Z jahodníku připravíte uklidňující čaj i pleťovou masku

Lesní jahůdky známe všichni, podél lesních cest nám oslazují červnové výlety. Ale za povšimnutí stojí i list jahodníku. Má řadu léčivých účinků, jeho působení je však tak jemné, že se hodí i na pravidelné běžné pití pro všechny, dokonce i pro malé děti a těhotné i kojící ženy.

  • Jak jahodník vypadá a kde ho najdeme?
  • Jaké jeho části sbírat a kdy?
  • Jaké cenné látky jahodník obsahuje? (členská sekce)
  • Jaké má účinky a jak se užívá? (členská sekce)
  • A jak ho využijeme nejen v kuchyni? (členská sekce)

Jak jahodník vypadá a kde ho najdeme?

Jahodník obecný (latinsky Fragaria vesca) je trvalka vysoká asi 10 až 15 cm, má větvený oddenek a přízemní listovou růžici. Listy mají dlouhý řapík a jsou trojčetné (to znamená složené ze tří „lístků“). Okraje listů jsou pilovitě zubaté. Bílé květy mají 5 korunních lístků.

Roste na slunných stráních a pasekách, v lesích, u cest apod. Existuje ještě několik druhů planých jahodníků, listy i plody se sbírají ze všech, takže není třeba je rozlišovat.

Jahodník najdeme na pasekách i podél cest.

Co se sbírá a kdy?

K léčebným účelům se sbírá list v době květu, nejlépe v květnu. Podle bylinářů Janči a Zentricha je to nejlepší ráno kolem sedmé hodinyListy vyšlechtěných zahradních jahod se nesbírají.
Sbírají se také plody v době zralosti.

Na čaj se prý sbírají i květy jahodníku. Podle mne je to škoda.
Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Bršlice kozí noha – plevel, nebo léčivka?

Když zadáte slovo „bršlice“ do internetového vyhledávače, najdete spoustu článků o tom, jak ji vyhnat ze zahrady. Ovšem informací o tom, že je lepší bršlici ze zahrady vyjíst a že má také léčivé účinky, najdete podstatně méně. A tak vás s bršlicí dnes seznámíme.

  • Kde bršlice roste a jak ji poznáme?
  • Kdy ji sbírat a proč?
  • Jaké cenné látky obsahuje? (členská sekce)
  • Jak se bršlice užívá a jaké problémy nám pomůže řešit? (členská sekce)
  • A jak se s ní můžeme vyřádit v kuchyni? (členská sekce)

Bršlice: léčivá bylinka i divoká zelenina

Bršlici kozí nohu (latinsky Aegopodium podagraria) zná řada zahrádkářů jako velmi odolný plevel, je to ale také léčivá bylinka. Mladé lístky navíc slouží na jaře jako další zdravá divoká zelenina. Latinský druhový název „podagraria“ napovídá, že se využívá při léčbě podagry neboli dny. Má močopudné účinky, a proto se hodí do diuretických, protirevmatických a krev čistících čajů. Zevně se používá na hemoroidy a bolavé klouby. Ve spisech Hildegardy z Bingenu je bršlice popisována jako vzácná klášterní bylina. Podle Hildegardy podporuje trávení, rozpouští kyselinu močovou (důležité při dně), projímá, odvodňuje, působí protizánětlivě a antirevmaticky.

Jak bršlice vypadá a kde ji najdeme?

Bršlice je trvalka s větveným plazivým oddenkem. Je asi 70 cm vysoká, spodní listy mají dlouhý řapík, jsou jednou až dvakrát trojčetně peřenosečné. To znamená, že list je tvořen několika „lístky“. Květy tvoří okolíky s bílými až narůžovělými květy. Má ráda vlhčí místa, ale roste skoro všude.

Mladé lístky bršlice rostou všude.

Co se sbírá a kdy?

K léčebným účelům se sbírá oddenek. To je vlastně podzemní stonek, pomocí kterého rostlina překonává nepříznivé období.

Listy se používají zevně na obklady.

Mladé listy nám mohou na jaře posloužit jako zdravý doplněk salátů, pomazánek, polévek, smoothie apod. Vyrážejí z půdy už brzy na jaře. A když bršlici otrháváte nebo posekáte, začnou brzy vyrážet z půdy další nové lístky. Takže ji můžete mít na zahrádce celý rok.

Podle bylinářky a permakulturní zahradnice Katky Horáčkové se lístky ke konzumaci za syrova sbírají, jen dokud jsou lesklé. Jsou chutnější. Starší listy, které se nelesknou, už je vhodné podusit. A když bršlice kvete, už listy raději nesbírejte vůbec.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Posel jara a slunce jménem pampeliška

Pampelišky mám ze všech jarních bylinek nejraději. Jsou jako malá sluníčka, která prozáří nejen naši mysl, ale i naše tělo. Symbolicky proto končím seriál Bylinky našich babiček právě touhle rostlinou.

