Ruce od hlíny: Permasemínka a jarní klíčení

Vlastoručně nasbírané nebo vypěstované bylinky mají velký význam. Otiskne se do nich láska, péče a energie majitele. Všem doporučuji si čas od času zašpinit ruce od hlíny a vytvořit na zimu vlastní zásoby. Osobní bylinky a samozřejmě i jiné výpěstky totiž fungují tak nějak… LÍP! V rámci vzdělávacího programu Bylinky našich babiček vás provedu mými zahrádkářskými pokusy a nabídnu tipy na bylinkové tvoření i těm, kteří nemají vlastní kousek půdy. Truhlík může mít každý, co říkáte? 

Tento článek je ZDARMA jako ochutnávka našeho programu Bylinky našich babiček. Po celý bylinkový rok vás zásobí každý měsíc 6 články nabitými informacemi, radami a recepty z praxe. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Jarní energii doplňujte pojídáním klíčků

Nakličovací misky usnadní práci se semínky

Začátek jara je spojen podle Pěti elementů se Dřevem. Vše je v pohybu, vše je živé, vše je zelené. Ke Dřevu náleží orgán jater, jehož hlavním tématem je hněv. Pokud tedy v těchto dnech pociťujete lehkou podrážděnost, netrpělivost a vaše nálada lítá nahoru a dolů, jste v tom vlastně nevinně. Za jarní únavu zase mohou výkyvy hormonu melatonin v našem těle. Způsobuje je proměnlivé počasí, kdy se mění intenzita světla. Jeden den slunečno, druhý den pod mrakem, třetí den se hřejeme na lavičce v parku a čtvrtý den se choulíme před větrem do šály a čepice. Rozhodně tedy není dobré ze dne na den vysadit zimní dietu složenou z pečeného bůčku, husté čočkové polévky a zabíjačkových specialit a vyměnit ji za salátový detox s ovocnými šťávami. Pro tělo by to byl příliš velký šok. Klíčky jsou skvělým mezičlánkem, jak tělo pomalu přenastavit na jarní a letní režim.

Klíčky ředkviček, brokolice, červené ředkve a jetele

V dietetice podle Tradiční čínské medicíny má pojídání klíčků obrovskou tradici. Uvádí se, že Číňané je považovali za plnohodnotnou stravu už před více než 5 000 lety. Dodnes jsou výhonky v asijské kuchyni oblíbené. V písemných pramenech najdeme zmínky třeba z roku 1767, kdy mořeplavci používali klíčky jako prevenci před kurdějemi. V období Velikonoc se hodí si připomenout, že tradičním svátečním jídlem v 19. století bývala pučálka, což je pokrm připravený z naklíčeného hrachu (chystám se na něj, těšte se na recept!). Velmi populární byly ještě za 1. světové války jako zdroj vitamínů a minerálů, který byl cenově dostupný pro každého.

Čerstvé klíčky jsou tělu velmi prospěšné. Ve chvíli, kdy semena namočíme, začne rostlina vynakládat obrovskou sílu na svůj růst a semínko spouští spoustu blahodárných procesů. Klíčky pak obsahují kupu prospěšných enzymů, vitamínů, chlorofyl a také minerální látky. Důležité je vždy kupovat semínka, která jsou určena ke klíčení a ne k setí. Ta, co patří do hlíny, jsou totiž často chemicky ošetřena a nejsou tak vhodná k přímé konzumaci.

Máčení vaty je velká čvachtací zábava
Klíčení řeřichy je velmi rychlé

Nejjednodušší je začít řeřichou. Každý zkusil už na základní škole .) Potřebuje vatu, aby do ní mohla pustit kořínky. Vatu namočte, a posypejte ji řeřichovými semínky. Do dvou dnů uvidíte, že vypouští klíčky a do pěti dnů máte krásně zelený talíř. Řeřichu nemusíte předem namáčet, talíř umístěte na světlo, ale ne tak, aby na něj přímo svítilo slunce. Velmi jednoduché na klíčení jsou také fazolky mungo. Nasypejte je do prázdné zavařovačky tak, aby na dně byla asi 2 cm vrstva, zalijte vodou a na noc dejte do chladu a temna. Druhý den propláchněte a dejte na šiřší misku, kterou přikryjete potravinovou fólií. Vytvoříte tak výhonkům dobré klima. Proplachujte třikrát denně. A postupně ujídat můžete asi od čtvrtého dne. Výborné jsou také tepelně upravené, když je přihodíte do zeleninky s rýží nebo krátce podusíte na přepuštěném másle na pánvičce.

Stravu podle Pěti elementů konzultuji s úžasnou Romanou Doubravovou (zdravím!!!). Díky ní jsem přišla na chuť novým semínkům a objevila skvělé možnosti zpestření kuchyně. Ještě než sklidíte nebo nakoupíte na trhu rané ředkvičky, nechte doma naklíčit jejich semínka. Chuť i vůně jsou velmi podobné! Velmi prospěšná, šťavnatá a nasládlá je i vojtěška. Nakličovat můžete i obilniny, ze kterých si pak připravíte ranní kaši.

Líbí se vám tento článek? 72 dalších jich najdete v programu Bylinky našich babiček

Klíčky přidávejte na chlebíčky i do polévek

Klíčky můžete nasypat do polévky nebo na brambory místo petrželky
Pikantní ředkvičkové klíčky dochutí příjemně třeba čočkovou pomazánku

Klíčky můžete ozdobit každý talíř. Přisypávejte je do polévek, salátů nebo na svačinovou pomazánku. Ta na fotce je z červené čočky a máte ji hotovou za 15 minut. Na přepuštěném másle osmahněte do sklovita cibulku, nasypejte dvě hrsti červené čočky a chvilku míchejte, pak zalijte vodou. Čočka by měla být ponořená, ale neměla by moc plavat. Vodu budete průběžně dolévat. Ideální je vodu nahradit zeleninovým vývarem. K bublající čočce přidejte jednu větší mrkev nastrouhanou na jemno. Okořeňte kurkumou, pískavicí, solí a přidat můžete i chilli. Vařte podobně jako rizoto až do chvíle, než čočka změkne a vše má konzistenci pomazánky. Pokud ji chcete mít úplně hladkou, tak ji po uvaření vymixujte tyčovým mixérem. Servírovat ji můžete vlažnou a nebo ji sníst místo kaše na slano. Na fotce jsem použila žitný kváskový chléb a klasický toasťák (zrovna byla doma kalamita s teplou vodou .) a nouzový stav v kuchyni). Moc dobře pomazánka chutná i s pšeničnými plackami.

Rukola u nás často přezimuje i na venkovním záhonku
Špenát z podzimního výsevu

Když vás svrbí v komoře motyčka…

Letos nás Zima napínala, takže první semínka šla u nás na zahradě do hlíny až na konci března. I přesto se ale máme čím kochat. Na konci léta jsem rozhodila do záhonků špenát a rukolu tak, aby stihly před podzimními mrazíky vyrašit. Špenát jsem na zimu zakryla smrkovými větvemi (podobně jako jahody nebo nové sazeničky náchylných bylinek) a rukolu nechala svému osudu. Obojí krásně přezimovalo a začíná se probírat k životu. Rukola roste pomaloučku celou zimu, takže když zrovna není zapadaná sněhem, můžete po troškách otrhávat. Teď už k ní můžete natrhat malé pampeliškové listy, sedmikrásky, pomalu i popenec a začít připravovat salátky nebo pomazánky z divokých lístků. Já je ráda míchám s jarním polníčkem a zálivku dělám úplně jednoduchou: 2 lžíce panenského slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka soli. Vše prometličkujte a pak do toho vhoďte oprané lístky.

Setí semínek v dětské úpravě

Do připravené půdy jdou jako první semínka ranného špenátu, ředkviček, hrášku nebo naťové cibulky. Ředkvičky nedávám do řádků, ale seju stylem halabala. Lépe tak využijete plochu záhonku, ředkvičky méně zarůstají plevelem a protrháváte je pak přímo do pusy. Do setí můžete zapojit i děti, když jim semínka smícháte s trochou písku a už roční dítě pak zvládne “posolit” hlínu. Semínka pak zapracujete do země hráběmi a pokropíte konví s kropítkem, abyste je nevyplavili.

Permasemínka – investice do budoucnosti

Mezi permasemínky najdete i staré nebo neznámé odrůdy

O permasemínkách jsem poprvé slyšela díky Marku Kvapilovi, kterého jsem potkala na bylinářském kurzu Vládi Vytáska. Marek se tehdy zajímal o bylinky, původní ovocené a zeleninové odrůdy a zabýval se potravinovou soběstačností. Pak jsem na Facebooku zahlédla jeho nabídku na semínka divokých rajčat, díky tomu už pár let semenařím a máme na zobačku úžasná rajčátka. Nejlíp se mi totiž ujala ta, co připomínají cherry odrůdy.

Semínka rajčat začněte předpěstovávat v únoru či březnu

O co jde? Permasemínka nebo-li semena neprůmyslových odrůd jsou určena pro všechny, kteří chtějí pěstovat bez chemie. Narozdíl od komerčních semínek z hypermarketů je můžete sami semenařit a používat v dalších letech. Například rajčata stačí nechat dozrát, vymačkat semínka, nechat vykvasit a pak speciálně propláchnout vodou a usušit. Vytváříte si tak vlastní semínkovou banku. A nejste závislí na tom, abyste každý rok dokola a dokola nakupovali sazenice a semínka od velkých firem. Pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji článek o společnosti Monsanto.

Sklizeň divokých rajčátek

Ale zpět k českým semínkům! Marek se stal profesionálním osivářem a na jeho webu permaseminka.cz můžete nakupovat bylinky i neprůmyslové odrůdy zeleniny. Kromě rajčat jsem s úspěchem pěstovala ranný špenát, úžasný je měsíčkový mix nebo popínavá fialová fazole. Letos jsem arsenál znovu rozšířila. Můj subjektivní pocit je, že tato odolná a v České republice vyšlechtěná semínka potřebují mnohem méně piplání a péče, než ta unifikovaná. Vloni jsem například zkoušela rajčátka nechat volně i vést na tyčku a rozdíl nebyl příliš velký. Možná naopak. Ta nechaná volně vytvářela na zahradě okrasný porost, měla mnohem více plodů a nepodrůstala tolik plevelem. A to na naší městské zahradě opravdu nemáme žádnou superpůdu .). Nově nabízí permasemínka taky Kateřina Winterová, kterou znáte z televizního Herbáře na svém blogu Culina Botanica. S nákupem z tohoto webu ale zatím nemám zkušenost. Podělíte se?

Ať klíčky klíčí a zahrada vás baví!

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<


Autorka článku a foto: Anna Krutová.
Použité zdroje a literatura:

O bylinkách, vůních, zahradách a naší mysli

Léto je obdobím hojnosti! Hojnosti i v tom smyslu, že vše kvete, rodí, roste, bují, příroda je na vrcholu své aktivity. Stejně tak všichni, kdo mají rádi a sbírají, suší či jinak zpracovávají bylinky pro sebe i své blízké, na chladnější časy, do dalšího léta. Takový je přirozený koloběh roku.

Také jsem jednou z obdivovatelek bylin a jejich moudrosti. Inspiraci i mnohé zajímavé informace čerpám mimo jiné od své kamarádky Lindy Mahelové, která je pro mě ztělesněním moderní, mladé a moudré „babky kořenářky“. Známe se už pár let, poznaly jsme se díky seminářům osobního rozvoje a společný zájem o vůně a bylinky nás k sobě přitáhl. Vzhledem k vzdálenosti, která nás dělí, a různým aktivitám ovšem nezbývá moc času na osobní setkání.

Proto, když jsem zahlédla na facebooku letáček o setkání s Lindou Mahelovou na téma  Zahrada mysli v Rekondičním studiu CDL v Ústí nad Labem, zajásala jsem! Udělám si výlet do Ústí a užiju si krásný den s Lindou, bylinkami a dalšími podobně naladěnými lidmi.

Luční kvítí plné moudrosti a krásy

S Lindou “Jsi v bezpečí”

Vzhledem k tomu, že sama kurzy pořádám a vedu, tak jsem se opravdu zase moc těšila na uvolňující pocit, že já budu jen účastníkem a budu všemi póry nasávat a užívat si!

Když součástí skript jsou i rostliny

Linda přivezla na naše setkání bylinky ze své permakulturní zahrady a vyzvala nás na úvod, abychom si každý intuitivně vybrali jednu bylinku. Má ruka sáhla po meduňce. Cítila jsem, že je to tak správně, protože jsem potřebovala její jemnou uklidňující energii po předchozí roztržce s partnerem. Následovala Lindou vedená meditace, ve které jsme se měli spojit se svou bylinkou a požádat ji, ať nám ukáže, kam si ji máme přiložit a  čím nám může být prospěšná. Položila jsem si meduňku na čelo a vnímala její léčivou sílu a poselství „Jsi v bezpečí”.

Jemná esence bylin, jejich účinků na naši psychiku a tělo, nás provázela celým dnem. Zdaleka to nebyl seminář typu, na co je která bylinka a kdy a co se z ní sbírá. Byl to neobyčejný zážitek, holistická fytoterapie, kde šlo především o naše nitro, náš pohled na svět a jeho vnímání. Párkrát jsem se přistihla, že si připadám spíše na terapeutickém sezení.

Rozhovor o moudrosti rostlin, prospěšnosti škůdců a zahradě mysli

Linda žije ve spojení s přírodou

Pro čtenáře Kouzla vůní jsem pak Lindě položila pár otázek:

  1. Vždycky jsem Tě vnímala jako éterickou bytost, vílu. Zaujalo mě Tvé energetické vnímání bylin a jejich léčivého účinku na lidské tělo. Co nebo kdo Tě v tomto duchu inspiroval? Máš nějaké vzory?

V dětství jsem byla obklopena lidmi, kteří milovali přírodu, zahrady, vůně, rostliny. Podporovali mě v tom, že svět, který nás obklopuje, je dokonalý.  Byli to oba dědové, babičky, i rodiče. Měla jsem v tomto směru zázemí a vzory vlastně ve všech svých nejbližších. Jsem za to stále vděčná. Přímo se od nikoho konkrétního neučím. Mými učiteli jsou pro mě byliny, kontakt s nimi. Rozvinutím své intuice vnímám, že s nimi mohu komunikovat. Ráda tohle poznání předávám i ostatním na seminářích o bylinkách, prostřednictvím programů, článků a příspěvků, které tvořím.

  1. Tvé eBooky, blogové i fb příspěvky jsou vždy doprovázeny překrásnými fotografiemi bylin, zátiší apod. Fotíš si je sama, případně byla jsi na nějakých kurzech?
Krásné fotky rostlin jsou pro Lindu typické

Děkuji za takovou milou poklonu. Těší mě, že se Ti fotky líbí. Ráda fotím, ráda se toulám krajinou. Když sbírám bylinky, mám  často pocit, že čas neexistuje. To samé se pak děje, když přijdu domů a vyrábím z bylin tinktury, masti, oleje. Tohle tzv. flow si teď v posledních měsících velmi intenzivně užívám, když tvořím nový online program o bylinkovém tvoření – výrobě mastí, likérů, masek na pleť, na vlasy a dalších dobrot z bylinek.

Když je láska k přírodě cítit z obrázků

Kdysi mě do fotografování zasvětil kytarový virtuóz, skladatel a fotograf Štěpán Rak, pro kterého jsem pracovala. Pořídil mi před lety můj první iphone. Fotilo se s ním samo, zamilovala jsem se do té úžasné techniky. A teď jsem si dopřála ještě lepší model. Na doporučení kamaráda i foťák. On sám je skvělým fotografem. Mám pocit, že se mu asi nějak nezdálo, že fotím mobilem. Našel pro mě Olympus a začínám se díky němu nořit do dalšího dobrodružství fotografie.

  1. Moc zajímavě vyprávíš také o své permakulturní zahradě, kde bylinky pěstuješ. Uchvátil mě Tvůj netradiční přístup k tzv. zahradním škůdcům. Můžeš nám k tomu říci něco více?

Žijeme ve světě, kde platí zákon rezonance, zákon akce a reakce. Co vysíláme, to k nám přichází.

My lidé často ukazujeme prstem na někoho, kdo může za to, že se nám nedaří. Kdo nám žere a ničí naše rostlinky na zahradě, naši úrodu. Ukazujeme prstem na viníka, kterým je škůdce. Ve škole nás neučili, že to tak není. Taky o tom tehdy nic nevěděli. Svět se vyvíjí a dneska máme možnost pochopit a uvidět, že slimáci za naši neúrodu (ale i nepohodu) nemohou. Oni nejsou těmi viníky, ta vnitřní nepohoda je v nás. Kdyby neexistovali slimáci, mšice, mravenci, obvinili bychom z naší nepohody zřejmě někoho jiného. A mnohdy to stejně děláme. Myslíme si, že se okolí a lidé, kteří jsou nám blízcí, musí změnit – partner, rodiče, šéf, spolupracovníci…

Beruška si pochutnává na mšicích

Až jednoho dne pochopíme, že svět je kouzelné místo k životu, pocítíme vděčnost a démonizace všech škůdců (pocitů nepohody), kterou jsme si pracně vystavěli, přirozeně zmizí. Když se usmíříme sami se sebou, naše vztahy se vyladí a usmíříme se i s přírodou a slimáky.

Naše mysl je někdy jako kytka ve váze – zvadne během týdne… Ale můžeme se o ni naučit pečovat a budeme mít rázem rozkvetlou zahradu. K tomuto tématu jsem před rokem napsala online program, který jsem nazvala Zahrada mysli.

  1. Pokud by sis mohla vzít na opuštěný ostrov jen jednu bylinku, která by to byla? 

Jsem žena, jsem proměnlivá, i moje nálady a pocity. Dneska bych si s sebou vzala řebříček obecný. Za týden možná mateřídoušku nebo kakost, za další týden třeba pelyněk černobýl. Pro mě není jedna jediná bylinka ta NEJ. Ale pokud by ses mě zeptala, jaký bych si vzala éterický olej, byla by to levandule. Ženská, harmonizační, antiseptická (když už bych byla na tom ostrově), zklidňující, něžná. Miluji její vznešenou vůni a vyzařování.

Autorka článku s Lindou

Děkuji Lindě za inspirativní odpovědi a všem čtenářům přeji mnoho krásných zážitků s bylinkami, zahradami a přírodou vůbec!      

Autorka článku: Petra Torová, foto: autorka a archiv Lindy Mahelové.                         

Letošní Svatojánky na Vlčí hoře? Pořádná dávka slunce a radosti

Minulý víkend proběhla tradiční bylinková událost Svatojánské slavnosti u Krásné Lípy. Největší atrakce? Pro děti určitě euforické skákání po několika balících sena. Těšili se na to celý rok a do příště zase budou. Lákadla však byla nachystána i pro dospěláky. Třeba komentovaná prohlídka zahrady s Robertem Tisserandem, světovou osobností aromaterapie, či koncert oblíbeného Zrní. Všichni si mohli užívat hudební program od dopoledne do pozdního večera, spoustu přednášek, stánky plné krásných věcí, dobré jídlo i pití. Ale hlavně bylinky všude okolo. Svatojánské slavnosti jsou již 13 let důstojnou oslavou na jejich počest.

Roberta Tisseranda před časem zpovídaly naše redaktorky, zajímavý rozhovor nejen o jeho cestě k aromaterapii stále k přečtení.

Skvěle vyhodnotil tento ročník na FB návštěvník Jakub, já s ním vřele souhlasím: “Ahoj zelený lidi 🙂 díky za letošní čupr slavnosti bylinek – počasí jako na objednávku, jídla a pití přehršle (čti peněženka prázdná) a konečně i celodenní hudební program! Jupí jou 🙂 dobře to děláte. Čili pochvala, palce nahoru a příští rok snad nashledanou :).”

Robert Tisserand a jeho bylinkové tipy

Příroda a člověk patří k sobě

Pořadatelé charakterizují svůj záměr takto: “Svatojánské slavnosti bylin jsou oslavou přírody a lidí, jenž se zde setkávají, a společně prožívají hezké okamžiky letního slunovratu. Můžete zde s námi vnímat a prožít spojení přírody a člověka. Je naší zodpovědností, a chceme slavit tak, aby se po nás mohli přirozeně nadechnout nejen přírodní síly a živly, ale i budoucí generace.”

A přesně tohle je zde cítit – respekt a láska k přírodě, taky chuť spojovat lidi s podobným cítěním. Svatojánky jsou místem setkávání, mimo jiné se zde potkalo i několik redaktorek Kouzla vůní. Po návratu z výletu jsem se jich ptala na pocity a dojmy.

Kouzlo vůní nemohlo chybět

“Co bych řekla ke Svatojánkám? Bylo to milé a intenzivní setkání lidí plujících na stejné vlně, oslava bylin – darů země a slunce, napojení na Matku Zemi. Děkujeme organizátorkám a těšíme na příští ročník.” To mi napsala Kateřina Hrazdírová, její poslední článek se věnuje letní výživě a vhodným bylinkám k aktuálnímu období. 

“Já jsem si letos nejvíc užívala atmosféru. Milé lidi nastavené na stejnou vlnu, známé tváře. Co mě ale opravdu dostalo, byla nová čajovna, obchod a masérna s úžasnou paní masérkou. Zkrátka super den!” Poslala jako zhodnocení Iveta Klímová, ta pro Kouzlo vůní vloni napsala krásný článek o rakytníku. 

Neodolatelné a neúnavné poskakování na seně

Víly, skřítkové a bylinky

Osobně tuto událost nazývám setkáním víl a skřítků. Během pár prvních hodin poletování na krásné vlčihorské louce se v ně promění většina dětí. A nejen dětí… Lidé tady tak nějak přirozeně splývají s přírodou. Ženy krásní, muži mužní. Ostatně svátek sv. Jana bývá se zjevováním různých rostlinných bytostí tradičně spojován. Zde se objevují již během dne, ani nemusíte čekat do noci. Ta pak, po skončení hudebního programu na pódiu, patří žabím hlasům a světluškám. Ovšem i komárům a klíšťatům. Otestovala jsem zde přírodní olejový repelent, zafungoval skvěle na mne i na mojí psí parťačku. Do Prahy s námi neodjelo ani jedno klíště, ani jeden kousanec. Jen úpal ze sluníčka a trochu spálená ramena. Recept na repelent najdete na konci reportáže.

Mám to tady na Vlčí hoře a v okolí moc ráda. Všechny moje návštěvy zde jsou spojené s “magickými” zážitky a “kouzelnými” lidmi. Jako by v těchto místech příroda šla člověku naproti a rostliny samy chtěly sdělovat svá tajemství. Mě tady do svých léčivých sítí chytly šalvěj muškátová a vitánie snodárná. Setkání, na jaké se nedá zapomenout. Obě od té doby hojně používám ve své praxi. Ale zpátky ke slavnostem… Velké plus je možnost přespat ve stanu přímo na louce v areálu. My letos strávili noc pod hvězdami, počasí přálo a plátěná střecha nad hlavou ani potřeba nebyla.

Vlčihorská zahrada je místem, kde rostliny mluví

Vlčihorská zahrada jako živá sbírka

Velkou zásluhu na jedinečné atmosféře tohoto místa má nepochybně spolek Vlčihorská zahrada, pořadatel Svatojánských slavností bylin. Ten zde založil a obhospodařuje výjimečnou bylinkovou zahradu, jednu z mála veřejných botanických zahrad založených od počátku na principech permakultury. Permakultura využívá moudrosti přírody a kombinuje ji s nejnovějšími poznatky vědy, aby s co nejmenším úsilím bylo dosaženo co nejlepších výsledků a výnosů. Více o principech přirozeného pěstování přímo na webu sdružení. 

Největší provoz zažívá zahrada zcela jistě o svatojánském víkendu, ale navštívit ji můžete po celý rok. Nachází se v areálu společnosti Nobilis Tilia, ale je veřejně přístupná. A je prostě nádherná! Za posledních pár let, co ji navštěvuji, se rozrůstá do větší a větší krásy. Skvěle si tady člověk osvěží znalosti nejen léčivých rostlin.
Na záhonech najdeme běžné bylinky známé ze zahrádek či volné přírody, ale i takové, které se pěstovaly na vesnických záhonech dříve a dnes už o nich mnoho nevíme. K zajímavostem patří staré odrůdy zeleniny a domácí zapomenuté a polodivoké keře. Ze vzdálenějších krajin třeba bobuloviny z oblastí Sibiře nebo Severní Ameriky.

Jedno čínské přísloví říká, že zahradu trvá vytvořit sedm let. Japonské, že nejlepším nářadím v zahradě je zahradníkův stín. Rostliny samotné vnímají přítomnost lidí, jimž na nich záleží, těm pak dělají rády radost. Semínka vybraných rostlinek z Vlčihorské zahrady je možné zakoupit přímo na místě.

Olejový repelent s nimbou na lidi i na psy

Tato směs byla otestována intenzivním pobytem v přírodě – na louce a v lese. Klíšťata i komáři byli přítomni v hojném počtu. Ale nezakousávali se do nás. Olejíček jsem mazala sobě na předloktí a kolem kotníků, pejskovi na nohy a břicho třikrát během dne.

Potřebujete:

  • lahvička 30ml
  • jojobový olej 20ml
  • nimbový olej (neem) 10ml
  • éterický olej levandule 12 kapek, cedr 8 kapek, citronela 6 kapek

Citlivějším jedincům bych doporučila vyzkoušet nejdříve na kůži potřít malou plochu a hodinu počkat, v případě reakce (např. zčervenání) olejíček více naředit jojobovým olejem. Je to ale velmi málo pravděpodobné.

Jedem domu, vůbec se nám ale nechce

Tak příští rok se na louce plné malých víl a skřítků pod Vlčí horou třeba potkáme i s vámi.

Radši si to rovnou zapište! Na svatého Jana tradá za bylinkami směr Krásná Lípa!

Autorkou článku je Kateřina Polívková. Foto: autorka, Kateřina Hrazdírová, Lucie Stráská.