Zbyněk Mlčoch: “Na špatnou náladu může pomoci oregano” (rozhovor)

Lékař bylinář. Zbyňka Mlčocha můžete potkat ve slamáku s košíkem v přírodě i v bílém plášti v ordinaci. Vyrábí tinktury, radí lidem ve své internetové poradně, neustále se vzdělává a je v terénu. Na jeho zajímavé přednášky budete moci zajít v polovině září v Brně. V sobotu 12. září vystoupí na Aromakonferenci Brno a v neděli pak na Festivalu Aromaterapie & Bylinky.

Jak vypadá váš pracovní den ve zdravotnickém systému a daří se do něj propašovat i bylinky? 

ZM: “Hodně lidí si myslí, že pracuji denně v nemocnici, ale není tomu tak. Abych se mohl věnovat léčivým rostlinám a dřevokazným houbám, dělám v nemocnici jen pohotovostní služby. Neumím si představit, že bych požádal každý druhý den primáře, že potřebuji jít sbírat dopoledne rostliny do přírody a on by mne kvůli tomu opakovaně uvolňoval. Sbírám kolem stovky rostlin, takže je bylinářství časově překvapivě náročné.

V nemocnici byliny nepoužívám, protože mi to není dovoleno. V lázních, kde dělám také služby, je situace výrazně lepší alespoň v tom, že mohu pacientům byliny doporučit, ale ani tam raději příliš neexpanduji. Samozřejmě masivně doporučuji léčivé rostliny, houby, ale třeba i propolis na své bylinkové poradně na webu BylinkyProVsechny.cz.” 

Propojovat alternativní léčbu s klasickou medicínou se u nás stále daří jen výjimečně. Jakou pověst máte mezi kolegy? Chodí si k vám pro bylinářské rady? 

ZM: “Jsou pacienti, nad kterými klasická „západní“ medicína zlomí hůl. Pak někteří mí kolegové posílají tyto pacienty za mnou. Tam, kde je již medicína bezzubá, nastupuje bylinářství a hodně lidem umí pomoci třeba i celostní a tradiční čínská medicína. Bylinářství se věnuji již od roku 1994, ale z uvedených medicín znám zatím jen málo. Věřím ale, že není všem dnům konec. Celostní přístup je důležitý a má smysl. 

Kolegové na mne naštěstí pohlíží ne s opovržením, ale s obdivem, což mne neskutečně těší a nabíjí k další činnosti. Hodně z kolegů mne prosí o radu při léčbě banálních nachlazení a angín u dětí s cílem vyhnout se u nich chemickým lékům či antibiotikům, které jsou často zbytečné. Samozřejmě nejlepší je prevence, to znamená, že pokud se od podzimu řeší imunita, v zimě žádné onemocnění vypuknout ani nemusí. Pro radu za mnou často chodí začínající bylináři. Lékaři ne tak často.” 

Léčivým rostlinám se věnujete od 14 let. To není úplně typická klučičí zábava. Jak jste k bylinkám přičichl? Kdo vás učil základy? A kde čerpáte dnes? 

ZM: “Můj úplný začátek byl, když má matka koupila (nebo dostala, na tom se už nemůžeme shodnout) dnes již poněkud obsolentní knihu Zdraví z boží lékárny od Marie Treben. Byl jsem v šoku, že se dá pít třeba čaj z kopřivy. Pak jsem začal hledat byliny v přírodě. První mnou poznanou rostlinou podle knihy byla třezalka tečkovaná. No a pak už to nešlo zastavit. Dnes mám již přes 70 bylinkových knih. Jsou pro mne zdrojem inspirace a poznání. Velmi ctím heslo „vím, že nic nevím“ a chodím na různé přednášky a bylinkové kurzy po celé ČR. Každý bylinkář mne něčím obohatí a vždy se dozvím něco, co jsem nevěděl. To pak šířím dál na svých přednáškách a kurzech. V úzkém kontaktu jsem např. se skvělým člověkem a bylinářem Vláďou Vytáskem z Litovle.”

S jakými potížemi se na vás lidé obracejí nejčastěji ve vaší on-line poradně? Co jsou neduhy dnešní doby? 

ZM: “Hodně to záleží na roční době. V zimě lidé řeší imunitu, nachlazení, kašel, rýmu, chřipky, angíny. V průběhu roku se pak hodně ptají na boreliózu, autoimunitní onemocnění (astma, atopický ekzém, lupénka, revma). Často chodí dotazy také na bolavé klouby a zranění typu popálenin. Dále jsou lidé sužováni trávicími potížemi a záněty trávicího systému včetně žaludečních vředů. Ženy se obrací s různými intimními problémy kolem menstruace. V poslední době často řeším také neplodnost. Se studem se na mne lidé obrací ohledně hemoroidů. Diskrétnost je samozřejmě zaručená a pokud někde říkám konkrétní kazuistiky, nikdy nejmenuji. 

V poradně se lidé také často ptají jak a kde rostliny sbírat, jak je správně zpracovat a jak je dávkovat. S poradnou spolupracuje paní botanička, která pomáhá lidem určovat méně obvyklé nebo cizokrajné rostliny.”

Zmiňte některé příběhy z praxe. Které případy vám udělaly největší radost? 

ZM: “Dítě s nočními děsy léčené šišákem. Kamarádka s docela urputnou boreliózou a špatnou imunitou – zabral jí skvěle kořen křídlatky a tinktura z hálek. V nemocnici byl pán, kterému hrozila amputace prstu po kousnutí kočkou – pomohly obklady z cibule dušené s anýzovým semenem. 100 km daleko za mnou domů přijela paní s bolavými klouby. Nemohla ani vystoupit z auta, pomohla jí bylinná směs na dnu s bršlicí kozí nohou. Za 2 dny mi paní psala, že se jí ulevilo a že je to skoro zázrak. Také jsem pomohl s letitou migrénou u jedné zdravotní sestřičky. Dostala bylinnou směs, ve které byla mj. majoránka. Za měsíc se jí podstatně ulevilo a aktuálně migrény už skoro nemívá. A ženské potíže … žen, kterým pomohly byliny je už nepočítaně. To jsou jen případy, na které jsem si vzpomněl z poslední doby.” 