Pampeliška čistí krev, odstraňuje škodliviny z těla, podporuje látkovou výměnu a má močopudné účinky. Navíc nám na jaře poslouží jako zdravá jarní zelenina, která tělu dodá potřebné vitamíny a minerály. Pampeliška je v lidovém léčitelství považovaná za jednu z nejcennějších bylin, jejímu kořeni se dokonce přezdívá „český ženšen“. V Arábii ji používali už v 11. století na čištění krve. Indiáni Čerokíjové ji doporučují konzumovat denně jako zeleninu.

Jak pampeliška vypadá a kde ji najdeme?

Pampelišku latinsky Taraxacum officinale poznají všichni, je to vytrvalá bylina s růžicí přízemních zubatých listů, ze které vyrůstá několik stvolů nesoucích zářivě žluté květy. Celá rostlina roní typickou mléčnou tekutinu. Kvete od dubna do července. Roste všude a někteří zahrádkáři ji likvidují jako obtížný plevel.

Všichni znáte? Žlutá nádhera z trávníků…

Co se sbírá a kdy?

K léčebným účelům se sbírá list, kvetoucí nať a kořen. Kořen se sbírá na jaře (v březnu) a na podzim (říjen, listopad), listy na jaře po rozkvětu rostliny mezi polednem a čtrnáctou hodinou.

Listy se suší rychle v tenkých vrstvách nebo při umělé teplotě do 40 °C. Kořeny se omyjí, podélně rozkrojí a suší. Usušenou bylinu uchováváme v suchu a v dobře uzavřených nádobách.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Popenec, plazivý plevel do salátu, do čaje i do léčivého mazání

Popenec je stále ještě lehce opomíjená, ale mnohostranně využitelná bylina. V dnešním článku můžeme opět zůstat na zahradě, tedy pokud máme to štěstí a roste nám tam popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea L.), tenhle nenápadný poklad mezi jedlým plevelem. Mám ráda byliny, které můžeme využít na mnoho různých způsobů, a popenec mezi ně určitě patří. Sbíráme ho salátu, do čaje i do léčivého mazání.

A pokud nám na zahradě neroste? Vyrazíme ho hledat. Kam? A jak? To se dozvíte v následujícím článku. Stejně tak si povíme o jeho všestranném využití v kuchyni, domácí lékárně i kosmetice (členská sekce). Důležité je i kdy se která část sbírá. Tradičně přidávám několik receptů třeba na sirup proti bronchitidě, mazání na křečové žíly či krém na vysušené, zhrublé ruce. Nejspíš vás překvapí, jak takový “plevel” může být prospěšný. A můj příští, květnový článek? Ten se podívá na zoubek pohance…

Popenec břečťanovitý

Popenec je hojná trvalka, s plazivým oddenkem, která roste v lužních lesích, křovinách, lukách a stráních, podél cest, ale najít ji můžeme i na zahradách. Má plazivý, zakořeňující oddenek a drobné fialové květy. Kvete od konce dubna do poloviny července.

Popenec vyhřívající se v jarním sluníčku

Co se hodí do salátu

Do salátu sbíráme brzy na jaře ještě nerozkvetlou, svěže zelenou nať, nejlépe jen vršky výhonků. Najdeme ho mezi prvními jarními bylinkami. Má specifickou, aromatickou, mírně nahořklou chuť a je skvělý jen tak nakrájený na chleba s máslem, můžeme ho přidat spolu s bršlicí, pampeliškou, jitrocelem, medvědím česnekem nebo lístky či květy sedmikrásky do salátu, bylinkového másla, polévek, pomazánek, karbanátků.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Ruce od hlíny: Permasemínka a jarní klíčení

Vlastoručně nasbírané nebo vypěstované bylinky mají velký význam. Otiskne se do nich láska, péče a energie majitele. Všem doporučuji si čas od času zašpinit ruce od hlíny a vytvořit na zimu vlastní zásoby. Osobní bylinky a samozřejmě i jiné výpěstky totiž fungují tak nějak… LÍP! V rámci vzdělávacího programu Bylinky našich babiček vás provedu mými zahrádkářskými pokusy a nabídnu tipy na bylinkové tvoření i těm, kteří nemají vlastní kousek půdy. Truhlík může mít každý, co říkáte? 

