Bylinky v zelenině a naopak. Proč je pěstovat spolu?

Původní obyvatelé Ameriky moc dobře věděli, proč společně pěstují kukuřici a fazole. To bylo před pár tisíci lety. Kouzlo společného pěstování různých plodin objevili na sklonku šedesátých let hipíci. A dnes je společné pěstování zeleniny a bylinek znovu hitem. Má totiž plno výhod.

Přečtěte si…

  • 9 výhod společného pěstování bylinek a zeleniny.
  • Jak funguje osvědčená kombinace rajče–bazalka–afrikán? (členská část)
  • Jakou zeleninu pěstovat s konkrétními bylinkami a proč? (členská část)

Na začátku byla kukuřice a fazole

Cesta ke společnému pěstování plodin začala zhruba před deseti tisíci lety v Mexiku: kukuřicí a fazolemi. Kukuřice sloužila jako opěra pro fazole, které se po ní pnuly. Fazole zase do půdy dodávaly dusík, jenž kukuřici svědčil. Z moudrosti staré mnoho generací těží zemědělství i teď. Když jsem projížděla severozápadem USA, na polích často rostlo víc plodin pohromadě.

Společné pěstování se znovu do povědomí lidstva dostalo v končící éře hippies, když se květinové děti postupně usazovaly a hledaly alternativní způsoby života. V Americe proběhlo hnutí prosazující organické pěstování už před více než čtyřiceti lety. Protože bylo jednou z jeho zásad zahradničení bez chemie, není divu, že se ke slovu dostala příroda. Což se dost podobá dnešku.

9 výhod společného pěstování

Společné pěstování bylin, květin a zeleniny má plno výhod. Tady jsou některé z nich:

  1. Vhodně vybrané rostliny vysazené vedle sebe se vzájemně podporují v růstu a ochraňují se před škůdci nebo chorobami.
  2. Ušetříte za chemii. Nebudete svoji půdu zatěžovat pesticidy nebo herbicidy.
  3. Snadněji na zahrádce udržíte vyvážený ekosystém.
  4. Záhony budou pestré a hodné obdivu.
  5. Ušetříte místo a využijete každý centimetr půdy.
  6. Vysoké rostliny pěstované v blízkosti menších jim poskytnou stín.
  7. Vyšší a odolné rostliny poskytnou ochranu před větrem těm choulostivějším.
  8. Květiny vysazené blízko zeleniny přitáhnou opylovače (včely, motýly…).
  9. Aromatické bylinky, například levandule, odpuzuje některé škůdce (třeba slimáky).
Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Léto do skleničky: Rajčata s bazalkou ve vlastní šťávě za pár minut

Co s letošní nadúrodou ovoce? Našťouchat do skleniček a zavařit. A to všechno během pár minut. V zimě skleničky jako když najdete a budou o dost lepší než ty ze supermarketu.

Rajčata s bazalkou miluju. Přestože některé výživové směry mají k rajčatům výhrady, udělat si jednou za čas kari s rajčaty je pro mě slast a s takovouhle skleničkou je vaření jedna dvě hotové. Miluju kombinaci červené čočky, rajčat, koriandru a bazalky… Navíc červené plodiny přirozeně posilují element ohně, který je v zimě oslaben. Zavřete si pár paprsků letního slunce na zimu do skleničky… Zabere vám to jen pár minut 😉

Recept na rajčata s bazalkou ve vlastní šťávě

Inspirováno receptem z kuchařky Domácí konzervování ovoce a zeleniny.

  • velká miska čerstvě otrhaných nebo tvrdších rajčat
  • čerstvá bazalka – několik stonků
  • čisté sterilizované velké sklenice

Na velkou misku rajčat jsem použila pět 0,5 l zavařovacích sklenic. Z měkčích rajčaj připravte třeba rajčatové sugo s bazalkou.

Příprava

Nejvíce času vám zabere sterilizace. Pokud chcete ještě ušetřit čas, kupte si nové zavařovací skleničky 🙂 Samotná příprava obsahu zabere pár minut.