Kdy naopak dáváte přednost klasické medicíně? 

ZM: “V situacích, kdy je problém mechanický. Např. kýly, zlomenina kosti či třeba pokleslá děloha nebo akutní stavy – mimoděložní těhotenství, apod. Byliny si umí poradit s ledasčím, ale s těmito záležitostmi příliš ne. Ale pomáhají v rekonvalescenci a k hezkým operačním jizvám.

U onkologických onemocnění léčivé rostliny hrají doprovodnou roli a v kombinaci s dřevokaznými houbami umí skvěle tlumit a řešit nežádoucí příznaky chemo a radioterapie. Vždy říkám, že u onkologických pacientů má hlavní slovo onkolog. Takže v těchto případech má západní medicína přednost.”  

Na Aromakonferenci Brno budete hovořit o bylinách pro řešení psychických potíží. Jaká je vaše oblíbená léčivka pro běžnou “špatnou náladu” nebo třeba potíže s nespavostí? 

ZM: “Na špatnou náladu např. oregáno (ovlivňuje i trávení – kde je dobré trávení, ruku v ruce je dobrá nálada), měsíček (ten i zvyšuje odolnost na stres). Na sezónní špatné nálady (dlouhá zima) a rekonvalescence po nemocích např. hořec žlutý. Na neklidy a úzkosti je vhodná mučenka a kozlík. 

Na nespavost meduňka, chmel, v menším množství srdečník a opět mučenka. Zajímavá rostlina je vitánie snodárná. Zlepšuje soustředění přes den a současně prohlubuje spánek.” 

Bylinková sezóna je v plném proudu a vy chodíte velmi rád do přírody. Máte svá oblíbená místa pro sběr? Máte nějaký sbírací rituál? 

ZM: “Mám své oblíbené lokality a za ty roky už vím, kde jaká rostlina roste. Platí naštěstí, že pokud se vyskytuje někde nějaká léčivka, je velká pravděpodobnost, že bude na stejném místě i další rok. To je moc fajn. Jezdívám do odlehlých čistých lokalit – různé lesy, louky, mokřady a břehy potůčků. Rád také sbírám na okrajích lesů. Svá místa neprozrazuji, abych se vyhnul nájezdu sběračů, čímž bych mohl rostlinu v lokalitě ohrozit. Snad jen řeknu, že rád a často sbírám v okolí neprůmyslového malého města Konice nedaleko Prostějova. 

Co se týče rituálu, jsou jisté zvyky, které mám. Téměř vždy sbírám sám a na rostliny se „ladím.“ Při sběru myslím na to, jak mají konkrétně lidem pomoci. Vím, že pro lidi, kteří se bylinářství věnují dlouho je toto „naciťování se“ do rostlin důležité. Dřív jsem se tomu smál a nerozuměl, ale čím déle byliny dělám, tím více to chápu.” 

Bylinné produkty na nás číhají v lékárnách, drogeriích, jsou součástí všech doporučení ohledně zdravého životního stylu. A někteří bylináři říkají, že to s léčivkami přeháníme. Jaký na to máte názor vy? Jaké bylinné čaje si můžeme připravit pro běžné pití? Co na jaře natrhat, aniž bychom zatěžovali zbytečně organismus? 

ZM: “Snažím se prosazovat myšlenku, že léčivé rostliny jsou lék a že by se neměly užívat „jen tak“. Na druhou stranu ale jsou některé rostliny prevencí nemocí, takže je možné je užívat i dlouhodoběji. Kupříkladu bez černý květ se může používat v době, kdy je dětský kolektiv ve škole nachlazený a my nechceme, aby i naše dítě onemocnělo. Bez dobře chrání před infekcemi dýchacích cest a ani dlouhodobější pití čaje v zásadě neškodí. Proti tomu je ale mnoho rostlin, které by se neměly užívat dlouhodobě nebo ve velkých dávkách. Např. šalvěj lékařská, pelyněk pravý či tzv. polojedovaté rostliny – jmelí bílé, vlaštovičník větší apod., které se nesmí naddávkovat. Na denní pití se doporučuje čaj z neškodných rostlin – nať jahodníku, maliníku, ostružiníku s troškou borůvčí.

Na jaře doporučuji „vyčistit“ tělo po zimě rostlinami, které se dají konzumovat přímo čerstvé. Je to kupříkladu bršlice kozí noha nať, sedmikráska květ, křídlatka mladá nať, později třeba pampeliška květní stvoly či třeba česnáček, který dobře čistí dýchací a trávicí systém. Mladé rostliny jsou ideální na jedení a kupodivu jsou některé i docela chutné. Jedlých rostlin v naší přírodě je více než sto, ale lidé to málo ví.

Pokud má někdo potřebu dělat něco pro své zdraví, může jíst zeleninu. Některé druhy jsou až překvapivě léčivé. Není na škodu si na jídlo nasypat třeba pažitku, pórek, libeček či konzumovat alespoň občas česnek. Podobné je to s ovocem.”

Které bylinky patří k těm “vašim”? Ke kterým vás srdce táhne? 

ZM: “Aby panovala harmonie vesmíru, tak jsem tak trošku „proti všem“ a rostlinu, kterou já mám rád, velká většina lidí nesnáší a vnímá ji jako plevel. Když jsem kořen této rostliny jednou vymýval v potoce, někteří lidé na mě byli rozezlení, že tuto invazivní léčivku takto nepřímo šířím unášející vodou. Přitom je vynikající na boreliózu a léčí dalších 24 nemocí, mezi něž patří i civilizační onemocnění. Myslím si, že rostliny, které jsou v přírodě v nadbytku potřebujeme, jen my si to neuvědomujeme a bez rozmyslu je likvidujeme. Je to nepochopení z naší strany. Zmíněná rostlina se jmenuje křídlatka japonská. Lze ji brzy na jaře přímo konzumovat (chutná podobně jako rebarbora) a k léčebným účinkům využíváme kořen. Vyluhovaná nať se používá jako vynikající lék pro rostliny napadené plísní (rajčata, okurky), ale funguje i na kožní a nehtové plísně. Další rostliny, které mám rád jsou mateřídouška, tymián (obě krásně voní), vrbka úzkolistá, třezalka nebo třeba „obyčejná“ pampeliška. Co může být krásnějšího, než jarní louka přeplněná žlutými pampeliškami?”

