Dáte si je jako prachandu, vrkoč či v županu? Jablíčka zdravá a na mnoho způsobů

V dnešním svátečním článku se podíváme na naše nejstarší a nejrozšířenější ovoce, na kterém si pochutnávaly už naše babičky a babičky jejich babiček…. Na jablíčka červená, zelená, žlutá i strakatá, sladká i kyselá, původní i šlechtěná. A kdy jindy se jimi zaobírat, když ne teď.

Jablka jsou tradičním symbolem vánoc a neodmyslitelnou součástí vánoční výzdoby, pokrmů, zvyků i pohádek. Hledat hvězdičku v jablíčku, abychom zjistili, jestli budeme příští rok zdraví, sušit křížaly, vařit čaj z jablečných slupek nebo popíjet horký jablečný mošt u kamen, to jsou pro mě ty nejkrásnější symboly zimy a vánočního času.

Jablka a tradiční vánoce

Červená jablka se pokládala na štědrovečerní stůl jako symbol zdraví, v Podkrkonoší se ze sušených švestek a křížal vařila ovocná omáčka – prachanda, která se podávala jako zakončení večeře společně s vánočkou. Směs sušeného ovoce, jehož součástí byly právě křížaly, prý zaručovala rodině svornost. Podával se také jablečný závin a mísa s ořechy a ovocem sušeným i čerstvým pak zůstávala na stole až do Tří králů. Po večeři se nadělovaly dětem dárky a potom také zbytky od stolu hospodářským zvířatům, součástí nadílky byla také jablka.

Ozdoba svátečního stolu

A věštilo se, co a jak bude v novém roce. A tady hrálo jednu z hlavních rolí zase jablko. Rozkrojené „na hvězdičku“ ukazovalo, jestli bude člověk v příštím roce zdravý. Pokud byla hvězdička pěkná, pravidelná a souměrná, bylo vyhráno. Jablky se také zdobily stromy na zahradách, aby v mrazu měli co do zobáčků i ti nejmenší ptáčci.

Jablíčka se používala nejen čerstvá, ale i sušená. Sušila se nad kamny, nakrájená na kolečka navlečená na provázku, nebo na sítu v troubě kamen nakrájená na plátky nebo na kostičky. Sušené ovoce bylo důležitou součástí zimní stravy našich předků jako zásobárna vitamínů a minerálních látek.

Recept na prachandu

  • hrst sušených křížal
  • hrst sučených švestek
  • hrst sušených hrušek
  • kousek celé skořice
  • 2 hřebíčky
  • 2 lžíce medu
  • 1lžíce octa

Ovoce propláchneme horkou vodou, dáme do kastrolku, zalijeme studenou vodou a necháme přes noc namočené. Druhý den přidáme ostatní suroviny a koření a rozvaříme do měkka. Vyjmeme koření a směs uvařeného ovoce rozmícháme. Podáváme s vánočkou, ale můžeme také použít ke slazení jiných pokrmů i snídaňových kaší, pudinků, přelít palačinky nebo lívance, dětem bude určitě chutnat.

Vánoční dekorace s čerstvými i sušenými jablky

Jablíčka jsou nesmírně dekorativní

Sušené ovoce se také používalo ke zdobení, ať už pokrmů nebo i výrobě vánočních dekorací. Pro koledníky se připravoval vánoční vrkoč. Byl to velký koláč z kynutého těsta, seskládaný ze tří pater pletenců a ozdobený sušeným ovocem, napíchaným na špejlích, a zelenými větvičkami.

Do přípravy ozdoby na sváteční stůl můžeme zapojit i děti. Sušená jablíčka, švestky, meruňky a rozinky, ale třeba i gumové bonbóny, můžou navléct na špejle a ty potom zapíchat do jablíčka a vytvořit voňavého vánočního “ježka” a ozdobit jím stůl. Nebo jen ozdobené špejle nastrkat do pěkného hrníčku a postavit třeba na okno. Děti z vlastnoručně vyrobené dekorace budou mít radost a ještě se zabaví třeba při čekání na Ježíška.