Tento článek je ZDARMA jako ochutnávka našeho programu Bylinky našich babiček. Po celý bylinkový rok vás zásobí každý měsíc 6 články nabitými informacemi, radami a recepty z praxe. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Jarní energii doplňujte pojídáním klíčků

Nakličovací misky usnadní práci se semínky

Začátek jara je spojen podle Pěti elementů se Dřevem. Vše je v pohybu, vše je živé, vše je zelené. Ke Dřevu náleží orgán jater, jehož hlavním tématem je hněv. Pokud tedy v těchto dnech pociťujete lehkou podrážděnost, netrpělivost a vaše nálada lítá nahoru a dolů, jste v tom vlastně nevinně. Za jarní únavu zase mohou výkyvy hormonu melatonin v našem těle. Způsobuje je proměnlivé počasí, kdy se mění intenzita světla. Jeden den slunečno, druhý den pod mrakem, třetí den se hřejeme na lavičce v parku a čtvrtý den se choulíme před větrem do šály a čepice. Rozhodně tedy není dobré ze dne na den vysadit zimní dietu složenou z pečeného bůčku, husté čočkové polévky a zabíjačkových specialit a vyměnit ji za salátový detox s ovocnými šťávami. Pro tělo by to byl příliš velký šok. Klíčky jsou skvělým mezičlánkem, jak tělo pomalu přenastavit na jarní a letní režim.

Klíčky ředkviček, brokolice, červené ředkve a jetele

V dietetice podle Tradiční čínské medicíny má pojídání klíčků obrovskou tradici. Uvádí se, že Číňané je považovali za plnohodnotnou stravu už před více než 5 000 lety. Dodnes jsou výhonky v asijské kuchyni oblíbené. V písemných pramenech najdeme zmínky třeba z roku 1767, kdy mořeplavci používali klíčky jako prevenci před kurdějemi. V období Velikonoc se hodí si připomenout, že tradičním svátečním jídlem v 19. století bývala pučálka, což je pokrm připravený z naklíčeného hrachu (chystám se na něj, těšte se na recept!). Velmi populární byly ještě za 1. světové války jako zdroj vitamínů a minerálů, který byl cenově dostupný pro každého.

Čerstvé klíčky jsou tělu velmi prospěšné. Ve chvíli, kdy semena namočíme, začne rostlina vynakládat obrovskou sílu na svůj růst a semínko spouští spoustu blahodárných procesů. Klíčky pak obsahují kupu prospěšných enzymů, vitamínů, chlorofyl a také minerální látky. Důležité je vždy kupovat semínka, která jsou určena ke klíčení a ne k setí. Ta, co patří do hlíny, jsou totiž často chemicky ošetřena a nejsou tak vhodná k přímé konzumaci.

Máčení vaty je velká čvachtací zábava
Klíčení řeřichy je velmi rychlé

Nejjednodušší je začít řeřichou. Každý zkusil už na základní škole .) Potřebuje vatu, aby do ní mohla pustit kořínky. Vatu namočte, a posypejte ji řeřichovými semínky. Do dvou dnů uvidíte, že vypouští klíčky a do pěti dnů máte krásně zelený talíř. Řeřichu nemusíte předem namáčet, talíř umístěte na světlo, ale ne tak, aby na něj přímo svítilo slunce. Velmi jednoduché na klíčení jsou také fazolky mungo. Nasypejte je do prázdné zavařovačky tak, aby na dně byla asi 2 cm vrstva, zalijte vodou a na noc dejte do chladu a temna. Druhý den propláchněte a dejte na šiřší misku, kterou přikryjete potravinovou fólií. Vytvoříte tak výhonkům dobré klima. Proplachujte třikrát denně. A postupně ujídat můžete asi od čtvrtého dne. Výborné jsou také tepelně upravené, když je přihodíte do zeleninky s rýží nebo krátce podusíte na přepuštěném másle na pánvičce.

Stravu podle Pěti elementů konzultuji s úžasnou Romanou Doubravovou (zdravím!!!). Díky ní jsem přišla na chuť novým semínkům a objevila skvělé možnosti zpestření kuchyně. Ještě než sklidíte nebo nakoupíte na trhu rané ředkvičky, nechte doma naklíčit jejich semínka. Chuť i vůně jsou velmi podobné! Velmi prospěšná, šťavnatá a nasládlá je i vojtěška. Nakličovat můžete i obilniny, ze kterých si pak připravíte ranní kaši.