Zbyněk Mlčoch…

… je lékař, který se od svých 14 let věnuje bylinám. Založil portál BylinkyProVsechny.cz, kde odpovídá pravidelně v internetové poradně. Byliny suší, dělá z nich tinktury, oleje a v poslední době experimentuje i s mastmi a esenciálními oleji. Aktuálně se snaží postupně poodhalit svět léčivých dřevokazných hub a chtěl by být po vzoru slavného bylináře Pavla Váni časem schopen bylinami pomoci i nemocným zvířatům.

Zajděte si Zbyňka Mlčocha poslechnout naživo v Brně! 12. září na Aromakonferenci Brno a 13. září na Festivalu Aromaterapie & Bylinky! Více informací na webu www.aromaterapieabylinky.cz

Gergely Hollodi: “Maďarsko má bohaté bylinářské dědictví” (rozhovor)

Gergely Hollodi je nejvýraznější postavou současné maďarské aromaterapie. Vyučuje, nabízí individuální terapie a vede časopis Aromatika. Vystudoval u světoznámé Jade Shutesové v USA a dnes opět působí v Budapešti. 7. září přijede do České republiky, aby se stal hostem mezinárodní Aromakonference Brno. Kouzlo vůní tohoto bylináře a aromaterapeuta představuje v rozhovoru o letních receptech, tipech na bylinkové výlety v Maďarsku i vnímání rostlin. 

Čím si vás aromaterapie získala? 

Gergely Hollodi na maďarské konferenci DROPS

GH: “Vůně rostlin a stromů mě přitahovaly už od dětství. Později jsem dlouho pracoval v reklamě a dostavil se u mě pocit vyhoření. Když mi můj kouč a zároveň přítel pomáhal najít lepší profesní cestu, ukázalo se, že musím pracovat s rostlinami, vůněmi, barvami a kořením a využívat více svou tvořivost. 

Krátce poté, co jsem se odstěhoval s rodinou do Spojených států, jsem si na internetu vyhledal kurzy aromaterapie a vybral si školu Jade Shutesové, která se mi líbila nejvíc. Za pár dní jsem se zapsal do základního kurzu. Tehdy jsem pracoval s dvaceti éterickými oleji, ze kterých si mě naprosto získala šalvěj muškátová a vetiver. Pak jsem ve vzdělávání pokračoval. Díky Jade jsem získal kontakty na mnoho známých aromaterapeutů, včetně Jana Kusmirka z Fragrant Earth. Po třech letech jsem se vrátil do Maďarska, udělal si u Jade učitelský kurz a dostal povolení učit v Budapešti.” 

Maďarsko je jedním z neobjevených aromaterapeutických a bylinářských rájů Evropy. Na co může být vaše aromaterapie hrdá?

Maďarsko je rájem levandule

GH: “Maďarsko má bohaté bylinkářské dědictví, které sahá hluboko do minulosti. Lidové léčitelství a léčení bylinami je zde velmi populární, přestože na internetu je mnoho zavádějících informací. To je ale myslím celosvětový problém.

Aromaterapie je ovšem stále poměrně novou záležitostí. V Maďarsku v podstatě existují dvě hlavní specializované školy. Aromaterapie u nás není samostatnou profesí − je součástí fytoterapie, ale v učebních materiálech je zastoupena jen velmi málo. Naštěstí stále více lidí umí anglicky a díky internetu mají přístup ke spolehlivějším informacím a cizojazyčným zdrojům.

Jsem hrdý, že jsem mohl být zakladatelem a prvním prezidentem Asociace maďarských aromaterapeutů. Je to malá organizace, jejíž možnosti a publicita jsou kvůli nevelkým finančním zdrojům omezené.”

Tip redakce: Koukněte i na další hosty Aromakonference Brno 2019!

Která bylinková místa v Maďarsku stojí za vidění?

GH: “Jestli máte na mysli například destilerie, můžete − hlavně v létě − navštívit ty malé, kterých stále přibývá. Máme také mnoho botanických zahrad a množství přírodních krás − některé z nich patří k celosvětově uznávaným památkám.”

Pokud byste měl čtenářům poradit nějakou letní aromaterapeutickou směs – jaká je vaše oblíbená? Čím se osvěžujete? 

GH: “Každý má rád něco jiného – já osobně s oblibou používám chladivé ÉO – citrusové oleje, máta a květinové tóny jsou na vrcholu mého žebříčku. Jsem obzvlášť velký fanoušek bergamotu. Obvykle si v létě na výlety beru některé ÉO – levanduli, tea tree a eucalyptus radiata jsou vždycky dobří společníci.

Jak dnes vypadá vaše aromaterapeutická praxe? S čím za vámi klienti chodí a s čím nejčastěji pomáháte? Děláte stále masáže?

Gergely Hollodi je šéfredaktorem časopisu Aromatika

GH: “V posledních dvou letech se zaměřuju na vzdělávání a psaní. Zároveň stále dělám aromaterapeutické masáže a radím klientům v oblasti aromaterapie a fytoterapie, která s ní souvisí. Někdo potřebuje pomoct s běžnými problémy jako jsou opary, kožní nebo zažívací obtíže, ale většina lidí bohužel trpí problémy spojenými se stresem.”

Na Aromakonferenci Brno vystoupíte s přednáškou Lidské archetypy éterických olejů. Jak jste na tuto teorii přišel?