Jablko je nejen symbol vánoc, ale i lehce dostupné léčivo

Z jabloně používáme pouze plod, jablko. Ne nadarmo se říká, že kdo sní jedno jablko denně, nepotřebuje doktora. Nejvíce účinných látek je obsaženo ve slupce a těsně pod ní, neměli bychom tedy jablka loupat, ale jíst je celá i se slupkou. Pokud už ke zpracování, třeba na koláč, musíme jablka oloupat, nevyhazujme slupku, můžeme z ní uvařit lahodný a hodnotný čaj. Slupka si zachovává téměř stejný obsah minerálních látek a vitaminů i po usušení.

Čaj z jablečných slupek pro zimní dny

  • sušené jablečné slupky
  • list ostružiny
  • list maliníku
  • nať mateřídoušky.
Jablka jsou rozhodně nepostradatelnou součástí domácnosti

Směs přelijeme vroucí vodou a necháme 10 min vyluhovat. Mateřídouška nám čaj pěkně provoní, protože jinak je směs nepříliš chuťově výrazná. Povrch čaje v hrníčku můžeme přiklopit sušenou křížalou, vypadá to moc pěkně a ozdobně. Stejným způsobem můžeme ozdobit i svařený mošt nebo víno. Tady můžeme ještě doprostřed křížaly zapíchnout svitek skořice a použít ji jako voňavé míchátko.

A už jste někdy zkoušeli horký jablečný mošt? Stačí do poloviny hrníčku nalít mošt, dolít horkou vodou a je hotovo. Dospělákům můžeme přilít trošku rumu. Je to moc dobré a po návratu z procházky nebo koulovačky je to hned hotové a báječně nás to zahřeje.

Nejdůležitější látkou, kterou jablka obsahují v hojné míře, je jablečný pektin, který blahodárně působí na zažívání. A to jak proti průjmu, tak proti zácpě. Snižuje také hladinu cholesterolu, „čistí“ krev a zlepšuje krevní obraz.

Jablečný den

Bylináři Janča a Zentrich doporučují pravidelně jednou týdně zařazovat tzv. „jablečný den“ při problémech se srdcem, ledvinami, vysokém krevním tlaku a obezitě. Je potřeba jíst pouze jablka a sníst jich 10-12 ks denně. Musím říct, že jsem to zkoušela a je to velmi příjemný odlehčovací den. Doporučuji vyzkoušet i těm, kteří uvedené potíže nemají. Odlehčit organismu a trávení se hodí teď po vánocích.

Jablečná podzimní kůra je také velmi vhodná při revmatizmu. Tady doporučují po dobu 3 týdnů jíst 1 kilogram jablek denně.

Jablečný ocet

Podobné čisticí účinky má i jablečný ocet, ze kterého si můžeme také připravit:

Čistící nápoj

  • 2 čajové lžičky jablečného octa
  • 1 lžičku medu
  • sklenice vody

Všechno rozmícháme ve vodě a pijeme jednu sklenici ráno a jednu večer.

Janča a Zentrich ho doporučují při únavě, bolestech kloubů a svalů, vysokém krevním tlaku, potížích se srdcem, obezitě a problémech s edémem ať už srdečního nebo ledvinového původu.

Křížaly, staré, dobré, zdravé! Ideálně i se slupkou

Naše oblíbené recepty z jablek

Jablka můžeme zpracovávat na mnoho způsobů. Zmínila jsem již sušené křížaly a mošt, můžeme z nich také připravit jablečná povidla, péci je, přidávat do moučníků, bábovek, lívanců, připravit různé přesnídávky, přidávat je k jinému ovoci do marmelád nebo třeba do kysaného zelí, ale hodí se i k masu. Nevěříte? Máme doma jeden vyzkoušený a oblíbený rychlý recept na:

Krůtí stehna na jablkách v tlakovém hrnci

  • 2 krůtí stehna
  • česnek
  • hladká mouka, já používám špaldovou
  • kari koření
  • 4 střední oloupaná jablka nakrájená na kousky
  • cibule
  • olej

Krůtí stehna dobře potřeme česnekem rozetřeným se solí, poprášíme kari kořením a necháme chvilku odležet. Pak lehce obalíme v hladké mouce. V tlakovém hrnci zpěníme na oleji pokrájenou cibuli a stehna zprudka opečeme. Podlijeme trochou vody a přidáme jablka. Hrnec uzavřeme a cca 30 minut vaříme pod tlakem. Po otevření hrnce můžeme maso obrat od kostí a lehce rozmíchat omáčku, která se jablky a trochou mouky pěkně zahustila. Podáváme s bramborem, posypané třeba petrželkou.