Líbí se vám tento článek? 72 dalších jich najdete v programu Bylinky našich babiček

Klíčky přidávejte na chlebíčky i do polévek

Klíčky můžete nasypat do polévky nebo na brambory místo petrželky
Pikantní ředkvičkové klíčky dochutí příjemně třeba čočkovou pomazánku

Klíčky můžete ozdobit každý talíř. Přisypávejte je do polévek, salátů nebo na svačinovou pomazánku. Ta na fotce je z červené čočky a máte ji hotovou za 15 minut. Na přepuštěném másle osmahněte do sklovita cibulku, nasypejte dvě hrsti červené čočky a chvilku míchejte, pak zalijte vodou. Čočka by měla být ponořená, ale neměla by moc plavat. Vodu budete průběžně dolévat. Ideální je vodu nahradit zeleninovým vývarem. K bublající čočce přidejte jednu větší mrkev nastrouhanou na jemno. Okořeňte kurkumou, pískavicí, solí a přidat můžete i chilli. Vařte podobně jako rizoto až do chvíle, než čočka změkne a vše má konzistenci pomazánky. Pokud ji chcete mít úplně hladkou, tak ji po uvaření vymixujte tyčovým mixérem. Servírovat ji můžete vlažnou a nebo ji sníst místo kaše na slano. Na fotce jsem použila žitný kváskový chléb a klasický toasťák (zrovna byla doma kalamita s teplou vodou .) a nouzový stav v kuchyni). Moc dobře pomazánka chutná i s pšeničnými plackami.

Rukola u nás často přezimuje i na venkovním záhonku
Špenát z podzimního výsevu

Když vás svrbí v komoře motyčka…

Letos nás Zima napínala, takže první semínka šla u nás na zahradě do hlíny až na konci března. I přesto se ale máme čím kochat. Na konci léta jsem rozhodila do záhonků špenát a rukolu tak, aby stihly před podzimními mrazíky vyrašit. Špenát jsem na zimu zakryla smrkovými větvemi (podobně jako jahody nebo nové sazeničky náchylných bylinek) a rukolu nechala svému osudu. Obojí krásně přezimovalo a začíná se probírat k životu. Rukola roste pomaloučku celou zimu, takže když zrovna není zapadaná sněhem, můžete po troškách otrhávat. Teď už k ní můžete natrhat malé pampeliškové listy, sedmikrásky, pomalu i popenec a začít připravovat salátky nebo pomazánky z divokých lístků. Já je ráda míchám s jarním polníčkem a zálivku dělám úplně jednoduchou: 2 lžíce panenského slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka soli. Vše prometličkujte a pak do toho vhoďte oprané lístky.

Setí semínek v dětské úpravě

Do připravené půdy jdou jako první semínka ranného špenátu, ředkviček, hrášku nebo naťové cibulky. Ředkvičky nedávám do řádků, ale seju stylem halabala. Lépe tak využijete plochu záhonku, ředkvičky méně zarůstají plevelem a protrháváte je pak přímo do pusy. Do setí můžete zapojit i děti, když jim semínka smícháte s trochou písku a už roční dítě pak zvládne “posolit” hlínu. Semínka pak zapracujete do země hráběmi a pokropíte konví s kropítkem, abyste je nevyplavili.

Permasemínka – investice do budoucnosti

Mezi permasemínky najdete i staré nebo neznámé odrůdy

O permasemínkách jsem poprvé slyšela díky Marku Kvapilovi, kterého jsem potkala na bylinářském kurzu Vládi Vytáska. Marek se tehdy zajímal o bylinky, původní ovocené a zeleninové odrůdy a zabýval se potravinovou soběstačností. Pak jsem na Facebooku zahlédla jeho nabídku na semínka divokých rajčat, díky tomu už pár let semenařím a máme na zobačku úžasná rajčátka. Nejlíp se mi totiž ujala ta, co připomínají cherry odrůdy.

Semínka rajčat začněte předpěstovávat v únoru či březnu

O co jde? Permasemínka nebo-li semena neprůmyslových odrůd jsou určena pro všechny, kteří chtějí pěstovat bez chemie. Narozdíl od komerčních semínek z hypermarketů je můžete sami semenařit a používat v dalších letech. Například rajčata stačí nechat dozrát, vymačkat semínka, nechat vykvasit a pak speciálně propláchnout vodou a usušit. Vytváříte si tak vlastní semínkovou banku. A nejste závislí na tom, abyste každý rok dokola a dokola nakupovali sazenice a semínka od velkých firem. Pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji článek o společnosti Monsanto.

Sklizeň divokých rajčátek

Ale zpět k českým semínkům! Marek se stal profesionálním osivářem a na jeho webu permaseminka.cz můžete nakupovat bylinky i neprůmyslové odrůdy zeleniny. Kromě rajčat jsem s úspěchem pěstovala ranný špenát, úžasný je měsíčkový mix nebo popínavá fialová fazole. Letos jsem arsenál znovu rozšířila. Můj subjektivní pocit je, že tato odolná a v České republice vyšlechtěná semínka potřebují mnohem méně piplání a péče, než ta unifikovaná. Vloni jsem například zkoušela rajčátka nechat volně i vést na tyčku a rozdíl nebyl příliš velký. Možná naopak. Ta nechaná volně vytvářela na zahradě okrasný porost, měla mnohem více plodů a nepodrůstala tolik plevelem. A to na naší městské zahradě opravdu nemáme žádnou superpůdu .). Nově nabízí permasemínka taky Kateřina Winterová, kterou znáte z televizního Herbáře na svém blogu Culina Botanica. S nákupem z tohoto webu ale zatím nemám zkušenost. Podělíte se?