GH: “Aromaterapii přednáším už skoro deset let a když jsem vyučoval část věnovanou chemii, chtěl jsem studentům poskytnout hlubší náhled, díky kterému by je tento předmět více bavil a snadněji jej chápali. Proto na konci bloku věnovanému chemii hrajeme takovou hru: studenti utvoří skupiny a vyberou si chemickou skupinu látek, které jsou v éterických olejích. Pak dostanou oleje, ve kterých je daná skupina silně zastoupena, a dostanou za úkol představit člověka takového typu: popsat jeho osobnost, profesi a rysy, které je napadnou. Je zajímavé slyšet odpovědi, se kterými studenti v průběhu let přicházejí. Začalo mne to zajímat, a tak jsem hledal podobnosti a vzorce. Nazval jsem to lidské archetypy éterických olejů. Silně mě ovlivnila práce Valerie Ann Worwoodové.”

Dá se tedy říci, že určité rostliny přitahují určité typy lidí?

Gergely Hollodi ve společnosti světoznámých aromaterapeutů: Jan Kusmirek, Marco Valussi a Shirley Routley

GH: “Těžko říct, zda samy o sobě. Většinou nás ale přitahují určité rostliny, že? Ať už je to tvar, barva, vůně nebo chuť − bylo by to zajímavé téma pro výzkum. Možná by se mohlo začít jejich přiřazením ke čtyřem Hippokratovým temperamentům. Také by bylo dobré prozkoumat, jestli jsme přitahováni k určitým rostlinám v závislosti na naší náladě a fázi životního cyklu, ve které se v daném okamžiku nacházíme.”

Na konci září pořádáte velkou konferenci DROPS v Budapešti. Jaké je její téma a na které přednášející byste nás pozval?

GH: “Druhá budapešťská aromakonference DROPS s dílnami a výstavou se bude konat ve dnech 28.−29. 9. Poprvé se uskutečnila v roce 2017. Není zaměřena na jedno téma, ale na vše, co se týká aromaterapie, esenciálních olejů a přírodní medicíny. Během prvního dne konference uslyšíte osm přednášek od vynikajících aromaterapeutů z USA, Francie, Nizozemí, Velké Británie, Slovinska, Kréty a Maďarska. Druhý den bude na výběr pět dílen. Témata zahrnují mimo jiné tradiční západní léčení bylinkami, CO2 extrakty v aromaterapii a paliativní péči, australské éterické oleje, těhotenství, zvládání stresu a bolesti, výrobu kosmetiky s esenciálními oleji a zoofarmakognozii. Nebudou chybět maďarští a zahraniční vystavovatelé včetně italských, srbských, britských firem. Všechny informace najdete na webu bpdrops.com.”

Tip redakce: Přečtěte si rozhovor s další lektorkou Aromakonference Brno 2019 – Ingrid Karner z Grazu.

Gergely Hollodi

Je diplomovaný aromaterapeut a fytoterapeut. Žije v Budapešti (Maďarsko), kde má masérskou terapeutickou praxi a vede kurzy aromaterapie pro veřejnost. Na Aromakonferenci Brno vystoupí s přednáškou na téma:  Lidské archetypy éterických olejů – pohled skrz chemické sklo. Gergely Hollodi absolvoval Cortiva Institut, což je masérská škola v Seattlu. Ve stejném městě pokračoval aromaterapeutickou školou, která dnes spadá pod New Yorský institut aromaterapie. Je členem mezinárodní asociace IFPA.

Aromakonference Brno se koná v sobotu 7. září, navazuje na ni nedělní Festival Aromaterapie & Bylinky. Více informací o programu a předprodeji vstupenek najdete na webu www.aromaterapieabylinky.cz

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, foto: archiv Gergely Hollodiho 

Ingrid Karner: “Vůně vám o člověku prozradí mnoho” (rozhovor)

Nespavost, syndrom vyhoření, úzkosti… Stresem podmíněné zdravotní obtíže vedou do ordinací lékařů a terapeutů stále více pacientů. Aromaterapie se stává metodou, která může velmi pomoci v klasické léčbě. A proto je letošní Aromakonference Brno (7. 9. 2019) věnována tématu: Aromaterapie a psychika. Jednou z přednášejících je i Ingrid Karner, aromaterapeutka a bylinářka z rakouského Grazu, se kterou jsme pro vás připravily zajímavý rozhovor.

Jaká témata z oblasti psychiky s vámi nejčastěji klienti řeší? Změnilo se to nějak za 20 let vaší praxe?

IK: “Zaznamenala jsem, že v posledních letech přibývá témat spojených s agresí, nespokojeností a šikanou. Mnohem běžnějšími se stávají problémy jako syndrom vyhoření, stres a potíže se spánkem nebo koncentrací.”

Jak vypadá vaše práce v praxi? Které techniky při konzultacích využíváte?

IK: “Začínám vždy užitím éterických olejů podle jejich biochemického účinku. A k tomu připojuji takzvané cesty vůně, kdy klienty nechávám ovonět čtyři specifické esence.”

Ingrid Karner vede aromaterapeutickou školu v Grazu

Děláte si obrázek o člověku podle toho, co mu voní nebo ne? Uveďte nám, prosím, nějaké příklady z praxe…

IK: “Vůně pomohou velmi rychle odhalit, kde jsou silné stránky a talenty klienta, ale také, kde jsou jeho slabá místa. Například ti, kterým voní rozmarýn, obvykle nemají problém s tím říct někomu nebo něčemu “ne”. Ale ti, kteří ostře vůni rozmarýnu odmítají, možná už v životě několikrát zažili, že je někdo vykořisťoval.”

Které éterické oleje a hydroláty se Vám osvědčily při práci se stresem? Mohla byste se podělit o recept na univerzální antistresovou směs?

Čichové testy mohou prozradit o člověku mnoho…

IK: “Samozřejmě všechny relaxační a náladu zlepšující vůně jsou vhodné. Z mojí zkušenosti je vždy lepší směs, než jen jeden éterický olej, protože může klienta vystihnout celostně. Používám princip FruFloRa©, při kterém vždy kombinuji jeden éterický olej z plodu, jeden z listů, jeden z květů a jeden z kořenů, dřeva nebo pryskyřice. Klasická antistresová směs s holistickým působením je: 6 kapek bergamotu (Citrus bergamia), 2 kapky rozmarýnu (Rosmarinus officinalis ct. borneon), 2 kapky geránia (Pelargonium graveolens), 2 kapky pačule (Pogostemon cablin) a 2 kapky vetiveru (Vetiveria zizanoides).”