A ještě mám pro vás jeden velmi jednoduchý a rychlý oblíbený recept na:

Pečená jablka v županu

  • lístkové těsto (nebo domácí, ze kterého děláte závin)
  • jablka
  • rozinky
  • oříšky podle chuti
  • skořice
  • med nebo cukr

Jablka necháme v celku, vydlabeme jádřinec a oloupeme slupku. Těsto vyválíme, vykrojíme čtverce velké tak, aby do nich šlo jablko zabalit. Oloupané jablko s vydlabaným jádřincem posadíme do středu čtverce těsta (jakoby na stopku), do vydlabaného středu dáme směs rozinek, oříšků, cukru a špetky skořice a cípy těsta jablko zabalíme a nahoře přitlačíme do otvoru, aby se nám těsto při pečení nerozbalilo. Do prohlubně, která nám vznikne na vrcholku jablka můžeme dát ještě lžičku nějaké pikantní kyselejší marmelády, třeba rybízové a ještě posypat nasekanými oříšky. Potřeme rozšlehaným vajíčkem a upečeme. Vůně, která se line z trouby, je nepopsatelná a zaručeně přivábí i odpůrce sladkostí.

Tak co vy, už se vám taky sbíhají sliny?

Nechtěla jsem vám sem psát recepty na koláče, záviny a lívance, ty si najdete na internetu kdekoli. Chtěla jsem jen připomenout zvláštní místo, které jablka zaujímaly v kuchyni a životě našich předků i nás a tak trochu připomenout, že jablka jsou zkrátka univerzální domácí cennou surovinou, kterou je myslím potřeba připomínat, protože v dnešní přemíře nabídky exotického ovoce bychom na ně mohli mezi těmi hromadami pomerančů, ananasů, avokád nebo kiwi v supermarketech trošku zapomenout.

Měly by ale být součástí našeho jídelníčku, jsou totiž pro naše trávení daleko přirozenější než tropické ovoce, které nás v zimním čase příliš ochlazuje. A hlavně, rostou u nás, nemusí k nám cestovat přes půl světa.

Tak dobrou chuť, užijte si zbytek roku a hodně zdraví a úsměvů v tom novém přeji

Iveta

Autorka článku: Iveta Klímová. Foto: Pixabay.com.

Zdroje:

  • JANČA, Jiří a Josef Antonín ZENTRICH. Herbář léčivých rostlin. Ilustroval Magdalena MARTÍNKOVÁ. Praha: Eminent, 1995. ISBN 80-85876-04-3.
  • JAKOUBĚTOVÁ, Vladimíra. V babiččině kuchyni od tří králů do Vánoc: Lidové obyčeje a lidová strava v Pojizeří. Turnov: Jakoubě, 2010. ISBN 978-80-903924-0-3.

Iveta Klímová

"Od malička mám ráda přírodu a všechno kolem. A taky zvláštní touhu nebo posedlost všechno, co se urodí, nějak zpracovat a využít. Ať už z volné přírody nebo ze zahrady. Myslím, že to, co vlastnoručně sesbírám nebo vypěstuji a vložím do toho vlastní "kousek příběhu" je mnohem lepší, než to, co k nám putuje z druhého konce světa. Takže moje motto zní: pěstuj, sbírej, usuš, zavař, nalož, maceruj a užívej :-)"

Iveta působí v Moravském Berouně, zúčastnila se několika bylinářských kurzů, kurzu gemmoterapie a také studia aromaterapie na Institutu aromaterapie, které ji posunulo více voňavým směrem.
Iveta Klímová