Ricinový olej: dobrý sluha, ale špatný pán

Každý z rostlinných olejů je něčím speciální, v něčem jedinečný. Ricinový olej rozhodně nepatří ke klasickým masážním olejům, na to je moc hustý a viskózní. Zato má řadu výjimečných vlastností, pro které je po něm dobré v případě potřeby sáhnout. Jaké to jsou a jak ho využít při výrobě domácí kosmetiky?

Přečtěte si a inspirujte se…

  • S čím ricinový olej pomáhá, jak ho užívat a na co si dát pozor?
  • Jaká je jeho historie?
  • 4 kosmetické recepty s ricinovým olejem

Ricinový olej na řasy, bradavice i jizvy

Ricinový olej oplývá velmi bohatým příběhem. Asi tím nejkošatějším ze všech. Dokonce se po něm jmenuje známý motorový olej Castrol i společnost, která ho vyrábí.

Olej se získává ze semen rychle rostoucí rostliny Skočec obecný, lat. Ricinus communis. Je to fešná květina a často se pěstuje jako okrasná.

Ricin na řasy a obočí

Asi nejčastějším doporučením k ricinovému oleji je jeho skoro zázračný účinek na růst a zhoustnutí řas a obočí. Já osobně jsem majitelkou hustých řas a téměř „brežněvovského“ obočí, takže jsem nikdy nepotřebovala pomoc. Z mnoha stran jsem ovšem slyšela chválu na viditelné účinky v této oblasti.

Ideální (a zároveň nejlevnější) k aplikaci je čistý ricinový olej a štěteček k nanášení řasenky. Doporučuji koupit buď prázdnou tubičku, nebo vyčistit použité balení od řasenky. Jen opravdu velký pozor na oči. Olej do nich nesmí přijít, je to pak dosti nepříjemné.

Bradavice, zmiz, není tě více

Na bradavice platí buď zaříkávání, nebo kousek česneku. No anebo (dle starověkých léčitelů) ricinový olej. Mizí po něm údajně i drobné kožní výrůstky. Na toto doporučení jsem opět narazila v mnoha zdrojích, rozhodně jde o přírodní a velmi levnou cestu. Tak proč to nezkusit. Ovšem minimálně dvakrát denně poctivě aplikovat!

Zahladí jizvy nové i staré

Nejlepší na jizvy je šípkový olej. Ricinový je úplně jiný, mnohem levnější a funguje taky. Miluji kombinování rostlinných olejů právě pro dosažení optimální účinnosti. Tak což to namixovat?

Šípkový olej je účinný i v 10 % z celkového množství směsi. A protože jizva je už větší kosmetický problém, namíchala bych 25 % šípkového oleje, 50 % ricinového a doplnila meruňkovým. Vznikne směs příjemné konzistence a vysoké účinnosti. Ricinový olej byl i jednou ze složek známého Višňevského balzámu.

Užívat olej krátkodobě, nebo dlouhodobě? Babo raď

Pokud řešíme použití ricinového oleje na pokožku, zamysleme se nad účelem. Konzultovala jsem to i s odbornými kosmetičkami. Pročetla jsem hodně článků. Jedna důležitá vlastnost tohoto oleje je, že dokáže „uzamknout“ vlhkost buď uvnitř kůže, nebo na povrchu. A pokud se toto kůži dělá moc často / moc dlouho, má tendenci lenivět a vlastní vlhkosti vytvářet méně a méně.

Určitě bych nedoporučila používat ricinový olej dlouhodobě a na větší ploše pokožky. Pokud jde o lokální aplikaci, např. na jizvu, obočí nebo kožní výrůstek, bude to v pořádku. Na větší ploše bychom asi chtěli hydrataci pracovat přirozeně…

Možná se již někdo v praxi setkal s tím, že pokud do svého domácího balzámu na rty přidal ricinový olej, tak sice rty vypadají pěkně „šťavnatě“, ale po nějaké době začne pusu dost vysušovat.

Sporné vnitřní použití

V minulosti býval ricinový olej postrachem dětí. Lžičku oleje dostávali za trest. Po čase se od této „husté“ praktiky naštěstí upustilo. Přeci jen je silně projímavý… Jako mučícího prostředku ho užíval italský vůdce Benito Mussolini proti svým odpůrcům.

Ve většině současných zdrojů se dočtete, že se nemá užívat vnitřně. Je to právě pro jeho projímavý účinek. Zneužívaly ho totiž dívky trpící mentální anorexií.

Je, nebo není jedovatý?

Olej rozhodně jedovatý není. Jen silně projímavý. Ovšem semena skočce obsahují látku (protein) ricin a ta jedovatá je, dokonce prudce. Do výsledného oleje se však nedostane. Pokud vás problematika jedů zajímá, doporučuji například tento článek časopisu Vesmír.