Tip redakce: Koukněte i na další hosty Aromakonference Brno 2019!

Lidé se často ptají, zda aromaterapie funguje i na lidi, kteří ztratili čich. Jak s nimi pracujete?

IK: “Samozřejmě funguje. Vůně jsou biochemické látky, které pronikají do krevního oběhu přes dýchací systém a kůži. Aktivují nebo blokují receptory, mají antibakteriální, antivirové, protiplísňové a spoustu dalších účinků. Lidé, kteří trpí anosmií mají tímpádem z aromaterapie také užitek. A ráda bych dodala, že nedávná studie Univerzity Graz ukazuje, že čich může být v mnoha případech obnoven, pokud pacient absolvuje speciální trénink, který trvá asi 36 týdnů.”

A jaké vůně s takovými klienty používáte?

IK: “Ukazuje se, že je dobré kombinovat ostré vůně s vůněmi, které pacientovi dříve voněly. Během čichového tréninku klienti voní ke čtyřem různým éterickým olejům. Já ráda používám mátu peprnou, vanilku, pomeranč nebo levanduli a rozmarýn (ct. borneon).”

V České republice zatím moc nefunguje spolupráce mezi aromaterapeuty a klasickou medicínou nebo univerzitami. Jaká je situace v Rakousku?

Ingrid Karner pravidelně přednáší a pořádá kurzy

IK: “V Rakousku rozlišujeme mezi medicinální aromaterapií, kterou praktikují lékaři a terapeuti, aromapéčí praktikovanou zdravotními sestrami a wellness aromaterapií, kterou poskytují komerční aromaterapeuté. Spolupráce mezi jednotlivými skupinami se každý rok zlepšuje. Ale bohužel stále nemáme žádnou legislativu, která by práci s éterickými oleji upravovala.”

 

Používají psychiatrická oddělení, zařízení pro péči o handicapované nebo v hospicích nějak aromaterapii?

IK: “Ano, aromaterapii nabízí většina pečovatelských zařízení v Rakousku, díky speciálně vyškoleným pracovníkům. Je tu pro ně kurz daný paragrafem 64 o zdravotnických výkonech, který se týká doplňkové péče. Nejčastěji se aplikují vůně do místností, koupelí a nebo vonné tampony na oblečení.”

Ingrid Karner…

… Rakouská aromaterapeutka, bylinářka a masérka s dvacetiletou praxí. Poskytuje poradenství v oblasti komerční i klinické aromaterapie. Založila vzdělávací institu Aromainfo.at v Grazu a je také předsedkyní společnosti VAGA – Vereinigung für Aromapflege und gewerbliche Aromapraktiker/innen. Vlastní značku Aromuli, která představuje jedinečný koncept aromaterapeutických bonbonů z březového cukru a přírodních aromat pro gastronomii. Předsedá také spolku theSCENTEDdrop, který propojuje lidi a firmy pracující s aromatickými rostlinami.

Ingrid Karner letos přednáší v Brně! Více o programu Aromakonference Brno 2019 a registraci vstupenek najdete na webu www.aromaterapieabylinky.cz.

Autorka rozhovoru: Anna Krutová. Zdroj foto: archiv Ingrid Karner

Aromaterapie a psychika: vůně na nespavost i deprese

Začátek září bude v Brně už tradičně patřit aromaterapii a bylinkám. V sobotu 7.9. se koná mezinárodní Aromakonference Brno a v neděli 8.9. pak Festival Aromaterapie & Bylinky. V prodeji už jsou dvoudenní vstupenky pro zájemce o konferenci. Ta letos nese téma: Aromaterapie a psychika. Přednášek na ní budou čtyři špičkoví lektoři a těšit se můžeme opět na nové tváře ze zahraničí.

Aromakonference Brno hostí aromaterapeuty z celé České republiky, ale také posluchače, kteří doma používají léčivé rostliny a chtějí se dozvědět něco nového nebo odborníky z pomáhajících profesí, které zajímají doplňkové terapie. Psychické následky chronického stresu jako jsou potíže s nespavostí, syndrom vyhoření nebo sklony k úzkostem totiž zasahují do běžného života mnoha lidí.

Čich hraje hlavní roli hned po narození

Jan Havlíček se zabývá vlivem čichu na chování člověka

Aromakonferenci Brno zahájí přednáškou s názvem “Rovnou za nosem: chemická komunikace u člověka” doc. Jan Havlíček z Univerzity Karlovy. Vysvětlí v ní důležitost čichu v navazování vztahu mezi novorozencem a matkou po porodu nebo při výběru partnera. Lidská vůně se mění v závislosti na emočním vyladění jedince. A to vše vnímáme, aniž bychom si toho byli vědomi. Pokud jsme tedy v bezprostřední blízkosti někoho, kdo cítí strach, zvyšuje se i u nás pocit úzkosti. Stačí s takovým člověkem trávit pracovní den v kanceláři.

Podle vůně poznáš člověka

Ingrid Karner z Grazu má dvacetiletou praxi

Ingrid Karner se s posluchači podělí o své zkušenosti z dvacetileté aromaterapeutické praxe i o vlastní originální princip, jakým míchá klientům směsi éterických olejů. Mluvit bude o stresu a jeho následcích, ale i o tom, jak mohou vůně přispět k diagnostice klienta, proto se její přednáška bude jmenovat: Psychoanalýza s vůněmi – je vůbec možná?. Jednotlivé vůně totiž mohou vypovědět mnoho o tom, jaký charakter klient má a s jakými tématy se může ve svém životě potýkat.

Až 20 procent vjemů z našeho okolí přijímáme díky čichu. Samozřejmě si to většinou vůbec neuvědomujeme. 15 procent lidí přitom trpí nějakou čichovou poruchou. Aromaterapie může být skvělým nástrojem pro obnovu čichu. Ingrid Karner bude mluvit o výzkumu Univerzity v Grazu:  “Během speciálního čichového výcviku, který trvá 36 týdnů, pracují klienti s různými vůněmi od máty peprné přes vanilku až po levanduli. Několik studií na Univerzitě v Grazu prokázalo, že v mnoha případech může být čich opravdu obnoven.”

Tip redakce: Aromakonferenci Brno pořádá již 3. rokem naše redaktorka Anička Krutová. Jukněte na reportáž z 1. ročníku!

Aromaterapie může pomoci klasické medicíně

Iris Stappen je farmaceutkou na Univerzitě ve Vídni

Vědeckou sféru bude na Aromakonferenci Brno reprezentovat farmaceutka Ass-prof. Iris Stappen z Vídeňské univerzity. Zaměří se jednak na vliv vůní na lidské chování, rozhodování a psychiku, ale také na nevědomou čichovou komunikaci mezi lidmi. Na univerzitě se podílí na řadě zajímavých výzkumů týkajících se nespavosti, syndromu vyhoření nebo bolestí hlavy. “Nejlépe prozkoumanou vůní je jistě éterických olej z levandule. Skvělé výsledky ve výzkumech mentálního zdraví ale prokazuje také rozmarýn (var. cineol). Nutno podotknout, že aromaterapie je velmi úspěšná jako doplňková terapie. Často se díky ní podaří snížit medikaci,” dodává Iris Stappen.

Vůně mají své “lidské vlastnosti”

Gergely Hollodi má dlouholetou masážní aromapraxi

Zajímavým výzkumem se zabývá již osm let aromaterapeut Gergely Hollodi z Budapešti v Maďarsku, který bude celou konferenci uzavírat. Svým studentům nabízí hru, při které připodobňují skupiny éterických olejů k lidským charakterům. Jejím cílem původně bylo seznámit se s chemickými složkami esencí a pochopit jejich terapeutické vlastnosti. Výsledky jsou velmi překvapivé. Například seskviterpenové vůně často lidem připomínají herce Geroge Clooneyho 🙂. Na brněnské přednášce se budete moci zúčastnit také praktické čichací části.

Přednášky budou v češtině nebo angličtině, pořadatelé zajistili simultánní překlad do sluchátek. V ceně vstupenky na Aromakonferenci Brno je poznámkový blok se slidy k jednotlivým příspěvkům, celodenní občerstvení včetně oběda a také volný vstup na nedělní Festival Aromaterapie & Bylinky, který připravuje stánky třiceti vystavovatelů a asi pětadvacet workshopů na témata spojená s léčivými rostlinami.

Registrovat se můžete na webu www.aromaterapieabylinky.cz. Do konce května za zvýhodněnou cenu 2.800 Kč na celý víkend!

Tip redakce: Přečtěte si zajímavý rozhovor s Petrou Ratajc, která byla hostem 2. ročníku Aromakonference Brno

Stanislav Sekretár: “Lněný olej patří do ledničky, olivový stačí mít ve tmě.” (rozhovor)

Léčivé účinky rostlinných panenských olejů jsou velkým tématem poslední doby. Výzkumy ukazují, že například olej z černého kmínu může pomoci alergikům se zmírněním senné rýmy. Pupalkový pomáhá ženám zvládnout hormonální obtíže. Brutnákový olej posiluje organismus. A právě o nich je i náš rozhovor se Stanislavem Sekretárem.

Rostlinné oleje budou také tématem i sobotní Aromakonference Brno a přednášet o nich bude Doc. Stanislav Sekretár ze Státní technické univerzity v Bratislavě. V rozhovoru pro Kouzlo vůní jsme se zeptali, jak správně doma používat a skladovat panenské rostlinné oleje.

Které rostlinné oleje byste doporučil do každé kuchyně?

SS: “Na bežné kulinárske účely: bezerukový repkový olej rafinovaný. Tento olej je oxidačne pomerne stabilný a naviac obsahuje n-3 kyselinu α-linolénovú (9-11 %). Pre fritovacie účely: olej určený na tento účel (zmes olejov s vysokým obsahom nasýtených mastných kyselín). Pre potreby studenej kuchyne: panenský olivový olej. Ten obsahuje zdraviu prospešné zložky.”

Pozn. redakce: bezerukový  = s nízkým obsahem nežádoucí kyseliny erukové.

Doc. Stanislav Sekretár vydal více než 150 publikací a patří mezi kapacity ve svém oboru

Jak moc vhodný je olivový olej pro smažení nebo pečení? A mohl byste to porovnat se slunečnicovým panenským olejem?

SS: “Panenské oleje (lisované za studena a nerafinované) obsahujú sprievodné látky, ktoré sa pri zohrievaní rozkladajú. V oleji sa tak vytvára pachuť a zápach. Zdraviu prospešné účinky týchto sprievodných látok sa zachovajú len pri ich správnom skladovaní (chlad, tma, neprístup kyslíka) a používaní iba pre účely studenej kuchyne. Olivový olej je podstatne oxidačne stabilnejší (asi 10-krát) ako slnečnicový aj v prípade panenských olejov. Panenské oleje sa však nehodia na smaženie a pečenie z vyššie uvedených dôvodov.”

Pozn. redakce: sprievodné látky  = doprovodné látky, např. barviva, enzymy, steroly, vitamíny, antioxidanty.

V poslední době se rostlinné oleje prosazují také jako doplňky stravy s léčivými účinky. Které rostlinné oleje byste takto doporučil?

SS: “Na liečivé účinky niektorých rastlinných olejov má vplyv zastúpenie mastných kyselín (najmä n-3 typu) a prítomnosť rôznych sprievodných látok (farbivá, enzýmy, steroly, vitamíny, antioxidanty atď.) v týchto olejoch. Rastliny sú zdrojom mnohých biologicky aktívnych látok. Takými olejmi, okrem spomínaného, sú: olej z čierneho kmínu, borákový (brutnákový), pupalkový, moringový olej, olej z hroznových jadierok, olej z chia semienok, olej z jadierok granátového jablka, oleje zo semien zeleru, papáje, olej z rakytníka rešetliakového, olej zo semien šípok, tamanu olej a mnohé iné.”