  1. Začněte sterilizací skleniček. Chcete šetřit čas? Skleničky sterilizujte v hrnci s vroucí vodou a v té samé vodě poté skleničky zavařte! Ideální je mít podobně vysoké skleničky kvůli.
  2. Rajčata jednoduše omyjte a rozpulte. Naskládejte je do sklenic, doplňte čtvrtkami rajčat nebo měkčími kousky, lehce potlačte, ať se do sklenice vejde co nejvíc rajčat. Přidejte do každé sklenice velkou větvičku bazalky. Nebojte se sklenice naplnit až po okraj, obsah se sterilizací asi o 1/4 zmenší. Jen si ohlídejte suché hrdlo nahoře, ať se sklenice všechny “chytnou”. Rajčata můžete předtím také spařit a oloupat.
  3. Skleničky dobře uzavřete a sterilizujte 25 min při 98° C – platí pro velikost skleniček cca 0,5 l, pro větší sklenice 30 min. Vyjměte a zchlaďte. Chytlá víčka se neprohýbají, pokud se náhodou nějaké nechytně, uložte ho do lednice a spotřebujte dříve.

Rajčata i po zavaření drží tvar, můžete je použít takto nebo před vařením rozmixovat. Bazalka dodává rajčatům skvělou vůni. A zbytek už si dochutíte při vaření.

Rajčata zavařením pustí šťávu a trošku zmenší objem

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, foto: autorka.

Zdroje

  • HOSTAŠOVÁ, Božena, Eduard NĚMEC a Libuše VLACHOVÁ. Domácí konzervování ovoce a zeleniny. Praha: Avicenum, 1980.

Léto do skleničky: pečená rajčata s bylinkami

Na tento recept jsem narazila před lety v kuchařce Hanky Michopulu. V rajčatové sezóně od té doby vždy pár skleniček udělám i na zimu. Tato omáčka je totiž jiná. Rajčata zůstanou vcelku. Jsou trochu sušená, trochu pečená, trochu sladká, trochu kyselá. Když venku sněží a já míchám voňavou směs do kouřících těstovin, tak se ocitám rázem v babím létě, kdy je rajčat plný trh a stojí pár korun. Přestože v sobě mají ještě spoustu letního sluníčka. 

Suroviny

  • rajčata: tak akorát na jeden plech (chcete-li vážit, tak asi 1,5 – 2 kila)
  • sůl – ideálně hrubozrnná: 1 – 2 čajové lžičky
  • kvalitní panenský olivový olej: polévková lžíce
  • bylinky ze zahrádky: tymián, estragon, saturejka – co zrovna máte
  • třtinový cukr: 1 čajová lžička
  • citronová šťáva: 1 čajová lžička
  • česnek nasekaný na jemno (nemusí být): dle chuti

Jak na to

Rajčata rozkrojíme napůl a klademe na plech řezem nahoru. Mašlovačkou pak potřeme rajčata olivovým olejem. Snažíme se, aby moc nekapal na plech, protože by se pak zbytečně připaloval. Stejně tak je fajn, když třtinovým cukrem posypete opět jen řez, aby na něm začal karamelizovat. Solím už trošku více “halabala”.

Troubu rozehřeji na 110°C a rajčata v ní pomalu peču 3 hodiny (větší klidně i déle). Mám ráda, když jsou seshora malinko “dohněda”. Výsledné omáčce to dá zajímavý šmak.

Po upečení namačkám rajčata i s bylinkami a vším, co na plechu zůstalo, do skleniček tak, aby mezi nimi nebyl vzduch. A zakápnu trochou citronové šťávy. Spíš pro chuť než pro konzervaci. Z jednoho plechu vám vzniknou asi tři menší skleničky.

V původním receptu se rajčata plní do vyhřátých sklenic. Moje rajčata jsou asi divoká, protože po pár dnech vždy vykvasí ven. Proto je ještě na chvíli projedu “zavařováním”. Na dno normálního hrnce dám utěrku, naplním vodou, ponořím skleničky s rajčaty (klidně úplně celé pod hladinu) a cca 10 minut nechám ve vroucí vodě. Pak je to jistota :).

Při servírování si můžete vyhrát malinko s dochucením. Já ráda používám olivový olej, do kterého naložím v létě chilli. Takové, které by při konzumaci za syrova umrtvilo ústa. A to se v zimě hodí! Pro zahřátí, proti rýmě nebo jen tak “na protažení”. Dobrou chuť!

Zdroje: 
MICHOPULU, Hana. Kuchařka Zpátky domů: [93 báječných receptů na opravdové jídlo]. Praha: Smart Press, 2007. ISBN 978-80-87049-05-1.