Ať klíčky klíčí a zahrada vás baví!

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<


Autorka článku a foto: Anna Krutová.
Použité zdroje a literatura:

Jarní sváteční bylinné rituály

Program “Bylinky našich babiček” jsme vymyslely jako celoroční voňavou cestu rokem, jako průvodce zahrádkami našich předků. Moje téma jsou byliny a sváteční rituály s nimi spojené, hlavně tedy v oblasti vykuřování a očisty. Toto sice zpracovávám průběžně a vlastně stále. Ale…

Tady bych ráda vytáhla méně známá fakta, vybrané méně obvyklé rostliny. I mé osobní postřehy a příběhy  “městského člověka”, který přesto cítí, jak tepe a otáčí se posvátné Kolo roku a přírody. A kterému vylaďování se s cykly Slunce a Měsíce pomáhá žít život v harmonii a přirozenosti. Někdy si beru na pomoc literaturu a internet, jindy přenechám vedení své intuici a rostlinným průvodcům. A pak s úctou a trpělivostí sleduji, kam mě pustí a co mi ukáží.

V každém z mých příspěvků najdete nějakou speciální radu k domácímu vykuřování a použití bylin k očistě prostor. Budou to takové bonusy za vaši podporu Kouzla vůní. Myslím tím opravdu speciální a opravdu praktickou radu 🙂 Prostě něco, co jen tak nezjistíte. Zde to bude návod, jak vytvářet vykuřovací směsi z bylin a pryskyřic. Tohle mixování má totiž háček, každá ze složek má ráda k pálení dost odlišnou teplotu. Tudíž může být někdy problém hotovou směs vykuřovat tak, aby voněla, fungovala a kompletně se využila.

Tento článek je ZDARMA jako ochutnávka našeho programu Bylinky našich babiček. Po celý bylinkový rok vás zásobí každý měsíc 6 články nabitými informacemi, radami a recepty z praxe. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Příchod jara si žádá slavnostní vykuřovací očistu

Na Hromnice začátkem února se rituálně vymetalo březovým koštětem. A teď o slunečním svátku Jarní rovnodennosti (nebo o Velikonocích) se už hodí použít čerstvé rostlinky. Je to přece svátek znovuzrození přírody (a Ježíše Krista). A je to ideální čas pro očistu našich obydlí. Zima a tma odchází, jaro a světlo přichází. Příroda se probouzí, živelnost a růst překonává stagnaci a zimní spánek. Neseme se na vlně pučení, klíčení a probouzení se. Využijme toho a ukliďme si. Staré, zašlé, nenošené, zaprášené, všechno pryč. Jarní síla nám pomůže vymést i kouty, kam se nám dlouho nechtělo. Jak se nám pak bude lépe dýchat i žít!

Bylinka známá neznámá, krásně voňavá a typicky žlutě jarní, to je hlodáš.

Očista těla je probírána snad úplně všude. Ale co naše domovy? Těm také udělá dobře pořádné jarní očištění! Vonný dým nám může být skvělým pomocníkem k přivítání nové energie. A taky vždy byl.

Vybrala jsem čtyři rostlinné zástupce nesoucí ve svém aromatickém poselství silnou jarní stopu. Dva stromy a dvě byliny. Bříza, borovice, rozmarýn, hlodáš. Všichni jsou u nás dobře a dlouho známí, možná hlodáš budete v paměti trochu lovit, ale nakonec si vzpomenete…

Bližší seznámení s nimi bude v mém druhém jarním bylinkovém příspěvku programu. Tady si zkusíme namíchat speciální očistnou i slavnostní vykuřovací směs k přivítání jara, právě za použití zmíněných rostlin.

Když nemáš hlodáš, vraž tam petrklíč

Hlodáš se vám nevybavuje? Jak uvidíte fotku, budete doma. Je to přesně bylinka „z babiččiny zahrádky“. I mně při dohledávání informací naskočila jeho typická sladká medovo-kokosovo-vanilková vůně… A krásně barevně doplňuje naši vybranou jarní vykuřovací směs. Pokud ho nenajdete, nevadí! Já ho do směsi taky letos neměla. Podobnou jarní aroma notu nám v ní zahraje třeba podběl, prvosenka nebo měsíček. Všechny žluté a jarně naladěné. A všechny tradičně používané i k vykuřování.

