Imunita: Zdravé střevo = šťastná bytost

V minulém článku jsme si popsali, jak je pro nás mikrobiom důležitý. V tomto článku se zaměříme na to, co vše můžeme využít pro zlepšení nebo obnovení stavu střeva i jeho potvůrek.

K narušení střevní mikroflóry může dojít z mnoha příčin. Řadí se sem nezdravá strava, některé léky a antibiotika, dlouhotrvající stres, alkohol, kouření a přílišná čistotnost.

Předchozí část: Hýčkejte si své střevo a buďte fit

Antibiotika narušují střevní mikrofloru

Antibiotika mění střevní flóru tím, že zmenšují rozmanitost střevních mikrobů nebo jejich schopnosti. Po aplikaci antibiotik trvá různě dlouhou dobu, než se mikrobiota zotaví. Změny jsou patrné i měsíce po užívání antibiotik a je prokázáno, že právě špatné bakterie si vytváří rezistenci vůči antibiotikům a ještě 2 roky po jejich aplikaci mohou střevo obývat. A nejedná se pouze o antibiotika v humánní medicíně, ale i o antibiotika v medicíně veterinární. Působí na nás tak i rezidua antibiotik v mase léčených zvířat nebo z ovoce a zeleniny, které byly hnojeny mrvou zvířat, která léky užívala. Při užívání antibiotik se doporučuje zároveň užívání probiotických doplňků stravy z lékárny, ideálně v kapslích, které se rozpustí až ve střevě. Kapsle jsou ale pouze první pomoc a není možné se na ně spoléhat stále.

Chronický stres vede ke snížení prokrvení střev, protože tělo je nastaveno tak, aby byly při stresu zásobovány krví přednostně kardiovaskulární systém, dýchací systém a svaly (reakce útok nebo útěk). Pokud se to děje dlouhodobě, dochází mimo jiné právě k poruchám a poškození zažívacího traktu a tím i mikrobioty.

Co se děje, když to nefunguje?

Dysmikrobie střevní může vést k následujícím obtížím:

  • alergie
  • atopický ekzém
  • obezita, diabetes II. typu, rozvoj metabolického syndromu
  • nemoci srdce a cév
  • zánětlivé onemocnění střev
  • autoimunitní choroby
  • psychické obtíže a onemocnění
  • ADHD a autismus

Strava: alfa a omega péče o střevo a jeho mikrobytosti

Nejdůležitější v péči o střevo a mikrobiom jsou kvalitní potraviny a pestré stravování. Nezdravá strava, to jsou průmyslově zpracované potraviny v podobě polotovarů a hotových jídel, strava s nedostatkem vlákniny a naopak přemírou jednoduchých cukrů a nekvalitních tuků.

Vláknina je stravou pro střevní bakterie, funguje ve střevě mimo jiné jako tzv. prebiotikum. Prebiotikum je definováno jako „nestravitelná potravní ingredience, která slouží jako výživa a blahodárně ovlivňuje hostitele tím, že selektivně stimuluje růst a/nebo aktivitu jednoho nebo omezeného počtu bakterií v tlustém střevě a tím zlepšuje hostitelovo zdraví.“ (Jonáš et al.) Ve stravě by proto neměly chybět čerstvé i vařené ovoce a zelenina, luštěniny, celá zrna obilovin, pseudoobiloviny (např. amarant, proso, quinoa, pohanka), semínka a oříšky.

Do jídelníčku zařadíme potraviny, které prošly mléčným kvašením a jsou tak zdrojem probiotických bakterií. Kvašená zelenina zároveň funguje i jako prebiotikum. Na výběr máme opravdu velkou spoustu potravin:

  • zelenina a ovoce: kvašené okurky, nakládaná zelenina pickles nebo kimchi, kysané zelí, kvašená jablka, umeboshi švestičky
  • mléčné výrobky: kefír, jogurt
  • fermentované výrobky ze sóji (v bio kvalitě): natto, miso pasta, tempeh (lze vyrobit i z cizrny)
  • dochucovadla: umeocet, jablečný ocet
  • fermentované nápoje: kombucha, vodní kefír (krystaly TIBI), zelný nebo pšeničný rejuvelak, chlebový nápoj (brottrunk), zázvorové pivo

Co dalšího můžeme pro svá střeva a jejich obyvatele udělat?

Pokud naše stravování kulhá na jednu nohu (případně na obě), je nutné zařazovat změny do jídelníčku postupně. Může se to zdát nelogické, ale pokud je naše tělo na něco zvyklé, tak jakákoli odchylka od normy (přestože správným směrem), může vést k náhlým změnám ve složení mikrobiomu a tím k další zátěži. Na podporu zažívání můžeme využít koření, které zlepší chuť a stravitelnost pokrmu (majoránka, koriandr, kardamom, kmín, saturejka, tymián a další).

Pro zlepšení trávení využijeme i prostředky aromaterapie. Vnitřně můžeme užívat rostlinné oleje. Lněný olej působí protizánětlivě a to nejen ve střevech. Olej z černuchy seté působí proti nadýmání a podporuje funkci žaludku, jater a střev. Hořčičný olej podporuje trávení a olej z vinných hroznů zklidňuje podrážděnou střevní sliznici.

Top éterické oleje pro úpravu zažívání jsou oleje z kmínu kořenného a pomeranče sladkého. Olej z kmínu povzbuzuje trávení, zmírňuje plynatost, zmírňuje křeče, podporuje činnost hladkého svalstva a je vhodný i při poruchách trávení psychosomatického původu. Olej z pomeranče je účinný při křečích, nevolnosti, průjmech i zácpě.

Další éterické oleje vhodné na podporu zažívání

  • máty kadeřavá nebo peprná: protikřečové, nevolnost, povzbuzení činnosti jater, cholagogum, karminativum (pro děti je vhodnější máta bergamotová)
  • kardamom: nevolnost, pálení žáhy, karminativum
  • majoránka zahradní: nadýmání, průjem, špatné zažívání, křeče
  • bergamot: nervové vypětí, které se odráží v zažívacím ústrojí
  • heřmánek pravý: záněty zažívacího ústrojí, bolesti, křeče
  • koriandr setý: nadýmání, křeče, nevolnost, záněty střev

Další éterické oleje jsou ideální i pro řešení trávicích obtíží spojených s dlouhodobým stresem. Volba vhodného oleje nebo směsi je čistě na osobních preferencích. Způsoby aplikací při trávicích obtížích jsou inhalace, masáže břicha nebo aplikace směsi na solar. Nosný rostlinný olej můžeme doplnit o olej z černuchy seté pro její účinky na trávicí systém.

K revitalizaci střevní mikroflóry pánové Jonáš, Kuchař a Frej doporučují také např. heřmánek pravý (čaj), koriandr (čerstvé lístky, semena, nálev), len setý (semena) a pomerančovou kůru z bio pomeranče (výborné prebiotikum).

Semínka lnu setého bych ráda zdůraznila. Používá se při zácpě, při zánětech žaludku a střev, při vředech žaludku a dvanáctníku. Doporučuje se užívat večer namočené semínko, které se druhý den ráno povaří, odvar se vypije. Sliz, který takto vznikne, působí hojivě na střevní sliznici. Semínko se sní třeba s kaší nebo v polévce. Další možnost je užívat čerstvě nadrcené semeno.

Kromě výše uvedených doporučení je vhodný i pravidelný pohyb a pití dostatečného množství kvalitních tekutin.

Autorkou článku je Petra Hyťhová, Foto: Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Použitá literatura:

  • ENDERS, Giulia. Střevo není tabu: o trávicím traktu vesele i vážně. Berlin: Ullstein Buchverlage, 2014. ISBN 978-80-249-2788-6.
  • PERLMUTTER, David – LOBERG, Kristin. Mozek v kondici: netušená síla střevních mikrobů a cesta ke svěžímu mozku. Praha: Paseka, 2015. ISBN 978-80-7432-688-2.
  • JONÁŠ, Josef – KUCHAŘ, Jiří – FREJ, David. Jak dál po antibiotikách (a během jeich užívání). Praha: Eminent, 2017. ISBN 978-80-7281-514-2.
  • VÍTEK, Libor. Střevní mikrobiom a civilizační nemoci. E-interna, 2016. Dostupné z: http://www.e-interna.cz/clanek/2035/strevni-mikrobiom-a-civilizacni-nemoci/. [cit. 2018-12-14].
  • STARNOVSKÁ, Tamara. Střevní mikrobiom potřetí, tentokrát z pohledu nutriční terapeutky. E-interna, 2017. Dostupné z: http://www.e-interna.cz/clanek/2111/strevni-mikrobiom-potreti-tentokrat-z-pohledu-nutricni-terapeutky/.  [cit. 2018-12-14].
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. 299 s. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • SVOBODOVÁ BROOKER, Kateřina. Biochemie silic I., II., III.(přednášky a skripta). Praha: Institut aromaterapie, 2012 – 2017.