Pokud si někdo chce zpestřit jídelníček, jak správně užívat rostlinné oleje jako doplněk stravy a v jakém dávkování?

SS: “Vážnym problémom našej populácie je nesprávny pomer v príjme (n-6) a (n-3) mastných kyselín v strave. Ten by mal byť v prípade dospelých osôb približne 4 : 1 (denný príjem kyseliny linolovej by mal byť okolo 8 g a kyseliny α-linolénovej približne 2,4 g). Žiaľ u nás je tento pomer oveľa vyšší (20 až 40). Vhodné je preto konzumovať potraviny s vysokým obsahom (n-3) mastných kyselín (ryby, ľanový olej, repkový olej, vlašské orechy, chia semená) v takom množstve, aby sa tento pomer upravil na odporučenú hodnotu.”

Stanislav Sekretár v laboratoři Státní technické univerzity v Bratislavě

Anti-age hitem se v posledních letech stal arganový olej, který má ale typickou a pro někoho nepříjemnou vůni. Je opravdu tak unikátní?

SS: “Tento olej má vysoký obsah nasýtených mastných kyselín (až 80 %) a vďaka tomu je stabilný voči oxidácii (podobne ako olivový olej). Okrem toho obsahuje vysoké množstvá antioxidantov (tokoferoly a iné polyfenoly). Pozoruhodný je vysoký obsah γ-tokoferolu, ktorý má silné protizápalovéchemprotektívne účinky na ľudský organizmus. Z tohto hľadiska sa určite jedná o prospešný olej. Pre porovnanie s inými olejmi však treba zvážiť viaceré hľadiská: cena, dostupnosť, senzorické vlastnosti atď. Úlohu tu hrá aj dobre urobená reklama na produkt.”

Pozn. redakce: protizápalové = protizánětlivé.

Náš online časopis čtou aromaterapeuti nebo lidé, kteří si sami doma míchají tělové a masážní oleje. Který rostlinný olej byste doporučil jako nejtrvanlivější, aby se nám například nezkazil v teplé koupelně?

SS: “Vhodné sú oleje s vysokým obsahom nasýtených mastných kyselín: moringový olej, alebo olej z hroznových jadierok. Určujúcim faktorom je aj cena a dostupnosť oleja.”

Jak správně rostlinné oleje skladovat? Které musejí být v ledničce a u kterých je to zbytečně?

SS: “V chladničke (za chladu a v tme) sa odporúča skladovať všetky oleje panenské, oleje s vysokým obsahom (n-3) kyselín (ľanový, rybí, chia olej). Ostatné bežné oleje (repkový, slnečnicový, sójový a podobne) sú viac citlivé na svetlo (možnosť tvorby singletového kyslíka a akcelerácia oxidácie) ako na teplo. Treba ich skladovať v tme, ale nie je nutné ich dávať do chladničky.”

S kolegy z katedry vyjíždí Doc. Stanislav Sekretár na akce do přírody

V sobotu 15. září Vás uvidíme na Aromakonferenci Brno – o čem bude vaše přednáška? Na co se můžeme těšit?

SS: “Prednáška bude o oxidačnej stabilite rastlinných olejov a výrobkov z nich. Predmetom budú akceleračné faktory oxidácie tukov, jej chemické aj zdravotné dôsledky a uvedené budú aj možnosti inhibície tejto oxidácie.”

Tip redakce: Přečtěte si také rozhovor s Ingrid Kleindienst – John, která bude na Aromakonferenci Brno přednášet o praktickém využití hydrolátů.

Čím se teď zabýváte ve své práci na univerzitě? Prozraďte nějakou zajímavost z posledních výzkumů…

SS: “V poslednej dobe sa zaoberám izoláciou prospešných látok z fytomasy a ich využitím v potravinárstve, kozmetike a farmácii. Takou zaujímavosťou je prípad, keď sme pre antioxidačnú formuláciu na báze extraktu zo šalvie, pôvodne určenú na stabilizáciu tukov, zistili protirakovinové účinky. Uverejnené tu: Jantová, S., Hudec, R., Sekretár, S., Kučerák, J., & Melušová, M. (2014). Salvia officinalis L. extract and its new food antioxidant formulations induce apoptosis through mitochondrial/caspase pathway in leukemia L1210 cells. Interdisciplinary toxicology, 7(3), 146-153.”

Stanislav Sekretár

Doc. Ing. Stanislav Sekretár, PhD. pracuje v oboru Chemie a technologie potravin na Ústavu potravinářství a výživy Fakulty chemické a potravinářské technologie STU v Bratislavě. Ve své výzkumné práci se zaměřuje na využití přírodních látek v potravinářství, kosmetice a farmacii. Vydal více než 150 vědeckých publikací v odborných časopisech a sbornících, je vlastníkem jednoho patentu, autorem učebnice, skript, programů pro počítače i audiovizuálních kurzů. Spolupracuje na slovenských i mezinárodních grantech. Na svoje práce má 357 citací.

Autorem rozhovoru je: Anna Krutová, Foto: archiv Doc. Stanislava Sekretára

O Aromakonferenci Brno

Mezinárodní aromaterapeutická konference se uskuteční 15.9. v Brně. S přednáškami vystoupí Dr. Petra Ratajc ze Slovinska, Ingrid Kleindienst – John z Rakouska, Doc. Stanislav Sekretár ze Slovenska a Ing. Helena Pluháčková z České republiky. Program bude simultánně překládán pod taktovkou Hany Violy Tisserand do češtiny.

Rozhovor – Ingrid Kleindienst-John: “Růžový hydrolát vyléčí téměř jakoukoliv nemoc”

Sympatická a velmi milá Rakušanka Ingrid Kleindienst – John je aromaterapeutkou, která napsala už osm knih o léčivých rostlinách. Bylinkami se zabývá už od dětství a dnes žije kousek od Vídně v domku s vlastní zahrádkou, pořádá kurzy a vede aromaterapeutickou školu. V rozhovoru pro Kouzlo vůní prozradila i recept na balzám při nachlazení s tymiánovým hydrolátem.

Navíc bude Ingrid Kleindienst – John 15. září 2018 hostem Aromakonference Brno, kde vystoupí s přednáškou zaměřenou na na stále oblíbenější téma hydrolátů. S posluchači se podělí o své praktické zkušenosti. A má jich opravdu mnoho!

Kam sahají Vaše bylinářské kořeny?

IKJ: “Už když jsem byla malá, sbírala jsem byliny s babičkou a tetou. Říkaly mi, které mohu používat. O využití bylin jsem se tedy začala učit přirozeně. Když jsem se krátce po dvacítce stala maminkou, začala jsem se velice zajímat o léčivé byliny, a to mi vydrželo dodnes.”

Ingrid Kleindiens – John se dnes věnuje hlavně vzdělávání dalších aromaterapeutů a bylinářů

A co Vás přivedlo k aromaterapii?

IKJ: “V sedmdesátých letech jsem začala používat esenciální oleje pro výrobu vlastních parfémů. Tehdy se jich mnoho koupit nedalo. Opravdu velký zájem o terapeutické využití esenciálních olejů ale přišel až později − když měl můj první manžel těžkou nehodu a ztratil čich a chuť. Pracovala jsem tehdy na vídeňské univerzitě a dostala se tam k anglicky psaným knihám – a hned první byla od Roberta Tisseranda. Nadchla jsem se díky nim pro aromaterapii. O pár let později jsem si otevřela vlastní aromaterapeutickou praxi a v roce 2000 jsem založila aromaterapeutickou školu.”

Vzpomínáte si na nějaký AHA-moment, kterým vás bylinky přesvědčily o svém léčivém působení?

IKJ: “Ano, pamatuji! Když jsem měla první menstruaci, dala mi babička čaj s řebříčkem proti bolestem v podbřišku. Nemohla jsem uvěřit, že mi jediný šálek čaje uleví od bolesti, ale opravdu to funguje!”

Na Aromakonferenci Brno budete přednášet o hydrolátech. Který je Váš aktuální favorit?

IKJ: “Už dlouhá léta je mým favoritem hydrolát z růže. Má tolik různých praktických využití – u dětí, starých lidí, při péči o pokožku i v klinické praxi.”

Které hydroláty jsou podle vás nedílnou součástí domácí aromalékárničky?

IKJ: “Napadají mne čtyři: růžový – téměř na jakoukoli nemoc, levandulový – na zklidnění, hydrolát z neroli – při šoku nebo když prostě máte špatný den a z máty peprné − na osvěžení.”

O hydrolátech napsala Ingrid vlastní knihu a destilaci vyučuje i v rámci workshopů

Co byste poradila těm, kteří chtějí začít s destilací vlastních hydrolátů?

IKJ: “Především mějte na paměti kvalitu materiálu a zpracování. Pokud chcete měděný přístroj, nepořizujte si ten nejlevnější, abyste předešli zklamání. Zkoušejte, praktikujte a učte se za pochodu!”

Hydroláty lze vyrábět i v běžném kuchyňském hrnci. Co říkáte na tuto metodu?

IKJ: “Funguje, když máte správný hrnec a dost ledu na jeho chlazení. Získáte dobrý hydrosol, který byste pak měli co nejrychleji spotřebovat.” (Do velkého hrnce položíte doprostřed na kámen/kousek cihly keramickou misku. Okolo nakladete rostlinný materiál, který zalijete vodou tak, aby byl ponořený. Hrnec zakryjete obrácenou pokličkou nebo nerezovou miskou, do které vložíte led. Pomalu přivede k varu. Z rostlinného materiálu se uvolňuje pára, která kondenzuje na pokličce a stéká do misky. – Pozn. redakce)

Tip redakce: Přečtěte si také rozhovor s Petrou Ratajc, dalsím hostem Aromakonference Brno

Podělte se s námi o nějaký hydrolátový recept. Třeba o něco, co se může hodit pro nadcházející podzimní období…

I na Aromakonferenci Brno předvede Ingrid praktické věci

IKJ: “Tady je recept na balzám, který může pomoci při nachlazení:

  • 50 ml mandlového oleje
  • 15 ml jojobového oleje
  • 10 g včelího vosku
  • 6 g bambuckého másla
  • 60 ml hydrolátu (doporučuji tymiánový)

esenciální oleje:

  • 2 kapky oleje z kořenu anděliky lékařské
  • 4 kapky linaloolu z tymiánu (Thymus ct.)
  • 3 kapky citronového oleje
  • 3 kapky oleje z růžového dřeva”

Ingrid Kleindienst John

Ingrid se narodila v roce 1949 ve Vídni, dnes žije v Dolním Rakousku se svým manželem v malém domku obklopeném milovanou zahradou. Od roku 2000 vlastní Aromaexperten-Institut a od roku 2014 KräuterKraftKreis, kde vyučuje aromaterapii a fytoterapii. Je členkou představenstva Rakouské společnosti pro aromaterapii a aromapéči (Österreichischen Gesellschaft für Aromatherapie und Aromapflege – ÖGwA). Napsala 8 knih o aromaterapii, hydrolátech, léčivých rostlinách a jejich užití. Pro více informací mrkněte na její web.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, Foto: archiv Ingrid Kleindienst  – John

Bonus: Aroma foto od Ingrid Kleindienst John

 

 

 

O Aromakonferenci Brno

Mezinárodní aromaterapeutická konference se uskuteční 15.9. v Brně. S přednáškami vystoupí Dr. Petra Ratajc ze Slovinska, Doc. Stanislav Sekretár ze Slovenska, Ing. Helena Pluháčková z České republiky a další… Program bude simultánně překládán Hanou Violou Tisserand do češtiny.