Magický čas vykuřovacích rituálů, to je 12 svatých nocí

Možná si říkáte, co má společného panáček na titulním obrázku s vykuřováním a se svátky. Docela dost. Když se totiž podíváte pořádně, zjistíte, že se mu z dýmky kouří. Je to kouř z tradičních vánočních františků a postavička je lidovým vykuřovacím stojánkem ze dřeva. Vyřezávaly se v česko-německém prostředí Krušných hor a dodnes je koupíte. Jsou nádherné!

Vykuřování k zimním svátků neodmyslitelně patřilo. Pálily se nejen známé kadidlové františky, ale i různé směsi bylin. A také k této době patřilo mnoho rituálů. Období kolem zimního slunovratu a hlavně po něm totiž po ochraně i očistě doslova volá. Něco jsem pro vás vybrala, sepsala a lehce doplnila současným pohledem.

Dozvíte se, co jsou svaté “kouřové” noci, proč je jich 12 i jak je využít pro následující rok. V článku také najdete recept na tradiční “svatou kytičku”, nám známou jako purpura. Ale i další sváteční kombinace inspirované našimi slovanskými, germánskými i keltskými předky.

O tom, jak si nasbírat vlastní purpuru, jsem už v Bylinkách našich babiček psala. Článek doporučuji si připomenout hlavně s jarem, abyste za rok už měli nachystanou svou vlastní, jedinečnou a skutečně “magickou” voničku bylin zvanou purpuru…

Stálezelené rostliny patří k zimním oslavám, symbolizují věčný koloběh přírody

Matka Země zrodí nové světlo

Dnem zimního slunovratu symbolicky vítězí život nad smrtí. Zima sice zdaleka nekončí, spíš naopak, ale životadárného světla začíná přibývat. Je ještě slaboučké, aby ne, však se čerstvě narodilo z lůna Matky Země. Bylo třeba ho ochránit, opečovat, ale i uctít a oslavit.

Velmi zajímavé je, že přibližně po 10 dnech od slunovratu, tedy kolem 31.12. se začínají probouzet i rostliny, jejich šťávy se dávají do pohybu, semínka v zemi aktivují energii. Příroda prostě ožívá, ale vidět to ještě není.

Čas slunovratu a období po něm trvající do svátku Tří králů bylo dobou obětování stromům a rostlinám i jejich uctívání. Dostávaly zbytky jídla od sváteční tabule, jablíčka, víno či mošt ke kořenům. Živé stromky se venku zdobily. Keltové rituálně očišťovaly obřadní předměty a posilovaly bylinné lektvary. Bylinky mají údajně v tomto čase mimořádně silné léčivé účinky.

Zapalování svíček k svátkům tradičně patří, já přidávám vykuřovadla a bez nich už si oslavy nedovedu představit

Temné bezčasí

Zároveň v těchto dnech bylo možné nahlédnout do budoucnosti s pomocí různých lidových praktik. Ovšem řádily i temné síly. Vracely se duše zemřelých, někdy zmatené a bloudící a ne vždy s dobrými úmysly. Bylo třeba ochrany. Spojenci z rostlinné říše pomáhali náročné období zvládnout…

Pálením bylin nasbíraných v sezóně se vlastně vracíme do časů tepla a slunce. Pokud jste si bylinky sbírali sami, jejich vůně často připomene zážitky z uplynulého roku. Jeden krásný rituál jsem objevila v literatuře. Od dne sv. Lucie do Vánoc se odkládalo každý den jedno poleno, oheň z těchto polen pak měl chránit dům celý následující rok před vším zlým.

Proč tohle všechno píšu? To aby bylo jasné, o jak “magický” čas se jedná. Pak nám možná budou dávat všechny ty rituály větší smysl. A i my v průběhu 12 kouřových nocí nahlédneme do budoucích 12 měsíců s nadějí a bez obav.

12 nocí navíc

11 dnů a 12 nocí je čas, který zbývá při porovnání slunečního a měsíčního cyklu roku. Byly to takové dny “navíc” přibližně mezi slunovratem a 5. lednem. A měly zvláštní význam. Pozorovalo se dění v přírodě – počasí, chování zvířat apod. Podle toho se věštil průběh příštího roku. Nepracovalo se. Každá z 12 nocí symbolizovala jeden z měsíců nastávajícího roku – od ledna do prosince.