Líbí se vám tento článek? 72 dalších jich najdete v programu Bylinky našich babiček

Dejte si trochu zeleně na dveře i do těsta, přivítejte jaro!

A jen tak mimochodem. Víte, že záhony založené právě v období mezi dnem Jarní rovnodennosti a Velkým pátkem mají nejlepší šance na skvělou úrodu?

A jeden jarní zelený tip na velikonoční pečení, zkuste letos přidat do těsta zelený ječmen v prášku nebo práškový čaj matcha, svěží zeleň velikonočního beránka či mazance jistě rozradostní vaši slavnostní tabuli…

Nechte své dveře zazelenat, třeba bezovým křížem

Úlovek větviček z výletu na den Jarní rovnodennosti.

Návod na tuhle jarní ozdobu si půjčuju z krásné knihy Evy Francové Rok ve Svatojánu. Nicméně tradice zdobit vchod do domu v jarním svátečním čase květy a zelení je všeobecně známá a prastará. Dokonce se údajně větev borovice zdobila květy na tento svátek a vůbec ne v době Zimního slunovratu.

Pro výzdobu domova je podle mne úplně nejlepší použít s rozumem a ohledem k přírodě to, co najdeme na našich jarních procházkách. Pokud něco trháme, vždy doporučuju se zeptat, jestli je nám Přírodou dovoleno a je-li, tak náležitě poděkujme. Radost, kterou ta zeleň pak přinese (i ochrana a očista), je mnohonásobná. Pokud to ještě neděláte, zkuste to a uvidíte, ucítíte! Některé výhonky zřetelně dávají najevo, že utrženy být nechtějí a jiné vás k sobě doslova přitáhnou.

Na jarní ochranný věnec použijte jako základ rovnoramenný kříž z oloupaných bezových větví. Důležité je to oloupání, bez totiž stahuje vše negativní do listů, pod kůrou pak ke kořenům. A to špatné si domů brát nechceme, proto kůru loupáme.

Samotný věneček pak můžeme splést z tisu, buku, jedle, vrby, smrku a ozdobit jarními květy. Hotový pak pověsíme na vchodové dveře či vrata. A materiál třeba nasbírat na den Jarní rovnodennosti, kdy se hodí vyrazit na nějaký posvátný kopec v okolí. Na kopci se ideálně vítá přibližující se a sílící Slunce.

Příprava sváteční očistné směsi k vykuřování

Hotová směs s hmoždířem po babičce a ochranným zeleným věnečkem.

Jak jsem zmínila, míchat spolu bylinky a pryskyřice, může přinášet jisté záludnosti při samotném pálení. Moje zkušenost a doporučení je pryskyřici nadrtit v hmoždíři na jemný prášek a bylinky s ní prosypat a protřepat. Směs pak lépe hoří i na vykuřovací pícce.

V téhle naší směsi se nám to bude hodit, protože smícháme:

  • 1 díl rozmarýnu
  • ½ dílu nadrcené borovicové pryskyřice
  • 1 díl březové kůry (nebo větvičky, ale máte-li, tak i sušené listy)
  • ½ dílu květů hlodáše (nebo jeho náhradu dle vašich možností)

Směs doporučuji pálit na vykuřovací pícce, lépe se rozvinou vůně. Já jsem do směsi přidala pár “speciálních” ingrediencí. Pryskyřici nasbíranou v berounských lesích na jednom kouzelném výletu. Podběl a prvosenku od bylinářky Veroniky Němcové, jedné z autorek programu “Bylinky našich babiček”. Kadidlo z Jeruzaléma, kterým mne obdarovala účastnice jednoho mého semináře o vykuřování. Prostě něco “magického”, se zvláštním kouzlem. To se hodí do každé směsi…

Očista stavení

Ale pro opravdovou jarní očistu kouřem klidně použijte uhlík a směs vhoďte přímo na něj. Obejděte celý obytný prostor, všechny místnosti, nejlépe i okolí domu a zahradu. Já osobně bydlím v činžovním domě, takže nahrazuji obcházení stavení tím, že kadidelnici prostě na chvilku vystrčím před dveře na chodbu a doufám, že zrovna nikdo nepůjde kolem ?.

Další konkrétní recept na vykuřovadlo pro tuto příležitost z knihy Magické rostliny, kde jsem se trochu inspirovala:

  • 1 díl květů hlodáše
  • 3 díly kadidla
  • 1 díl benzoe
  • ½ dílu květů hyacintu
  • ½ dílu hadího kořene
  • 1 díl akácie
  • ½ dílu borovicové pryskyřice

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<

Autorka článku: Kateřina Polívková. Foto: autorka, Pixabay.

Zdroje:

  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z.
    Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • KINKELE, Thomas. Andělé a duchové rostlin: spirituální šamanská cesta. Ilustroval Petra ARNDT. Olomouc: Fontána, 2011. ISBN
    978-80-7336-606-3.
  • FRANCOVÁ, Eva. Rok ve Svatojánu. Praha: Motto, 2017.
    ISBN 978-80-267-0922-0.
  • HERZOG, Annemarie. Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo. Přeložil Miroslav HUBÁČEK. Olomouc: Fontána, 2017. ISBN 978-80-7336-889-0.

Jak zvýšit radost z příchodu jara stravou a bylinkami?

Jaro je čas nových začátků a velkých změn. Představuje také návrat do života po zimním spánku. Naše tělo je po zimě vyčerpané a jarní únava tedy  není nic neobvyklého a nepatřičného. Měli bychom stav našeho těla respektovat a jen pomalu ho uvádět do rovnováhy. Jak na to pomocí bylinek, zdravé stravy i éterických olejů se dozvíte v tomto článku. Článek je 1. dílem seriálu.

Symbolem jara v čínském pentagramu je element dřeva. Tradiční čínské nauky dělí rok na pět ročních období, jaro připadá na dobu většinou od února do dubna. Čínský kalendář je solárně-lunární a tak je pohyblivý (jaro každý rok začíná jinak) a díky tomu několik tisíciletí úplně přesný, což se o našem říct nedá. Na jaře dochází k energetické změně energie, která v zimě byla stažená a uchovávala se na jaro. Po odfiltrování Elementem Země se začíná obracet směrem vzhůru. Tahle velká změna sebou přináší mimo jiné i jarní únavu, proti které nás všemožná média nutí bojovat. Ten, kdo v zimě nežil podle vesmíru a s energií plýtval, tak se mu na jaře nedostává. Proto se v tomto článku dozvíte, jak si pomoci a jak pomoci orgánům Elementu Dřevo játrům a žlučníku.

(Pozn. úvodní foto: Řeřicha obsahuje hodně vitamínu C, vitamíny skupiny B, vitamín K, provitamín A, železo, vápník, hořčík, fosfor, síru, draslík a dokonce i trochu jódu.)

Co tedy na jaře jíst a čeho se vzdát?

Na jaře je vhodné především odlehčit stravu, ostatně proto naši moudří předkové drželi půsty. V našem jídelníčku je vhodné výrazně omezit tuky a to i ořechy, dále maso, sůl a cukr.

Potraviny tepelně upravovat kratší dobu, vhodné je blanšírování a vaření v páře. Do jídelníčku bychom měli zařadit kyselou chuť (v umírněném množství) tj. limetky, citrony, jogurt, kyselé zelí, kyselé okurky, šípky, dále mango, jablka, brusinky, chřest, pšenici, kukuřici, řapíkatý celer. Pokud máme ještě v mrazáku borůvky, jahody nebo maliny, je čas se do nich pustit. Samozřejmě jakmile začnou růst různé divoké byliny, je vhodné začít je zařazovat do jídelníčku. Doma na okně si můžeme vypěstovat řeřichu nebo rukolu. Je to velmi jednoduché, semínka koupíme téměř v jakémkoliv supermarketu, nasypeme na talířek vyložený vrstvou vaty a pravidelně zaléváme. Po několika dnech můžeme rostlinky začít sklízet a hned nasadit semínka na další talířek. Sklizené rostlinky sypeme na namazaný chléb, na polévku či přidáme do salátu nebo na jakékoliv uvařené jídlo. Tepelně je neupravujeme, zničili bychom všechny prospěšné látky. Pro posílení organismu na jaře je také vhodné přidat do jídelníčku mladé kopřivy či jejich šťávu, mladé listy pampelišky a čerstvé jarní byliny do salátů, pomazánek a polévek.

Půsty

Na jaře je také velmi příznivé zařadit do našeho života různé půsty. Ale pozor, půstů je mnoho a všechny nejsou vhodné pro každého. Při plánování půstu je třeba brát v potaz svoji tělesnou konstituci. Jako půst vhodný opravdu pro každého je třeba zmínit velmi jednoduchý půst spočívající v tom, že po večeři už nic nejíme až do rána, kdy se najíme až za 12 hodin od večeře. Prakticky to může vypadat tak, že se navečeříme např. v 18:30 a další jídlo jíme až ráno v 6.30 nebo i později. Tento půst je možné držet i celoročně, tělo nám určitě poděkuje.

Tip redakce: Více o klasických českých bylinkách najdete v našem vzdělávacím programu Bylinky našich babiček

Vhodné jarní bylinky

V období jara jsou nejcitlivějšími orgány žlučník a játra, a i když nemáme s těmito orgány žádné potíže, je vhodné jejich činnost podpořit vhodnými bylinnými čaji. Můžeme si koupit už připravený jaterní čaj, vybrat si některou z bylin níže uvedených, anebo si namíchat osvědčené směsi bylin podle receptů uvedených v dalších odstavcích.

Bylinky pro žlučník

Narušení funkce žlučníku způsobuje celou řadu obtíží, které bychom se žlučníkem ani nespojovali jako např. bolesti kloubů, tenisový loket, lupénka, tlak a bolest za hrudní kostí nebo na pravé straně hrudníku, tlaky a nevolnosti po jídle či návaly hněvu.

Mezi byliny příznivě ovlivňující funkce žlučníku patří čekanka, jablečník, kopřiva, křen, kurkuma, mateřídouška, měsíček, oman, puškvorec, pýr, smetanka lékařská, smil písečný a vlaštovičník. Na podporu žlučníku, jater ale i ledvin je potřeba hodně pít, nejlépe bylinné čaje nebo vodu.  Z několika výše uvedených bylin je možné si namíchat směs a pít ji 3x denně šálek nebo si namíchat žlučníkový čaj.

Žlučníkový čaj

  • 40 g měsíčku
  • 25 g čekanky (nať)
  • 20 g řepíku
  • 10 g jablečníku
  • 5 g máty

Dávkování je 1 lžičku až 1 lžíci zalít vařící vodou nechat 10 min vyluhovat a pít vždy čerstvý několikrát denně.

Čekanka podporuje tvorbu žluči, pročišťuje ledviny i játra.

Bylinky pro játra

Mezi projevy dysfunkce jater patří pálení žáhy, zažívací potíže, vyšší nebo i nízká hladiny cholesterolu a cukru v krvi, potíže s očima, únava.

Z bylin, které příznivě ovlivňují játra je třeba zmínit čekanku, čubet benedikt, dobromysl, hořec žlutý, mařinku, ostropestřec mariánský, kořen černého rybízu, smetanku lékařskou, světlík lékařský, vachtu trojlistou, zemědým a zeměžluč, dále popenec, jablečník a řepík.

Čaj na podporu jater a žlučníku

  • 200 g smetanka lékařská (kořen s natí)
  • 200 g měsíček
  • 40 g mařinka
  • 60 g tymián

Použijeme 1 vrchovatou lžíci směsi na šálek, zalijeme vařící vodou, vyluhujeme zakryté 10 min a přecedíme. Pijeme 2-3 šálky denně mezi jídly nebo před jídlem.

Éterické oleje vhodné na jaře

Z energetického hlediska můžeme játra a žlučník podpořit také éterickými oleji. Mezi oleje náležející k elementu dřeva a tedy podporujícími játra a žlučník patří bergamot, grapefruit, helichrysum, heřmánek, lavandin a levandule, máta, mandarinka, meduňka, nard, neroli, petigrain, pomeranč a řebříček. Éterické oleje můžeme na jaře kapat do aromalampy nebo si vytvořit masážní směs naředěnou panenským olejem.

Masážní směs na podporu elementu Dřeva

  • pomeranč sladký 5 kapek
  • levandule 4 kapky
  • petitgrain 6 kapek

Éterické oleje smíchat s 30 ml panenského oleje (např. mandlového, sezamového) a vmasírovat po koupeli do vlhké pokožky zejména v oblasti podžebří.

Jarní směs do aromalampy pro veselou mysl

  • 7 kapek grep
  • 2 kapky citron
  • 3 kapky pomeranč sladký
  • 3 kapky levandule

Všechny éterické oleje nakapejte do malé lahvičky, dobře promíchejte a pak kápněte několik kapek do aromalampy. Zbylou směs opatřete štítkem s popisem a dobře uzavřete. Uchovávejte stejně jako éterické oleje z dosahu dětí a domácích zvířat.

A nezapomeňte na zelenou barvu

Radost z návratu jara můžeme posílit také nošením zelené barvy, která patří k elementu dřeva a je i v naší kultuře symbolem jara, dále pak dlouhými procházkami či jiným pohybem na čerstvém vzduchu, ideálně s rozevlátými vlasy.

Ať je vám na jaře krásně.

Použitá literatura:

  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr. Učební texty Školy přírodních terapií, 1.ročník 3.část, Český Krumlov 2017
  • Zrubecká Adéla. skripta Aromaterapie a TČM. Praha: Institut aromaterapie. 2014

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová. Foto: Freeimages.

Děkujeme sponzoru článku:

logo-aca-kulate

Další díly seriálu: