. A tak jsem vytvořila projekt Obejmutí po porodu, kde se ženám snažíme ukazovat, jak být maminkami, ale přitom neztratit sebe samotné. Pracuji jako komunitní porodní asistentka a také jako odborná asistentka na Katedře ošetřovatelství a porodní asistence na Západočeské univerzitě v Plzni. Těhotenství, porod a poporodní čas považuji v životě každé ženy za velice citlivé období, kdy je obzvláště důležité, aby každá žena měla někoho, kdo je jí nablízku a kdo je tu pro ní. Historicky to vždy bývaly právě porodní asistentky. Těhotenství a porod primárně vnímám jako zdravé, přirozené tělesné procesy. Jsem přesvědčená, že matkou se žena nestane porodem děťátka, ale že to je delší cesta…

Autorkou článku je Eva Hendrych Lorencová, foto: Freeimages. Zdroj článku: Obejmutí po porodu.