Jed ricin sehrál hlavní roli v boji tajných služeb za dob studené války. Případ je známý jako „deštníková vražda“. Špetkou ricinu byl v sedmdesátých letech v Londýně zavražděn bulharský disident Georgi Markov.

Historie ricinového oleje

Máme rostlinné oleje relativně novodobé, objevily se až díky vyspělým technologiím k jejich získání ze semen. A naopak oleje, které se získávají ze semen a plodů relativně snadno, mají rodokmen velmi dlouhý.

Schválně: tipnete si, jak je to s ricinovým olejem?

Většinou se zmiňují tři oleje lidstvem nejdéle používané. O olivovém oleji asi nikdo nepochybuje. Dalším je olej moringový, o něm jsme už psali. A třetím je právě ricinový.

Semena skočce byla nalezena v egyptských hrobkách z doby před 6000 lety. Používala se i k výrobě šperků – náhrdelníků a náramků. A hustý, pomalu hořící olej se využíval do lamp na svícení.

Partnerem seriálu je společnost Saloos.

Ricin pro pány? Brilantina kdysi, olej na vous dnes

Péče o mužný vous je aktuálně velmi populární. Exkluzivní pánská holičství rostou jako houby po dešti. Nabízí skvělou a drahou péči s mnoha speciálními přípravky. Tady je inspirace, jak si balzámy na vousy vyrobit doma, jednoduše a nenákladně.

Nečekaně se doporučuje ricinový olej. Právě on totiž byl součástí známé vlasové brilantiny z dob našich pradědečků a dědečků. Lesk jak blesk na účesech herců ve filmech pro pamětníky má na svědomí právě ona brilantina.

Já jen dodávám, recepty na pánskou vousovou péči je určitě možné použít i na dámskou vlasovou… 🙂

4 kosmetické recepty s ricinovým olejem

Olej proti vysušování, svědění a šupinkám ve vousech
Balzám pro růst vousů

Olejový balzám pro lepší růst vousů, případně na místa, kde vousy rostou méně. Aplikujte jemnou masáží na pokožku tak, aby se balzám dostal hlavně ke kořínkům vousů.

  • 30 ml mandlového oleje
  • 30 ml kokosového oleje
  • 3–4 kapky ricinového oleje
  • 5–6 kapek éo rozmarýn
Vlasové sérum pro snadné rozčesávání a hedvábný lesk
  • 10 ml ricinového oleje
  • 10 ml avokádového oleje
  • 10 ml arganového nebo jojobového oleje
  • 9 kapek éo cedr
  • 4 kapky éo ylang-ylang
  • 2 kapky éo palmorůžová
Výživné olejové sérum na nehty

Pokud vás trápí záděry nebo praskající kůžička kolem nehtů, přidejte pro hojivý účinek ještě měsíčkový nebo třezalkový macerát.

Olejíček hlavně pořádně promíchejte, aplikujte kapku na každé nehtové lůžko a dobře vmasírujte.

 

Partnerem článku je firma Saloos.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

 

Foto: Pixabay.com, autorka

Zdroje:

    • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
    • Castor Oil. Circulating-oils-library [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné z: https://www.circulating-oils-library.com/en/base-oils/castor-oil-ricinus-communis
    • Castor Oil. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2020 [cit. 2020-01-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Castor_oil
    • Georgi Markov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2020 [cit. 2020-01-27]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgi_Markov

Kopřiva, královna jarní vitality

V programu “Bylinky našich babiček” vás s potěšením seznámím s praktickým využitím našich léčivých bylin. Budu se zaměřovat na ty, které běžně rostou kolem nás a mohou pomoci  s mnoha různými obtížemi. Naučím vás, jak je poznat, sbírat, sušit. Poradím, s čím je kombinovat a jak je užívat. Samozřejmě nebudou chybět ani recepty, ať už od našich slavných bylinářů či moje vlastní. Vybírat budu vždy ty bylinky, které pokvetou v blízké budoucnosti, abyste byly připravené je využít. A první dostává slovo stará známá… Kopřiva!

Tento článek je ZDARMA jako ochutnávka našeho programu Bylinky našich babiček. Po celý bylinkový rok vás zásobí každý měsíc 6 články nabitými informacemi, radami a recepty z praxe. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Kopřiva dvoudomá (Urctica dioica) je jednou z bylin, které můžeme najít velmi brzy na jaře. A právě kopřivy sbírané v této době mají nejsilnější účinky. Já vždycky zajásám, když zjistím, že už mi na chalupě začaly rašit kopřivy. První co udělám, je kopřivový čaj (nálev) a pak je přidávám všude, kde to jen trochu jde.

V lidovém léčitelství se kopřiva používala k jarnímu čištění krve a šlehala se s ní revmatická kolena. Věřilo se, že zahání zlé duchy a čarodějnice. Léčbu kopřivou doporučovala i Hildegarda z Bingenu a farář Kneipp. A právě o kopřivě a jejím praktickém využití bude následující článek, ve kterém najdete mimo jiné recept na odvar proti padání vlasů a proti lupům, jednoduchý čaj proti viróze a také recept na pórkovou polévku s kopřivami.

Jak vypadá?

Kopřiva je vytrvalá bylina, kterou známe všichni, často roste jako plevel v koutech zahrad, na rumištích a všude tam, kde bylo v minulosti lidské osídlení. Často dorůstá výšky až 1 m, má statnou čtyřhrannou lodyhu, listy vstřícné, zašpičatělé s pilovitými zubatými okraji. Květenství jsou drobná, zelenkavá, samčí a samičí květy rostou na různých jedincích. Celou rostlinu pokrývají žahavé chloupky. Žahavé účinky kopřivy se ničí spařením vařící vodou nebo usušením.

Tady raší kopřivové zdraví a jarní radost

Co se sbírá a kdy?

Předmětem sběru je především list nebo celá nať, méně často se sbírá a využívá kořen. Při sběru se vyhýbáme místům neprosluněným a také těm, na kterých se kopřivě mimořádně daří. Taková místa jsou pravděpodobně kontaminována dusičnany.

Sběr je nejlepší provádět odpoledne nebo k večeru, po celodenním ozáření sluncem. Nejlepší účinky má nať sbíraná do 20. května. Kopřivu je třeba sušit co nejrychleji po jejím sběru, aby si zachovala svou zelenou barvu. Sušíme přirozeně v polostínu s dostatkem čerstvého vzduchu.

Co obsahuje?

Nať kopřivy obsahuje:

  • chlorofyl, vápník, hořčík, křemík, draslík, fosfor
  • vitamín D a C, karotenoidy, flavonoidy a řadu dalších látek

Jaké má účinky?

Kopřiva má zcela mimořádné působení:

  • chlorofyl působí tonizačně a povzbudivě na metabolismus,
  • kopřiva má antianemické, antisklerotické, antidiabetické, antivirové, protiprůjmové a proti revmatické účinky,
  • podporuje funkci žluče, slinivky i vaječníků,
  • listy i kořeny působí močopudně, používají se při léčbě močového ústrojí i prostaty,
  • také odvádí vodu z těla a pomáhá tak snižovat tělesnou hmotnost.

Odvarem z kopřivy na vysoký tlak (recept)

Kopřiva podle Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha také dobře působí na vysoký krevní tlak. Odvar s účinky proti vysokému krevnímu tlaku vyrobíme následovně:

  • 50 g malých čerstvých lístků kopřivy dáme do 1 litru studené vody.
  • Pomalu zahříváme a pak necháme 3 až 5 minut povařit.
  • 15 minut vyluhujeme, přecedíme a popíjíme po šálcích celý den.

Kopřiva nemá podle Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha žádné kontraindikace a lze ji užívat dlouhodobě, i když trvalé užívání se nedoporučuje.

Kopřivu zná i TČM

Kopřiva má také významné účinky dle tradiční čínské medicíny. Vztahuje se k meridiánům jater, plic a močového měchýře. Podporuje močení, pročišťuje horko a vyplavuje vlhko z těla, vyhání větrnou vlhkost a větrnou horkost, ochlazuje a vyživuje krev.

Líbí se vám tento článek? 72 dalších jich najdete v programu Bylinky našich babiček

Kvetoucí kopřivy se již ke sběru nedoporučují

Jak se kopřiva užívá?

Kopřivu můžeme popíjet ve formě nálevu (malou hrst čerstvé nebo 2 čajové lžičky sušené rostliny přelijeme vroucí vodou a necháme cca 10 min vyluhovat a poté přecedíme) nebo ve formě odvaru, který má silnější účinky a získáme ho krátkým povařením rostliny ať už sušené nebo čerstvé.

Jiří Janča ve své praxi upřednostňoval tzv. bylinářský čaj, který získáme, když kopřivu večer namočíme do vody, necháme do rána vyluhovat, potom krátce povaříme a necháme cca 10 min vyluhovat a teprve potom přecedíme. Tímto postupem získáme z kopřivy opravdu maximum.

Pro její antivirové účinky je vhodné přidávat kopřivu i do čajů, když máte virózu nebo chřipku.  Když mají synové rýmu a kašel, přidávám jim do bylinkového čaje často i kopřivu.

Jednoduchý čaj na virózu (recept)

Připravíte smícháním:

  • jedné lžičky sušené kopřivy,
  • jedné lžičky sušeného květu bezu černého,
  • jedné lžičky sušeného květu lípy nebo sedmikrásky či šípku.

Tuto směs zalijete 250 ml vařící vody a necháte cca 10 min vyluhovat. Pije se teplé 3x denně, přidat můžete ještě lžičku medu.

Kopřivový nálev jako jarní i podzimní kůra

Na jaře (a také na podzim) je vhodné popíjet 2 až 3 týdny kopřivový nálev, na jaře ideálně z čerstvé natě. To znamená, že kopřivy několik cm vysoké odtrhneme celé, v zemi ponecháme pouze kořen, ze kterého brzy vyroste nová rostlina. Nať je vhodné trhat v rukavicích.

Kopřivový nálev vyrobíme z hrsti čerstvých nebo 2 čajových lžiček sušených listů nebo nati a pijeme teplý 2x denně. Kopřivu můžeme kombinovat i s jinými bylinami, např. bezem, mateřídouškou, meduňkou, šípkem apod.

Kopřivová šťáva

Je ideální pro jarní očistnou kůru, vyrobíme ji odšťavněním nebo rozmixováním čerstvých kopřiv. Šťávu můžeme kombinovat s ovocnými nebo zeleninovými šťávami.

Odvar proti padání vlasů

Kořen kopřivy se používá na odvar proti padání vlasů a proti lupům. Vyrobíme ho z hrsti opraných kořenů (sbírají se na jaře nebo na podzim), které vložíme do 0,5 litru vinného nebo jablečného octa. Pomalu vaříme v zakryté nádobě asi 10 minut. Po vychladnutí přecedíme a 1x denně vtíráme do vlasů.

Odvarem z nati kopřiv můžeme také oplachovat vlasy po umytí, budou lesklejší a  pevnější.

Všude roste a přitom je zjara doslova zázračná

Kopřivy v kuchyni

Kopřivy vždy tepelně upravujeme. Nikdy nezkoušejte pojídat kopřivy syrové. Palčivost odstraníme spařením vařící vodou. Pak už se můžeme kopřiv bez obav dotýkat.

Čerstvé kopřivy na jaře přidávám do všech polévek, do karbanátků, špenátu a dalších dobrot. A pokud by vaši blízcí protestovali, že je v polévce něco zeleného, na co nejsou zvyklí, můžete kopřivy elegantně schovat např. do pórkové polévky, jejíž recept vám nabízím.

Pórková polévka s kopřivami a jáhlami (recept)

Budeme potřebovat:

  • 1 pórek
  • 1 mrkev
  • půl hrnku jáhel
  • sůl
  • kousek mořské řasy
  • olej
  • lahůdkové droždí (pozn. redakce neaktivní droždí najdete v nabídce zdravých výživ a je bohatým zdrojem bílkovin)
  • hrst kopřiv

Na několika lžících oleje osmahneme nakrájený pórek a jednu mrkev pokrájenou na drobno, osolíme, zalijeme vodou, přidáme cca půl hrnku jáhel propláchnutých vodou a přivedeme k varu. Přidáme hrst spařených a nasekaných kopřiv, kousek mořské řasy a vaříme 20 minut. Před koncem varu můžeme případně přidat i další divoké bylinky (popenec, ptačinec, jitrocel, kontryhel). Dochutit můžeme sušeným lahůdkovým droždím, případně polévkovým kořením. Polévku je možné před podáváním rozmixovat.

Co když mi zbude nasušená kopřiva?

Když nasušíte více kopřiv než dokážete do roka vypotřebovat, udělejte si ze zbylých kopřiv koupel. Postup je velmi jednoduchý a můžete tak zužitkovat i jiné bylinky, které máte doma více než rok.

2 hrsti byliny vložte do hrnce, zalijte vodou a povařte cca 15 minut, poté nechte ještě chvíli vyluhovat. Odvar nalijte do napuštěné vany a dopřejte si bylinkovou koupel. Minerály obsažené v bylinkách se dostanou do vašeho těla skrz pokožku a vy tak můžete odpočívat a zároveň tělu dodávat potřebné minerální látky.

Na závěr je třeba konstatovat, že téměř žádná rostlina nepodporuje vitalitu tak, jako kopřiva! Proto vyražte ven a hledejte, sbírejte, sušte kopřivy a děkujte vesmíru, že tahle zázračná bylina roste kolem nás v tak hojném množství.

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<

Autorka článku: Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka a Pixabay.

Zdroje:

  • Janča, Jiří, Zentrich A. Josef: Herbář léčivých rostlin, díl 2 E-K, Eminent 2008, ISBN 978-80-7281-368-1
  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr., prof. RNDr. Vít Grulich, CSc., Mgr. Jarmila Podhorná, Radmila Malinovská, Micharl Rymer, Milan Schirlo, Učební texty Školy přírodních terapií, 2. ročník Letní bylinkové školy, Český Krumlov 2017
  • Staňková Kröhnová Magdaléna, Bylinky pro děti a maminky, Grada 2009, ISBN 978-80-247-2312-9