Imunita: Hýčkejte si své střevo a buďte fit

Již Hippokrates prý tvrdil, že všechny choroby začínají ve střevech. Střevo a jeho vliv na tělesné i duševní zdraví se poměrně často zmiňuje. Jak zásadní je tento vliv a proč bychom si měli obyvatele našeho střeva hýčkat si uvedeme v následujícím článku.

Z pohledu anatomie máme střevo tenké a tlusté. Tenké střevo je dlouhé 3 až 6 m a je zodpovědné za nejdůležitější fázi trávení všeho, co sníme. Prostřednictví trávicích enzymů dochází ke štěpení potravy na formu, která je tělem dále zužitkována. Tlusté střevo je poslední část trávicí soustavy, navazuje na tenké střevo a přebírá z něj již natrávený obsah, který se nazývá chymus. Tlusté střevo je dlouhé 1,2 až 1,5 m a vstřebávají se zde některé vitamíny, minerály a voda.

Jak je to s těmi mikrobytostmi?

Střevní mikrobiom (nebo mikrobiota), více známý pod označením střevní mikroflóra, je velmi pestrý a specializovaný ekosystém tvořen mnoha mikroorganismy. Obyvatele našeho střeva tvoří kvasinky, viry, archey a více než 90 % střevních podnájemníků tvoří bakterie. Vztah mezi mikrobiomem a člověkem je v ideálním stavu symbiotický, tzn. oboustranně prospěšný. Dojde-li ovšem k přemnožení nežádoucích bakterií, dochází k tzv. dysbióze. Hranice mezi symbiózou a dysbiózou ovšem není tak ostrá. Např. bakterie Helicobacter pyroli může vést u svého hostitele k rozvoji vředového onemocnění žaludku, ale zároveň tento druh bakterie chrání před rozvojem astmatu a snižuje riziko mrtvice nebo onemocnění rakovinou plic.

 

Stav naší mikroflóry je ovlivněn mnoha faktory. S mikrobiomem se, bohužel nebo bohudík, nerodíme. Náš střevní trakt je před narozením naprosto sterilní. Osídlení začíná již při porodu při průchodu porodním kanálem, během kterého na sebe novorozenec nachytá bakterie střevní a vaginální mikrobioty matky. Děti narozené císařským řezem jsou o tento proces ochuzeny a získávají tak bakterie, které připomínají kožní mikrobiom a to nejen matky, ale i cizích lidí, např. zdravotnického personálu.

Další vývoj mikrobiomu ovlivňuje:

  • délka trvání těhotenství
  • strava
  • genetika
  • prodělané nemoci
  • užívání antibiotik

Složení mikrobiomu v raném dětském věku významným způsobem ovlivňuje budoucí zdravotní stav a případnou náchylnost k některým nemocem. MUDr. Radkin Honzák uvádí, že:rozvoj mikrobiomu jde v dětství a dospívání ruku v ruce s vývojem mozku a současné hypotézy dokonce pokládají mikrobiom za hybatele tohoto procesu.“ Rozmanitost a složení střevní mikroflóry nejsou neměnné a jsou významně závislé na naší stravě.

Mikrobiota dospělého člověka váží přibližně 2 kg a tvoří ji 100 bilionů bakterií. V jediném gramu stolice je více bakterií než je lidí na zemi! V horní části trávicího ústrojí je bakterií méně, v dolní části naopak velmi mnoho. Některé bakterie žijí v tenkém střevě, jiné výlučně ve střevě tlustém. Mikrobiom je tvořen mnoha bakteriemi, které jsou prospěšné (tzv. probiotické) a pak bakteriemi, které nám škodí. Ale jak jsem psala výše, charakter a vlastnosti bakterií nejsou černobílé, nejsou jen dobré a špatné. Některé bakterie mohou pro nás fungovat prospěšně, ale když nemají vhodné podmínky, může dojít k jejich “zvrhnutí” a začnou spíše škodit. Kojení tak například snižuje riziko rozvoje lepkové nesnášenlivosti, obezity nebo psychických poruch v dospělosti, protože díky mateřskému mléku dojde k osídlení střeva a dítě tak získá převahu prospěšných bakterií.

Jak nám tedy střevní potvůrky slouží?

Někteří vědci označují mikrobiotu za orgán, neboť plní mnoho důležitých funkcí a spolupracuje s dalšími orgány.

Střevní mikroflóra:

  • zajišťuje dobré zažívání, podporuje trávení a vstřebávání živin
  • vytváří látky, kterými se chrání, a které zároveň tvoří nehostinné prostředí bránící vniknutí případných vetřelců, jako jsou patogenní bakterie, viry a paraziti, do organismu
  • zároveň slouží jako obranná linie, která zlikviduje velké množství cizorodých látek (což připomíná funkci jater a klesne-li množství prospěšných bakterií ve střevě, játra mají více práce s detoxikací)
  • vyrábí a uvolňuje pro život důležité enzymy, vitaminy a neurotransmitery
  • významně ovlivňuje imunitu → asi 80 % imunitního systému sídlí ve střevě a střevo se tak řadí k největšímu orgánu imunitní soustavy; bakterie vstupují do imunitních reakcí tím, že ovlivňují činnost některých imunitních buněk a mimo jiné tak brání rozvoji alergií nebo autoimunitních onemocnění
  • má vliv na srážení krve, protože produkuje více jak polovinu vitamínu K
  • pomáhá tlumit zánětlivé procesy v organismu, které mají vliv na rozvoj většiny civilizačních chorob
  • pomáhá zvládat stres svými vlivem na endokrinní soustavu
  • má vliv na kvalitu spánku
  • může ovlivňovat postnatální růst u savců (výzkum je zatím preklinický, tudíž plenkách, ovšem pro mě jako matku dítěte s poruchou růstu je to velmi zajímavá informace)

Proč je střevo označováno za náš druhý mozek?

Nervová centra pro mozek a míchu a nervová centra pro střevní soustavu se v nitroděložním vývoji zakládají ze stejného zárodečného listu. Komunikace mezi nervovými centry střeva a mozku probíhá několika způsoby a toto spojení se nazývá osa střevo – mozek. Nejrychlejší a nejdůležitější spojení zprostředkovává 10. hlavový nerv – bloudivý (n. vagus). Zjistilo se, že je komunikace mezi centry obousměrná. Tak nám může mozek navodit šimrání v břiše, když jsme z něčeho nervózní a naopak střevo dokáže zklidnit nebo nabudit nervovou soustavu. Je prokázáno, že střevní bakterie dokážou produkovat neurotransmitery, které mají vliv na mozek. Ve střevě se např. tvoří 80 – 95 % z celkového množství serotoninu (hormonu štěstí), který se v CNS podílí na vzniku nálad. Jeho nedostatek vede ke změnám nálad, depresi, poruchám spánku, podrážděnosti až agresivitě.

Co narušuje střevní mikrobiom, k čemu vede střevní dysbióza a jak tento stav napravit najdete v pokračování článku.

Autorkou článku je Petra Hyťhová, Foto: Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Použitá literatura:

  • ENDERS, Giulia. Střevo není tabu: o trávicím traktu vesele i vážně. Berlin: Ullstein Buchverlage, 2014. ISBN 978-80-249-2788-6.
  • PERLMUTTER, David – LOBERG, Kristin. Mozek v kondici: netušená síla střevních mikrobů a cesta ke svěžímu mozku. Praha: Paseka, 2015. ISBN 978-80-7432-688-2.
  • HONZÁK, Radkin. Střevní mikrobiom a stres. [online]. 2017 Dostupné z http://www.infekce-gp.cz/2017/doc/prednasky/3/Strevni%20mikrobiom%20a%20stres.pdf. [cit. 2018-10-24].
  • VÍTEK, Libor. Střevní mikrobiom a civilizační nemoci. E-interna, 2016. Dostupné z: http://www.e-interna.cz/clanek/2035/strevni-mikrobiom-a-civilizacni-nemoci/. [cit. 2018-10-24].
  • SCHWARZER, Martin et al.Lactobacillus plantarum strain maintains growth of infant mice during chronic undernutrition.Science. 2016, vol. 351, iss. 6275, pp. 854 – 857. Dostupné z:  http://science.sciencemag.org/content/351/6275/854.editor-summary. [cit. 2018-10-24].
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Serotonin [cit. 2018-10-24].