Domácí nasbíraná purpura hraje všemi barvami i vůněmi

Kouřové noci

První, co člověka napadne k tomuto názvu, je nepochybně vykuřování, aspoň tedy mě rozhodně. Ale možná se název v němčině zrodil z obrazů mlhy válející se v údolích. Někde také slunovratem začíná 12 dnů vyzvánění zvonů, odtud název “vyzváněcí”. Prosincový úplněk je “vlčím” měsícem a vlk bylo zvíře spojované s daným časem, takže narazíte i na “vlčí” noci. A klasické “svaté” či “posvěcené” noci daly vlastně jméno vánočním svátkům.

Jak špatné v dobré obrátit

Uznávaly se také dvě speciální noci “mazací” či “obracející”. 28.12. a 5.1. bylo možné upravit nepříznivý výhled do budoucna. Pokud se například rodina hádala či bylo špatné počasí (a toto by se přeneslo na daný měsíc v budoucnu), tak se koncentrovaným soustředěním na zlepšení vyhlídek (případně vizualizací jasného zářivého světla) dalo to špatné “vymazat”.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Svatojánská noc jako oslava síly bylin: očistný pelyněk, ochranný řebříček, ohnivý fenykl

Na úvod jednu praktickou lidovou pověru, o letním slunovratu seberte borovou šišku a jezte jedno semínko denně, budete dobře snášet letní vedra. A v tomto duchu se tentokrát ponese celý článek. Moudra, pověry, kouzla, rady, které jsem posbírala z mnoha zdrojů a všechny se týkají nadcházejícího slunečního svátku a rostlin s ním spojovaných.

Jestli někdy slaví léčivé bylinky svůj svátek, tak právě teď. Mají největší sílu, stejně jako sluníčko. V těchto dnech nasbírané budou ideální do všech léčivých i očistných směsí nejen k vykuřování. Tato energií nabitá doba láká k různým rituálům, tak si o nich něco povíme… Jen upozorňuji, že 3 moje osobní tipy – kapradí, oman a dub jsem si nechala na náš webinář 21.6.2018.

Obecně se věří, že byliny nasbírané v tomto čase mají mimořádné schopnosti. Ať už léčivé nebo magické. Jak je to s časovým určením toho nejsprávnějšího dne a jestli je to slunovrat nebo svátek sv. Jana, tomu už se podívala na kloub Veronika v článku o třezalce. V podstatě jde o to řídit se spíše okolním světem přírody než dogmaty kalendáře. Takže píšu většinou „v tomto čase“. To jen aby bylo jasno.

Kromě zdobení studánek, kamenů apod. můžete ozdobit i svojí hlavu věnečkem z květin

Bylinky vhodné do vykuřovacích směsí k slunovratu

Místní

Andělika, bazalka, bez černý, dobromysl, dub, fenykl, heřmánek, jasan, jedle, jmelí, kapradí, kopr, levandule, máta, měsíček, oman, pelyněk černobýl, růže šípková, řebříček, kopretina řimbaba, sedmikráska, sporýš, třezalka, vavřín, violka, vřes, yzop.

Cizokrajné

Kadidlovník, červené santalové dřevo (křídlok), skořicová kůra, šafrán.

Kouzelné kapradí a majestátný dub si chystám na webinář

Zvyky a tradice nejen bylinkové

Moc hezký tradiční zvyk je všechny nespotřebované bylinky z minulé sezóny spálit ve svatojánském ohni. Tahle tradice je známá v podstatě po celé Evropě. A krásně se dá dodržet i dnes. Pokud není oheň, tak  třeba aspoň ukliďte zásoby čajíků a bylinek a ty staré vyhoďte…

V Británii se o tomto svátku pokrýval největší kámen v zahradě vrstvou květů, na dveře domů a chlévů se věšela ochranná kytice z třezalky, routy, jeřabiny, jetelu, vřesu a fenyklu. Nemáte zahradu nebo velký kámen? To nevadí, umístěte kámen (adekvátní velikosti) na jídelní stůl a ozdobte ho květinami.

Příroda nám nabízí své dary v pravidelných cyklech ročních období a už samotný sběr rostlin může být pro nás kouzelnickou lekcí, ve které se učíme chápat koloběh roku a životní proměny rostlin.“ Anna Franklin.

Bylinek považovaných za „svatojánské“ je hodně.  Často se ale objevuje pojem „devatero bylin“. To má samozřejmě také svůj význam. Proč devítka? A jakých bylin? O tom bude povídat na webináři Veronika Němcová. Tady ode mě jen zajímavá informace, že jedním ze zvyků bylo sbírat je na 9 různých místech.

Krásný slavnostní zvyk je opečovat prameny, studánky. Vyčistit je, ozdobit květy, uctít je zanecháním mincí, korálků. Dokonce i zlatem se obdarovávaly tyto symboly ženství.

Dříve bylo možné pozorovat také roje světlušek (německy Johanniskäfer), které přinášely do nejkratší noci cosi zářivého, oslavného.

V osobní rovině je letní slunovrat příležitostí k oslavě dosažených cílů, uvědomění si vlastních schopností, talentu a síly k životu ve vnějším světě. Je to čas zábavy a veselí, vychutnávání světla a tepla.“ Anna Franklin

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Cedrem, cypřišem, jalovcem, tak by mohly vonět Dušičky a Slunovrat

Máme tady nejtemnější část roku a svátky smrti, transformace, klidu, ale i očekávání. Aktuální období může vypadat poněkud nevesele. Tma, zima, plískanice. Jenže Příroda je cyklická. Tak vše, co právě odpadává, noří se do země, sesychá, to všechno zase na jaře povstane s novou sílou. A o tom to je. Zastavit, vytřídit, oddechnout. Staré nechat zemřít a uvolnit prostor pro nové.

Ale ne hned. Chvíli počkat. Zapálit svíčky, něco voňavého, zachumlat se s dobrým čajem či kořeněným vínem a to čekání si užít. Na Dušičky poděkovat předkům a učitelům. O Zimním Slunovratu podumat o věčném koloběhu života a smrti, světla a tmy. Obětovat něco ze sebe v podobě darů.

Mimochodem, Keltové začínali nový rok právě Samhainem 1. listopadu. Na Východě zase rok začíná v únoru, kdy je i začátek jara. Obě tyto varianty jsou logičtější a přirozenější vzhledem k ročním cyklům nežli uměle doprostřed zimy prsknutý Silvestr…

Světýlka v dýních jsou pozdravem pro předky

Bohyně a vůně

Tenhle seriál o tradičních svátcích, jejich Bohyních a éterických olejích, vznikl trochu „na zakázku“. Oslovena úžasnou kosmetičkou Janou Sládkovou vybírám esence sladěné s daným obdobím. Přála si totiž udělat z ošetření pleti slavnostní a voňavý rituál.

Snažila jsem se tedy z obrovského množství esencí najít ty pravé. A měly by odpovídat nejen účinky na fyzické i psychické rovině, ale také prospívat pleti. Někdy to šlo samo, někdy to byl oříšek.

Odpustit a nechat jít

Kdo jednotlivé oleje zná, možná by volil jinak. Je to můj osobní výběr. Přestože o působení éterických olejů přemýšlím denně, tahle práce mi dala zase nový náhled. Vůně pro následující dva svátky jsou více „přemýšlivé“ než pečující. Opravují spíše naše nitro než obal. Jenže zdravá a krásná pleť začíná uvnitř.

Jestli dočtete až k jednotlivým účinkům, dozvíte se, že hodně pomáhají s celulitidou, mastnou pletí, s akné, uvolňují křeče apod. Nebyl to záměr, jen výběr potvrzuje to, že konec roku je časem, kdy máme odpustit, nechat odejít co nepotřebujeme a smířit se sami se sebou i s okolním světem.

Dušičky, svátky mrtvých

Slovanskou Bohyní svátku je Baba Jaga, Bohyně stařena, moudrá vědma na prahu života a smrti, zasvěcovatelka do mystérií. Pomáhá nám s transformací, pochopením těžkých životních období, často spojených se ztrátami. Tenhle přechodový čas je ideální ke spojení s předky, zemřelými přáteli, učiteli, se všemi, kdo obohatili náš život a již nejsou v tomto světě. Můžeme vzpomenout i na neuskutečněné sny a vize. A poděkovat. Třídíme semínka pro další růst v zahradě i v naší duši.

Bohyně smrti a transformace

Vybrané aromatické a léčivé rostliny Svátku mrtvých

Známé “doutníky” okolo rybníků jsou léčivým puškvorcem

Sváteční éterické oleje a jejich účinky

Cedr

Vůně zajišťující stabilitu v dobách životních krizí, uklidňující a posilující, dodává sílu a vůli, dobrá na stres a úzkosti. Cedr býval pohřební rostlinou, příznačnou pro rituál přechodu duše z tohoto života, symbolizoval její nesmrtelnost.

Vhodný do směsí na celulitidu, tonizuje lymfatický systém. Pomáhá pleti aknózní a mastné, je hojivý na rány, ekzémy, dermatitidy. Často se úspěšně používá v péči o vlasy proti vypadávání, lupům apod.

Jalovec

Je vizionář, ochránce a strážce, pomáhá nám pochopit smysl a důležitost smrti. Chrání proti zlu, čistí naše myšlenky. Dodává oporu a sílu při únavě, nervozitě, depresích.

Jalovec je antiseptický, tradičně používaný k očistě a dezinfekci, detoxikační – podporuje tok lymfy, pocení a celkově imunitní systém. Proti celulitidě a také revmatickým bolestem. Urychluje hojení ran a brání tvorbě jizev. Používá se na mastnou či aknózní pleť a mastné vlasy.

Myrta

Čistota, láska a smrt, to vše se spojuje s vůní myrty, pomáhá nám opustit staré vzorce a ulehčuje osvojit si ty nové, neznámé.

Na bronchitidu, kašel, chřipku, záněty dutin, protiinfekční. Upravuje vynechávající a bolestivou menstruaci. Stahuje rozšířené póry, funguje na pleť mastnou a na akné. Doporučuje se i proti vráskám.

Maximálně 2% ředění. Neužívat s diabetickými léky.

Zimní Slunovrat, očekávání zrození nového

Meluzína, Bohyně vzduchu, ztělesnění moudrosti, nadhledu a trpělivosti, je slovanskou Bohyní tohoto svátku. Teď prostě není kam spěchat.

Svátkem Zimního Slunovratu začíná několikadenní období mezičasí, mezi smrtí a narozením, mezi výdechem a nádechem. Jsme zranitelní, mysleme na ochranu. Můžeme se inspirovat u předků nebo si vytvořit vlastní sváteční rituály.

Dnes nás spíše napadnou chřipkové viry nebo deprese nežli zlý duchové. Je v tom ale velký rozdíl? To, co se zvrtlo v hysterický předvánoční úklid, má starobylou podstatu. A že raději propadáme vánočnímu šílenství než bychom se usoustředili a zamysleli nad sebou? Bez komentáře.

Očistný oheň v podobě zapálených svíček, voňavé vykuřování bylinkami a pryskyřicemi, ochranné svazečky zavěšené po prostoru… A čas ticha, klidu, v tom nejlepším smyslu slova duchovní.

Zastavit, stát, světlo se blíží

Vybrané aromatické a léčivé rostliny Zimního Slunovratu

Jalovec je přísně chráněný, pozor na to

Sváteční éterické oleje a jejich účinky

Cypřiš

Jeho vůně pomáhá transformovat smutek v životní zkušenost, přijímat změny a přizpůsobit se, propojit intuici a rozum. V případě bolestivé ztráty vidět nové cesty. Jeho stálá zelenost symbolizuje nesmrtelnost a věčný koloběh života. Cypřiš byl spojován se smrtí a s truchlením.

Užitečný na mastnou pleť i vlasy. Podporuje krevní i lymfatický oběh, užívá se na křečové žíly a hemeroidy. Působí proti celulitidě, otokům a nadměrnému pocení (hlavně nohou). Stimuluje imunitu a pomáhá při kašli a nachlazení.

Nard

Typická zemitá vůně nardu smiřuje se smrtí, propojuje věci pozemské a duchovní, dodává vnitřní mír a víru, harmonizuje nervový systém a tišší srdce.

Podporuje krevní oběh (na křečové žíly a hemeroidy), stimuluje hormonální systém. Pomáhá na kožní obtíže, ekzémy, lupenku, citlivou a zralou pokožku.

Smrk

Krásná lesní vůně podporuje koncentraci a meditaci, uklidňuje a tonizuje nervový systém, posiluje sebevědomí.

Ideální na všechny plicní potíže, prokrvuje pokožku a tudíž funguje na svalové a revmatické bolesti, dezinfikuje. Účinky smrku jsou velmi podobné dalším jehličnanům (borovice, jedle).

Autorka článku: Kateřina Polívková, foto: Pixabay.com

Použitá literatura:

  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z. Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • DAMIAN, Peter a Kate DAMIAN. Aromaterapie: vůně a duše : využití éterických olejů pro získání tělesné i duševní pohody. Praha: Volvox Globator, 1997. Garuda. ISBN 80-7207-020-7.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, c2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • KINKELE, Thomas. Andělé a duchové rostlin: spirituální šamanská cesta. Ilustroval Petra ARNDT. Olomouc: Fontána, 2011. ISBN 978-80-7336-606-3.
  • MOJAY, Gabriel. Aromaterapie pro léčení duše: jak obnovit emocionální a mentální rovnováhu pomocí esenciálních olejů. Praha: Alternativa, 2009. ISBN 978-80-85993-64-6.
  • Skripta Institut aromaterapie: Aromaterapie v péči o duši – Barbora Krejčí, Rostlinné silice – Dr. Kateřina Brooker Svobodová.

Letošní Svatojánky na Vlčí hoře? Pořádná dávka slunce a radosti

Minulý víkend proběhla tradiční bylinková událost Svatojánské slavnosti u Krásné Lípy. Největší atrakce? Pro děti určitě euforické skákání po několika balících sena. Těšili se na to celý rok a do příště zase budou. Lákadla však byla nachystána i pro dospěláky. Třeba komentovaná prohlídka zahrady s Robertem Tisserandem, světovou osobností aromaterapie, či koncert oblíbeného Zrní. Všichni si mohli užívat hudební program od dopoledne do pozdního večera, spoustu přednášek, stánky plné krásných věcí, dobré jídlo i pití. Ale hlavně bylinky všude okolo. Svatojánské slavnosti jsou již 13 let důstojnou oslavou na jejich počest.

Roberta Tisseranda před časem zpovídaly naše redaktorky, zajímavý rozhovor nejen o jeho cestě k aromaterapii stále k přečtení.

Skvěle vyhodnotil tento ročník na FB návštěvník Jakub, já s ním vřele souhlasím: “Ahoj zelený lidi 🙂 díky za letošní čupr slavnosti bylinek – počasí jako na objednávku, jídla a pití přehršle (čti peněženka prázdná) a konečně i celodenní hudební program! Jupí jou 🙂 dobře to děláte. Čili pochvala, palce nahoru a příští rok snad nashledanou :).”

Robert Tisserand a jeho bylinkové tipy

Příroda a člověk patří k sobě

Pořadatelé charakterizují svůj záměr takto: “Svatojánské slavnosti bylin jsou oslavou přírody a lidí, jenž se zde setkávají, a společně prožívají hezké okamžiky letního slunovratu. Můžete zde s námi vnímat a prožít spojení přírody a člověka. Je naší zodpovědností, a chceme slavit tak, aby se po nás mohli přirozeně nadechnout nejen přírodní síly a živly, ale i budoucí generace.”

A přesně tohle je zde cítit – respekt a láska k přírodě, taky chuť spojovat lidi s podobným cítěním. Svatojánky jsou místem setkávání, mimo jiné se zde potkalo i několik redaktorek Kouzla vůní. Po návratu z výletu jsem se jich ptala na pocity a dojmy.

Kouzlo vůní nemohlo chybět

“Co bych řekla ke Svatojánkám? Bylo to milé a intenzivní setkání lidí plujících na stejné vlně, oslava bylin – darů země a slunce, napojení na Matku Zemi. Děkujeme organizátorkám a těšíme na příští ročník.” To mi napsala Kateřina Hrazdírová, její poslední článek se věnuje letní výživě a vhodným bylinkám k aktuálnímu období. 

“Já jsem si letos nejvíc užívala atmosféru. Milé lidi nastavené na stejnou vlnu, známé tváře. Co mě ale opravdu dostalo, byla nová čajovna, obchod a masérna s úžasnou paní masérkou. Zkrátka super den!” Poslala jako zhodnocení Iveta Klímová, ta pro Kouzlo vůní vloni napsala krásný článek o rakytníku. 

Neodolatelné a neúnavné poskakování na seně

Víly, skřítkové a bylinky

Osobně tuto událost nazývám setkáním víl a skřítků. Během pár prvních hodin poletování na krásné vlčihorské louce se v ně promění většina dětí. A nejen dětí… Lidé tady tak nějak přirozeně splývají s přírodou. Ženy krásní, muži mužní. Ostatně svátek sv. Jana bývá se zjevováním různých rostlinných bytostí tradičně spojován. Zde se objevují již během dne, ani nemusíte čekat do noci. Ta pak, po skončení hudebního programu na pódiu, patří žabím hlasům a světluškám. Ovšem i komárům a klíšťatům. Otestovala jsem zde přírodní olejový repelent, zafungoval skvěle na mne i na mojí psí parťačku. Do Prahy s námi neodjelo ani jedno klíště, ani jeden kousanec. Jen úpal ze sluníčka a trochu spálená ramena. Recept na repelent najdete na konci reportáže.

Mám to tady na Vlčí hoře a v okolí moc ráda. Všechny moje návštěvy zde jsou spojené s “magickými” zážitky a “kouzelnými” lidmi. Jako by v těchto místech příroda šla člověku naproti a rostliny samy chtěly sdělovat svá tajemství. Mě tady do svých léčivých sítí chytly šalvěj muškátová a vitánie snodárná. Setkání, na jaké se nedá zapomenout. Obě od té doby hojně používám ve své praxi. Ale zpátky ke slavnostem… Velké plus je možnost přespat ve stanu přímo na louce v areálu. My letos strávili noc pod hvězdami, počasí přálo a plátěná střecha nad hlavou ani potřeba nebyla.

Vlčihorská zahrada je místem, kde rostliny mluví

Vlčihorská zahrada jako živá sbírka

Velkou zásluhu na jedinečné atmosféře tohoto místa má nepochybně spolek Vlčihorská zahrada, pořadatel Svatojánských slavností bylin. Ten zde založil a obhospodařuje výjimečnou bylinkovou zahradu, jednu z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury. Permakultura využívá moudrosti přírody a kombinuje ji s nejnovějšími poznatky vědy, aby s co nejmenším úsilím bylo dosaženo co nejlepších výsledků a výnosů. Více o principech přirozeného pěstování přímo na webu sdružení. 

Největší provoz zažívá zahrada zcela jistě o svatojánském víkendu, ale navštívit ji můžete po celý rok. Nachází se v areálu společnosti Nobilis Tilia, ale je veřejně přístupná. A je prostě nádherná! Za posledních pár let, co ji navštěvuji, se rozrůstá do větší a větší krásy. Skvěle si tady člověk osvěží znalosti nejen léčivých rostlin.
Na záhonech najdeme běžné bylinky známé ze zahrádek či volné přírody, ale i takové, které se pěstovaly na vesnických záhonech dříve a dnes už o nich mnoho nevíme. K zajímavostem patří staré odrůdy zeleniny a domácí zapomenuté a polodivoké keře. Ze vzdálenějších krajin třeba bobuloviny z oblastí Sibiře nebo Severní Ameriky.

Jedno čínské přísloví říká, že zahradu trvá vytvořit sedm let. Japonské, že nejlepším nářadím v zahradě je zahradníkův stín. Rostliny samotné vnímají přítomnost lidí, jimž na nich záleží, těm pak dělají rády radost. Semínka vybraných rostlinek z Vlčihorské zahrady je možné zakoupit přímo na místě.

Olejový repelent s nimbou na lidi i na psy

Tato směs byla otestována intenzivním pobytem v přírodě – na louce a v lese. Klíšťata i komáři byli přítomni v hojném počtu. Ale nezakousávali se do nás. Olejíček jsem mazala sobě na předloktí a kolem kotníků, pejskovi na nohy a břicho třikrát během dne.

Potřebujete:

  • lahvička 30ml
  • jojobový olej 20ml
  • nimbový olej (neem) 10ml
  • éterický olej levandule 12 kapek, cedr 8 kapek, citronela 6 kapek

Citlivějším jedincům bych doporučila vyzkoušet nejdříve na kůži potřít malou plochu a hodinu počkat, v případě reakce (např. zčervenání) olejíček více naředit jojobovým olejem. Je to ale velmi málo pravděpodobné.

Jedem domu, vůbec se nám ale nechce

Tak příští rok se na louce plné malých víl a skřítků pod Vlčí horou třeba potkáme i s vámi.

Radši si to rovnou zapište! Na svatého Jana tradá za bylinkami směr Krásná Lípa!

Autorkou článku je Kateřina Polívková. Foto: autorka, Kateřina Hrazdírová, Lucie Stráská.

Potřebujete do života více slunce? Třezalka vám pomůže

Třezalka (Hypericum perforatum) patří k bylinkám sbíraným na slunovrat. Letní slunovrat začíná 21.6. a trvá celých 12 dní. V té době slunce dosáhne svého nejvyššího postavení. Na chvíli se zastaví, aby pak mohlo zase putovat dál. Lidé vyšli oslavovat pod širé nebe, veselili se, milovali se, sbírali bylinky a posvěcovali je, protože v tuto dobu je největší léčivá energie přírody dostupná každému. V přírodě je nejvíce světla a třezalka je plně rozkvetlá. Je to doslova květina plná světla a já popravdě neznám žádnou českou bylinku, která by dokázala dát člověku tolik světla ve chvílích, kdy se zmítá v těžkém životním období.

V následujícím článku najdete informace, s čím vším může třezalka člověku pomoci – od fyzických obtíží až po ty duševní. A také recepty, jeden na velmi oblíbený a vysoce účinný třezalkový olej, tedy macerát bylinky v rostlinném oleji, a na čaj proti neplodnosti. Čtěte dále!

Třezalka byla vždy bylinou svátků, pohanských i křesťanských

Jakmile se v Evropě ukotvilo křesťanství, změnil se pohanský svátek slunovratu na svátek Jana Křtitele. A třezalka se stala jeho symbolem. Její lístky vypadají jako svatozář a když ji promneme, zůstane nám červené barvivo na prstech. To symbolizuje světcovu krev.  Můj manžel pocházející ze Slovenska ji nazývá lubovník.

Žlutá proti zlobě a strachům

Název Hypericum je odvozen z řečtiny a znamená „nad zjevením, nad obrazem.“ Prostě nás táhne z vnitřního pekla do výšin štěstí a nebe. Z temnoty ke slunci, které tak miluje a jehož barvu nosí. Žlutá barva patří přítomnosti a třetí čakře. V třetí čakře jsou uschovány naše strachy, nenávisti a zloby. Třezalka nás dokáže vyvést do radosti a pohody.

Odhání hysterii i samotného ďábla

Používala se na odehnání zla, proti bouřce. Ve středověku při mučení čarodějnic se hojně vykuřovala a dávala se ubohým do úst, aby řekli pravdu. Což bylo úžasné, protože musela ohromně pomoci snášet takové zlo v podobě mučení. Také mohla mučitele a jejich strach z ďábla ukonejšit do takové míry, že byli klidnější a lidštější? Věřilo se totiž, že třezalky se bojí samotný ďábel. Je velmi vhodná pro přecitlivělé osoby, které mají sklony k hysterii.

Na záněty i deprese

Na fyzické tělo je výborná při popáleninách, ekzémech, ústřelech, depresivních stavech, na kašel, bolest hlavy, žlučník, žaludek a dvanácterník, nespavost, přepracovanost, neklid, neplodnost. Je silně protizánětlivá, s přestávkami se osvědčila při léčbě roztroušené sklerózy. Napomáhá rehabilitaci po mozkové mrtvici (Ing. Věra Žďárská).

Kontraindikace třezalky

Pozor při sbírání. Může být alergie na její pyl, kterého má hodně. Předávkování se projevuje průjmy, vnitřním krvácením. Z toho důvodu se nesmí používat ve vysokých dávkách. Také bylinář Franěc vypozoroval, že u nádorových onemocnění se po podání třezalky stav nemocného zhorší.

Obsahuje hypericin, hyperforin, cytochrom. Hypericin je fotodynamicky účinná látka. Po jejím požití a vlivem světla dochází na pokožce k podobným projevům, jako po nadměrných dávkách UV paprsku. Vyvolává světloplachost a podráždění kůže u býložravců, kteří je spasou. Hyperforin je hlavní účinnou složkou třezalky tečkované. Je účinný nejen při oparu, ale může být nápomocný i při léčbě alkoholismu. Také bylo zjištěno, že hypertrofin podporuje uvolňování neurotransmiteru norepinefrinu, což odstartovalo spekulace nad tím, že by mohl být nápomocný při zmírňování symptomů ADHD (poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou). Cytochrom ovlivňuje účinky léků. Proto je potřeba být opatrný, např. pokud bere žena antikoncepci.

Éterický olej není fototoxický, velké molekuly hypericinu nejsou obsaženy v destilovaném éterickém oleji (éo). Díky alfa-pinenu éo oxiduje, proto starší éo může iritovat pokožku. Éterický olej obsahuje alergen limonen (Florihana, 2017).

Třezalka připravená ke zpracování

Macerace aneb jak na vlastní “zlatý” olej

Macerovaný olej občas bývá pojmenováván jako fytol. „Phyto“ znamená rostlina a „ol“ znamená zkratka pro oleum, olej. Fytol je ale i zvláštní chemická látka, proto je potřeba vždy dávat pozor, v jakém kontextu je toto slovo použito.

Už od nepaměti se používaly různé masti a maceráty jako léčebné prostředky. Je to typ extrakční metody, která se dodnes používá v Africe. Jak uvádí Jan Kusmirek, britský aromaterapeut, je zbytečné dávat do takového bohatého macerátu ještě éterický olej z té samé rostliny.

Solární (sluneční) extrakcí po několik týdnů se dostanou do oleje i éterické oleje. Rostlina poskytla nejen složku éterického oleje, ale i látky rozpustné v tucích. Éterický olej z třezalky se dá získat velmi těžko. Proto také stojí tolik peněz.

Recept na třezalkový olej

Trháme 20 – 30 cm kvetoucí nať, bez dřevnatých lodyžnatých částí. My s manželem většinou třezalku trháme začátkem července v Itálii, koupíme zdejší kvalitní olivový olej a macerujeme na střeše auta na přímém slunku. Třezalkový macerát je základem tzv. Breussovy masáže. Tato masáž je známá hlavně v souvislosti s Dornovou metodou.

Postup

Vezmeme skleněnou láhev, naplníme ji čerstvými květy třezalky a zalijeme rostlinným olejem – olivovým nebo slunečnicovým olejem. Přikryjeme plátýnkem. Necháme 3 týdny stát na slunci. Občas protřepeme. Scedíme do hnědé láhve a uložíme v chladnu.

Bylinka sv. Jana má opravdu malou svatozář

Hydrolát z třezalky

Používá se na zklidnění při astmatickém záchvatu. Když je člověk méně ve stresu, tak je menší pravděpodobnost, že se astmatický záchvat stane. Můžeme tento hydrolát kombinovat s hydrolátem z neroli.

Po dobu 3 týdnů užíváme 2 polévkové lžíce v 1 litru vody. Popíjíme během dne. Hydrosol/hydrolát podle Suzanne Catty není fotosenzitivní ani při vnitřním užití, ani při vnějším užití. Výborně se doplňuje s hydrolátem ze slaměnky, kdy krásně ošetřuje pleť.

Léčivé čaje s třezalkou

Čaj paní Hanseové proti neplodnosti:

Jedna polovina lžíce směsi se spaří 250 ml vroucí vody a 15 minut se nechá vyluhovat, potom se scedí. Pije se neslazené 3krát denně v čase jen mimo menstruaci. Pro využívání dávky je pauza 14 dní a kúru je možno zopakovat. Podle okolností byl řebříček někdy vypuštěn, jindy bylo dávkování sníženo na 250 ml denně. Vypít po doušcích.

Lidový recept na čaj proti hlístům

20 g sušené natě se vaří 2 minuty v 0.25 l vody a nechá se 10 minut odstát. Scedí se. Užívají se 3 šálky denně.

Tip redakce: Pakliže vás článek zaujal, mrkněte také na náš vzdělávací program Bylinky našich babiček

Bachovy esence, homeopatie a třezalka

Bachova esence z třezalky je vhodná pro malé děti, které trpí úzkostí ve tmě a osoby obecně citlivé na světlo. Přináší světlo do života, radost, vášeň a ochranu. Můžeme přidat éterický olej myrtu, heřmánek římský. Také se výborně doplňuje s tkáňovou solí Magnesia phosphorica.

Recept na vlastnoručně vyrobené bachovky

Najdeme si palouk, kde roste třezalka. Nejlépe tiché a klidné místo. Chodíme na toto místo meditovat aspoň 3 dny předtím, než budeme vyrábět „Bachovu“ esenci. Při slunečním světle, nejlépe okolo 24. 6., vezmeme křišťálovou mísu, čistou pramenitou vodu a květy třezalky, posbírané na místě, kde jsme se ladili na Duši třezalky. Vložíme s láskou do křišťálové mísy s vodou a necháme na sluníčku 5 hodin. Kontrolujeme, aby slunce svítilo bez přestávky na naši misku. Během těch 5 hodin si můžeme zpívat, milovat se, číst si a prociťovat krásu a ochranu vesmíru. Po 5 hodinách vezmeme esenci, nalijeme ji do modré, fialové, hnědé nebo zelené lahvičky (podle pocitu), zakonzervujeme brandy nebo slivovicí a používáme po kapkách.

Homeopatický lék Hypericum perforatum

Třezalka v homeopatické podobě je výborná proti bolesti. Říká se jí „Arnika na nervy“. Tento lék se indikuje ve chvíli, kdy dokážete přesně popsat dráhu vystřelující bolesti. Poranění s poškozením nervových zakončení. (Ing. Iva Valentová)

 

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková. Foto: autorka, Pixabay.

 

Zdroje:

  • FARMER-KNOWLES, Helen. Léčivé rostliny od A do Z: nejnovější průvodce světem bylin, stromů a květin : [podrobný přehled květin, stromů a plodů s uzdravovací silou]. V Praze: Metafora, 2011. ISBN 978-80-7359-270-7.
  • HRUŠKA, Blahoslav. Jak se léčit rostlinami: herbář 145 léčivých rostlin s předpisy lidového léčení. Praha: Ottovo nakladatelství, 2011. ISBN 978-80-7451-110-3.
  • CATTY, Suzanne. Hydrosols: the next aromatherapy. Rochester, Vt.: Healing Arts Press, c2001. ISBN 0892819464.
  • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
  • NOVÁČEK, František. Fytochemické základy botaniky. Vyd. 2., dopl. Olomouc: Fontána, 2008. ISBN 978-80-7336-457-1.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.
  • BODLÁK, Jiří. Byliny v léčitelství, v kosmetice a v kuchyni. V Olomouci: Poznání, 2005. ISBN 80-86606-40-6.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů: